O všem a o ničem :)

JanaJanaJanaJana:

“Já totiž nehodlám v terénu řešit věci za koně, takže prostě položím otěž, a hledej si cestu sám, když myslíš, že tudy je to dobré, tak prosím, jsou to tvoje nohy…”

😀 tak to jste ještě předstupínek huculoida, u koně z názorem to, co popisujete platí, platí jen při cestě z kopce nebo do kopce směrem domů 😀

U nás třeba zásadně - jednou týdně jedu fakt hnusnej kopec v lese, naprosto záměrně, jelikož posílování zad, fyzička blablabla. Kdybych zahodila otěž ala “hledej si cestu sama”, tak do toho kopce v životě nevleze dobrovolně, neni přece blbá, aby se dřela zbytečně jen proto, že mě to napadlo 😀

jo no pozor, toto je u plnokrevníka těžký souboj vůlí. Od domova je to vždycky špatně, a hledá se jakákoli cesta, jak to vymyškovat směr domů. Takže jo, ona je ta otěž položená. Ale mozek ve střehu. A jak se naznačí zatnutí svalů na stranu nebo hnutí uchem, že se jde jakože jinam, než já velím, tak hned musím zatnout sval já nebo hnout uchem, aby se to zase narovnalo. No ale proti “a mám jít po té cestě nalevo nebo napravo nebo uprostřed a mám klusat nebo tryskem a necítím tě na otěži, nevím, co mám dělat” je to pořád pro mě leháro.

Jinak teda huculoid z kopce dolů “ježiš maminko já umřu, to je hrozný, tak krůček za maminku, krůček za tatínka, za tetičku” a šnečí rychlostí se teda s funěním sune z kopce. Hrozně zpruzelý. Jenže nutno uznat, že my máme teda “kopce”. Když mu necháte volnou volbu dráhy, tak jde cik cak, klidně z jednoho konce louky na druhý, aby nemusel rovnou po hlavě z kopce (a to ten kopec může mít třeba čtvrt kilometru, on si to klidně prodlouží na dva kilometry, jen aby nemusel rovně dolů).

Tak to zaplaťpánbu za plnokrevníka pohodáře, který žádný tygry a medvědy nehledá, a zahlásí, že je tam vlk, jen když tam teda skutečně je. Ale kamarádky kobyla taky řeší každý lístek ve větru, třeba je to těma kobylama 😀

Teď jak si to zpětně promítám, tak jo, plnokrevná taky lustrovala, co kde lítá, hucula taky, ta byla vůbec expertka na vymýšlení, druhá hucula zase vymýšlela, jak to udělat, aby nemusela dělat (na tu by seděly ty krávy za stromem), ale welšoid-huculoid, když pochopil, že to myslíte vážně, tak zanechal marných pokusů a ťapal, stejně tak plnokrevník, stejně tak huculoarab. Belgička byla spíš jako ten valach, taky to zkusila, jestli něco nevymyslí, ale pak dělala, co měla. Teplokrevníka jsem pořádně zažila jen jednoho, a to toho španěla, a ten je “jinej”, no. Ten potřebuje v člověku tu berličku a je schopný se jinak přizabít. Asi by se dal převychovat stejně jako ten plnokrevník, ale já jsem na to kapacitu neměla a teď už se toho nejspíš už nedožije.

Možná proto já mám ty športovní ambice, zatímco vám stačí jen to lesojezdectví, protože vy si venku prostě neoddechnete 😀 Teda…. možná na cestě domů - i když, s těmi tygry, nevím nevím 😂

Hucul není blbec a nehodlá si z kopce polámat nohy.To jejich cik cak je vrozené a není síly která by je donutila jinak. Úžasní koníci s vlastní hlavou.

Mi:

Hucul není blbec a nehodlá si z kopce polámat nohy.To jejich cik cak je vrozené a není síly která by je donutila jinak. Úžasní koníci s vlastní hlavou.

Nebudu ubírat vrozenou schopnost hucula, ale z kopce se dá i klusat, je o dobrá příprava jezdce a koně, zkuste si to. 😉

On se koník musí více zkrátit a podsadit, což nenaohýbanému lesokoni moc pod fous nejde. A jezdec se modlí, ať už ten kopec skončí…nebo vystoupí. 

Mi:

Hucul není blbec a nehodlá si z kopce polámat nohy.To jejich cik cak je vrozené a není síly která by je donutila jinak. Úžasní koníci s vlastní hlavou.

Ale je síly, která je donutí jinak ;-) Resp. je vůle, která je přesvědčí jinak. A právě proto jsou cenění, že zvládnou i náročný terén. Vlastní hlavu mají, ale pokud vědí, že mohou svému jezdci důvěřovat, tak pro něj projdou čímkoli. Vlastní hlavu upřednostní u lidí, kteří se jim neprokáží jako důvěryhodní parťáci, a v takovém případě pak s nimi skutečně nehnete.

Včera po dvou měsících kontrola sedla sedlářkou a docpání polštářů. Nikdy bych nevěřila, jak obrovský vliv má lehounké docpání a tím nepatrná změna úhlu posazení sedla na hřbetě koně na sed a pocit jezdce. No, takže sedlo shledáno vyhovujícím sedlářkou, mnou (sakra jo!) a hlavně morgánětem 👍

Saga: dnes jsem spolkla první chlorellu, očekávám zázraky nepozději zítra! 

Efe, gratulka k sedýlku! Já, než jsem si koupila tu bezkostru, tak jsem zažila úplně stejný wow efekt! Moje stará, nic moc anglie, prostě nebyla vůbec dobrá, přijel sedlář, rozpáral, docpal něco srnčích chlupů, měla jsem pocit, že tam nedává prakticky nic, a že proč to vlastně vůbec děláme? Pak když to šoupnul na koně, tak to najednou vypadalo úplně jinak, a když já jsem pak dosedla, tak jsem to poznala jakbysmet! No, každopádně na bezkostru nemá, moc už jí asi nevyužiju (tu anglii)…

Add chlorella - teď jsem ale v tenzi, protože jestli to nepomůže vůbec nijak, chodím od zítřka kanálama, protože jinak si mě najdete, a pak mi buď nebe milostivo😄! Doufám, že to k něčemu bude, moc bych Vám to přála. Já vlastně vůbec nevím, proč to na nás tak působí? Nemyslím si, že já nebo máma bychom měly tak příšerný stravování, nechodíme vůbec jíst ven, obědy máme výhradně domácí, částečně i z vlastních surovin, jinak normálně nakupujeme, jako všichni. Snídáme i večeříme taky normálně, tže by jeden řek, že nějaký detox není potřeba? No, tak u nás asi ano, proč, nevím? Zřejmě to závisí na životním stylu každého soudruha, či kýho výra😉.

Joo, já se teď jen potřebuju zbavit bezkostry a zatím nic moc zájem… Kdyby něchto toužil po Ghost Barocco, hlaste se u mě.

Hele i kdyby to netvořilo zázraky, rozhodně neočekávám, že by to mělo ublížit ;)

Holky, jdu si pro takovou malou radu. Co byste dělaly, řeším to každé jaro, a vždycky tak nějak nevím…Nevím, jestli tu ještě někdo máte barokní rousnaté plemeno, ale chlaďasi tu jsou, tak třeba poradí. Cobka má neskutečně dredatý ocas, to vlastně nejsou žíně, ale jen shluk dredů. Už to takhle měla, když jsem jí kupovala, všichni koně ve stádě to tam měli. Nikdo to tam nijak neřešil, jako rozplétání těch dredů, nebo nějaká péče o ocas. Já jsem jí vždycky na sklonku zimy ocas zkrátila tak o 30 cm, aby ho netahala po zemi. Stříhám jí ho i před zimou, ale přes tu zimu jí tak naroste, že na jaře stříhám znovu. Ocas je velmi těžký, kobyla když močí, nedokáže ho ani zvednout tak, aby si ho nepočůrala, tže konce ocasu nejsou bílé, ale zahnědlé🤮. Na vnitřní straně ocasu má i zbytky výkalů, které se těch dredů úporně drží. Tže vždycky na jaře vezmu nůžky a ty nechutné dredy prostě normálně odstřihnu, třeba i pod kořenem ocasu, je-li to nutné, prostě abych se zbavila toho pokáleného. Tže to vypadá tak, že má ten ocas jak schody - dlouhé, kratší, nejkratší dredy. To, co jsem včera zkrátila cca k hleznům, už je čisté, bílé a jde to normálně rozčesat, no a tak mě napadlo to zkrátit k hleznům prostě celé, a mít tím pádem krásný bílý ocas bez dredů, ale krátký😏. Vím, že cob tak vypadat nemá, ale doma ve výběhu je to jaksi jedno, spíš jsem přemýšlela ohledně hmyzu, ale zase si říkám, že když ten ocas bude krátký, tím pádem si ho nepočůrá, ani by tam neměli zůstávat zbytky bobanů, tím pádem to nebude pro hmyz tak chutné a třeba se jí bude i lépe ohánět, protože to nebude tak těžké. Momentálně to vypadá, jak když máchá těžkým lanem👎. Co myslíte? Nikdy jsem tohle neřešila, moje předchozí koně měli normální ocasy, co šly normálně rozčesat.

Efe, já myslím, že to nebude tím, že je to bezkostra, ale spíš tím, že to prostě není low cost univerzál. Mohu se mýlit, za život jsem se zbavovala jen 3 sedel, a to je málo, ale všechno to byla low cost sedla, tenkrát do nějakých 5 tis. korun a všechna byla pryč v tu ránu. Poslední sedlo univerzál anglie, 16 posedlí, dřevěná kostra, jsem nechala zadarmo do ponny klubu a jak tam panečku frčí😄Proto si tu svou starou anglii pořád nechávám, sama jsem jí koupila léta páně 2015 za 2500 korun, to prodám vždycky. Myslím, že kdybych chtěla prodat to ORX, taky bych narazila, protože cena.

Morgáně má teda taky hustej ocas, ale až takhle ne. Já každý týden stříkám rozčesávačem, jinak nemám šanci to rozčísnout. Nešel by ten ocas nějak zřídnout? Jakože klidně část žíní odstranit úplně až u kořene/kelky? Aby se to celý provzdušnilo, odlehčilo a mohlo plnit fci ocasu?

No, to jsem právě zkoušela včera, jakože prostříhat. Evidentně jako kadeřnice stojím za prd, protože to vypadá fakt ostudně. Ten ocas je tak hustý, že já ho ani neobejmu dlaní jedné ruky, potřebuju na to ruce obě. Vzala jsem si nůžky a jela od shora dolů, po těch dredech a jakoby prostříhávala to fujtajblové pryč, tže to hnusné jsem odstříhla, ale to relativně dobré, co je z venkovní strany (dál od koně) stejně u konců rozčesat nejde, jak je to prosáklé močí. Ještě mě napadlo, zkracovat postupně, třeba ob den, prostě kouknout jestli si to ještě počůrá a když jo, tak ten konec zase ustřihnout, až se dostanu do místa, kde když už to zvedne, bude to v suchu. Já vím, je to vlastně děsná kravina, ale mě to štve a chci hlavně ulevit jí, taky by se mi nechtělo chodit s po*canou slámou na hlavě.

A co prostě oholit kelku z několika stran? Jakože víte jak to myslim…? Si myslim, že když se celkově ten ocas odlehčí, tak ho bude schopná při vyměšování normálně zvednout?

Myslím, že to je presne dôvod, prečo majitelia cobov zapletajú chvosty na zimu. Teraz sa s tým veľa urobiť nedá, max. odmočiť a nechať pôsobiť nejaký kondicionér, potom vyčesať, čo sa dá. Aj tie rozčesávače sú fajn, dosť pomôžu. 

Tak oholit mě třeba vůbec nenapadlo, to stojí za zvážení, díky moc!

Add zaplétání, letos poprvé jsem měla celou zimu zapletenou celou hřívu a pomohlo to velmi, to ano. U ocasu mě to napadlo taky, ale obyvkle se zaplétá jeden cop, protože normální koňský ocas se směrem dolů zužuje (je řidší), u coba je to přesně obráceně, dole je to nejtlustší🙄, tže bych musela mít asi těch copů několik, přiznám se bez mučení, že na tohle jsem se vyprdla, což neznamená, že to následující zimu nemůžu zkusit, hřívu jsem takhle měla zapletenou taky poprvé a fungovalo to.

Ten rozčesávač bych Sago zařadila na celý rok kolem dokola. Třeba jednou za tři dny, jednou týdně, z té strany od koně, ocas prostříkat a pročesat. 

No a teď buď vyprat, jak říká Arbora, a nebo skutečně radikálně střihnout klidně k hleznům, jestli naroste za zimu tak, že si na něj znova šlape, tak bude do léta do půli metatarsů, a to už bude v poho. No a od toho čistě zastřiženého začít matlat tím rozčesávačem, leskem, koncidionérem, čímkoli, co udělá takovou tu vrstvu, co na ní nebudou ty produkty metabolismu ulpívat.

Hm, tak si to tu čítam…mno, čo ja viem, moje životné lásky boli trakéni, z toho jedna albertovská kobyla, valach po Obvod a prvá bola kríženka hucula s chlaďasom.

Neviem, či je to  energii, skôr o nejakých sympatiách, chémii, ťažko povedať.

 Keď som pracovne jazdila arabské kone, bola som veľmi prekvapená, aké boli pohodové, z toho boli dve kobyly pomerne čerstvo obsadnuté,  teda, jedna bola shagya a to bol proste dream horse, Dahomanka a dokonca bola ryšavá, to bola tak úžasná povaha. Odviezli aj vrece zemiakov, vozili chlapca s Downovým syndrómom, v teréne, bez sedla (báli sme sa ho dávať do sedla, že si tam zakliesni nohu, keby sa niečo vytento…), na planinách Slovenského krasu, v lese, v dedine, s deckom, so mnou- no problem. Ale cestu domov nájsť nevedeli. A medzi tými kobylami bola jedna, ešte žriebä vlastne a tú som neznášala, ale zase tú už stihli majitelia  aj zle rozmaznať, tej by jedna dobre mierené veľmi prospela (jedna, snáď chápete), ale bitie a aj zvyšovanie hlasu som mala zakázané 🙄

To keď sme v čierno čiernej tme kdesi na maďarských hraniciach zablúdili, pani Flóre a pani Ester (jedna po Catalin, druhá po Przedswit Miroslavský, z matiek “zemská kobyla”) stačilo položiť oťaže na kohútik a vyviedli nás z terénu, kde nikdy neboli rovno a bezpečne domov.

Smerom domov aj pani Gomba (z Quoniam po Diktant) vedela nájsť cestu, pravda, tú najkratšiu a bolo jej jedno, že vedie cez kriaky, rokliny, atď. Gomba musela byť doma čím skôr, lebo bez nej by to tam nezvládli, chápete 😀

Mne nesadol môj vlastný kôň, anglokabardinec, ktorý bol ale skôr ten anglo, bol citlivý, učenlivý a zlomil si chuj kopytnú kosť, tak to mi bolo jasné, že tvrdosť má iba v pase, že je to zlé znamenie. V čase rehabilitácie po zranení sa na mňa strašne naviazal, keď bol pustený v hale, ledva som ohla ísť na záchod, taký brajgel tam robil, škrečal ako besný a lietal tam…mno, ale zato sa dokázal naučiť zo zeme veci zázračne rýchlo, úplne intuitívne. 

Ale to bola iba z núdze cnosť, to asi každý kôň by takto priľnul k človeku.

Kabardince- niektoré nemôžem ani cítiť, ale dva mi teda srdce ukradli, lenže zase, to boli kone, čo prišli s príšernými skúsenosťami a úplne vypnuté.

Neviem, či je to o úplne plemene. Čomu nerozumiem a čomu sa vyhýbam, to sú echt super špica športové kone, ale na tom som ja nikdy nesedela a nikdy ani nebudem.

Holky díky moc, zatím to vidím na kombinaci, radikální střih + podle toho, jak se to bude chovat, tak to oholení. Já jsem jí loni koupala celé léto, prakticky obden, někdy se šamponem, někdy bez, délku udržovala cca po spěnku a stejně ty konce měla naprosto nechutně žluté, prostě vyleze z vody, oschne to, vymočí se, a jsem tam, kde jsem byla🙄. A ten rozčesávač, vážně to funguje? Máte s tím dobré zkušenosti? Já jsem to vždycky brala jako reklamní tah, mám s tím nulovou zkušenost. Fakt je, že žádný z mých předchozích koní tohle nepotřeboval, ani já sama nepoužívám vlasový kondicionér😄. Ale stejně se chystám dělat v dohledné době koňoobjednávku, tak to tam aspoň rovnou přiřadím do seznamu!

A jo, sice bude vypadat poněkud trapácky, ale do léta jí to naroste, u cobů je tohle naštěstí velmi dočasná záležitost!

Mno, čo sa zubov týka, tak my už sme tam, odkiaľ niet návratu- Flórin chrup doslúžil, v jednej arkáde nemá už vôbec stoličky, takže iba kaše a tráva. Chjo, no, na túto chvíľu som čakala 10 rokov…je stará, mám ju teraz v práci, kým si ešte niečo zbudujem, s ňou som vôbec nerátala, ale v ustajnení mi kaše odmietli dávať  s argumentom, že ich nežerie a že má po nich sračku a blablabla, no, žerie ich výborne, aj sa tu skamošila so starou huculou, takže ich aj púšťam spolu na trávu, u nás na sídlisku je taká lucerna a ďatelina, že za necelú pol hodinu ručne našklbem 15 kg, to sa mi celkom hodí, že kosia postupne, ona zas pekne dorastie.

No, všetko teraz musím prispôsobiť jej, uvidíme. A aj ona si musí zvyknúť, snáď to pôjde.

Ale stále je to pani šéfová, tak snáď dve huculské deti a Garoníka prijme za svoje, veď Garona v podstate vychovala. Ak jej bude robiť norička zle, nuž pôjde o dom ďalej, bohužiaľ. Za to všetko, čo tá kobyla pre ľudí v živote urobila (a mnohí si to vôbec neuvedomujú), si zaslúži pokojnú a spokojnú starobu.

Rozčesávač funguje, fakt 🙂

V drevných dobách som používala detský olej Aviril, ten modrý, s azulénom, s tým sa dali rozpliesť aj dredy s bodliakmi.

Cobí kozmetický priemysel je v UK, tam majú 1000+1 produktov pre ne, často musia stiahnuť koňa z blatistej pastviny a vydrhnúť ho a vyglančiť na show, videla som to na vlastné oči (boli to vyhrávajúce kone), ale téglikov tam na to bolo zo 12 😀