Ano. Uvažovala jsem i tom, ale co by jí to bylo platné, kdybych tam jednou přijela? Pokecat? To můžem i tady, po telefonu, ale Bobča o to očividně nestojí. Jasně uklidit a tak, ale pak napsala, že tam občas přijde dcera, tak jsem to zamítnula. No a zdravotně bohužel, to jí nikdo asi nepomůžem. Já navíc nejsem moc dobrá v mluvení s nemocnýma lidma, nevím, co jim říct, snažím se to zlehčovat, oni se urazí…viz.Bobča. Tak asi takhle.
Teeda tady se to rozjelo v ne moc dobrém světle teda.holky já chápu obě strany…Raduš,která má strach,že je Bobča v pořádku,což je od ní moc hezké…a i Bobču,která to nemá v životě jednoduché a teď se jí do toho přidalo to zdraví a do toho vidí,že jí rodina a kamarádi nepomůžou..je to hrozný…Bobi klidně breč a nepiš to sem…každý máme právo být smutný a trápit se někdy nepovedeným životem…chápu to..já když doma brečela kvůli tomu sporu o pozemek,rozhodla jsem se o tom sem vůbec nepsat,dokud to nějak nedopadne…víš,kolik jsem měla probrečených večerů?A kolikrát kobylce brečela do hřívy?Naštěstí jsem kolem sebe měla rodinu a kamarádky a ty mě fakt drželi..o to víc pak potěší,když se to špatné v dobré obrátí a pak se sem s tím můžeme svěřit🥰
Já byla teď o víkendu s partou z práce a kamarádama v jednom kempu na Berounce…zpívalo se,hrálo,tančilo.. moc jsme si to užili..
Dneska u nás bouřka a chvilková smršť dešťová,ale naštěstí všechno v zahrádce přežilo..každopádně zítra musíme zase odplevelit zahrádku a zaštipnout rajčata..a ještě jedu po práci s mamkou koupit mikrovlnku..konečně se mi ji podařilo přesvědčit,že mikrovlnka je pomocník a ne nepřítel🙂
to holka přijela,nasadila a už se klidila ke dveřím-achjo jsem ji na chvíli zdržela-snažím se před ní nebrečet,to přímo nasnáší..jestli začnu,tak sem prý nebude jezdit vůbec
Já teda brečení taky nesnáším, ale k tomuhle se snad nebudu vyjadřovat. Kudla v kapse by mi mohla seknout tepnu a já už bych sem nic nenapsala 😂 Já teda brek nezvládám-nesnáším, protože nevím, co dělat, aby dotyčný nebrečel, to tak nikdy není, že lze něco udělat, musí se dotyčný vybrečet. U dětí jsem se naučila říkat “breč, to nevadí, že brečíš, ale u toho funguj” - a to budu dělat i do budoucna. A to se dá, do pěti minut je po breku, když mají něco jiného na starosti a zapojí se a zjistí, že jejich tragédie není tak tragická, aby se kolem toho točil svět. Nesnáším, když někdo brečí a všichni se kolem něj sesypou a “ty jsi naše chudinečka, trápí tě to, to musí být hrozné, to asi hodně bolí”… To pak dítě brečí další půlhodinu a pamatuje si to ještě dva měsíce… Takže já bych to řešila prakticky, Bobčo breč si, však jestli potřebuješ, tak do toho, ale já si tady budu dělat svoje a pokud máš co, budeš si u toho breku taky dělat svoje, a můžeš třeba celej den štkát 😀 To bych dcerunce poradila. Kdo se s tímhle přístupem bude starat o ni, to by mě dost zajímalo. Ale aspoň přijede, budiž aspoň za to pochválena. Já kdybych se nemohla o svou mámu postarat, aspoň bych jí zajistila pečovatelku, nenechala bych ji to vyřizovat samotnou (nebo nevyřizovat, z nějakých malicherných důvodů). Ale jak říkám, člověk musí být vděčný, za to, co mu je dáno. A když je dcérka u tebe tak krátko, tak aspoň pěstuješ sebeovládání, když ten pláč musíš na tu chvíli překonat - trénuješ nervovou soustavu, to se taky počítá nakonec 😉
Odpověď na příspěvek uživatele rapotačka z 15.06.2025, 12:55:04
Jeden z důvodů, proč bych, kdybych vyhrála miliardy, chtěla vybudovat nějaký domov pro seniory s péčí. Nevyhraju, nějak bohužel nejsem závislá na sázení a z nedostatku prostředků už asi tři měsíce nesázím 😀 Tak bohužel, nebudu moci místnímu osazenstvu nabídnout pobytovou VIP službu. Ale jako projekt v hlavě mám, je tu brownfield, který by se na to hodil, jsou v plánu skleníky na zeleninu a ta bioplynka u toho, kterou bych tak moc ráda, no… jen ty miliardy, drobný krůček, a bude to! Nemá někdo nějaké ve štrozoku, které nebude potřebovat? 🙂
Odpověď na příspěvek uživatele rapotačka z 15.06.2025, 08:00:34
tohle se přece nemohlo stát ...
Tak u mě mnohem lepší. Boty mi saniťák po upozornění, že se po operaci plotýnky fakt neohnu, zavázal. Přeprava dobrý, naležato. Po vyložení jsem jenom poprosila, aby mi nahoru (2. poschodí) vynesl tašku. Zbytek už zvládla sousedka a kamarádi - úkolovala jsem ještě v sanitce.
Nás spíš zaráží ta vnučka. Přijde si pro peníze na tetování - a dál nic?
Canko, ten víkend na Berounce vám ze srdce přejeme. Pro nás je to srdcová řeka a vzpomínky na ni jsou ty nejlepší. 💞
Nepřišla si pro nic..nechala si tu věci a naopak mi tady pak pomohla… 1000,-jsem jí dala ke 20.narozeninám,ať si s nima dělá co chce-čímž jsem jí přispěla na tetování..rodiče jí přispěli 5000..je to její tělo,její život..a stavila se cestou v lékárně pro vitamíny a nechtěla ani korunu..
Že by, co oči nevidí, to srdce nebolí? Má strach, svědomí by ji nutilo se občas stavit. Nechce o svou "svobodu" přijít.
A tak jsme nahlédly do své pravděpodobné budoucnosti. A nejen své. Vyhlídky jsou strašné. A ČEKÁ TO VĚTŠINU. V následné péči, ani v LDN (( není o co stát)) není v okolí volné ani lůžko.
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 16.06.2025, 09:25:37
Byla jsem v šoku. Vlítli na pokoj a jedéém. Fofr. Jako by šlo někomu o život. Neva, já jela prvně … a v šoku. Připadalo mi ( potom), že to dělali poprvé a divím se, že se mi za hlavou neotevřely za jízdy dveře=vzhledem ke stavu auta. Byla to krátká jízda, ale nehodlám to opakovat. Nemám důvod si myslet, že by to příště bylo lepší. Psala jsem sem nedávno, že známou vezli z Phy hodinu cesty domů s vyskleným okýnkem, v březnu …
Byla jsem v šoku. Vlítli na pokoj a jedéém. Fofr. Jako by šlo někomu o život. Neva, já jela prvně … a v šoku. Připadalo mi ( potom), že to dělali poprvé a divím se, že se mi za hlavou neotevřely za jízdy dveře=vzhledem ke stavu auta. Byla to krátká jízda, ale nehodlám to opakovat. Nemám důvod si myslet, že by to příště bylo lepší. Psala jsem sem nedávno, že známou vezli z Phy hodinu cesty domů s vyskleným okýnkem, v březnu …
Je to jak kde a asi i jak kdy ? Jezdí sem na ves chalupářka, stará statná paní před 80. V 5 ráno naproti sanita, ta veliká s blikačkami, za chvíli osobák s doktorem. Paní odvezli, v nemocnici ji dali dohromady (nějaká srdeční slabost to byla), v 11 ji přivezli zpátky a druhý den už byla s motyčkou zpátky na zahradě. Moc je chválila.
Mohla bych se vás tady zeptat, když se tu řeší ty nemoci, máte někdo životní pojistku? Mně dnes odmítla ČSOB pojistit na nemoc, pojistí mě jen na úraz. Operátorka na telefonu mně nebyla schopná vysvětlit proč. Takže nechápu a potřebovala bych to nějak rozumně vysvětlit. Chtě nechtě mě teď napadá, že člověk, pokud nedejbože onemocní rakovinou, si pak bude muset při nejlepším zlámat obě hnáty, aby něco dostal, nebo raději si to hodit.
Ano. Uvažovala jsem i tom, ale co by jí to bylo platné, kdybych tam jednou přijela? Pokecat? To můžem i tady, po telefonu, ale Bobča o to očividně nestojí. Jasně uklidit a tak, ale pak napsala, že tam občas přijde dcera, tak jsem to zamítnula. No a zdravotně bohužel, to jí nikdo asi nepomůžem. Já navíc nejsem moc dobrá v mluvení s nemocnýma lidma, nevím, co jim říct, snažím se to zlehčovat, oni se urazí…viz.Bobča. Tak asi takhle.
Bylo by to platné. Už jen to vědomí “ona jen nekecá, jí na mně fakt záleží”.
Odpověď na příspěvek uživatele Buggyra z 16.06.2025, 07:30:08
Buggyro..nikdy!!před ní nebrečím!!..Psala jsem jí proto,ať nejezdí,že nejsem vpohodě..Brečívám si tu natajňačku sama..a nejde to zastavit..ale proč né?se vybrečím a zklidní se to pak samo..a je mi líp ..Pak volala,že dojede,že co potřebuju..tak jsem jí nadiktovala pár věcí…a jsem jí poprosila-když teda,že když přijede, jestli by se mohla o chvilku dýl zdržet!!o to šlo..že by mi pomohla umýt tu kuchyň.a chtěla jsem si s ní jen normálně chvíli pokecat.jestli by mohla vyjímečně sama..Než dojela,byla jsem v klidu..Dojela vždy s přítelem a po 10 minutách jeli..Už tón jejího hlasu prozrazoval,že "zrovna dnes"?Jenže jsem se držela ..u nás bylo takové pořekadlo.."nadávej,ale dělej"-babička říkávala..ale když je člověk v tom “centru dění”-nemožný a ten druhý nasraný dělá…to je něco jiného..Dusno by se dalo krájet…A "co chceš ještě"? já nesměle otočila oči k té nice..a to už právě “naco toho tam tolik máš?”..jsem to psala-právě,abych toho tam tolik neměla!!-a to už že né..To se ti při poděkování při odchodu ta slzička do očka dere sama..a tak to pak řekla,že jestli hodlám brečet,tak už sem nikdy nepřijde..Kdysi volávala obden navečer..teď už né..ale to nemusí..
Děvčata..popisujem tu dění v rozmezí týdne…ty moje stavy..nemusely by být..bývám jinak pořád celkem v pohodě!!až na to pitvání teď té blbé jedné věty…co se z toho vyvinulo..
Já vždyck říkám..Nikdy nikdo neví,kam se dostane,až mu bude třeba kolem těch 70..co bude řešit..Netušila jsem,že by zrovna MĚ tohle mohlo postihnout..Plašana,diskobábu..a nevím co ještě..
Bobí prosím volej do Karviné 6- Nové Město, Hornická nemocnice. Tady u nás jsou ortopedi na hooodně vysoké úrovni. Já mám už nástup 2.7, tak snad bolestí pominou a bude dobře. Kdo tě tam odveze? Zkusila bych to sanitkou, v takovém stavů určitě máš nárok.
a ještě jsem si vzpoměla..ortopéd není neurochirurg…ale u mě jsou problém odvozy…je to fakt daleko..odvoz napřed na konzultaci..ale zavolám tam….určitě-za zeptání nic nedám…