Příspěvky uživatele

Jani, děkuji za informaci. Já jsem řešila jen jednou nateklou šlachu a naštěstí tenkrát celkem krátce, jinak tímto směrem nic, tže laicky řečeno v nespecifických otocích se vůbec nevyznám a vůbec nevím, co si o tom myslet? Jako, z čeho to vzniklo, a proč to drží tak dlouho, a jestli je lepší pohyb, nebo ne? Z věty “zavřít na box” mám taky totální osypky, ne kvůli sobě, ale právě kvůli tomu zvířeti, o kterým vím, že mu tam dřív nebo později hrábne, proto bych to řešila asi stejně, vyrobila bych mobilní paddock a nechala jí tam. Naraženina, pohmožděnina bolí jako prase, ale že ani ten otok neslejzá…

Děkuji za sdílení, hlavně ať se na něco přijde!

Efe, tak nemoct se umejt, je pro mě něco jako antická tragedie🤮. Nesnáším to. Nebýt čistá. Tže z tohodle bych se asi taky rozskočila. Snad ti to sundají než začnou echt hice. Když už se to stalo, takhle blbě, tak aspoň že letos je zatím to počasí takový studený (zase jsme zapli po týdnu kotel🙄). Moje drahá tříčtvrtka ti vzkazuje, že se to stejně stalo proto, že urozené dámě s VON vepředu i vzádu, říkáš Knedličko. To je prostě Knedličí vendeta🤣🤣!

Holky, to vy jste mi tady hodně pomohly změnit názor a koukat na věc jinak! To, že to sem člověk může napsat, že i po 20ti letech, co mám koně doma, se pořád učím, a dělám voloviny, a spoustu věcí neumím, to, že mě tady za to hned všichni nevyhejtí, ale snaží se jakkoliv poradit, je prostě obří přínos👍! Protože doma mi to sice říkali taky, že už nejsem koňoslužka, ale koňootrok, a vlastně z toho chovu, tak jak ho provozuju léta prd mám, ale…posloucháte někdy ty, co to v vámi myslí dobře? Vždycky vám to musí říct někdo jiný, nezaangažovaný, nebo se musí něco pos*at, aby to pak zase mohlo začít fungovat! Asi jsem tohle všechno potřebovala! I když mě velmi mrzí, že to odnesly zrovna koníci takhle s bolavejma kopejtkama, ale co už teď? Tenhle rok je asi nějaký čistící, či co? Sama cítím, že se spousty věcí potřebuju zbavit a mezi ně patří i hospodaření, protože tak jak jsme to leta provozovali, už přestalo být funkční a dávat smysl. A cítím potřebu se jezdecky posunout. A míň sloužit těm dvěma čúzám. Víc odpočívat. Spoustu věcí letos (co se týče hospodářství) děláme naposledy a jen ta myšlenka je velmi osvobozující. Do příštího roku chceme změnit podobu výběhu a nebýt myšlenky od Buggyry, tak nás by to snad ani nenapadlo. Prostě člověk je někdy tak zacyklený, že nevidí ven.

Doufám, že velká koby už bude OK. Malá Dáma má pořád ještě ten sarkoid, co se nám ho na jaře nepodařilo zlikvidovat, a pak se schvátila, a teď to pořád ještě nejde řešit, min. tou Stelfontou ne, tže tohle je ještě prostě otazník do budoucna. Nevidím to ráda, ale asi ten sarkoid odložím až na podzim, prostě ještě přes aspoň jedno strouhání, až uvidím, co kopejtka a hlavně takhle překleneme hmyzí sezonu a hice, kdy tu fakt nechci mít koně s otevřenou ránou🙄. Tže ona ta cesta bude ještě dlouhá, ale snad už jsem aspoň trochu chytla jiný směr. Lepší směr.

Všem marodům moc moc přeju uzdravení nožiček i ručiček.

Jani, jestli to sono bude, a bude se vám chtít zveřejnit výsledek, ráda se poučím, i když bych vám přála, abyste to nepotřebovala, ale takhle aspoň něco budete vědět!

Efe, hlavně to neuchvátej, ať je pacička zase funkčí! Chápu, že to musí být děsná pruda😏! 

Tak holky hlásím, že mordování a šikana flekatých zvířat stále pokračuje! Sice nám do toho ten totál pro*caný víkend hodil trochu vidle, ale my se toho nezalekly a pěkně na to zaklekly už v pátek. Pěkná vyjížďka s lesní kulturní vložkou (tam slézám, je to krpál jak z Muže od Sněžné řeky a já už jsem moc stará na kovbojku), kdy zvíře tváříce se napřed, že umře, se záhy změnilo v satana a v tom krpálu začlo kozlit. Naštěstí jsme všichni včetně vybavení přežili, a kompletně zpocený (to zvíře, já ne) dorazily domů😉. A ani jsme nezmokly! V sobotu a v neděli bylo hotovo, pršelo prostě furt, přestalo až v neděli v podvečer, což vyhnalo místního zemědělce, tže do toho vlít a všechny louky položil, tže už mám zase jízdárnu😄. Včera jsem jí byla prubnout, jakože lonžovat, ta almara tam málem zdechla, ale já si z toho prd dělala. V mezičase jsme oslavily její 6 narozeniny! Tže už je to velká holka, dětství v pérdeli a do důchodu daleko😄. Jako dárek dostala lupeny z květáku, co jsme měli  v sobotu k obědu. Jinak akorát tak kulový, bylo jí vysvětleno, že teď už jí čeká jenom pracovní dospělácký život, koukala jak sůva z nudlí, mám obavy, že to pochopila…Malá dáma šlape už lépe, pomalu už chodí i po šutrech, z kopce to ještě nejde, ale do kopce už přestává mít tendenci se jim vyhýbat. Ve stájí na cihlách už to mastí pěkně, tak jí možná taky zase prubnu venku, protože díky tomu dobrodinci, co posekl, už se přes asfaltku a louku do lesa dostanu. Nicméně stále vypadá jako jelito🙄

U nás se mračna taky stahují, kdo ví, jak bude za dvě hodiny, než se doplácám k hemelám🙄…no budu si držet palce…

Jani, soucítím s vámi, ani nevíte jak! Když to člověk sám prožívá, ví, jak je druhému! Držím moc palce, hlavně, ať to není nic zásadního, co by ovlivnilo vaši společnou budoucnost! Budeme doufat, že artroza nee! Není to žádná přešlechtěná appačúza, tak snad tímto směrem, v takhle mladém věku, snad ne. Doufejme, že to bude nějaký čutanec, ona naraženina často bolí víc. Snad to rozchodí!

“A začalo “se” to krmit všem”….

Jo, tak přesně tohle mě totálně děsí, jako ehm, já sama sebe se děsím, abych přesně takhle nevyměkla, a nezačala někde něco sekat, protože přesně takhle jsem to 20 let před tím dělala u všech mých koní. A ono to fungovalo, heh, no, jenže teď už nemusí, že jo? Tže jsem jim doma oznámila, že kdyby mě někdo náhodou viděl jít někam s kosou, že mi jí mají vrazit rovnou do zad! Bez prdele! Ta změna návyků je pro mně osobně nesmírně těžká, ale musela bych být ale úplný tele, kdybych do třetice všeho zlého opakovala tu stejnou chybu! My momentálně upravujeme výběh tak, aby záklaďák byl celoročně o něco větší, protože je předpoklad, že právě tady ty dvě celoročně budou žít až do smrti, tak ať to tam trochu vypadá a děláme to tak, aby je to trochu nutilo k pohybu. Každý den uskočíme nějakých 10cm v pár metrech do středu výběhu a vybrali jsme tu nejsušší a nejmíň výživnou část, která je nejvíc na slunci. Najednou to tam každý den vypadá trochu jinak a my si na to vůbec nemůžeme zvyknout, za to ty dvě pakobylky si zvykají rády a rychle😄. Co budeme letos dělat s tím prostředkem, kam teď nechodí, tak to zatím nevíme, ale protože jsme se rozhodli ukončit naší sekací mordovací a sušící akci “seno” na všech cizích pozemcích, tak je plán, že to, co zbyde na prostředku příští rok, usušíme, a pak je na to pustíme, možná…to je až za rok. Letos se ještě musíme postarat o poslední cizí pozemek, kde jsem včas nestihla vypovědět nájem, tže je to ještě na nás, ale příští rok už bude všechno jinak👍! Tže hlavně nevyměknout! 

P.S. Buggyro, svědí mě zadek, přemýšlím, že bych šla dneska zase, ale mám tak trochu obavy, že to zvíře s fleky umře buď rovnou na boxe, nebo se u sousedů zastaví a z přemíry pohybu jí klepne😄. No uvidím, ještě až přijdu z práce, jaký má plány moje tříčtvrtka a tak, někdy to bývá dost operativní…

Připojuji se k dotazu od Zrzavci a pokud je možné zveřejnit RTG kopyt, velmi by mne to zajímalo. Pár schvácených RTG už jsem bohužel měla tu čest vidět i jako lajka, tak pro cvičení oka a mé soukromé porovnání!

Že by ehm, ryšavé?😄😄

Koukám, že Buggyra byla pěkná mučitelka nebohých černých koníčků! Já nebohého flekatého koníčka mučím taky! Protože je prostě červen a zarostlé je všude všecko, trasa se nám smrskla na jeden jediný okruh, ale to nevadí, využiji prostě toho, co příroda nabízí. Tže kobylku mučím opakovaným výstupem a sestupem do krpálu v lese, překračováním padlých stromů, slalomem mezi vzrostlými stromy, couváním na požadované místo a to jak na ruce tak v sedle. Pohled toho nebohého tvora je, no ehm, k nezaplacení😄! Vyjadřuje něco jako: "Nedají mi najíst, honí mě tu jak nadmutou kozu a ještě na mě křičí😄!" Prostě takový můj běžný pracovní den, takže jsem jí s útrpnými pohledy poslala někam…😄V sobotu bylo takový divný dusno, když viděla sedlo, málem omdlela, tahla se jak smrad, já myslela, že ani nikam nedojdem, pak se zatáhlo, začlo příšerně fučet, ale já se zařekla, že tu trasu odjedu, i kdybychom chcípnout měly! Když jsme to otočily směr domů, vítr nabral na síle a kobyla na tempu, takovýhle dlouhý klusový úsek jsem na ní klusala poprvé a byl to moc fajn zážitek. Až na ten příšerný cobí klus ala šicí stroj🙄. Brala to po šutrech, stříkaném asfaltu i po normální asfaltce (jinudy už to momentálně u nás nejde) jak fík, nožičky OK! Když jsme dojely domů, rychle jsem odstrojila, společně s malou je prskla do výběhu a začlo pršet👍! Tže jsem to měla tak tak! Včera jsem jí vzala tamtéž, ale jen na voďáku, neměla jsem čas sedlat, už takhle jsem se vrátila domů kolem 19h a to už je na mě dost pozdě😏 a vysvětlovala jsem jí, že za každý jídelní prohřešek bude potrestána prací. Nevěřila! Pochopila! Ta kobyla by raději dostala karabáčem po zádech, hlavně když by u toho mohla stát a žrát, všechno, jen ne se hejbat! 

S malou Dámou jsem to zkoušela v neděli, ale nikam jsme moc nedošly, poněvadž po měkkém chodí hezky, nic na ní není poznat, ve stáji po zámkovce a cihlách už jí to taky šlape, ale pak musíme vylézt přes šutry na asfaltku, to dá, jde pomalu, ale jde, pak je kus polňačka, to je dobré, ale pak už je ten hrubý asfalt a šutry, samé šutry. Nejde to ani škarpou, protože ta buď chybí, nebo je tam metrová tráva, tže nic. Do lesa s ní prostě touto cestou nedojdu. Tak jsem to zatím dala k ledu a nechávám jí být. Příští pondělí to bude měsíc, co se schvátila, tak mi ten pokrok nepřijde zase upe marný, ve výběhu i klusá, obraty a dopady jí nejdou, ale sama se snaží hýbat. Prostě Bejby nesedí nikde v koutě, což mi přijde super. Drobně po kouskách předěláváme výběh, abychom si my lidé usnadnili práci a koním zpestřili prostor, tak uvidíme, kam až se dostaneme. A také jsme na zahradě usušili i v tomto počasí 2 big bagy sena. To seno je z těch dešťů tak vypraný, že tohle máčet fakt nebudu muset!👍

Ještě s tím voděním obou, bohatě mi to stačí, když je vedu z výběhu🙄. Ze začátku jsem to taky zkoušela chodit s nima na procházky s oběma a bylo to dost děsný, tak jsem to hodila k ledu. Po tom, co se jim obrátily role a ještě aktuálně teď, když ehm “nejsou syté”, si to raději už ani nepředstavuju. Velkou vodím pravou rukou a jde tak 1,5 m za mnou, prostě na délku vodítka, malou vodím levou rukou, s tím, že jde přede mnou jako velký pes, aby na ní ta velká nedosáhla, v případě, že se dostihnou, velká po malé hned jde a ta se jí brání kopáním zadky. Jakože by šly za mnou vedle sebe? Jako normálně? To vůbec! Když se vedou každá zvlášť, je vše v naprostém pořádku. Teď, když to mám ještě vyšperkováno v tom, že se je snažím udržet, aby si nekously, je to úplně nereálné, malá je hbitá, štípne si trávy, velká to vidí, ale ví, že nesmí, tak nejde po mě, ale po ní…Při představě, že jdu s těmihle účastníky zájezdu po louce, co má třeba 5 hektarů, tak mě tam v současné situaci zahrabou. A ještě jako bonus mám cca půl roku problémy s pravým ramenem, tže veškeré cukavé a trhavé pohyby mě bolí a dost. Pravou ruku do výšky také nezvednu, nezamávám apod. Takže když ten cirkus chce člověk srovnat, napřáhne ruku a je konec, už nedoletí, tam kam bylo mířeno.

Holky, dneska jen v rychlosti, topím se v práci a nevidím na konec tunelu. Holt je posledního v měsíci, no…Trek, jakože opravdický správný trek, tak jak by měl vypadat, aby plnil svou funkci a byl i třeba nějak estetický, mi byl pochopitelně zatrhnut vlastníkem pozemku. Čekala jsem to. Tže jediná možnost by byla to tam nějak opáskovat, stylem pásky + tyčky, načež moje drahá tříčtvrtka položila celkem realistický dotaz - jakože, OK, vytvoříme tam nějaké cestičky, i když to pro nás lidi bude totální opruz, ale budiž. Jenže všechno, co tam vytvoříme, bude úplně stejně travnaté, jako kdybychom nevytvořili nic, nebo to dělali jako doposud, zahradili páskou pár metrů, pustili je na to, až to odpasou, posunout lajnu. Tak jsme to vždycky dělali. Až do letoška to fungovalo. Protože měl celkem dobrý point, pravil, támhle jim uděláme třeba průchod, jako aby chodily ze spodní části výběhu do horní jinudy než teď, otevřeš jim ho, a první co udělají, dají hlavy dolů a budou futrovat dokud ho nespasou a stejně se tam hýbat nebudou. Pro nás to bude akorát vo*er se sekáním nedopasků a podsíkáním pásky, které sekáme pravidelně několikrát do roka, protože tu habaďůru budeme muset před každým vjezdem traktoru rozebrat. A pak jí zase složit. To je celý nesmysl. Treky mi přijdou absolutně super, pokud je člověk na svém pozemku, namyslí si koncept, který by pak měl jet tak nějak pořád a vlastně tím třeba i k lepšímu změní krajinný ráz a vylepší komoňům život. V mém případě, kdy vlastně nemůžu skoro nic, páč to není moje, je to prostě blbý, no…

“Co se koňoaktivit týče, proč už dáávno nejezdíte na velké s malou na vodítku s sebou?”

Chápu, že teď tu budu všem pro smích, ale já to neumím, a nevím jak to mám sama bez pomoci ty dvě naučit. Totiž, když byla velká koby ještě “malá”, tak tu maličkou všude následovala a chodila za ní jako pejsek. Malá nám sloužila jako perfektní vodící kůň. Jenže pak velká dospěla a situace ze změnila, malou nepotřebuje a od sebe jí neustále odhání. Když se mi podaří mít s sebou vodiče, co by šel s námi aspoň na krokovku, což bylo letos slovy dvakrát, tak malá už musí šlapat za námi i s vodičem. V momentě kdy velké začně dýchat na zadek nebo jí předcházet, velká po ní okamžitě startuje a odhání jí od sebe. Tže vodič buď musí přidat do kroku a předběhnout nás a jít tak 10m před námi, nebo ubrat na kroku a jít pořád za námi. Tohle nevím, jak mám sama ze sedla vyřešit, když ta velká ještě není přiježděná ani sama o sobě, natož s malou v závětří.

Já myslím holky, že jste na to asi káply! Malou jsme přivezli jako sedmiletou, čili už jako dospělou. Teď jsem zrovna koukala na úplně první fotku, kde malou mám, je to duben 2022, čili pár dní, co byla u nás, a je to kombinace sudu a válce. Není to páreček, spíš klobáska😄, šťavnatá hmmm😄. Nám prostě takhle připadala normální, protože jak píše Buggyra ta optika na tyhle prcky je asi fakt jiná. Vlastně pár dnů po příjezdu jsem tu tenkrát měla jak vetku, tak kováře a pro ně to byl prostě automaticky soudek. Asi proto je pro nás všechny teď šlank, i když vlastně není, protože pro nás je nejhubenější, co jí známe. Tím nemyslím jen nás doma, ale i tyhle externisty😄. 

Kdežto velkou jsme přivezli jako “malou” dvouletou a něco, tže samá ruka, samá noha, Teď jí bude šest a teprve se dopekla. Proto to tady asi vidíme jinak. Zatímco malá se v našich očích zmenšuje, ta velká se zvětšuje😀. Koukala jsem i na fotky z místa, odkud jsem velkou přivezla, ti jejich cobové vypadají stejně, jen ne rozkydle, ale nasvaleně, protože pravidelně pracují pod klienty. Vydělávají si na sebe. Kdežto já vydělávám na ně. Diametrálně odlišná situace.

Pro Varaxi - je to minihorse, jen minihorse, ne americký. Když jsem byla loni na kukačce na závodech vypsaných právě pro mini, tak jsem sama koukala, jaký je mezi nimi velký rozdíl, ti obyčejní mini byly oproti amíkům mnohem více soudkoidní.

Buggyro, jste mi nasadila brouka s tím trekem! My nesmíme už ve výběhu budovat nic trvalého charakteru, jinak budeme odejiti, nicméně na toto by měly stačit tyčky a páska, že? Čili vše mobilní a rychle odstranitelné, na to se nedá moc kafrat. Také mohu použít kavalety a různě je rozmístit, to je také mobilní řešení. Jak rozdělit atraktivně klasický obdélník s vstupem i výstupem na krátké straně (jakože jdou vstup a výstup proti sobě křížem)? Tohle je velmi podnětné pro mě, jenom nevím, jestli to dokážu vymyslet, jsem v tomto směru velmi nekreativní a duchem chudá😏.

Co se týče zapřahání, nemám to v plánu. Jednak to neumím, nemám se od koho naučit, vše bych musela kompletně koupit, uznávám, že tohle všechno je řešitelné, když by člověk chtěl, ale problém je ten, že když bych zapřahla, musím na silnici. My tu nemáme polňačky nebo lesní cesty vhodné pro povoz. Vlastně je tu nemáme vůbec. S koňmi chodím výhradně do polí a luk (mám dovoleno), les tu zbyl jeden, není v něm žádná cesta, je to to 12% stoupání, o kterém jsem psala výše, že s kobylou chodím, normálně mezi stromy, nahoru a dolů, já to lezu po čtyřech, jak je to příkré. Naše obec má z jedné strany dálnici D1 (5km od stáje), kolmo na to navazuje hlavní tah na ČB, silnice první třídy (1,3 km od stáje), potok s nepřístupnými břehy, cca 5-8 m na šířku (300m od stáje), taky do něj slézáte po čtyřech a ze čtvrté strany chatová osada (asi 3 km od stáje). Tže já chodím buď do polí a luk, nebo teď když to nejde, než posečou, tak do toho lesa, kde stoupáme a klesáme a obtáčíme a překračujeme stromy. Do civilizace, tedy i po silnici nechodím. Ne proto, že by se koně lekali, nebo byli nějak nevychovaní, ale protože mám koně výrazného vzhledu, jsme vidět z velké dálky, lepí se tím pádem na nás lidi a mě je to velmi nepříjemné. A to to píšu maximálně slušně.

Kometa - nevím, asi jo. Na oční pošlu i kováře (zrovna ten nemaže med kolem huby), ten se také vyjádřil k rozkydlosti velké, s malou byl v poho. Tisíc lidí, tisíc názorů…

Heh, teda nenapadlo by mě, že mám dát k fotos nějaký bližší popis situace, já to brala jen jako fotku, nic víc. Toto není můj výběh, ani náš pozemek, ani sem nechodíme cíleně něco vypásat! Potřebovala jsem koně jenom někde odfotit a v půlce procesu mi ještě odešel druhý držič. Chtěla jsem jen, aby na foto nebyly rušivé elementy v pozadí - náš dům, sousedův dům, zaparkovaná auta, stroje, pásky od výběhu nebo povalující se vybavení stáje, nebo soused😄. To je celý. Kdybych chtěla supr čupr foto na rovném asfaltu, musela bych mít pomocníka, a to nemám. To, že se na všechno zelený vrhly, se logicky dalo čekat, když je třetí týden držím u huby, po pořízení fotografií jsme opustily prostor. Už chápu jak fungují paparazzi fotky, vyfotí vás, jak jíte nudlovou polívku, ale v Blesku si pak přečtete, že jste šňupali koks, a vám přitom jen zrovna upadla lžíce, tak jste se pro ní ohnuli😄!

Že je velká rozkydlá, to vím a taky jsem to napsala. Proto jsem foto zveřejnila, přijímám všechny reakce, i negativní. Jinak bych to sem přece nedala. U malé mě názory překvapily, protože když tu byla vet 2.5., malá byla ještě větší válec a jo, měla ještě hodně zimní srsti, mohlo to zkreslovat, ale vet byla s její kondicí spoko! A já taky. Sama mi říkala, ať se víc zaměřím na tu velkou, že ta to potřebuje daleko víc. Od té doby ještě malá splaskla. Upřímně, nedávám koňoaktivity 6x týdně. Do těch aktivit nepočítám každodenní péči o koně, stáje a výběh a srandaakce jako letní sušení sena, třeba. Tohle všechno nějaký čas zabere, každý den. Na mě je to prostě moc, přiznávám, holt jsem jenom pomalu stárnoucí ženská a ne vrcholový sportovec. Fakt jsem se snažila chodit 3x týdně s malou běhat, aby měla aktivitu, s velkou taky 3x týdně, pod sedlo, lonž, chození brutál krpál do kopce vedle ní (ať máme kondici obě, že), výsledek byl ten, že kobylky byly tlustý pořád stejně, jen se jim zlepšila kondice, a mě málem vodvezli, protože to fyzicky už nešlo zvládat a hlavně skloubit s veškerými ostatními povinnostmi, které mám zejména v zaměstnání a i doma pochopitelně. Pak se to smrsklo jenom na “musim, aby byly hubený” a do práce jsem sotva dolezla, s pracovním výkonem, co nestál za nic, a o tom, jak to vypadalo doma, nechám bez komentáře…

Posílám dnešní foto holek, dneska teda prudily obzvlášť a jely jak eta lux na maximální výkon, myslím si, že tlusté nejsou, ale prudné teda jo. Malá se hodně snažila běhat, ale nožičky jí ještě nefungovaly, tak toho pak nechala.  Velká je hrozně rozkydlá, chtělo by to svaly…😏 Proč nemůže mít normální koňák dva roky prázdnin, aby všechno stihnul? Fakt bych to ocenila😀!

Já na to nahlížím stejně jak vy, a tuším ještě jiné přispivatelky mi to tu radily taky. Jednak je to poněkud bezpracná varianta, výběh jsme po částech zahražovaly a koně tam na etapy pouštěly vždy, jen letos se to pokakalo, a hlavně on to bere jako odtučňovací kůru pro ty dvě hemely a samovolnou změnu pastviny, co se travin týče. Na zahradě nám systém několik let jen mulčovat zabral, a teď už jí zase normálně sečeme na seno, a tráva je tam úplně jiná a pěkná. Ale právě tohle už nedokáže domyslet. Vidí, že je kůň hubený, tže dobrý, to že je prudný, nevidí, neb s ním nijak nepracuje…

Jani, a ona je ještě k tomu hladová kobylí ženská😄, celoživotně jednostranně zaměřená na jídlo. Z místa, odkud jsem jí koupila, taky nepoznala hlad. 40 H pastvin a cca 20-25 cobů ve smíšeném stádě, tže tenhle dvoreček 2000m2, na kterém jí teď držím, je pro ní solidní smrt. Pro tu malou je to akorát. A upřímně? Ne, nevím, co s tím. Furt teďka tu zbylou část výběhu řešíme, těch 4000m2. Je za letošní jaro 1x zmulčovaná, a obrazilo to. Včera jsem to procházela. Skladba rostlin je děsná - pryskyřník prudký, jetel zlatý a pochybný, nekonečné lány kopretin, bika ladní, jílek vytrvalý, nějaké lipnicovité, co neumím určit. Skladba se takhle změnila sama intezivním chovem koní a změnou klimatu. Před 20ti lety ta louka vypadala diametrálně jinak. A to jsme jí celou dobu část sušili na seno, teď už to nemá smysl (a nejsou lidi ani technika). Tže upe nevíme, kudy z toho křeččího kolečka ven a jsme rozděleni 50:50. Chlap má názor 2-3 roky jen mulčovat, koně tam vůbec nepouštět, nebo třeba až v srpnu/září a nechat to na přírodě. Krmit celoročně senem (to cobka duševně nedá). Druhá varianta je nechat to růst, pak třeba v červenci zahradit 0,5m v celé délce výběhu a pustit tam holky třeba na dopoledne, ať si poradí, to už bude ta tráva dle mne zaschlá a ne tak výživná. Ale vím to? Vím prd….

Horsany názor by mě taky zajímal!

Efe, díky a díky i za za dovysvětlení! Já teda budu v případě potřeby rovnou lámat😄. Fakt je, že mám od SŠ problémy s pravým palcem, který jsem si vykloubila při volejbale a vím o tom do dneška, ten prst prd vydrží, a když má příležitost vypadne mi z pantů, tže logiku to asi má.

Efe, co to znamená dotočená sádra? Jako, že ti přidali na materiálu? Proč? A kvůli tomu se to prodloužilo? No ještě, že je teď pořád tak hnusně, tak to člověku nemusí být tak líto a do léta snad budeš fit!

Upgrade schvácení u nás, aneb jak story pokračuje?

Tže velkou kobylu jsem v sobotu vytáhla ven jen na šňůrce, protože jsem se jí chuděrku bála nasedlat, aby neutrpěla mentální trauma a nebolely jí nožičky🙄. A také jsem byla po té velké fyzio sama se sebou, tak jsem se upe necítila. Chyba! Zvíře se mnou zametalo, anžto hladové a slintající, jak pavlovův pes, úplně nad vším zeleným, které jí bylo odepřeno, tže všude a pořád prudící, jsem po prvním odšlapaném kilometru zhodnotila situaci, že už teda mám asi zdravýho koně, byla bita jako žito a vzata pořádně do práce, co mi záda dovolila. Odšlapala ve všech chodech hrubý asfalt i šutry, což jí vůbec nijak netankovalo, pak 12% stoupání v lese po mechu a kapradí, kde funěla míň něž já (doposud to bylo vždy obráceně) a při cestě domů se tvářila, že by si to střihla klíďo ještě jednou. Já mlela z posledního, ale záda to snad ustála. Situaci bych zhodnotila tedy tak, že flekatý kůň jeví se podezřele zdráv, šlank a nefuní, tže sebrat ho z trávy na fyzickou kondici zjevně zabralo. Na tu psychickou však ne. Sežrala by i sousedovo kolo, kdyby ho natřel na zeleno. Tak jsme to aspoň vyřešily tak, že cestou od stáje do výběhu “paseme” u škarpy, kde roste jen bršlice kozí noha, kopřiva a kontryhel ve výšce nad moje kolena, tže žádná fresh tráva, kobyla to sjíždí jak lajnu koksu a já tam s ní 10 minut postojím🙄. Vážně mě z ní klepne!

Malá dáma už se také zberchává. Nikam s ní nechodím, na to ještě nemá kopejtka připravená, ale na měkkém už sama od sebe nakluše, z kopce i do kopce, a do kopce mi i třikrát zkoušela sama nacválat, ale bylo vidět, jak jí to ještě nejde, měla ty nožičky takový toporný, ale snažila se moc! Včera jsem jim oběma udělala “servisní den”, tže vlasy a účesy, lesky a šampony a taky kopejtka. Velká je má opravdu pěkná, vzala jsem jí jen to, co si v sobotu olámala na těch šutrech a jinak nebylo nic moc potřeba. U malé jsem to probrala trochu víc a trošku jí to chodilo dotvarovala, ale špičku jsem zatím nechala a patky neujíždějí, tak já doufám, že to bude good🙏. Malá je s tímhle režimem celkem spokojená, je krásně štíhlá, zcela zjevně jí porce sena pro králíka a zelená hlína úplně kaloricky stačí, ale s velkou koby, to je teda bizár, jak nemá plný panděro tak, jak byla zvyklá, tak to nějak emočně nedává🙄.