Zrovna ty sýkory si vezmou na krmítku slunečnici a přelétnou si na větev, kde ji sezobou. Jak si představujete tu desinfekci? Pobíhat venku a rozprašovat do korun stromů a keřů kolem krmítka desinfekci?
Odpověď není jednoduchá. Neuvádíte nic, z čehož by bylo možno vycházet.
Já jsem měl zakrslé holandské v nezatepleném kurníku a zvládaly v pohodě i několikadenní mrazy -15 až -20 °C. Kurník byl malinký, byly tam přes noc zavřeny a přes den měly otevřeno.
Já dávám slepicím každé ráno směs šrotu s odřezky zeleniny nebo strouhanou mrkví a tak a do toho občas přidávám pokrájený stroužek česneku. Vyzobou to do mrtě😉
Nevím, jak pošťáci, ale moji pštrosi sedí jako přikovaní, ani na krmení neletí, prostě až se jeden nakrmí, vystřídá druhého na hnízdě a je to.
Mě se teda ve výše uvedeném článku nelíbí už ta úvaha, že přikrmovat se nemá, neboť to tak příroda zařídila. Což je argument dost zavádějící, protože dnešní evropská krajina je té přirozené a přírodní dosti vdálená. V české krajině dnešních dní není dostatek příležitostí k uživení dostatečné populace ptactva, neboť většinu půdy máme zastavěnou, či zemědělskou, bez mezí a remízků, kde by byly plevele ptáky na zimu zásobící. Produkční rostliny se sklidí téměř beze zbytků, pokud se vysadí nějaké zelené hnojení, nemá šanci vytvrořit semena, protože ani v dnešních teplých zimách není dostatečně teplo na produkci semen.
K té dezinfekci - osobně krmítka nedezinfikuju, jen maximálně opláchnu čistou vodou. Pokud mi na krmítko naletí nakažený pták, patogen roznese i mimo krmítko - na větve stromů a keřů, zdi atp. Savo dle mého názoru ani není nejvhodnějším prostředkem, pokud bych chtěl použít opravdu něco, co rozpustí i tasemnici (to mám vyzkoušené), použil bych roztok Domestosu, ten alespoň tolik nesmrdí.
Tak ono celkově by likvidaci měl provádět člověk s osvědčením, to nemůže dělat každý.
Ale podstatnější mi přijde prevence, jak budete prostor chránit před dalším náletem holubů?
Jsem si jistý, že v tomto by vám pomohli spíše ze spolku holubi v nouzi:
email: holubivnouzi@gmail.com
Zdravím, osobně holuby nerozděluji na zimu dle pohlaví a touto dobou (říjen/listopad) jim postupně zavírám budníky. Jsou trochu nesví, ale nějakou dobu si dají od hnízdění pokoj. Dost pomáhá zkracování dne a ochlazování. To jak dlouho záleží spíš na průběhu zimy. Poslední dobou bývá únor jarní, tak je pouštím do budníků, neboť jsou už dost nervní, ale třeba vloni jsem je nechal zahnízdit už v lednu, protože byla velmi mírná zima a začali mi hnízdit i v kurníku.
Ale asi taky bude záležet na plemeni, já mám moravské pštrosy, což jsou houževnatí holubi a jsou schopni odchovávat celoročně.
Roli určitě hraje i to, že žiji v Polabí a ne v Krkonoších, naše zimy bývají velmi mírné.
O podobném holubníku, jako je na obrázku právě uvažuju taky. Pštrosy bych měl ve voliéře, kterou jim stejně otevírám téměř denně a do toho by se mi líbilo něco menšího, ta čejka nebo prácheňský káník.
Tak to já se i na ifauně dočetl i chvalozpěvy na holubník na kůlu a být alespoň na okraji vesnice, tak bych do něj šel hned.
Ale je pravda, že po pár letech holubaření, kdy jsou holuby ve voliéře a skoro denně pouštěni k proletu vnímám i komplikace zcela volného chovu, například když potřebuju holuby odchytit, mě stačí jen večer zavřít voliéru a ráno si pochytám, co potřebuju, což ve vyloženě volném chovu asi nebude zcela možné.
Ono je otázkou, co ten někdo na FB skutečně má a nabízí.
Ono je otázkou, jaké kategorie zvířat sem byly dopraveny, jakým způsobem i jak vypadala následná péče a chov. To že nebylo dosaženo úspěchu neznamená, že to není možné.
Já jen co jsem se dočetl, introdukce nebyla úspěšná.
Může být problém ve způsobu chovu, který ptákům nevyhovuje, může jít o vyšší míru stresu z čehokoli. Pokud jsou v domovině chovány v extenzivních chovech někde na okraji džungle, tedy polodivoce, tak u nás v kurníku s malým výběhem, kde kolem nich pořád někdo, či něco pobíhá, jsou vystaveny hluku okolního provozu, nemusí vůbec prosperovat. Nevím, o kolik šlo pokusů o introdukci, ani o jejich podmínkách.
Ono bude taky záležet na místě. U nás v Polabí jsem viděl i granátové jablko pěstované celoročně venku, stejně tak fíkovníky.
U vrozené vývojové vady víme, kde se vzala, je to od rodičů, proto je pak nepřipařujeme a necháme je doprodukovat, nebo je sníme, čímž vyřadíme vadu z chovu, pokud i jejich děti nejsou připařovány do dalších generací.
No, nejsem si jistý, zda je vaše metoda efektivní. V laboratoři se používá flotační roztok, vzorek se zatočí v centrifuze a pak jde pod mikroskop a člověk hledá třeba oocysty Eimerií.
Díky moc za vyčerpávající odpověď.
Ptám se, protože přemýšlím přidat ke svým polovolným pštrosům (jsou ve voliéře, ale denně mají otevřeno a možnost proletu) právě čejky nebo káníky na volno, protože sousedi s pštrosy nemají problém, tak bych je chtěl doplnit nejakým létavějším plemenem.
Používám stejný
V čem chováte holuby na volno? Holubník na kůlu, podkrovní, čí prostě otevřený komorový?
Jo, tak to by podle popisu měla být KKS, vlákniny by tam mělo být dost, takže nebude třeba přikrmovat senem.
Müsli jako takové nebude obsahovat dostatek vlákniny, kterou králík potřebuje. Alternativou jsou pak KKS pro králíky v různých kategoriích - odchov, výkrm atp. Ty obsahují i dostatečné množství vlákniny