Tak sčítací víkend byl boží. Ptáčci se činili, já pozorovala a počítala. Mám výhodu, že mám před okny moji přírodní zahradu s krmítkem a prostředím přátelským k ptákům (množství trvalek, keřů, stromů - vše v přirozeném přírodním českém duchu). Návdavkem k tomu větší rybník, les, louku, potok, mnoho listnatých stromů.
Takže jsem zaznamenala: koňadry, modřinky, babky, vrabce polní, pěnkavy obecné i jíkavce, mlynaříky, hýla, zvonky, dlasky, brhlíka, střízlíka, straky, žlunu, kosy, vrány, volavku, ledňáčka, kachny divoké, krahujce. Celý víkend a celé dny bylo živo, divím se, co se do těch ptáčků vejde jídla.
Krmím: slunečnice, směs zrní a semen, pšeničný šrot, oves.vločky, ořechy, jablka, lůj/sádlo, tukové koule.
Chybí jen strakapoud - asi momentálně lítá jinam, sojky - asi mají zatím dostatek žaludů, stehlíci a čížci i červenka - zatím dostatek potravy, ti lítají až únor/březen.
A chybí vrabec domácí - což je smutné, zvonků pomálu což je taky smutné, kosí je choroba.
Přiznám se, že nedodržuju úplně stanovenou hodinu sčítání. Myslím, že je důležitější pozorovat na určitém místě, zaznamenávat nejvyšší viděný počet daného druhu v jeden okamžik. Ten čas mi přijde stanovený spíše pro lidi, obecně, aby měli nějaký časový úsek a vydrželi. Kdyžtak mě opravte.
Krahujec taky přiletěl “sčítat”, obkroužil ptačí hloh, sedl si na plot a rozmýšlel taktiku. Pak naletěl dovnitř hlohu a kdo neudržel nervy na uzdě a vyletěl, měl to možná spočítané - krahujec střelhbitě za ním. Ale peříčka nikde nebyla, tak stav ptáčků asi zůstal stejný.
Je to fajn, dívat se v zimě na ptáčky a těšit se s nimi na jaro. A pak se na ně dívat na jaře a poslouchat jejich trylky.
