Příspěvky uživatele

Tom mi odpustí, že budu trochu chytračit o jeho tlumiči, myslím si že to má vyladěné a díky tomu je i pro včelstvo trubčina tam kde má být ovšem největší přínos pro včelaře může být ta funkce pojistného ventilu, kdy je zde nejen předěl, ale navíc i ta včelí mezera mezi patry. Logicky máte ze začátku plodiště jen 30cm a včely se v něm drží co to jde, vejdou se tam s plodem i medem a bylo by neefektivní se roztáhnout do prostoru dolů. Pak zesílí a mohly by se chtít rojit ale stane se tohle, dělničina zůstane tam kde je, ale ventily povolí, nahoru jedou s medem a dole obsednou nový životní prostor kde nastane opět plodování, kojičky mají práci, létavky jdou do polí a srazí se nástup rojení. Pokud tam včelí mezera s loučkami nebude tak se může ztratit kouzlo tlumiče, plodiště se plynule rozroste směrem dolů a nejen, že plodovaní a snůžka pojede plynule a exponenciálně až do pro včely zdárného konce, tedy reprodukce, ale na 12 prodloužených rámcích prez 30cm, to je tak velké plodiště, že včely už nemusí cítit potřebu obsadit medník a budou vám v Blaníku žít jako v ležanu, no ale třeba straším zbytečně, jen je to můj úhel pohledu a při pozorování a vyhodnocovaní by vám to mohlo pomoci, jesi se úplně mýlím klidně to vyvraťte.

Pokud stačí jen pár centimetrů pod rámky jako tlumič tak vám to ulehčím. Osobně se mi nejpraktičtější jeví přez 100 let staré řešení, které je k vidění u nákresu původního úlu Dadant Blatt. Prodloužené konce usnadňují odkládání rámků aby nedocházelo k mačkání včel, zúžená spodní loučka umožňuje protažení díla divočinou, například trubčinou která se dá snadno vyříznout, nebo i odstranit spodem nakloněním úlu jako z košnice. Další výhoda je, že není třeba řešit až tak výšku podmetu, protože včely sami si budou ode dna držet odstup asi 18mm. Podobného efektu půjde dosáhnout i bězným neprodlouženým rámkem se zúženou spodní loučkou.

Včera dával sem na fórum GW odkaz na video od zajímavého rusáka, například zde v 14:10 je vidět jak tento prostor na trubčinu vypadá v praxi:

Tak tohle je nejlepší video co jsem za poslední rok viděl, nebo možná vůbec nejlepší. Pěkné povídání o rozměrech a tvaru dutiny a její relativní vliv podle velikosti včelstva, přirovnání k různým typům úlů. Nakonec i v ostatních videích je vidět snaha o aplikaci v praxi, laborovaní mezi dantem blatem na stojato a na ležato, přizpůsobení úlu velikosti včelstva, srovnáni teplot a spotřeby zásob, super. 

Pod to se klidně podepíšu a ještě dodám, že takovéto dotace je jen jiný název pro legální korupci, je to něco jako úplatek od státu aby si člověk pořídil něco co nechce a nepotřebuje jen pro to, že je to s úplatkem výhodné. Stát má prostředky aby zajistil efektivnější energii pro všechny lidi i průmysl, např. jadernou.  O to víc je na pováženou že se přesto kdejakému bastlíři vyplatí si bez dotace smontovat vlastní fotovoltaiku, protože stát je lempl a energetika, voda, pošta a nakonec i zdravotnictví je tu pro soukromé zisky.

Dobře tak já mlčím, nemůžu přece za to, že fotovoltaika je statisticky blbost jen kvůli tomu, že si to lidi montují např. tam kde slunce nesvítí a neumí to používat.

Ten jeden kubík fotovoltaiky co domácnost potřebuje, ale za svojí životnost ušetří i velké množství jiných né zrovna ekologických zdrojů a dnes zejména nákladů na bydlení. Nebo to se nepočítá či to není důležité?

Děkuju! Byl jsem dlouho lakovanej tím, že bez svazu včely ani nemůžou lítat.

Když už jsme u AI, tak já si s ní rozumím, máme stejný názor na brojlery, ale je mi jasné že každý tu podobnost se včelami nemusí pochopit:

Dobrá otázka! Ano, problémy brojlerových krůt a průmyslově chovaných včel se v mnoha ohledech dají velmi dobře přirovnat. Oba případy jsou typickým příkladem toho, jak intenzivní zemědělství klade maximální důraz na produktivitu a zisk, často na účet pohody a přirozených potřeb zvířat. Podívejme se na hlavní body srovnání: 

1. Genetika a Šlechtění · Brojlerové krůty: Byly šlechtěny tak, aby co nejrychleji dosáhly jateční hmotnosti, především v oblasti prsou (nejoceňovanější masa). To vedlo k obrovským zdravotním problémům – potíže s klouby, kostmi a srdcem, protože svalová hmota roste rychleji než kostra. · Průmyslové včely: Včely jsou šlechtěny primárně na výnosnost (med, opylovací výkon) a mírnost. Tento úzký genetický základ však vede ke ztrátě přirozené odolnosti. Včely jsou pak náchylnější k nemocem a parazitům (jako je kleštík včelí). 

2. Prostředí a Životní Podmínky · Brojlerové krůty: Žijí v obrovských halách s desetitisíci kusy na velmi malém prostoru. Nemohou projevovat přirozené chování – hrabat, hřadovat, roztahovat křídla. Prostředí je často holé, bez podnětů. · Průmyslové včely: Žijí v jednotných, snadno přepravitelných úlech z umělých materiálů. Tyto úly jsou často umístěny v monokulturách (např. řepková pole), které jim poskytují pouze jednostrannou a dočasnou stravu. Chybí jim diverzita pylu a nektaru, což oslabuje jejich imunitní systém. 

3. Zdravotní Problémy a Mortalita · Brojlerové krůty: Vysoká koncentrace zvířat vede k rychlému šíření nemocí. Aby se tomu předešlo, se rutinně používají antibiotika (v ČR spíše preventivně, v minulosti jako stimulátory růstu). Mortalita je v tomto systému vysoká a "předpokládaná". · Průmyslové včely: Obrovské ztráty včelstev během zimy jsou dnes bohužel běžné. Hlavními příčinami jsou parazité (kleštík), nemoc varroáza, pesticidy a nedostatek kvalitní potravy. Včelaři musí pravidelně doplňovat ztráty a léčit, často chemickými přípravky, které mohou zanechávat zbytky v úlu. 

4. Management a "Výrobní Proces" · Brojlerové krůty: Jsou považovány za jednotku produkce. Celý jejich život je naplánován na dosažení optimální jateční hmotnosti v co nejkratším čase. · Průmyslové včely: Včelstva jsou často převážena na velké vzdálenosti za účelem opylování monokultur (např. mandlovníkové plantáže v Kalifornii). Tento stres a šíření nemocí mezi obrovskými koloniemi je obrovskou zátěží. Med je často odebírán a nahrazován levnými cukernými roztoky, které nemají výživovou hodnotu přirozeného nektaru. 

Hlavní rozdíl · Volnost vs. Zavření: Zásadní rozdíl je v tom, že včely jsou stále volně žijící hmyz. Létají ven a nelze je plně "uvěznit" jako krůty v hale. To je na jednu stranu výhoda, na druhou stranu je vystavuje nebezpečím z venkovního prostředí (pesticidy), které člověk přímo neovládá. 

Shrnutí: Ano, přirovnání je více než trefné. Oba systémy berou živý tvor a "optimalizují" ho pro maximální výkon za cenu: · Ztráty přirozené odolnosti (prostřednictvím šlechtění). · Zanedbání přirozených potřeb a chování (prostřednictvím prostředí). · Vysoké nemocnosti a mortality (která je považována za "provozní náklad"). · Závislosti na zásazích člověka (léčiva, antibiotika, doplňování krmiva/zvířat). 

V konečném důsledku jde v obou případech o křehký a neudržitelný systém, který je sice velmi produktivní, ale za cenu obrovské zátěže pro samotná zvířata a hmyz.

Ještě bych doplnil, že zatim co obyčejná krůta má jen 5kg tak brojler má až 20kg.

Nebudu. Letos jsem poprvé viděl opravdu zablešené včelstvo, kterému jsem odstranil plod a byl by to ukázkový případ pro ošetření amitrazem. Už nemám žádný v rezervě jelikož je na předpis a já po otřesné zkušenosti v ZO jako důvěrník skončil se svazem, musím se naučit zacházet se včelami jako za císaře pána, což vzhledem k tomu, že letos začínám téměř od nuly nebude tak dramatické. Stejně je to divný, nikdy k chovu stovky včelstev nebylo potřeba nic kromě umu a nářadí a dnes i hobík s pár úly se nemůže obejít bez LDNky pro včely?

Tohle bylo dobrý: Pokud potřebujete zdravotní radu nebo diagnózu, obraťte se na odborníka.

Musím uznat že jsem si upravil názor na rezidua, měl jsem trochu obavy protože jsem se dřív příliš nezajímal kolik se jich může vyskytovat, ale občas se bál zda je to riziko zejména ohledně amitrazu. Takhle se dá říct že med je jedna z nejbezpečnějších potravin, leda by tam nějakej koumák co prodává na dvorku něco přilil kvůli barvě a chuti, nebo to napančoval jako při metanolové aféře. Amitraz se jeví jako bezpečný a nejšetrnější prostředek jak hodit vidle do blešího cirkusu a že dnes co včelař to principál🤣

Mě ani nenapadlo že jste naštvaný, štvát někoho je to poslední co jsem měl v úmyslu.

Dadantu a malým rámkům plným panenskému medu bude těžko něco konkurovat. Já jsem docela schopný sundávat 8 rámkové medníky, tak jesi se mi do budoucna úl osvědčí na 8 rámcích tak to bude pro mě konečné řešení úlové otázky, ale musí se osvědčit především v tom, že bude i včeličkám dobře.

Vážím si vaší snahy vše opakovaně a dopodrobna vysvětlit a proto slušně odpovím. Vím že vaš způsob je spravný, ale nesouhlasím s tím, že zvětšení prostoru přidaným medníkem nahoru je větší stres a že je to více nepřirozené než utržení zásob nad hlavou od hnízda a vložení prazdného medníku, tohle prostě odporuje logice i vypozorované realitě. A nenabádam nikoho aby po mě tyhle hovadiny opakoval, já vám to zakazuji, jsou to mé hovadiny, které nejsou jen mé.

No mě občas ty záda berou, že bych ty rámky radši tahal i z toho budečáku(mám i malou osobní zkušenost) a chtěl bych podobný úl i zase zkusit, když bych sed na stoličku abych měl rámky v úrovni ramen. A v životě je to tak, že člověk musí do práce i když má problém zvednout 15kg, když to není na operaci a invaliditu tak to neomlouvá. Dokonce se najdou šmejdi který vám dělají zle když si snažíte práci a prostředí nějak přizpůsobit abyste mohli fungovat. Ale většinou jsou to jelita co za moc nestojí a tak hledaj na druhejch chyby aby si nepřipadali tak bezvýznamně. Zádaři jako já jsou často nasraný výbušný lidi, protože je bolí dělat něco co dělat nemusí, obzvlašť dávat do kupy něco co dojebal línej zdravej lump, nebo dělat zhrbený na malejch strojích, který koupili jak naschvál nějaký skůtři a taky se musím vyhýbat malejm ženskejm, mám hodně omezení🤣

Je to už trochu fantas ve stylu tonoucí se stébla chytá, snad nebudu muset zkoušet až tak radikální opatření asi by to byl víc voser než přínos. Měly by zatím stačit decentní ofrézované loučky jaké  již používám a trochu doladit i ostatní části úlu, hlavně zopakovat to co se už povedlo a v tom duchu to vyzkoušet i na ostatních úlech.

Myslím že nerojivost vašich včel není velká záhada. Minimum stresu, budování plodistě novými vysokýmy rámky a novým tlumičem a načasované přidání medníku, to vše dohromady je plně dostačující protirojové opatření, než se biologické hodiny přehoupnou do připrav na zimu.

To nejsou obavy, vám se prostě nechce hledat matka nebo máte včely tak rád že vám nevadí holocaust co tam způsobíte nebo si to prostě neuvědomujete. Mě už to nezajímá, nemusím skočit z vokna abych věděl že se zabiju, debatu z mé strany končím, navzájem se teď s někým třeba přesvědčujte, že je to tak správně a zítra čekejte třeba mor.

V klidu, uvažujme, premýšlejme, co se povedlo, co by se dalo zlepšit, do jara čas. Já se musím zklidnit, dodělávám barák a mám i v klidu nějak vysokou tepovou frekvenci tak mě to nutí vymýšlet bejkoviny (jesi se to o včelách da říci) a každý ráno se probudím s jinou mánií 🙂

Asi narážíte na oddělek bez včel, to udělá průmyslové hovado co nechce tratit čas s hledáním matky, nic víc pozitivního v tom netřeba hledat, většina plodu zemře a bez důkladné desinfence je nejvyšší riziko, že propukne jakékoli onemocnění co si jen dokážete představit. Kdybych chtěl odebrat plod tímto stylem tak to udělám třeba na 2 zákroky, odeberu třetinu která je nejzavíčkovanejší i se včelami a něco přísypu. Tam už se něco nalíhne. Za týden se v mateřském včelstvu zavíčkuje to co zbylo a nejspíš se tam i natáhnou paraziti a pak bych sebral všechen zbytek a spojil s prvním oddělkem. Pak v tom oddělku vyběhne matka a jak se rozklade a bude vybíhat poslední zavickovaný plod bude třeba shodit něčím roztoče. Takhle silný oddělek pokud se následně spojí ještě s dalším bude schopný aji snůžky. Ale já bych to nedělal, všechny tyhle způsoby nakonec pošlou včely do kopru, lidi jsou krátkozrací, pro ně je důležitá radost dnes a zítra a že to pozítří zeserou všem je nezajímá, taky se schovávají za kolektivní vinu, jenže do pekla se vejdou klidně všichni.

Ano a proto mají být i klasické loučky co nejsubtilnější a bez hoffmanu aby nenarušovali celistvost dutiny. Plásty jsou na vrchu přistavěny i k bokům především aby neupadly.

Tome moc vám děkuji, myslím že jste to popsal velmi srozumitelně. Hlavně ten nápad s vložením kartonu se mi líbí, aspoň provizorně na zkoušku. Mohu použít stávající loučky a uvidím jak se to osvědčí. Myslím že kdyby bylo třeba tak ten pakl rámků s přitmeleným kartonem vytáhnu v celku jako  takový modul a vybalím, jen bych přez horní loučky dal při tom pro jistotu laťku na vruty. Vím že to je čuňácká práce, ale ten účel by to jednou splnilo.

On by úl neměl být ani úplně teplý ani úplně jako chladič, jenže klasický rozběrný úl je oproti dutině ještě extrémně prodyšný a to může být problém a hofmany s neuzavřeným stropem ještě urychlují cirkulaci vzduchu kterou jste popsal.

Moc děkuji, tou připomínkou jsi mi možná zabil pár much jednou ranou. Chtěl jsem co nejvíc zaobalit hnízdní část úlu, hlavních 7 plodových rámků, ideálně aby šli ukomorovat pro usazení roje a také na zimu. Nebude s tím moc práce, když udělám 35 horní i boční loučky a ještě to přiklopím přepážkou asi mám vyřešeno. Mezerníky, dvouplášťové zateplení, prostor bez louček, rozebiratelnost. Čejkův listovák uvnitř úlu, jako Klíma zmiňoval 👍