já teda odčervuju furt a furt. sdílím prostě domácnost s tvory, kteří považují hraboše za gurmánskou lahůdku a hrabošů je nekonečná zásoba.

takže když uběhnou dva tři měsíce tak si to na sebe upozorní nějakým veselým článkem.

mývalí škrkavku dospělce má jen mýval.

ale s mezihostiteli to umí dělat věci.

otodectes se popisuje jako možně vzácně zoonotická. jak dlouho to v sobě kdo chce pěstovat nevím.

hymenolepis je divná, boubel u mezihostitelů je ve střevní sliznici, takže to má pak do toho střeva relativně kousek a dokáže se teda vyvinout dál aniž by jí někdo přímo snědl. ale jinak bývá taky dvojhostitelská.

těch tasemnic, u kterých je člověk mezihostitel i definitivní hostitel je víc, taková taenia solium… víte třeba je v rozvojových zemích je to nejčastější příčina epileptických záchvatů?

jo012810:

S tou ptačí chřipkou je to asi trochu jinak. Ptačí chřipka je stará, jako všechno ptactvo.  Virus, který ji popisuje, je znám z tohoto pohledu vlastně včera. V přírodě je především u vrubozobých a díky jejich tahu se rozšiřuje. Po celém kontinentu. Bohužel, koncentrace drůbeže v produkčních velkochovech je problémem a to nejen pro napadení tímto virem. Do hal se může zanést na obuvi a nebo nuceným oběhem vzduchu i přes filtry. Pokud se pamatujete, před několika léty, SVS vlastně likvidovala v určitém okruhu vše, co mělo peří v drobnochovech, ale i exoty a holuby v uzavřených voliérách a to zcela bezpříznakové.  Prostě tkzv. z prevence. Proč se likvidují i haly s osazensvem, když zde nic neuhynulo, o tom by uměla asi lépe poreferovat např. Bodlinka

je to celkem jednoduché, minulá zkušenost opakovaně ukázala že když je nákaza v jedné hale tak je jen otázka malého času než začne zdechat drůbež i v jiných halách. že se to prostě nedá udržet, respektive ta zvířata jinde jsou asi už v inkubační době.

otodectes cynotis vzácně na člověka jde. kolegyně měla a koukala se na něj svým videootoskopem. a prý slyšela, jak to škrabká nožičkama.

škrkavky na člověka taky jdou, larva migrans to je věc, ale nepanikařit. pokud to není baylisascaris, tak je to dobrý.

tasemnice mají mezihostitele vždy a všechny. na člověka jdou, když člověk zbaští vhodného mezihostitele. krávu, prase, rybu, blechu…. ano, prý vylézají libovolně ven aby mohly pouštět články. a žijí leta.

pro některé tasemnice je člověk i mezihostitel, což je hodně nepříjemné. 

nejdřív mu kupte to, co měl v útulku, ať má těch změn co nejméně.

apol:

Těch 10 let je blbost,je to jako by jste řekli že člověk 100.

Běžně tak 5-6 let.

tak běžně jako když to lidi neumí nakrmit a zahluší to na zastavení trávení nebo na onemocnění dentice možná. je to stejný jako někdo taky umře a není mu ani šedesát, ale normální to není

šušín se svojí chronickou rýmou už má deset a nevypadá, že by se chystal do hrobu

samec má varlata. to nemůžete přehlédnout.

stáří kozy, pořadí laktace, jak dlouho je okozlená, výživný stav, chuť k jídlu, ustájení, krmná dávka, jak jsou na tom ostatní kozy ve stádě?

no vidíte, muchovník mě úspěšně zdechl. přitom jinak tady roste i násada od koštěte. 

taky jsou kočky, které látku na zemi vnímají jako hajzlík, nebo aspoň alternativu k němu.

já si myslím, že to prostě záleží. na podmínkách v líhni, jak jinak. mám rcom automat. když jsem líhla u rodičů v kotelně, tak to přísávalo vodu jak divou, aby to udrželo těch 45° v předlíhni. 

no a když líhnu u sebe v koupelně, tak je to vlastně tak nasucho, že vím, že vodu vůbec nemusím dávat líhni k dispozici, že by si stejně nepřisávala.

ale uvnitř líhně je v obou případech stejná vlhkost😀

stačí to úplně obyčejné od vietnamců. ta pro kočky místo bodu ukazují třeba nějaký obrázek, ale to je úplně zbytečné mít.

jakože by rabiátní kohout dokázat odradit lišku? tomu nevěřím a sama za sebe preferuju slepice, se kterýma je radost, u kterých člověk může posedět a ne že tam člověk chodí s klackem a očima na stopkách. 

mám kočkovadlo s peřím, myšky a míčky, nejlepší jsou takový, co se dají nosit, laserové ukazovátko

a těch koček mám taky víc, takže spoustu zábavy si užijí spolu.

příčinu úhynu lze určit pouze pitvou.

aha tak potom bych jako velký keř volila něco, co je opravdu velký keř. já s buddleiou zacházím spíš jako s mega trvalkou. na jaře to vezmu u země, jsou děsně bujné takže v létě jsou stejně větší než já. a tím, že mám všechny pruty nové, to pěkně kvete a zároveň to není koště.

já komule každý jaro řezu až u země. vůbec se s tím vy víte co. ideál je stihnout to v předjaří.

mno rozcuchané koště by to být nemělo. pokud jsou, tak se budou nebo právě přepeřují, trpí parazity nebo se štípají.

normálně, prostě dobře nakrmit, dostatek sirných aminokyselin a vitamínů. na zdravém těle zdravé opeření.

no a zbytek je o obsahu vlákniny a prostoru pro přirozené chování slepic, aby se neštípaly.

mám hodný kočky, na pohovku nekadí o nic častěji než by to mohl udělat chlap. a večeři před nimi sice člověk musí schovávat, ale neumí otevírat ledničku a nevyžadují, aby měli každý den teplou.

taky v noci nechrápou.

je teda pravda, že mít pět chlapů, to už je moc. ale kočky jsou jako brambůrky.