Příspěvky uživatele

Tenhle byl taky dost blízko 

Mi:

Nádherné fotky. Ten medvěd u něho to  jako fakt? 

Jo ten medvěd přišel takhle blízko, lehnul si a usnul

Sardullah:

No tak hurááááá…🤗

Já teda musím říct, že nejhorší je, když je potřeba dodržovat nějakej klidovej režim nebo pohybová omezení u psa, kterej je přesvědčenej o tom, že je v pořádku a že můžu cokoliv…

Nenechám se zvyklat, ještě chvíli to musí vydržet 

Mirďa vypadá jakoby mu nic nebylo, šli jsme na kratší procházku a on se na mě kouknul a povídá, že by šel do lesa. Na to já že to teda ještě ne, až co řeknou v pondělí na fyzioterapii.  Tak se nasraně vlek domů….Pravou zadní nožku už používá normálně, před těmi třemi týdny  jí nepatrně odlehčoval. 

Zase pár zvířátek z Kanady

Buggyra:

To je naprosto úžasné. Má skvělou práci 🙂

V zimě prej pojede fotit do Afriky

A zase pár fotek od syna, tentokrát za hnědýma medvědama na Aljašce. Na jedný fotce je syn, jak vedle něj spí medvěd 

Sardullah:

Já bych řekla, že tohle je nejhorší…když máme zvířat víc a teď jsou na něco zvyklá a my jim do toho hodíme vidle. Takže sice jednomu uděláme “dobře”, ale zbytek nechápe, proč je něco jinak. Ono možná u psů, kteří jsou zvyklí, kteří často cestují, spí na návštěvách a nebo i pod širákem…tak ti nejsou tak konzervativní a případnou změnu uspořádání nesou lépe, ale třeba my jsme jenom doma a Gina, ta už je nervní, když je kolem desáté večer a já jsem se stále ještě neodebrala na kutě….to je schopná jít nahoru do ložnice a tam nahlas kňourat a štěkat, aby mě jako přivolala a když to nepomáhá, tak se sebere, jde zase dolů a začne držkovat dole.

My jak žijeme hodně stereotypně, tak Gina je strašná konzerva, ale jako omega, takovýho psa jsem ještě neměla a bude hůř…v tomhle mi připomíná dost Sáru, ta nás taky buzerovala, abychom dodržovali nastavený denní režim, zajímavý je, že psí kluky mám takové přizpůsobivější, ale ty psí holky, to je kolikrát horor, nemyslím si, že by měl psice udělat kňour, kňour nebo haf haf a moje odpověď je “no jo, už jdu, aby ses nepopo”….jako třeba teď…ležím v obýváku na “svém” gauči a datluju do klábosnice….ale to není ranní rituál, ráno ležím na druhé sedačce, která je permanentně rozložená a ležíme tam s Ginuškou…no tak teď začala držkovat, ať si jdu lehnout na moje “ranní místečko”….

Přesně, já taky žiju dost stereotypně, ráno s psíkama ven, pak do práce, po práci s psíkama ven, pak s nima na zahradě, večer s psíkama ven, o víkendu ke koni, nebo někam na návštěvu ale tak, abych nenarušila procházkový hodiny psů 😀. Nejhorší jsou stařečci a týraní psíci, ti nesnáší porušení stereotypů, protože hned mají strach kde je ten jejich současnej milovanej páníček ( teda myslím si že mě milují jako já je a že se o ně starám jak nejlíp umím ) a bojí se….

Sardullah:

Tak to já jsem teda držák…když měl Máťa ten urvanej dráp a pajdal a bolelo to, tak aby za mnou nelozil do patra do ložnice, tak jsem si ustlala na chodbě hned za venkovníma dveřma…když byla Jessinka štěňátko a nechtěla spát v ložnici, tak jsem takhle s holkama spala asi dva měsíce, abych jí v noci pustila na čůranda, když se vzbudí. Jenže ona to není chodba, ale chodbička 1,15x2.15m takový zádveří a pak schody do zvýšenýho přízemí. 

Což je na pohodu, když tam se mnou spí pyrenejka, který ještě není rok a půl a malý štěndo…jenže při současných rozměrech Giny, Matěje a mých…jsme se tam všichni nevešli…resp. vešli, ale byli jsme jak sardinky…a Gina byla nervózní, protože si nemohla lehnout kam chtěla a roztáhnout se..

No a teď ta situace…pokud Matěj zůstane na chodbě sám, tak se sebere a bude pajdat po schodech za mnou, ale když s ním bude Gina, tak to dá…takže jsem se sebrala a šla do postele, protože psi leží a spí dole…jenže za chvíli dupyty dup Gina přišla spát taky do postele…tak jí říkám, že teda ať spí v posteli a já musím teda spát s Matýskem a popadla jsem saky paky a šla si zase ustlat dolů…za chvíli Gina “kňourinky kňourinky…tak kde jsi…haf haf..čekám”…tak se zvednu, aby nevzbudila celej barák a jdu jí nahoru vysvětlit, že musí spát v ložnici sama, že musím být s Máťou…jdu dolů…za chvíli přijde Gina a chvíli se tam teda motáme jak nudle v bandě, než se tam zase poskládáme jako puzzle…tak když usnou, tak se zase opatrně zvednu, seberu polštář a peřinu a jdu do postele…

No a teď si to přečtěte tak 3x za sebou a tak vypadala moje noc…

Z toho mi jasně vyplývá jedno…máme malou chodbičku…

No ono to u nás taky není jednoduchý, Idorek byl zmatenej kde jsem ale nakonec si lehl vedle mě do pelíšku, nejhůř to nesla Bessinka, ona prostě nesnáší změny a já nebyla v ložnici, tak pak odešla spát ven před barák před dveře a to zase nesu těžce já. Spíš jsem měla strach, jak tam Mirďa lezl přese mě a kolem mě a po mě, tak kdyby se Idor lekl tak aby po něm neskočil a kluci se neporvali. Kvůli těm zádům. Včera byl s námi v ložnici do desíti a pak jsem ho dala do ohrádky. Spí s ním v obýváku i Mijunka, ta je v pelíšku. Ta chodí do postele pod peřinu jenom v zimě. Začala jsem ho učit, že místo schůdků je k posteli rampička, je vtipný jak jsou z toho ti pesani chvíli zmatení a bojí se po tom jít 😀. Dneska když jsem s Mirďou přišla ráno z druhý krátký procházky ( první je v půl pátý ráno, abysme nepotkali žádnýho cizího psa ), tak jsem ho nechala chvíli chodit po kuchyni, než jsem se nachystala do práce. Pak šel do ohrádky. Bojím se ho ještě nechat v baráku, aby si nechtěl hrát s Mijunkou a blbě neskočil.  Venku máme taky ohrádku, aby na nás viděl, když jsme na zahradě.

Já jsem štír 🦂

Sardullah:

Hele ..já ti rozumim a dovedu si představit, že by to u nás dopadlo podobně…

člověk chce pro toho svýho marůdka udělat to nejlepší a tak nějak mu to usnadnit, být mu nablízku a dopadne to takhle…

No mě se stejně v tom obejváku nedařilo usnout, jiná matrace než v ložnici, tak jsem to svedla na Mirďu 😀

Tak vetka říkala že v poho, hlavně nesmí skočit někam dolů a že je mu už líp 

Včera jsem vyměkla a dala na zem do obýváku matraci, že bude spát Mirďa se mnou. 2 hodiny lezl přeze mě, po mě, tahal pelech že si bude hrát, do kuchyně furt chodil že chce něco dobrýho, až jsem se v půl jedenáctý naštvala a vrzla ho zpátky do ohrádky a šla spát do ložnice. No taky že ráno zo už zase zádíčka trošku bolela. Taky v úterý měl poslední léky. Takže musím být krutá matka a z ohrádky nevyndávat….snad jsem to  nepos…… 

Vahine:

To jste odvážná Aluško a divoška k tomu 😮 ještě, že se Vám nic nestalo! 🍀

Ona ta střecha má mírnej sklon, takzvaný pochůzí, takže se po ní dá docela dobře běhat 😀. Stejně na lezu pořád, vyčistit komín, natřít štítový prkna. Jen se musí dávat pozor a chodit jenom tam kde jsou šrouby, aby se neprošlápla tabule eternitu.

Včerejší poryv větru mi trochu pocuchal střechu. Urvalo to pár hřebenáčů a nějaký jen poškodilo. Takže jsem ráno lezla po střeše a zakrývala díry igelitem, než se k nám dostanou někdy pokrývači ☹️

Vahine:

“Idorek mě zase musí pořád vidět, má strach že mu zmizím”

To mi dělá bělouš taky se stejnou myšlenkou…s věkem je to intenzivnější. Musí být hodně unavený, aby zůstal v pelíšku a nedělal mi ocásek doma a samo i venku, nevzdaluje se moc… a mě to imponuje ❤️ no, jenomže mám jen  jednoho že jo

No, jenom když usne, tak jak už skoro neslyší, tak spí a nehledá mě. Ale nesmí se bouchnout dveřma, nebo se kolem pohybovat, to nějak pozná že se něco děje 😀. V posteli taky jak se zvednu, že jdu třeba na záchod tak ten pohyb ho vzbudí a hned letí za mnou. A ano, jak stárne, začíná být protivnej. V neděli zaútočil na Mijunku. Ona je teda taky pěkná bachařka, pořád každýho kontroluje a vrčákuje. Furt jí říkám, ať je nechá na pokoji. Tak ona s oblibou leží na rohožce před vchodovýma dveřma a nechce nikohu pustit domů ani ven. No a já šla nahoru, Idor chtěl za mnou, Mijuna ho nechtěla pustit tak na ní vlítnul. Ale říkám jí to pořád, ať se na to vykašle. Dělá si to sama.

Vahine:

Napadá mě, že to počáteční dovádění, po klidovém režimu, bych mu dokola kolem ty záda 😉 zpevnila třeba pružným obinadlem na  20 min? No než ho přejde prvotní rapl, jak já tomu říkám…aby se zase nebloknul Mireček malej krásnej ❤️

Určitě se budu ptát na fyzioterapii, co pak s tím, že doma jsou další psi a nejde je zavírat do jiný místnosti. ( Bessča a Idorek by to nedali, protože jsou jiní…Bessča nesnese být někde zavřená a Idorek mě zase musí pořád vidět, má strach že mu zmizím.)

NEUROSUPPORT obsahuje složky, které podporují správnou činnost nervového systému: Antioxidanty (antioxidanty) chrání buňky před škodlivými účinky volných radikálů. Antioxidanty obsažené v produktu jsou: - Vitamín E - extrakt z kořene kurkumy Curcuma longa , - extrakt z hroznů Vitis vinifera , - extrakt ze zeleného čaje Camelia sinensis , - extrakt z Tagetes erecta , - Extrakt z plodů Malpighia glabra acerola Vitamíny skupiny B (B1, B3, B5, B6, B12) a kyselina listová podporují správnou činnost nervové soustavy. Kyselina DHA podporuje prokrvení mozku a tok nervových vzruchů. Kurkumin se používá v lékařství jako přírodní antioxidant s neuroprotektivními (nervový systém) vlastnostmi. Zbývající složky (selen, betakaroten, zinek) vyživují tkáně, což výrazně ovlivňuje dobrou kondici zvířete.

Zrzavci:

Věřím, že to člověka trhá na kusy, tak ať je chlapec brzo v cajku.

Dneska tam na něho koukala Mijunka , vrtěla ocáskem a že by si hrála, on taky za ohrádkou vrtěl ocáskem až mlátil do radiátoru. Toho se právě zatím bojím, že by začal blbnout a prudce by se hnul. To jsem zvědavá, jak tohle budu řešit, až bude moct opustit ohrádku.

Mirďa teď na ty záda dostal od chirurga Neuro Support, píšou tam že je to na : Komponenty NeuroSupport byly vytvořeny pro podporu zvířat po úrazech, operacích, ischemii, parézách, diskopatiích a pro starší zvířata s poruchami vyplývajícími z procesu stárnutí mozku.