“Nebudete v zimě přikrmovat a zvěř sežere o to víc lesa. Ona hlady bez sena a zrna nepojede, jen škody na lese budou o to větší.”
No a jsme zpět u vlků. Vlci zvěř rozpohybují, nebude mít čas, na jednom místě udělat tak velké škody. Proto jsem psal, že majitelům lesa vlci nejspíš ani zas tak nevadí. Jenže mohou zvěř třeba vypudit do sousední honitby. A to by možná někomu vadilo.
Několik let zpět v TV reportáž. Chlap tuším na plzeňsku, pozemky v jednom kuse, několik stovek hektarů. Pokoušel se je vyjmout z honitby. Absolutně nemožné - chobotnice.
Přesně jak píšete. Kdo chce, najde si, jak by to mělo správně fungovat.
N chtěl, ať napišu krátce. Vzhledem k jeho reakci, když jsem mu psal, jak je to s kůrovcem na Šumavě, jsem mu vyhověl, a napsal to nejzákladnější: myslivost v rukou vlastníků. Od toho se odvíjí úplně vše. Stačí zadat - myslivost Německo (nemusím to sem kopírovat, že?).
Právo myslivosti vrátit do rukou majitelů pozemků.
Je to dostatecně krátké?
Nezapomeňme hlavně, že myslivci “nehospodaří” na svém a skutecným vlastníkům “hospodaří” na pozemcích přemnožená spárkatá.
Řekl bych, že majitelé lesů by mohli návrat vlků i vítat.
Už nepruďte, nebo bude po příměří. S těma pindíkama měl L pravdu.
Z fotky není jasné, jak bude kurníček vysoký. Do výšky té voliéry nebo na ty 4 cihly? Co se týče jeho hloubky, na bežné čištění vám bude stačit hrablo, kterým podestýlku vyhrábnete. Doporučuji podestýlku hlubokou, hobliny. Slepičince nebudou přisychat k podlaze + přehrabováním ji slípky udrží déle přijatelnou.
Píšete, že budete slípky pouštět ven. Pokud ale výběh nebude celý zastřešený, něčím bych se ho snažil ozelenit. Sousedi mají ve slepičím výběhu rozrostlý křen. Ještě mě napadají maliny, kopřivx, ty také slušně odnožují. Když to tam dáte teď , tak to stihne v pohodě zakořenit. Pokud budete sázet až za pochodu, stačí na zem do trojuhelníku ohrádku ze 3 cihel a do toho to šoupnout.
Časem ale třeba zjistíte, že těch pár slípek na zahradě neškodí a budou permanentně puštěné.
Co se týče omezení snášky. Nekrmte směsí pro nosnice, ale pšenicí, v zimě přidejte na klobání krmnou řepu, občas hoďte vařený brambor, ci zbyde od oběda. Zkrátka po staru, hlavně ne bílkoviny a v zimě nepřísvěcovat a nepřítápět.
Osobně, při vašem pohledu na chov, bych šel jen do čtyř. Pokud by v zimě musely být v kurníku zavřeny, tak dýcháním vyprodukují méně páry = nanavlhlé peří.
U hybridek, jak mají prodloužený snáškový cyklus, se může stát, že místo na podzim, začne pelichat v největších mrazech. To ale věřím, že si poradíte a slepice půjde do sklepa (a ještě možná dostane slušivý obleček😉).
Ano, to je přesně ono. Po 48.se k myslivosti dostali nemajitelé pozemků.
Můj vztah k myslivcům je dán právě několika zkušenostmi s těmito i na honu přivožralými strejci. A chodím do hospody, jeden z nich tam vykecá i to, co neví, takže je všechny vlastně napráská, jak to tam chodí, o co jim jde. Bouchnout si a o bažantí pečínku.
Nechci házet všechny do jednoho pytle, ale těch pár mezi nima slušných to nevytrhne.
A velké širé rodné lány. U nás před cca 10 lety proběhla digitalizace polností. V jejím rámci byly vytyčeny i zelené pásy jako ochrana před erozí a biokoridory. Hned první rok byly z toho nejblíže slyšet koroptve. Další rok ale biokoridory již neexistovaly. Budu se muset toho ukecanýho zeptat, zda o tom něco nevědí.
Jo, nebylo, ale dobrou taky.
Jsem se sem ještě vrátil, protože SUMEC JE PUVODNÍ EVROPSKÝ DRUH.
Abych řekl pravdu, tak pokud by mi to mé tělo dovolilo, tak bych byl nejradši vegetarián. O tom, jak to vypadá na jatkách a ve velkochovech něco vím, jsem původem zemědělec. Bylo by to pro hospodářská zvířata krásné, život na zeleném dvoře a pak rychlá smrt bez stresu. Jenže nejsem si jist, zda by tento způsob živočišné výroby lidstvo uživil. I když v jiných státech menší rodinné farmy fungují. Stále ale hovoříme o hospodářských zviřatech. Lovit drobnou zvěř mi přijde zbytečné zabíjení pro kratochvíli/nebo pro její maso, které k životu nikdo nepotřebuje.
To co píšete o muflonech, odkud pochází, že je to zřejmě zdivočelé primitivní plemeno ovce domáci, že je spásač a ne okusovač, vím. Netušil jsem, že má chudák zas až tak velký problém s kulkami 😅. Tady v diskusi jde o to, že je pro vlky zřejmě snažší kořistí než jiná spárkatá. Osobně proti němu nic v naší přirodě nemám, naopak. V jeho případech to vidím jako obohacení přírody. Jenže holt v rovině neuteče a v horách je mu zima. (Zrovna tak třeba nepůvodní bažant I když netuším, jestli třeba neexistuje byťˇ jen podezření, že konkuruje koroptvi). Již jsem psal, ve Španělských horách se mu prý i přes přítomnost vlků daří. Dokonce v tom dokumentu bylo uváděno, že se v populaci rozšířily muflonky s růžky. Asi tedy v tom horském terénu byly schopny svá jehňata ubránit a tím zvýhodnit své geny.
Co se týče nepůvodních malých predátorů (nemám na mysli přirozeně se šířící šakaly), tak myslím, že z nich nemá radost nikdo, kdo se o přírodu zajímá. Jenže pokud mají drobní živočichové schopnost obstát například proti lišce lovící na zemi i proti šplhající kuně, tak určitě obstojí i proti mývalovi.
Sumec je původem tuším někde z povodí Černého moře. A ani ne z Dunaje, ale z východní části. Zkuste si vygooglit, taky se podívám, ať to tady nezanášíme ještě sumci.
Dá se s vámi slušně diskutovat, tak vyhlašuji příměří a dobrou.
O kůrovci se vůbec nemá cenu bavit. O příčinách jeho rozšíření si něco načtěte. O tom, proč se nechávají stromy na místě také.
Amen.
👍👏
Už jsem nechtěl, ale musím.
Ano, kolik tu dnes žije lidí, ale hlavně ve městech; to k tomu mistu pro vlky.
Takže do těch fv elektráren tedy mohou i lišky. Také je uvedeno, jak skvěle se tam zajícům daří. Lišky tedy zajícům až tak neškodí, spíš je tam dost dobře nemohou střílet myslivci. A vo tom to je.
Nikdo tady nepíše o odstraňování muflona z přírody lidmi. Jde jen o to, zda je schopen obstát před predátory. Muflon, jakožto horské zvíře určitě nebude na rozdíl od jelena přizpůsoben ke štvanici v rovném terénu, ale k útěku v terénu členitém. A na prudkém skalnatém svahu nebo na úzké skalní římse je pak třeba i schopen, při troše štestí, se vlku ubránit. Brání se asi tedy stejně, jako se brání jelen, když ho vlci doženou. Takže v Tatrách muflon nejspíš obstojí.
Kamzíci v Jeseníkách byli výrazně přemnoženi a docházelo tam k degradaci rostlinstva. Proti jejich úplnému odstranění byla veřejností sepsána petice. Jejich množství je nyní, co vím, drženo na únosné míře. Jestli je to pro ně prostředí dostatečně přirozené, aby byli schopni čelit vlkům, ukáže čas. A zvěři se také musí navrátit původní instinkty. Zeptám se: je v zájmu myslivců, aby byla zvěř ostražitá?
Co se týká nepůvodních druhů, tak namátkou. Akát prý zamořuje svými kořeny půdu a brání v růstu jiných stromů a bylin, norek severoamerický vytlačuje norka evropského, jelen sika hybridizuje populaci jelena evropského. Muflon, jako odlišný druh, nevím, jak až moc konkuruje třeba srnčí zvěři. Nebo co takový sumec, s tou svou tlamou? Není schopen vyžrat celý rybník? Nevím, nejsem rybář. Takže některé nepůvodní druhy jasně škodí, o některých to dost dobře nevíme. Je třeba posuzovat i delší období, než je délka lidského života (pro nechápavé, abychom se tu na tom netočili - berte obrazně, i déle). Musíme také rozlišovat druhy uměle vysazené/uniklé ze zajetí a druhy přirozeně se šířící, třeba z důvodu klimatické změny.
Ano, v potravě predátorů budou nejvíce zastoupeny ty druhy dostupné kořisti, jejíž stavy jsou v dané oblasti nejvyšší. (Zdůrazňuji dostupné kořisti. Je na chovatelích aby zajistili, že jejich zvířata dostupná nebudou.) Dle čerstvé studie vlčí potravy (z trusu) na Šumavě je tam tuším ze 3% zastoupen bobr. Pokud se bude více šířit, jistě se bude na vlčím jídelníčku vyslytovat častěji. (Tím se vracím k nepůvodním druhům. Ve Finsku byl vysazen a množí se bobr kanadský. Myšlenkové pochody dotyčných mi jsou záhadou).
Maso jím. Neznamená to ale, že abych si mohl bouchnouz zajíčka nebo bažanta, zastřelím na potkání každou lišku.
Za výraz škodná zde sice omluva padla, ale názor na eliminaci predátorů z přírody se nezměnil. Takže posun žádný.
Doopravdy bych nemíchal výrazy hajný a lesník s myslivcem.
Na závěr zamyšlení. Hraboší roky se opakují cca každých 5 let. Neměla by být populace lišek rok nebo dva před očekávaným přemnožením hlodavců chráněná? Zamezilo by se tak tomu, co se tu dělo dva roky zpět, kdy spolu s hraboši byli tráveni bažanti, zajíci, čápi….
Ze stránek Agentury ochrany přírody a krajiny ČR vkládám graf složení potravy vlků dle rozboru trusu. Divočáci jsou ta červená výseč!
Jste schopen doložit něco jiného? Protože jinak jsou vaše příspěvky jen žvásty určené ke strašení lidí.
Ale to všechno já (a nejen já vidím taky). Jen se zeptám a co proti tomu všemu děláte vy? Když ti, kteří na to upozorňují (i protesty), jsou pro vás ekoteroristé a vědecky podložená fakta “zelenou masáží” ( známka, že toho o přírodě moc nevíte). Myslíte, že jenom vy uklízíte krajinu a jediní máte na zahradě ježky?
A ještě. Oháníte se to přemnoženou spárkatou (a ty stavy zavinil kdo?) Já ale píšu o lovu drobné zvěře a jejich hlavních predátorů (pro někoho škodná).
Tak se tu sami pochvalte (orionko), a čau.
Vlákno je o vlcích. Co jsem chtěl říct jsem řekl, tohle je stále dokola..
Já zas vidím, jak vzkvétá biodiverzita přírody na pozemcích nedaleko, které mají v péči ochránci. Vzkvétá i přes přítomnost malých a středních predátorů. Pokud by tomu tak nebylo, tak věřte, že bych ten názor, že dokavat se zvěř dostatečně nenamnoží, je nutné predátory eliminovat, měl. A proto nemám rád myslivce. Za jejich potřebu zabíjet zvířata pro zábavu obhajovanou tím, že je potřeba cosi korigovat.
Díky.
Již výrazy “máme těhotnou kočičku” nebo “narodila se nám kuřátka” ani nekomentuju. V tomto případě mi to přišlo na místě. (Holt myslivce nemám rád, netajím se tím). Takže vedle, aspoň jsem se ale poučil..
Užívá se výraz březí.
Zvířata fakt nebývají gravidní.
Se tomu vůbec nedivím. Pole oranice, ze třech stran obklíčené rojnicí myslivců. Co tam chtěli střílet, kromě těch pár zajíců? Sebe navzájem? Viděl jsem na vlastní oči u Přerova n L, asi 3 roky zpět.