Příspěvky uživatele

Tak to já to vyšperkoval a mám už 3 krmítka😀 Jedno ve stromě, jedno na tyči v prostoru mezi stromy a třetí na zdi, kde je široký přehled, to mají rády hrdličky😉

Jj, to chápu. Jen jsem chtěl nadestřít variantu, která mi přijde jednodušší. 

U nás je to hodně podobné. Kolem krmítka jsou 3 vzrostlé javory, jabloň a broskvoň, takže mají dost prostoru, kam si odskočit zrnko sezobnout a nehaštěří se. 

Nevím, celou dobu, co sleduju tuhle diskuzi, si říkám, není lepší vzít trochu pšenice a nechat ji naklíčit? Nedá to těm slepicím víc, než nať řepky? Tolik práce to taky nedá, nemusím se obávat následk a slepicím to prospěje. 

Však jo, já tady nepíšu, že se má krmítko dezinfikovat savem😉 Naopak tomu oponuji.

Já mám s kupovanými směsmi ten problém, že obsahují poměrně hodně čiroku, o který mi holubi nestojí. Takže si míchám směs celou sám. 

Ječmen a pšenici dávám naklíčené v poměru 1:1, ještě jednou děkuji Raspic za radu, protože ani ječmen nechtěli. K tomu hrách, trochu slunečnice, kukuřice, lesknice, semence, ostropetřce, či řepky (poměr hrách : kukuřice : slunečnice je spíš 4:1:1). To ostatní spíš podle toho, co zrovna seženu. 

Grit a holubí kámen mají neustále k dispozici. A mají denní možnost proletu. 

Nepozoroval jsem žádné změny při zimních odchovech. Naopak, když se holubi rozhodnout zahnízdit, zahnízdí. Pokud to nevyjde, zkusí to znova a znova a znova… Je lepší jim otevřít hnízdo, než holubici vysilovat. 

Zrovna ty sýkory si vezmou na krmítku slunečnici a přelétnou si na větev, kde ji sezobou. Jak si představujete tu desinfekci? Pobíhat venku a rozprašovat do korun stromů a keřů kolem krmítka desinfekci? 

Odpověď není jednoduchá. Neuvádíte nic, z čehož by bylo možno vycházet. 

Já jsem měl zakrslé holandské v nezatepleném kurníku a zvládaly v pohodě i několikadenní mrazy -15 až -20 °C. Kurník byl malinký, byly tam přes noc zavřeny a přes den měly otevřeno. 

Já dávám slepicím každé ráno směs šrotu s odřezky zeleniny nebo  strouhanou mrkví a tak a do toho občas přidávám pokrájený stroužek česneku. Vyzobou to do mrtě😉

Nevím, jak pošťáci, ale moji pštrosi sedí jako přikovaní, ani na krmení neletí, prostě až se jeden nakrmí, vystřídá druhého na hnízdě a je to. 

Mě se teda ve výše uvedeném článku nelíbí už ta úvaha, že přikrmovat se nemá, neboť to tak příroda zařídila. Což je argument dost zavádějící, protože dnešní evropská krajina je té přirozené a přírodní dosti vdálená. V české krajině dnešních dní není dostatek příležitostí k uživení dostatečné populace ptactva, neboť většinu půdy máme zastavěnou, či zemědělskou, bez mezí a remízků, kde by byly plevele ptáky na zimu zásobící. Produkční rostliny se sklidí téměř beze zbytků, pokud se vysadí nějaké zelené hnojení, nemá šanci vytvrořit semena, protože ani v dnešních teplých zimách není dostatečně teplo na produkci semen. 

K té dezinfekci - osobně krmítka nedezinfikuju, jen maximálně opláchnu čistou vodou. Pokud mi na krmítko naletí nakažený pták, patogen roznese i mimo krmítko - na větve stromů a keřů, zdi atp. Savo dle mého názoru ani není nejvhodnějším prostředkem,  pokud bych chtěl použít opravdu něco, co rozpustí i tasemnici (to mám vyzkoušené), použil bych roztok Domestosu, ten alespoň tolik nesmrdí. 

Tak ono celkově by likvidaci měl provádět člověk s osvědčením, to nemůže dělat každý. 

Ale podstatnější mi přijde prevence, jak budete prostor chránit před dalším náletem holubů? 

Jsem si jistý, že v tomto by vám pomohli spíše ze spolku holubi v nouzi:

 http://www.holubivnouzi.cz 

email: holubivnouzi@gmail.com

Zdravím, osobně holuby nerozděluji na zimu dle pohlaví a touto dobou (říjen/listopad) jim postupně zavírám budníky. Jsou trochu nesví, ale nějakou dobu si dají od hnízdění pokoj. Dost pomáhá zkracování dne a ochlazování. To jak dlouho záleží spíš na průběhu zimy. Poslední dobou bývá únor jarní, tak je pouštím do budníků, neboť jsou už dost nervní, ale třeba vloni jsem je nechal zahnízdit už v lednu, protože byla velmi mírná zima a začali mi hnízdit i v kurníku.

Ale asi taky bude záležet na plemeni, já mám moravské pštrosy, což jsou houževnatí holubi a jsou schopni odchovávat celoročně. 

Roli určitě hraje i to, že žiji v Polabí a ne v Krkonoších, naše zimy bývají velmi mírné. 

O podobném holubníku, jako je na obrázku právě uvažuju taky. Pštrosy bych měl ve voliéře, kterou jim stejně otevírám téměř denně a do toho by se mi líbilo něco menšího, ta čejka nebo prácheňský káník. 

Tak to já se i na ifauně dočetl i chvalozpěvy na holubník na kůlu a být alespoň na okraji vesnice, tak bych do něj šel hned. 

Ale je pravda, že po pár letech holubaření, kdy jsou holuby ve voliéře a skoro denně pouštěni k proletu vnímám i komplikace zcela volného chovu, například když potřebuju holuby odchytit, mě stačí jen večer zavřít voliéru a ráno si pochytám, co potřebuju, což ve vyloženě volném chovu asi nebude zcela možné. 

Ono je otázkou, co ten někdo na FB skutečně má a nabízí. 

Ono je otázkou, jaké kategorie zvířat sem byly dopraveny, jakým způsobem i jak vypadala následná péče a chov. To že nebylo dosaženo úspěchu neznamená, že to není možné.  

Já jen co jsem se dočetl, introdukce nebyla úspěšná. 

Může být problém ve způsobu chovu, který ptákům nevyhovuje, může jít o vyšší míru stresu z čehokoli. Pokud jsou v domovině chovány v extenzivních chovech někde na okraji džungle, tedy polodivoce, tak u nás v kurníku s malým výběhem, kde kolem nich pořád někdo, či něco pobíhá, jsou vystaveny hluku okolního provozu, nemusí vůbec prosperovat. Nevím, o kolik šlo pokusů o introdukci, ani o jejich podmínkách. 

Ono bude taky záležet na místě. U nás v Polabí jsem viděl i granátové jablko pěstované celoročně venku, stejně tak fíkovníky.