Politika...

Sarah01:

Já prostě cítím, že se společnost trochu posunula. Dřív při domácím násilí násilníka policie nevykázala, dnes ano, psychické nemoci už nejsou tak stigmatizovány, znásilnění už taky není tak zlehčováno a sváděno na oběť, ještě by to chtělo ty tresty opravdu zpřísnit. 

Být svobodná matka je normální a běžné už delší dobu, to je pravda. Moje babička byla nemanželské dítě, prababička (taky pocházela někde od Brna) musela odejít pryč z domu a najít si na vesnici, kde ji nikdo neznal, práci, babička si pak musela vzít postiženého člověka, kterého jí vybrali. Zní to jak z 19. století, ale bylo to opravdu tak. 

Jistě že se posunula, ty nemanželské děti na konci 19. stol, opravdu jich nebylo málo, ale byly to většinou děti chudiny. Pro svatbu snoubenci museli církvi prokázat finance, jinak svatba nebyla povolená nebo to byla nechudší čeleď, která nedostala povolení ke svatbě od hospodáře a čekalo se, až na zimu, kdy nebyla služba. Nebo se  jednalo o děti ze znásilnění, často o děti služel, které zneužil nekdo z rodiny zaměstnavatele, nasliboval jim hory doly a nerovné sňatky nebyly uplně in.

Stigmatizace takových matek byla obrovská, někde jsem četla, že u dětí v péči svobodné matky byla až 50% procentní umrtnost do jednoho věku dítěte, v běžných rodinách to byla 25% umrtnost kojenců.

Proto se často těhotenství v ne uplně chudých rodinách často řešilo rychlou svatbou s někým rodiči vybraným nebo spíš s tím, kdy kývnul, na výběr moc nebylo.

Doba se změnila velice, dnes se na nemanželské a jeho matku nikdo nedívá skrz prsty, berou se naprosto běžně, což ještě nedávno běžné nebylo. Já jsem z malého města spíš vesnice a jsem celkem mladá a pamatuji doby, kdy i rozvod byl stigma jak hrom natož nemanželské dítě. 

Sarah01:

No právě, rozdíl vesnice nebo město a chudí versus bohatí. Ještě v osmdesátkách si každá holka být svobodnou matkou pořádně rozmyslela. Znám hodně dobře případ, kdy holčina v opilosti otěhotněla na taneční zábavě s neznámým klukem, věděla jen, ze které je vesnice a křestní jméno😀, s rodiči ho potom jeli hledat a musel si ji vzít. Ten kluk byl asi jen o 3 roky starší než já a tehdy měl vážnou známost. No, zůstali spolu, ještě nedávno jsem je spolu zahlídla, když jsem navštívila rodnou obec.

To je fakt, měla jsem spolužačku z podobného manželství. Její matka si nepamatovala, s kterým vojákem si užila, tak procházela s rodiči celá kasárna, aby ho našla, už nevím jak manželství dopadlo.

drvodelkafialova:

Byla jiná doba. To rozhodně nepopírám a vývoj určitě je. Nicméně já chci jen říct, že i dřív se třeba na násilníky koukalo skrz prsty.

Jinak s těmi nemanželskými dětmi je to celkem zajímavý. Podle statistik jich nejvíc  okolo roku 1900, bylo na Šumavě a vůbec v podhůří. Prý mezi 30 - 40%. Při tak vysokém počtu už to zas takové stigma být nemohlo.

To vykázání másilníků je dobrá teorie. Jen by mě zajímalo, kolik obětí násilí to opravdu využije. Protože do toho hází vidle prachy. V chudších vrstvách si ani dneska nedovolí oběť násilí volat policii. Protože sice vyřešii, že jí někdo zfackoval, ale přijde o zdroj příjmů, dost často bydlení a podobně.

Počítám, že na Šumavě se hodně chodilo za prací, je možné, že dítě se narodilo nemanželské, ale při návratu domu ho otec uznal a matku si vzal. A další věc, jak jsem psala, do sňatku hodně mluvila církev a zkoumalo se jestli manželé mají finance na uživení rodiny, pokud ne, církev sňatek nepovolila. 

A vykázaní násilníka. AI píše “V roce 2025 bylo zaznamenáno celkem 1 625 případů vykázání násilných osob ze společného obydlí.” To není vysoké číslo, ale každý rok se zvedá.

To mě vždycky spíš mlátily ženský.😀 Netušil jsem nikdy, že by se to mělo brát nějak “akademicky”.😀 Holt už se jim vyhýbám a výrazně se počty napadení zmírnily.😀 

Sarah01:

To vám tak budeme věřit. Jako asi všechno, co tady naplácáte.

To vás nikdo nenutí, ale já nevím v čem jsem kdy lhal? Holt spíš potkáváte nudné a obyčejné lidi, ale za to já nemohu. Můj život přiznávám je pestrý a plný neobyčejných zážitků pro běžné lidi. 

Myslím si, že tento typ lidí řekněme násilníků jen tak nějaké vykázání na dlouhou dobu neodradí. Oni už v záchvatu zuřivosti nepřemýšlí nad tím co jim hrozí. A vlastně co jim hrozí? Podmínka? Nebo vězení? To vězení kde někteří pláčou že je propustili? To nevim jestli tyhle lidi zastaví či odradí.