Holky, předem se omlouvám, že jsem nenapsala hned info, já ho psala, ale byla jsem tak unavená, že jsem v polovině usnula. Pamatuju si jen, jak mi padala hlava, tak jsem naštěstí! zkopírovala a vypnula. Muset to psát znova, tak mě trefí asi😉
Takže ze včera: Tak hurá, zvládli sme to dneska všechno, bylo to náročné a velmi hektické😏Tom mě vyvezl z Brna k Olympii, že zvládneme oběd, protože už bylo půl čtvrté a neobjedvali jsme a pak už by sme ani jeden nestíhali, protože další hodinu a půl na cestách. Mě už začínalo být divně. Samozřejmě, než to přinesou a bla, bla a on už nestíhal, já jsem potřebovala něco dokoupit, že jako mám ještě čas. No nevlezla jsem do Terranovy?!? Viděla jsem za výlohou džíny, co se mi líbili a nemám co na sebe😉 Tak jsem si troje zkoušela(a jedny tedy koupila, byly i ve slevě) U pokladny jsem pro jistotu koukla na hodiny a málem mě klepnulo - měla jsem se zastavovat koupit Felixy Gucci a pro tu injekci, co jsem sehnala a v 19h být u veterinářky s Viktěnkou. Pchá…že šourat😇 Letěla jsem jak blázen doufám, že mě nezměřil radar, brzdila jsem na poslední chvíli a tuším nedobrzdila🙄 injekci jsem zrušila ve chvíli, kdy jsem tam měla odbočit a chyběl mi čas. Přijedu domů k bráně a uvědomím si, že mi Tom sice do tašky strčil klíče od baráku, ale ovladač na bránu zůstal doma🙄 Vyskočila jsem z auta, přelezla v bílých kalhotách branku, ve vchodě drapla přepravku, v kuchyni hodila do tašky serum, položím u pracovny přepravku, odemknu, Viktík jak slyšel šramot, stál hned za dveřma, tak než se chudák vzpamatoval, šoupla jsem ho do přepravky a letěla. U vetky jsem přistála 18.57😏(říkala mezi půl až sedmou) Zpátky doma jsem ho honem nakrmila a letěla ještě přes dvě vesnice pro to další sérum. Paní stejně ukecaná jako já, takže jsem tam strávila hodinu, stejně Tom nebyl doma a já už jsme nic neplánovala, na cvičení jsem neměla vůbec energii. Hlavně, jak jsem do sebe naházela rychle ten oběd, bylo mi těžko, nafouklá jak balon🙄 Viktína doma chtěl znova papat, naházela jsem mu masko, převlékla se, vybalila krabici s kapsičkama, co mi hodila ppl za branku(je super, jak se to naučili, i česká pošta dokonce😉) nalila si pití, že si konečně jdu sednout do obyvču(bylo půl desáté) a vidím Toma couvat do garáže. Prý volal, že už jede domů, já jsem stála s tou paní a mobil zůstal v autě, mě málokdy napadne kouknout zpětně, jestli někdo nevolal kor teď, jak nevím, kde mi hlava stojí.
Viktík papá mnohem víc, ještě to na něm poznat není, ale dneska se mi zdá, že už nemá žlutá ouška, jen dásně ještě. Hlavně! Ráno měl poprvé bobek a nebyl žlutý. Taky od rána papá, masko, kapsičku, energy pastu, dokonce vlastně než jsem přišla z obchůzky spapal i polovinu kostiček z té kapsičky😲😛 Holky…a začal se chovat normálně! Poskakuje, drápe koberec, to nedělal snad dva měsíce. Je super, že je venku hezky, protože jde ven, lehne na stolek a sleduje. Dneska je to opravdu výrazná změna, vetka mi říkala, že v pátek už by se to mělo začít projevovat…ta léčba a rychtyk👍 Jsem šťastná jak blecha. Muž mi samozřejmě řekl, že je to jeho zásluha, že kdyby u toho nebyl, tak jsem Vikťu uspala😔 Ale tak to není, vetka mi řekla, že je to s ním opravdu špatné a léčba není, máme se rozhodnout, jestli ho zkusíme udržovat při životě dokrmováním a něčím na podporu, ale že není pravděpodobné, že to přežije. Zavolala jsem Toma, ať on řekne, co dál. A před ním už řekla, že ještě existuje alternativní léčba, ale je drahá. Nevím, jestli ho poznala? A navrhnula, že udělají ještě ty krevní testy, jestli to má ještě nějaký smysl, jestli ještě něco funguje. No a jak jsem psala, k jejímu překvapení všechno OK, tal jsem začala shánět tu léčbu.
