Buggyro u nás byste si ještě mohla vybrat! Ordinace pro malá zvířata tu fungují fantasticky v obou městech v dojezdové vzdálenosti 7 a 15 km od mého bydliště. Ve všední den do 18h nebo do 20h (větší město) o víkendu mají vyčleněné asi 2 hodiny/den + výjezdy k akutkám, kde platíte tis.Kč za výjezd + to ostatní. Koňské vetky tu jsou dvě, jedna 20km, druhá 50km od nás a pak vet, kterého mám v záloze, 30km od nás, ten u nás nikdy nebyl. Pak se bavíme o nějakých 70km plus, tže…
U koní mi hlavně přijde složitější to řešení jakéhokoliv zdr. problému. Jako majitel psa, kočky, králíka, čehokoliv, co se dá nacpat do tašky/přepravky/kufru od auta, když přijdu z práce a ono TO blbě čumí, tak nemusím moc váhat, sbalím to a jedu, i kdyby zbytečně, tak max. vyhodíte něco za cestu a vet vám řekne, že jste kokotka, ale v jádru se nic neděje. Když koňák přijde domů a ono TO blbě čumí, žhaví drát…vet č.1 to nebere, vet č.2 je na dovolené, vet č. 3 je u akutní koliky, vet č. 4 neexistuje, protože víc koňských vetů v okruhu jednoduše nebydlí. Zvětšíte okruh, ale to už voláte naslepo úplně cizím lidem, kteří u vás v životě nebyli a ve většině případů se na vás vyprdnou. Chápu. A pak se ozve vet č. 1, že o co jde a že to možná do dvou hodin stihne. Což je u koliky nebo ucpanýho jícnu prostě pozdě…A jste víte kde. To samé odvoz na kliniku, plánovaně to zvládnu. Neplánovaně? Horko těžko, spíš ne, tže konečná…
Jako já za sebe mohu říct, že kombinace hmyz + tráva úplně všude, a poloprázdný panděro dvou buřtů, je fakt smrtelná🙄! Vzhledem k tomu, že nemám žádné zázemí, které mají normální jezdecké stáje, zjišťuji, že léto stává se pro mě celkem opruz obdobím. Jediné plus je to, že je dlouho vidět, to je super, ale taky je to asi tak všecko. V období od září do cca dubna, kdy na polích buď není nic, nebo je to mrňavý a sotva vidět, tak je to boží, protože, to se celé mé okolí změní na jednu obří mnohahektarovou jízdárnu😄a když tam vemete koně po seči, tak ten výraz “ale tady není co k jídlu”, je prostě k nezaplacení😄. Už se na to moc těším, ještě cca měsíc, musím vydržet. Louky už jsou zase zarostlé, tže s malou se tam jít nedá, té to blembá o nos a velká sice vždycky dostane sekec, tak jako preventivně, ale stejně to neuhlídám úplně na 100%, kousne si a já mám vztek a tak vůbec. V lese je to ještě napínavější, tam roste taková vysoká tráva, cca 160cm na výšku, tže minihorse do toho zajede jak pendolino do tunelu a fleky horse má záchvat, protože jí to blembá o čumák😄. Hodně zase chodíme pěšky, protože tu furt prší, tže většinou když přijdu domu, jsou koně mokrý a mě děsně, ale jako vůbec, nebaví jezdit v pláštěnce, tak si vezmu deštník vystřelovák, holínky, mokrou herku a jdeme do lesa po svých, čili jenom na parelce nebo stájovce, tže vysvětlit asi hladovýmu zvířeti (ta velká mi fakt připadá, že má prostě hlad, ale těžko říct), že jako fakt žrát nebude a zachovat si u toho dekórum…🙄No, zjistila jsem, že vystřelovací deštník je fajn věc! Když prší, použijete to jako deštník, když jdete travou, použijete to jako štít na tu trávu a ve složeném stavu tím můžete toho koně seřezat😄. Akorát se to nedá nijak připevnit na sedlo, což mě štve, hrozně to blembá a tak vůbec je to nepraktický, pak člověk vypadá jako Jan Žižka z Trocnova, když jede do bitvy…😄
Holky, já vám něco povím! To si tak jako v podvečer potřebujete odjet se svými vlastními zády za svou vlastní fyzioterapeutkou. Po příchodu z práce kmitáte jak barevný, aby vaše koňské holčičky byly zaopatřené, než je na noc vystrčíte zpátky ven, pot z vás leje, z nebe na vás leje, páč tu furt prší, už máte všechno hotový, už se skoro chystáte na cestu , už skoro jedete, jen ještě ty dvě vystrčit ven… A najdete tam tu malou jitrnici úplně placatou, spící…😴a druhou spokojeně chroupající. Tak voláte fyzio, že budete mít malé zpoždění, že čekáte, než se vám vzbudí kůň…paní na druhé straně drátu omdlela…smíchy😄😄a že teda počká, no…That´s life😂!
Posílám taky hlášení do klubu obézních poní a jejich frustrovaných majitelů. Tže u nás byl minulý týden kovář, od posledního strouhání a tedy i od schvácení, jsem jim do kopyt vůbec nešahala, což obvykle dělám, ale tentokrát jsem to prostě nechala na přírodě, ať se projeví co má, a ať nekecám mistrovi do řemesla. Když přijel, první větu, kterou pronesl bylo “Tvl vona zhubla”!🤪Myšleno jako naše malá jitrnice. A když tohle řekne ON, tak je to víc než pocta od Cézara! Protože ON vždycky říká pravdu, a nebere si servítky, a nedojímá se korálkovýma ošiškama😄. Podotýkám, že malá měla nulovou práci, jako slovy nic. Koupání v potoce a procházku do dvou km, považuji za relax, jinak za nic. Tže to všechno bylo jen změnou režimu. Na velkou obludu s fleky pravil, že ta teda jako nezhubla, ale ani nic nepřibrala a vypadá furt stejně trapně a blbě čumí😄. Kopyta jim vzal jakože fest, tže jsem očekávala, že přestanou dočasně chodit, ale haleluja, nejen, že nepřestaly, ony i běhají, vyhazují a prudí, na všech površích! Říkal, že kdyby o schvácení neměl info ode mě, nepoznal by nic, na kopytech to není vidět. Díky Bohu🙏! Tže jsem je chudinky pupkatý hned o víkendu řádně zaměstnala, neb jsem měla na oba dny pomocníka, a jala jsem se je učit jakože vobě naráz, ale jako kulturně, že budou na tom vodítku jako spolupracovat a u toho se nebudou požírat…Ta věc s fleky je fakt DŮRA, furt po té malé jde, aby upoutala mojí pozornost, což se jí daří, tže byla bita jako žito. Malá je moc hodná, furt se snaží, ale schovává se přede mě před tou velkou obludou. Mě z nich stejně brzo klepne🙄. Ale nedám se, naučím je to!
Výběh je předělanej, základní výběh (zimní) se o něco zvětšil, a zbytek výběhu, kam se pouští pod dohledem (od 8:00 do 15:00) jsme na jaře 1x zmulčovali, nechali zarůst, část posekli na na seno a na zbytku je momentálně úplně sežehnutá stařina, kde jim každý den oddělím páskou kousek. Vychází mi ta stařina tak do října, jinak jsou na seně a pasení venku mimo ohradu je přísně zakázaný, což je někdy fakt bitva, když je všude trávy tři prdele😏. Tak mi ještě zbývá u malé ten sarkoid, zase leze ven, mrcha…
Teda když tady čtu, co Buggyru čeká za pošušňáníčko, jsem ráda, že jsme se kubíkovky zbavili už dávno. Chápu, že kde je více koní nebo více zalévání, a je tam problém se zdrojem vody, musí se to nějak řešit a tohle je jedna z cest, ale mě tyhle “kostky” vždycky přišly děsně nepraktický, právě ohledně údržby! Měli jsme jí kdysi na stavbě a pak na zalévání, ale protože u nás prší zatím celkem normálně, prodali jsme jí. Stačí nám sud pod střechou a pro koně máme pitnou i užitkovou. A nemusíme tahat daleko. Naštěstí. S touhle kostkou bylo děsný peklo. My jí tedy měli venku, tže věčně porostlý řasou. Prostě pruda. Tže přeju ať to dobře dopadne. No fakty by se mi do toho děsně chtělo😏
Jako já jsem teďka ráda, že mám tu kamennou stáj! To je tak znát! Je tam úplně jiné klima, sice tam mám všude otevřená okna dveře, aby tam luftovalo a nebyl tam cítit čpavek, ale teplota tam nepřesáhne nějakých příjemných pokojových 23°C. Teď na nich vidím, jak jsou tam rády, ani nedutají! Když je venku chladno, tak se tam nadlábnou a už vyhlížejí a kopou do dveří, že chtějí ven. Teď, když dožerou, stojí, pospávají, občas něco řeknou, když procházíme chodbou, ale jinak je tam klid. Když s nima jdu do potoka, jsou už aspoň pěkně vychladlé. Jako pastevko je super věc, ale v těchhle hicech jsem ráda, že kromě dřevěného přístřešku a stromů mám i tohle, protože je předpoklad, že výkyvy počasí budou čím dál tím horší🙄…U nás zatím pořád něco poprchává, už to sice není slejvák, ale furt je mokrý asfalt a jsou tu louže, aspoň co koukám z okna.
Efe👍! Všechno zlé je k něčemu dobré, jak se říká. Madam von Knedlo to prospělo, tys holt nuceně odpočívala, ale výsledek je vlastně dobrý! Já teď v těch hicech chodila taky tak max k řece, protože to se prostě nedá, tak prostě máme volnější letní režim. Teď se má ochladit, tak uvidím, co vymyslím dál. U nás už od včerejšího večera od asi 20h soustavně prší, koníci užívají přírodní sprchy a jsou spoko.
Tak to musím pohledat na půdě ten červený koberec, páč na příjezd celebrit s motorovou pilou musí být jeden připraven!😄 Né vážně, my se aktuálně v dřevě, v trávě/seně, pozemcích atd… trochu topíme, proto jsem k tomu odstraňování čehokoliv třetí stranou tak skeptická, páč vím, že u nás to nikdy nefungovalo. Lidé si tu majetky drží, o tom žádná, to kdybyste chtěla něco koupit (les, pole, louku), no tak to v žádným případě nepochodíte! Protože to je rodinné zlato a to se neprodává. S tou péčí o dotčené majetky už je to ale horší👎. My jsme tu sušili na sena půlku obce, protože přece máme koně, že jo, ty toho hodně sežerou, že jo (ty dvě obezity tak určitě) a je to zadarmo že jo…Se dřevem to samý, když tu něco padlo k zemi, tak kdo pro to jel? My, páč máme traktor…Jenže pak jsme postupem času upgradovali, přešli na jinou formu vytápění a dřevo už nemáme kam dávat, ani ho kde skladovat a tak tu zůstává ležet. Mnohými vlastníky lesa tu jsou velmi staří lidé, kteří jsou aktuálně rádi, že jim charita doveze oběd a pečovatelka je osprchuje. Na to, že mají les, už dávno zapomněli, ale prodat se to nesmí, protože děti řekly…a je to dědictví a uložené peníze a blá blá. A pak ta krajina podle toho vypadá. Dřív se tu lidi prali o každou mez a každou soušku! Dneska? Tsss…
Lenacio, tak ta fotka, to je jak od nás. Přeju vám, ať se to u vás podaří. Pokud ne, tak vám holt zbývá ještě ta motorová pila😄.
Jó, to já ani nahrávat nemusím! On to ví a je mu to šumafuk! Ale takovýchhle lidí my tu máme mraky!To máte i jako s těma zahradama, co jsme se o ně starali a sušili je na seno. Všechno růčo fůčo, protože jsou to zahrady, tam se s technikou nevlezete, ani kdybyste jí měli, a když jsme to postupem času přestali dělat, a navraceli to zpět majítelům, tak víte co? Ještě blbě koukali, že proč to jako už nechceme?Dyť je to zadarmo, přece ne? A hádejte, co je s těmi pozemky teď? Nic! Dvoumetrový bodláky a kopřivy, majitele to nezajímá z rozličných důvodů. Dokavaď jim to nějakej blbec posekal, no tak dobrý, no a teď holt asi taky dobrý, nebo já nevím. Tenhle přístup nechápu - držím majetek, ale starat se o něj nebudu…S těmi stromy je to totéž, my je můžeme odklidit a prakticky si s tím dělat co chceme, dotázaným majitelům je to buřt. Ale co my s tím, dřevo nepotřebujeme, ani ho nemáme kam dát? To bychom se za chvíli mohli na vlastní náklady a ve volném čase starat o pozemky všech netáhel, jakožto i některé obecní, které udržujeme traktorem, abychom vůbec mohli existovat. Obec na to nemá a řešit to nebude, tak když chcete, tak si to posečte…tralalala🙄
Ale jinak holky, všechno seno máme pod střechou! Půda je našlapaná k prasknutí a to mi ještě kamarád v sobotu přiveze 91 malých hranatých balíků😉! Nemáte někdo návod, jak přifouknout starou půdu aspoň o 20m2😄? Nevím, kam to sakra dám? Koně mám komplet na seně od toho schvácení, výběh jsme trochu předělali a teď nás čeká “to vyzkoušet”. Pomaličku po centimetrech je začneme pouštět na to spálené cosi, co tam zbylo. Kus jsme toho usušili, ale víc už nemůžeme, nemáme to kam dát. Budu jim to odsazovat po kousíčkách každý den, teď mají být hice, tak je tam pustíme vždycky ráno, kdy je to nejvíc bezpečné, pak už bude stejně horko, tak tam nevydrží. Louka je celá na jih, beze stínu a pere tam celý den až do 21h.
O dovče jsem hlavně skákala kolem nich, resp. kolem sena, tak měly hodně volno, ale vzala jsem je aspoň obě na lonž na louku, kam už zase můžeme, jupííí! A včera do potoka. Velká řádila jak černá ruka, tže jsem měla bláto až na hlavě😏. Nicméně jsou vykoupané a po asfaltu se nesly jak dvě arabky! Malá už po asfaltu sama kluše!!!👍Beru už jí všude a zdá se OK! Tak to hlavně teď neposrat. Velká nezapomněla nic z toho, co jsem jí pracně během jara nacpala do hlavy, tže jsem to včera zvládla jen v plavkách a crocsech a bylo to bezpečné a fungovalo TO na myšlenku😊. Hodlám strávit celé léto v potoce!
Konkrétně u nás spadlý strom přes potok, nebo i přes cokoliv jinýho, nezajímá absolutně nikoho. A už vůbec ne povodí, a už tuplem ne majitele pozemku, kam to spadlo. Včerejší aktuální situace, prakticky úplně stejná jako u Lenacie. Abychom se dostaly s kobylama (ale i bez kobyl) k vodnímu toku, potůčku cca 5m na šíři, museli jsme zapojit vlastní mozky i mechanizaci. Břehy tu jsou taky všude velmi vysoké, zarostlé kopřivama do dvoumetrové šíře od potoka. Jsou tu slovy DVĚ místa, kde to JDE. A jsou dost daleko od sebe, v jednom místě se dá přejít, na to druhé chodíme koupat. Včera jsme řešili to koupací místo, protože, co asi jinýho v tomhle vedru s koňma dělat, než denně k vodě? Tže jsme zapřahli traktor mulčovačem a prorazili si cestu až k vodě. 🙄Přes potok ne jeden strom, ale několik stromů, co tu jsou padlé od loňských zářijových povodní. Nahlášeno na povodí v době události. Nezájem. Co se dalo odhodit po proudu, jsme prostě odhodili po proudu a zbytek tu zůstal. Co s tím jinak? Majitel řekl, že ho nějaký stromy někde vůbec nezajímají a louku, kudy jsme si razili cestu nikdo neseče od roku 2015. Tsss, tže co? Nic…To samé je tu v lese, který pochopitelně má majitele, padlé stromy přes cestu, a jeden přes druhý, už jsou tu 15 let popadané a nikoho to nezajímá. Tím míň majitele. Taky jsem takhle přišla o tu nejluxusnější vyjížďkovou hodinovou trasu, protože stromy přes cestu…Tak nám zbyly jen louky a pole, kam můžeme jako svobodně vyjet a nemusíme si cestu klestit motorovkou🙄…
Jooo, Čechy krásné, Čechy mé, tady nikoho nic nezajímá!
Teda holky, vy to tady rozjíždíte, že já to sotva stíhám číst!😜 Jenom podávám raport, že žiju a mám do konce června dovču😉. Dovolenou trávím viz. foto. Ale jde to pěkně! Počasí hraje do karet a máme toho už kus hotový!
Koukám, že tady je to samý marod! Přeju Efe i Janči kobyle, ať co nejdřív splasknou!
Moje holky jsou teda boží a nevymněnila bych je za žádnýho valacha, ani kdyby kadil zlatý bobky! Kobyly GO! Ale u mě je to asi pracovní deformace, 15 let v pracovním mužském kolektivu člověka zocelí, dalšího vocasa už fakt nepotřebuju😄ani v podobě koně😀! Jinak holky já byla na fyzio a paní mi dělala Reiky, tak jsem jí požádala, ať udělá i koním, a hele super, jsou to kouzelný bobišky, upe vyměněný, hodňoučký! Mám je celé odpoledne u sebe doma, jako ve stáji, ne v obýváku😀 a je to upe super, jsou pěkně v chládku, odpočívají a furt na mě do obýváku mluví😊. Tak si užíváme volníčko.
Jani, není zač a když to čtu dál, přikláním se i k názoru Horsany, frustrace a držení v podmínkách, které by si ten kůň nikdy nevybral (zvíře prostě nikdy nepochopí, že je to pro jeho dobro), to udělá své. Je super, že jinak kámoší, a že má i chotě😄, moje kobyla byla skutečně unikátní v tomhle, pro mě bohudík , pro jiného by to bylo bohužel.
Chladnokrevníci jsou pro mě best of, teplas nebo plňas je trochu pod moje rozlišovací schopnosti😄, jejich myšlenkový pochody nechápu, a proto s nima nepeču😄, ale to už je prostě deformace koňoživotem!
Určitě výběru nelitujte, i když vím, že je to někdy těžké o tom nepřemýšlet! Já si taky někdy říkám, jak bych to měla bez mini jednodušší, měla bych jen tu velkou a věnovala se jen jí, ale… když ta malá mi furt zatápí…a já to asi potřebuju nebo co, protože právě ona mne dycky posune někam dál…
P.S. Co nožka?
“že do ustájení chlaďáka fakt už ne”
Tak tohle bych podepsala vlastní krví!
Dovolím si tu rozvést myšlenku, jak to vidím já. V žádném případě Jani neříkám, že tohle se vám stane taky, nebo něco na ten způsob, jen takový můj náhled člověka, co se většinu života právě u chlaďasů pohybuje.
Vždy jsme měli koně (už snad o tři, čtyři generace zpátky) a vždy to byli ČMB nebo jejich kříženci, pak bylo taky vééélmi dlouhé období, kdy jsme žádné koně neměli, pak rustikální plemena, zase ČMB, až postupem času teď mám ty dvě, co tu všichni znáte, a to v podstatě jen z ekonomicko/úsporných důvodů. Jinak by to byl zase ČMB. Chlaďasi jsou prostě jiná ráce, jak říkal můj děda, moje máma, atd. Nemůžeme to srovnávat s nějakou žebernatou herkou typu A1/1, asi jako nebudeme srovnávat jorkšíra s německým ovčákem, i když jsou to obojí psi. Naši chlaďasi žili buď v páru nebo v samotě (protože to tak dřív prostě bylo úplně normální a nikdo nad tím nebádal), byli používáni k práci na poli (děda), pak už jen k rekreaci (já + máma). Povím jen k té modernější historii, kdy už jsme měli koně pro zábavu a ne pro práci. Moje poslední ČMB mi totiž velmi připomíná tu vaši. Koupila jsem jí už jako postarší dámu, ve věku 16-20 let cca, nikdo nevěděl, neměla žádný doklady, všechno bylo odhadem. Vyrůstala jak ta vaše úplně normálně ve stádě, kde se všem buď stranila, nebo je vykopala ze svýho osobního prostoru. Pak žila několik let v mini stádečku čtyř huculek, kde ona šéfovala. Pak si jí koupil předchozí majitel do samoty ke kravám (nebyla mezi nimi, ale viděla je). Takto byla údajně velmi spokojená. Pak jsem si jí koupila já, jako společnici k mému tehdy velmi nemocnému valachaovi, jako takovou poslední možnost. Žili spolu dva měsíce, kdy ona ho buď ignorovala nebo rasila. Valacha pak poslala jednosměrně rovnou do kafilerky (zlomila mu nohu), čímž paradoxně vyřešila stávající situaci, on už na tom byl špatně a já nebyla schopná se adekvátně rozhodnout, tak ona rozhodla. Nesnesla vedle sebe slabší kus. Pak jsme se jí pokoušeli nastrčit společníka. Zrakvila úplně všechny, co jí vlezli do osobního prostoru, měla jsem tu na zápůjčku sedmiletého statného a zdravého valacha taky ČMB, ta ho zkopala do kulatý krychle takovým způsobem, že jenom stál, potil, a strachy se bál jít i napít. Ke žrádlu ho nepustila vůbec. Když zůstala ve výběhu sama, zcela viditelně ožila, protože všechno bylo jenom její. Nesnášela i ostatní zvířata, sousedovi zabila jednu slepici a dvě kachny. Psi? Tak to byla kapitola sama o sobě, ty nemohla ani cítit. Zvláštní je, že kočky naprosto milovala a mohly jí lézt po zádech. Naše kočky na ní ve stáji i spaly. K nám lidem byla první tři roky poněkud rezervovaná, brala nás jako ty opruzáky, co jí nosí jídlo a občas jí lezou na hřbet, nikdy neublížila, ale dávala najevo, jak jí otravujeme. Pak, jak stárla, se to zlomilo. Z nás se staly nej kámošky, do výběhu jsem pro ní chodila bez ohlávky, nepotřebovala jsem na ní prostě nic a jezdila jen tak na stájovce bez vodítka kamkoliv. Byla jak gauč a jízda na ní byla pro mě dokonalá. Stalo se to nejspíš proto, že jsem její povahu prostě přijala takovou jaká byla a z jejích nectností udělala pozitiva. Milovala samotu a byla tak spokojená a já taky, páč jsem nemusela řešit třeba ty věci, co řeším teď s těma dvěma. Postupně si oblíbila všechny členy domácnosti, jakožto i sousedy. Cizí zvířata ale prostě netolerovala, tže se nám všichni vyhýbali a mě to maximálně vyhovovalo. Taky nesnášela děti (to mi vyhovovalo ještě víc), prostě nám připadalo, že nesnese cokoliv, co bylo slabší než ona. Dožila se úctyhodného věku a byl to ten nejlepší kůň, co jsem v životě potkala. Abych se oklikou vrátila na začátek, opravdu všichni naši chlaďasi nebyli takovýhle bijci, to byla jenom ona. Nicméně i ti ostatní vždy dali přednost lidské společnosti, než té zvířecí, možná je to tím, že my je vždy měli doma a trávili s nimi moře času, prostě dřív to takhle bylo normální. Mít koně ve stádě neexistovalo, protože neexistovalo komerční ustájení, tak jak je známe dnes.
Vůbec jsem tímhle nechtěla říct, že tohle se vám stane. Může to být jen momentální situace, kdy kobylka má problém s nohou, necítí se komfortně a díky tomu se jí změnila situace, což ona nelibě nese. Až se uzdraví, bude vše jako dřív. Nebo je prostě povahově jiná, což prostě chladnokrevník je a pak bych toho využila a vytěžila z toho maximum pro sebe i pro ní. Naprosto souhlasím i s Buggyrou, že teď už je opravdu dospělá a prostě funguje jinak.
A je fakt, že chlaďasa bych v komerčním ustájení vážně mít nechtěla. Já vím, že jinou možnost nemáte, ale oni mi prostě pořád do toho “moderního způsobu života” vůbec nesedí. Ale to není vaše vina a nemůžete to ovlivnit. Nevím, jaké možnosti máte, ale mě osobně by se přesně tahle kobylka líbila v malém, stálém rodinnném ustájejí 2-3 koníků. Ale třeba se šeredně pletu…
roční “knock-out”, NENE😄🤣😄, zase mám poprskanej monitor, chudák uklízečka, co ta si musí myslet, že tu dělám? Jako, když jsem odcházela včera z práce, tak se mě kolegyně ptala, jestli se bojím, že mě to bude bolet, a já říkala, že mě ne, ale mojí peněženku ano😄! Tak jsem přešťastná, že to dopadlo takhle, poněvadž a protože, v sobotu jdu ke kadeřnici změnit vizáž, pak mě čeká návštěva Kauflandu, lékárny a Benziny, příští týden moje fyzio. Mám tak trochu obavy, že mi toho nakonec taky moc nezbyde, ale aspoň se můžu casnit cashí jak mafián z devadesátek. Hotovej Jonák prostě😄, dám si na tu ruličku taky gumičku😄!
O autech mi ani nemluvte, naše jízdní flotila pamatuje Jana Žižku z Trocnova, tžee…🙄
Buggyro, kdyby černý byl černá, tak bych jí hned adoptovala! Je to krásný koník, má jen jednu vadu, že je to valach😄. Já je prostě fakt nerada, ale vím, že vy ráda, tak to on bude v dobrých rukách Krále Miroslava😄.
Holky, my teda jako sušíme. Při životě nás drží jenom to, že je to naposledy. Včera jsme s máti uklidily další dva big bagy ze zahrady a dneska tam budou další tři. To je v pohodě, tohle nám nevadí, ale včera jsme se zakousli i do toho posledního pronajatého pozemku a u toho teda přišla slušná deprese, hlavně na mě teda, tže jsem si furt opakovala, je to naposledy, je to naposledy. Ale stejně mě štvě, že jsem to nevypověděla včas. Jo, za blbost se platí🙄. Tže holky měly včera volno a dneska asi budou mít taky, protože se to po práci upe prostě nedá všechno stíhat, ale uvidíme. Výběh už hodně změnil podobu, pomalinku zvětšujeme (doslova po milimetrech) ten záklaďák, tže holky se zdají mnohem víc spoko, jinak jsou stále na seně. Ta plocha, co přidáváme je strašně suchá a je už úplně na hlínu, ale vizuálně to vypadá dobře! Tak snad to bude do budoucna OK.
Jinak vám musím říct i jednu lidskou radost! Včera jsem byla u zubaře, můj zubař je privátní a velmi drahý, nicméně, je to borec, pracuje se švýcarskými materiály a je schopen zachránit a opravit prakticky cokoliv. Měla jsem toho v tlamě k řešení víc a taky jsem šla na roční KO zároveň, tže jsem s sebou měla připraveno 15K a celou dobu se klepala, jestli mi to bude stačit, nebo budu muset na poštu. No, MUDr. byl tak extrémně dobře naloženej, že…mi udělal dva zuby za cenu jednoho, neplatila jsem ani tu KO, nebyl potřeba RTG ani anestezie, což jsou všechno šílený položky, tže jsem tam bratru nechala “jenom” 6 500Kč a jela domů totálně vysmátá se zbylou cashí v kapce. Dělal mi jedničky ze předu a vypadá to, jak když mám fazety a při tom je nemám! Hele upe hollywoodskej smile😄. Tže jsem od včerejška celkem nasmátá, protože už se zase můžu široce usmívat. A to se vyplatí👍!
Dárečky taky pořád mám a nosím. Pro mně to bylo velmi milé gesto. Zdejší admini jsou skvělí a vstřícní. Nemám potřebu se “TAM” vracet! Proč bych to dělala, když tam chcíp pes, a chování bylo takové, jaké bylo. Ani jsem tam nenakoukla a ani to neudělám. Tečka!
Mě po strouhání taky vždycky nějak chytnou záda😏, to zohýbání je blbý no. Když asistuju kováři a jen držím nohy, tak to bývá OK, když strouhám sama, tak je to holt horší. K malé si musím kleknout/sednout na zem, kopýtka mi dává do klína, je zlatíčko, velká má ty kopyta jak talíře, stojí hezky, ale já než to upižlám, heh no…Pak se narovnám a točí se se mnou celej svět🙄. Nemohla bych se tímhle živit!
Jinak holky hlásím včerejší úspěch s malou Dámou! Šla jsem s ní ven, ze stáje vystřelila jako za mlada, pak máme kus k asfaltce přes kamenitou cestu, kde zrovna soused natíral plot, což jí fascinovalo na tolik, že soused musel chránit pixlu s barvou vlastním tělem😄, po asfaltce mi sama naklusala, pak už přes polňačku a 3ha louku, kterou jsme celou musely klusat, protože ona chtěla😄, místama i nacválávala a táhla mě jak hadru. Výsledek byl lehce ufuňený minihorse a úplně zplavená já😄, takhle jsem si to teda nepředstavovala todlecto, ale co na tom, že já jsem si málem zlámala hnátu v nějaký myší díře, hlavně, že mini to běhá👍!