Příspěvky uživatele

Tak ještě že se k tomu ten příbuzný postavil čelem. Být tam sama, bůhví jak by to dopadlo.

Ten majitel, co se mu pes vysmekl z obojku asi  dělal co ?

A v Thomayerově nemocnici mezi pavilony desítky muflonů, kteří přišli z Kunratického lesa. Jsou už úplně krotcí.☺️

Vlky v Praze myslím ještě nemáme ☺️, ale v Kunratickém lese jsou prý šakali .

Nebo i borelióza to dělá..

Nebo klíšťová encefalitida?

Přesvědčil pEfe penězi?

Příkladný přístup !

Pochopil posléze: Postrádat pEfe prorokuje pěknou pracovní polízanici pro phirmu, pravda?

🥳🥂🍾

Tak ono by to mělo fungovat i tak, že se to prostě roznese a lidi neměli chtít takovým psem nakrývat. 

Ale asi jim to nevadilo, možná takový psy i chtěli . Možná se jim líbilo mít nebezpečnýho psa jako zbraň.

Jistěže je.

Překrásné! ♥️

Přírodu Poron plánuje pozorovat předpozítří, pozítří,popozítří…

Pozorování průbojných pánů přináší převeliké potěšení.

Pravda, plebejská podívaná, přesto parádní !

Přítelkyně, pozorujte pukovanou? 

Prosím prosím pokřížkovaní pánové prohrajte !

Protivné piškvorky!

Chodí navolno? A nebojíte se ohradníku?

Jsou překrásní.🥰

Jojo, dobrý nápad!

megi-the-pes:

Mám za to, že ER = přebíjím to, co je před psem. Zaplavím ho neobvyklou, nejlepší odměnou, což se u ostatních povelů neděje. Každý ten ER učí jinak, Šusta o tom i mluví - jde to i operantním p. Ale klasickým p. je to lepší. Je tam superklikr, superodměna. A kvůli tomu superklikru by se neměl pes přivolávat, ale zastavovat. Protože by pak mohl vybíhat jen tak, aby dostal tu superodměnu. 
Pokud je to jinak, tak tomu opravdu nerozumím, no taky dobré vědět. 🙂

Naučila jsem takhle psy zalehnutí na dálku, to se nakonec používalo vždycky. S Framem jsme to ještě neprobírali, tak to neumí.

Dělám to tak, že pes umí přivolání a lehni. Pak ho odložím, jdu daleko, z odložení přivolám on běží rychle ke mně a já se rozeběhnu rychle proti němu a “ lehni!”, říkám to trochu jiným způsobem než obyčejný lehni, tak to vystřelím.

Je tam i pozitivní posílení ( pěkná odměna a jásání), ale i negativní ( vlastně ho tím svým během zastavím). V jeho prožívání doběhnu.😊

Funguje to naprosto spolehlivě. Mockrát se mi to vyplatilo. Někdy se může stát, že pes zůstane na druhé straně silnice, nebo se bojí otočit k nějakému psu zády , různý věci..

Takže nevím jestli jde jen o super  odměnu , ale určitě o super podnět.

Já na ryzí pozitivku nevěřím, ani u psů ani u lidí..

Ale jo, psa třeba i plácnu  po hubě, když si chce například  něco sundat ze stolu a na ošklivý“fuj” nereaguje.Oprávněný, neoprávněný…, nesmí to dělat.

“Fuj” znamená tohle je moje, to si přivlastňuju.

Jestli to nevěděl, tak už to ví . To spadá do kategorie výchovy . 

Nepamatuju, kdy jsem to naposled udělala, ale udělala bych to určitě. Tuhle u nás došlo k záhadnému zmizení šesti špekáčků a rohlíku ze stolu, papír a jeden rohlík tam zůstal. Kdo to udělal se neví, ale Framík krátce před tím vyskočil kamarádce předníma na klín ( to nikdy nedělá), dával jí pusinky a přitom si po očku prohlížel, co je na stole.😂

Takže, jestli bude dopaden, určitě se to stane.🤣

Jasně, že ho nebudu plácat když neumí aport nebo označit předmět.

megi-the-pes:

Ale  to je odměna - pochvala, tón hlasu, postoj. Na tom to běží u nás.
Neviděla jsem, že by matka říkala děcku na konci chodníku - ták jsi šikovný, pašák!
 

Tak to já teda říkám ! 😊

Ty jsi úžasnej, děkuju, nebo ty jsi bábina šikovná holčička.

I pamlskuju hodně.😂

Psi i děti reagujou na tón hlasu, to je stejný přece.

Nebo v čem se neshodneme ?

Jinak to u nás dneska vypadá, že procházka nebude, je mi blbě a nikdo mě nechce zastoupit.

Tak ostatním venčení a houby😲přeju a závidím!

Šikovnej dobrmánek !👏

megi-the-pes:

Děti necvičíme, neučíme tak jako psy.
Neučíme je vlastně vůbec. Jen bič. Cukr vynecháváme.
Když dítě zlobí, dostane na zadek. 
Dítě se spálí o plotnu, příště se ke kamnům nepřiblíží. A to je tak vše, co se naučí spolehlivě. A u některých se stává, že i přes výprask vařečkou si jedou dál svou.
Tento povel - řeknu povel, zatáhnu za vodítko, pes zastaví, dostane velkou odměnu.
U děcka nemáme vodítko, většinou, řeknu povel, dítě nereaguje, dostane lepáka.
Mě teda ani to tahání za vodítko nebere.
Když se učí jakýkoli povel, učí se nejdřív v nerušivém prostředí, hodně odměn, ruchy přidávám a odměny ubírám, hotovo. 
To dítě se učí jak?

 

 

Když jsem měla prvního psa, vůbec jsem odměny ( myšleno pamlsky) nepoužívala, jsem o tom nevěděla, že by se to mohlo dělat. Jen na konci prvních stop ležel olomoucký syreček, asi třikrát.

Takže se všechno učil na “ vztah”, z radosti ze spolupráce, kvůli mojí spokojenosti kvůli  pochvale nebo někdy i proto abych se nezlobila ( třeba když chtěl povraždit slepice).

Byl to můj nejlíp vychovanej a vycvičenej pes, naprosto geniální , pochopil úplně všechno, uměl přinést zapometutou tašku z lesa, čekal na mě tři hodiny na volno před plavečákem, ochránil mě před panem úchylem a rozbil mu košíkem obličej i když byl cvičenej na rukáv, jezdil za mnou autobusem do školy , uměl zavírat dveře , tahat sáňky a hlídat stan a taky jsme spolu chodili lovit zajíce a spoustu dalších věcí uměl.. I na mistrovství republiky jsme spolu byli.

 Oni psi mají schopnost kooperovat vrozenou a nejsou to žádní sobci, kteří pracují za odměnu, jak se dneska často říká.

A děti zrovna tak.😊

Tak batolata  jsou na odrážedle dost nebezpečný, protože jsou hodně  rychlý a ještě hloupoučký. 😅

Ale třeba u nás chodí mladá paní, má na volno münsterladského ohaře a dítě na odrážedle a oba jsou vycvičení výborně ! 🤣

Vždycky vzorně na chodníku, na přechodu počkají, oba umí perfektně stůj..🤣🤣🤣

Já tedy od prvního dne, prvních minut, naučila štěňata, že kočky ( teď už jen Lilly) otravovat nesmí, přes to nejede vlak, nebudu riskovat poraněný očko, i když Lilinka je hodná a kdyby  na přišlo, dá jen ránu sevřenou pěstičkou. Ale pořádnou ránu!

Dělám to víceméně po psím a trochu po zlým, postavím se mezi ně a kočku, důrazné “ ne” tak vrčivě, nakloním se nad něj, upřený pohled, případně bych ho i mohla klepnout takovým krokodýlkem z ruky, který simuluje máminu tlamu přes tlamku, nebo popotáhnout za chlupy,  ale to nebylo několik generací psů potřeba.

Postoj a moje odhodlání stačí. Můj požadavek zní: Nebudeš si koček všímat, kočky jsou moje. Nebudeš ani sedět pod kočičím stromem( my ho teda nemáme) a blbě čumět nahoru !

Kočka ví, že ji ochráním, takže je úplně klidná, nikdy před psy neutíká,  to taky pomáhá. 

Časem pak ke kontaktům dojde, spí vedle sebe, jdou společně na zahradu, ale to psi už ví, že kočka není na hraní.

Zní to asi trochu krutě, hned po příchodu mít takový požadavek, ale nikdy se mi nestalo, že by to nějak narušilo náš vztah. Myslím, že je to tím, že to vysvětlím psí řečí, rychle, stručně, srozumitelně a jednoznačně.