Efík je se mnou poslední týden dost nespokojený. Minulou sobotu jsem si zaběhla závodní maraton v Třeboni a od tý doby jsem mu běhací procházky dost zkrátila jen na 6km, docela mě bolely nohy, tak jsem se nechtěla odrovnat úplně. Až dneska jsme dali 10km, už to celkem jde, ale na naší obvyklou vzdálenost to ještě nevidím, asi ho zítra vytáhnu na kolobku, ať ho trošku utaham.
To si myslím, že mu bude malý, když koukám na tabulku u toho Zero DC Short.
Mají tam jen nějaký fotky pro představu. A já moc netuším jak to změřit.
Zero DC Short velikost SX, a dlouhej máme Happy Animals velikost SBT M.
A mimochodem tenhle bych mohla pustit, už mi z něj vyrostl, je to velikost JRT.
https://www.mushgo.cz/happy-animals-postroj-tazny-happy-pro-male-psy_z9722/#159038
Tak na Efíka mám Flexi Giant M (do 25kg) už třetí a je mu 5 let.
Tak dlouho? Já flexi používám přes 20 let a většinou vydrží 2-3roky. A to psi váží cca 10kg a vodítka kupujeme na 25kg. Vždy odejde pružina, přestane navíjet. A snažím se to zasekávat před koncem, aby to nešlo na doraz.
Ale jednou se mi dostalo do ruky nějaký noname a to odešlo po 2 procházkách… Takže za mě i tak flexi dobrý a do ničeho jinýho bych nešla.
Na Madeiře jsem byla 2x je to tam super. Dají se dělat i třeba jen půldenní treky a pak dát koupačku, když bude počasí. Třeba Fanal, dost často krásná mlha a stromy skoro po rovině nějakých 6km. Pak třeba Levada do Moinho a levada Nova, cca 11km. A určitě si ještě na něco vzpomenu, kdyžtak napiš
Mě u kluků proběhla nějaká viróza loni. Aspoň si to myslím, protože žrádlo maj každý svoje a v rozmezí 24h to začalo u obou. Qui byl hned v pohodě u Efíka zabrala až dietní plechovka.
A já teď čekám na Efíka u veterinářky, někde si minulý týden zlomil zub, horní P1 tu zas tolik nepotřebuje a má to zlomený až v dásni, takže zub půjde ven.
Zdravím z dovči v Chorvatsku. Venčíme (běháme) ráno, dneska vinice, olivový a borovicový háje nad námi. A teď odpoledne opakovačka na terase. Před pár dny po pláži a borovicový lesík na poloostrově kousek odsud... Do vody jsem je zatím moc nedostala. Quie vůbec, ten šel max na 2m k moři a pak utekl před vlnkama. Efík chtěl vlny lovit tak si trošku smočil tlapky, ale dál taky nešel.
U nás dneska takhle. Tyhle pozdně letní rána miluju ... V plánu byl (nejspíš) poslední dlouhý běh (pro mě aspoň 22km) před podzimním maratonem. Počasí parádní, bylo nádherně, příjemná teplota, mlha. Vyběhla jsem před svítáním, tak abych nemusela s čelovkou. Na to že jsem si o víkendu běžela Jizerskou 23km, se mi běželo parádně a i tempo se drželo samo, měla jsem v plánu se držet kolem 5:30-5:35, nakonec to bylo o chlup rychlejší... Tohle ranní běhání se mi líbí. Jen Efíka jsem po 20km odvedla dom, už mi na něj těch 30km přijde dost. Ale i on vypadal hodně spokojeně, jiná trasa, koukal, čuchal , ale šel hezky v tempu se mnou... A jinak Efík teď v pohodě cystiny pod kontrolou i na skoro normálních granulích. Jen jich má vzhledem ke svému pohybu slušnou hromadu... A packy taky ok. Na podzim plánuju zase běhat na Kokořínsku v lesích. A já si snad příští rok dám první opravdový ultra... Zatím mám v plánu celýho "Čerta" - skoro 67km, přes 1600m převýšení, Bezděz, Ralsko...
Hmm, návštěva veteriny… Ač jinak jsou doma kluci zticha, protože štěkat neumí. (I když jsem kdysi někam dávala video co umí za zvuky, ale standartně je nedělaj, to musím vyprovokovat…) Tak na veterině jsme nejhlasitější pacienti v čekárně. Směs kňučení a vytí či jódlování…
Já přesně na tohle narazila i s malým Quiem, když byl cca 4-měsíční štěndo.
Bydlíme na vesnici a většina psů tu na procházky nechodí, jsme jedni z mála bláznů co venčí 3x denně. Takže když se jelo do města tak jsem brala psa s sebou, aby se okoukal a potkal psy. A když jsme zaparkovali na sídlišti, tak jsem ho vytáhla socializovat se, ale většina lidí se psy co jsme potkali prostě kontakt psů vůbec nechtěla. A to měl tenkrát tak 6kg.
Qui se k jiným psům chová nakonec (v rámci plemene) dost standardně, feny se mu líbí, stěnda toleruje a asi by si i hrál, psy se snaží sežrat…
Na Efíkovo socializaci nebyl zas tolik času, jak jsme ještě hodně lítali kolem Quie a z mýho pohledu je horší, co se týče povahy, ale zas poradkyně chovu v tom problém neviděla, prej trošku radikálnější pes, ale zas nic co by bylo třeba vyhodit z chovu…
Fate (23.11.2014 - 3.8.2025), mamky fena, její odchov co si nechala doma po odchodu Berušky, byla to tenkrát jediná fenka z vrhu. Výstavně celkem úspěšná, coursing jí taky moc šel a bavil, odchovala 3 vrhy. Její dceru Gaiu si mamka nechala doma.
Čekalo se to, na začátku června ji našli metastáze na plicích, ale jsme dost rozčarovaní přístupem na tý první veterině.
V neděli večer byli na procházce a najednou začala plakat a nemohla na zadní packu. Donesli ji do auta a jeli na veterinu. Na veterině už se na zadní nohy vůbec nechtěla postavit a hodně naříkala, ale jen na ní z dálky koukli "To bude páteř, na to nejsme vybavení, jeďte jinam" a zabouchli jim před nosem... Tak rychle obvolávali kam dál, nakonec od známého dostali číslo, dovolali se, a že maj hned přijet. Dorazili, hned někdo vyběhl (měli ještě jinýho pacienta), aby ji zkontroloval a dali ji rovnou aspoň něco na bolest, než budou mít čas se jí věnovat. Dost rychle došli k tomu, že páteř to nebude, ale sraženina komplet blokovala průchod krve do zadní packy. A vzhledem k tomu že měla metastáze na plicích, už jí dál netrápili.
PS: fotka je, když jsme se stěhovali, ještě nebyl nikde žádný gauč ani nic na co by se dalo lehnout, ale někomu vypadl z krabice podsedák, tak si lehla na něj... A ještě komplet moje a mamky smečka při hlídání 3 roky zpět.
Dafi:taky zážitek…..
njn,oni ti lidi mají pocit,že když ten pes je hodnej a nevšímá si,tak vlastně,oni nemají problém…
že kvůli nim ho mít někdo může nechápou….
my si daly socializační projítí mezi loukama na pěšince s chrtíkem,byl na stopovačce,když jsme se míjely,tak jsme si daly psy k sobě,s pozdravem se minuly,-já mezitím hučela na svý psy-Tady su,tady su,tady su-a mám piškotky!!!!!-takže Dafča jemně zabrumlala -tak,že to bylo slyšet jen,když ji člověk napjatě sledoval,a pak po mě čučela,kdy budou ty piškotky…
nevím-jak moc je to kynologický,ale používám to při míjení jinýho psa-povel-Tady su!!!-něco jako budeš u mě-někdo používá -SE MNOU
a pomocný povel mám piškotky-připomenutí,o co by přišla,kdyby začala vyfnákávat….
No mě by se moji kluci možná ještě stihli servat mezi sebou, než bych je stihla srovnat. Speciálně Efík a jeho přenesená agrese….
Ale připomnělo mi to příhodu z jara. Rozednívalo se ještě pozdě takže jsem chodila běhat s čelovkou. A najednou se na nás ze tmy vyřítil pes, něco velkýho černýho. Nějak jsme stihli odběhnout víc na stranu. A pak jsem si všimla , že někoho nenapadlo nic lepšího než si rozdělat stan hned metr od cesty a psa si dát na delší úvaz ke stanu… Přitom zrovna na tom místě je dost místa i vedle cesty.
My máme od května Škodu Enyaq, máme i soláry na střeše tak to celkem dává smysl, reálný dojezd něco přes 450km. Na rychlý nabíječce, kterých už není málo, je to nabitý z 20% na 80% za chvilku. Než jsme se s chlapem stihli vystřídat na WC a koupit si něco k jídlu. V září se s tím chystáme do Chorvatska na dovču…
Efík spíš žene, procházkový tempo ho moc nebaví. Vyhovuje mu, když s ním běhám, to jde svižným klusem, když je na flexině tak si stihne i začuchat a pak mě doběhne.
Většinou 2x týdně běháme delší trasu cca 18-21km, to máme za necelý 2 hoďky, 3x týdně něco kratšího, většinou cca 12km, to dáme za hoďku a kousek. A 2x týdně dáme jen procházku cca 6km. Nemůžu běhat každý den, to bych si odrovnala nohy, ale kolikrát na mě při procházce blbě čumí, jako proč se tak couram…
Ale tyhle delší akce má jen jednou denně, většinou hned ráno a pak už chodíme jen na kratičký vyvenčení tak 20minut a domů.
U nás pršelo chvilku, na to co hlásili spadlo prd… Jinak taky hroznej hic, už ráno v 5 bylo 20°C.
U nás žádný plyšový hračky nevydrží, konkrétně tyhle krysy přišli hned 1. večer o tlapky a ocas. Evidentně si kluci myslí, že je třeba všechny přečuhující části amputovat…
My už dneska konečně venčili, dali jsem cca 10km lehkým poklusem. Ránu po tý osině má pěknou zavřenou. Tak to snad bylo všechno.
A Efík je taky konečně spokojenej s dnešní aktivitou a nezvedá se s nadějí v očích, jakmile jdu ke dveřím…
Tak záda mě jako programátorku, co celej den sedí a ještě k tomu blbě, zlobily dost. Až co jsem začala jezdit na koloběžce daly pokoj. Jako ono to dává smysl, na koloběžce (myslím tu sportovní s koly velkými jako na kole), nejde jet nahrbená, takže to člověk naposiluje.
Jinak u nás pořád bez procházek, vet našla 2 kousky osiny a snad to bylo vše, teď čekáme až se to zahojí. Do rány dáváme višňák a zavazujeme, ale Efík si to hned sundá a límec mu pro jistotu sundavá Qui. Takže prostě hlídáme…