Co kvetoucího vysadit pro včely.

Ale kdepak, z květu dává klen každý rok a hodně, medovici jen některé roky. Jen letos část klenů zmrzla, naštěstí jen část.

Ze stromů se počítá medný výnos taky na hektar. Přece nejde říct na jeden strom, když každý strom je jinak veliký. Ale mladých a malých stromů je na hektar hodně, starých obrovských méně, ale listová plocha a tudíž i počet květů, je přibližně stejná.

U klenu výnos nevím, vím ho jen u akátu. Ten ale nemeduje v každé lokalitě, určitě ne nad asi 300 a spíš jen 280 mnm. Jenže kvůli nesprávnému složení půdy někde nemeduje akát ani v nížině. Kde ale meduje, dává 1.700 kg medu na hektar a tím je to z našich stromů úplně nejvýkonnější strom. Protože sice kvete všude, ale med je z těch stromů jen někde, stejně je na tom totiž lípa, tak je potom klen určitě nejvýkonnější a nejspíš předčí i jabloně.

Tak co jste letos vysadili? Já zatím 90 ks rybízů a angreštů, 6 mišpulí, 15 broskvoní, 1 hrušeň, 1 jírovec. Pak jsem rozsazoval odkopky pámelníku všude kolem plotů, pár lísek. Ještě určitě něco vymyslím. Každý rok zasadím v nejbližším okolí několik desítek medonosných stromů a keřů, za 10 let asi 600 kousků to bude. Už se nemůžu dočkat jara, tak se snažím zabavit. Ale mandloně už jsou pěkně narašené a kočičky na vrbách taky…

Pri vysádzaní záhrady by včelař mal sadiť aj Srstku angrešt, je to dobrá “signálna rastlina” jeho kvitnutie spoľahlivo signalizuje konec včelařského předjaří (obvykle ve druhé polovině dubna ).….

Ziky:

90 rybízů je pěkny. Jsou také nějak výhodné pro včely? Já zaseju pár m2 medonosné směsi, i pro motýly. Těším se také na jaro, na kousek pestré a živé zahrady. Rybíze bude sázet také, chci 3 druhy - červený, černý a bílý. 

Jo, rybíz je pro včely atraktivní, angrešt ještě mnohem víc, možná víc než třešně. Mám obrovské angrešty, keře 1.5 x 1.5 m a každé jaro jsou na nich desítky, stovky včel ve stejném okamžiku. Množím normálně hrížením. Na jaro okolo každého keře zahřížím 5-7 výhonů a na podzim je podseknu a vysadím. Žádné velké výsadby angrestu už v ČR nejsou, takže jde o vzácné a žadané ovoce, které bez problémů prodám.

Angrešt na většině ČR trpěl nějakou chcípavkou. Zkusil bych, ale moc bych si od něj nesliboval, zbohatnout prodejem se nedá. Včelařsky není významný. VŮBEC. Srovnání se třešní je z říše fantazie.

Rybíz je to samé, na druhou stranu na každé zahradě by mělo toto základní bobulové ovoce být, už kvůli dětem na konzum přímo z keře. I pro dospěláky má “zobání” drobného ovoce na zahrádce veliký význam jak kvůli vitamínům, tak hlavně relaxu, který zahrádka poskytuje, což je asi ještě důležitější.

Pozoruhodné jsou kytičky, jak je ukazuje Tap. Třeba město Zruč nad Sázavou má mnoho záhonů, i stovky metrů dlouhých - kolem cyklostezky třeba, kde jsou kytky mnoha druhů a kvete to tam celé léto. Je to hojně navštěvované hmyzem, i včelami. Jde spíš o pyl a jak pan Goro připomíná pylovou monodietu, tak z tohoto hlediska jsou všechny záhonky s kytkami víc než žádoucí. 

Ovšem nebyl bych to já kdybych neupozornil na realitu (nepliv do kafe). Jde o medonosnost (logicky i pylodárnost) ploch rostlin. Vždy se to uvádí v potenciálu (ne, že to dá vždycky, ale dát může) na jeden hektar. Tak řepka dává po hektaru asi 80 - 120 kilo medu. Jetel bílý asi 180 kg, svazenka údajně i 400 kg (chtěl bych to vidět!!) Louka, ale POUZE pokud je v travním porostu nejméně 60% jetelovin, dává maximálně 10 kilo na hektar. U kytek, třeba těch aster to nevím a těžko to někdo měřil a když, stejně v kapitalizmu “vědcům” nevěřím. Ti by vždy naměřili přesně to, co by si zadavatel zaplatil grantem. Ale stěží bude výkonnost kytičkových záhonů na úrovni řepky. Ale i kdyby to dávalo průměr řepky (nemyslitelná utopie) a tedy 100 kilo na hektar. Jenže!!!! Hektar je 10.000 metrů čtverečních a tak jeden metr čtvereční by dával 100 kg medu : 10.000 m2 = 0,01 kg medu. Jestli si někdo udělá záhonek v celkové ploše například 10 metrů dlouhý a metr široký (nebo součet více záhonků), pak je to 10 metrů čtverečních x 0,01 kg medu = 0,1 kg medu. Pokud má například 5 vč, pak na jedno vč to dá 0,02 kilo NEJDRAŽŠÍHO MEDU NA PLANETĚ ZEMI VČETNĚ ZBYTKU GALAXIE MLÉČNÉ DRÁHY.

Za chytřejší bych já myslel vzít kilo medu za asi 200, navštívit svého jezedáka, pokusit se s ním skamarádit a pokusit se s ním domluvit co a kdy bude sít. Úspěch bude mizivý, ale asi milonkrát lacinější jak na čas, tak na bolavý hřbet. O plané naději si to každý domyslí snad sám.

Přes výše popsanou realitu je zřizování kytičkových záhonků velmi pozitivní a potřebné. Jen se snažím upozornit, že nelze očekávat nějaké zlepšení včelí pastvy a že je třeba nedělat si přehnaná očekávání.

Dnes se téměř všechny louky nesuší, ale senážují. V tomto krmivu jsou jeteloviny nežádoucí, mohly by nadýmat dobytek. Proto jeteloviny v loukách jezevci ničí postřiky a tudíž louka s drtivou převahou jílků, bojínků, lipnic a jiných větrosnubek + jitrocelem a kopretinami je naprosto bezvýznamná. Je mi líto, ale je to tak.

Pokud dává jetel 180 kg a louka s 60 % jetele 10 kg, tak se mi to zdá podivné. 

Neříkám, že to tak nebylo změřeno v nějakém výzkumu, to klidně být mohlo, ale velice by mě zajímala metodika toho výzkumu. 

Žasnu, že vám někdo pod vaší domněnku dá ještě souhlasný palec. Svatá prostoto. Vy vážně neumíte sám (nebo sama) od sebe chápat rozdíl mezi kulturním jetelem jednoho určitého druhu a divokými přírodními “jetelovinami” luk a pastvin? Pak je těžké vám a podobným cokoli vysvětlit. Přesto se pokusím pomoci vám dohnat učivo ze základní školy.

Tak polopatě. Jabloň je velmi nektarodárná rostlina, která se za určitých podmínek vyrovná řepce a nebo je jen o pár % horší. Jabloň patří do růžovitých. Růže, logicky růžovitá rostlina, nektar nemá vůbec a nebo jen nepatrné množství a snad jen některé druhy, včelám poskytuje nemnoho pylu (ušlechtilé skoro vůbec). A podobně je to s jetelem setým a jetelovinami. Také louky se nepěstují kvůli kvítí, ale kvůli zelené hmotě. Proč jsou i jalové jeteloviny v lučních porostech zemědělci likvidovány jsem vysvětlil snad srozumitelně. Navíc se louky obyčejně sklízejí v době květu a to je další důvod malé produkce nektaru lučních jetelovin.

Není hanba něco nevědět. Nejhorší ale je, když lidé podobně nevzdělaní a dokonce i bez selského rozumu vládnou většině (smějí k volbám) a vnucují zelený úděl a jiné zhovadilosti. Pak je to obecná tragédie, ve které právě žijeme. Přibývá nevzdělaných a dokonale hloupých (bez selského rozumu = přirozené inteligence) lidí a ti svojí volbou nesmyslů ničí život nejen sobě (vem je čert), ale i nevinným ostatním, kteří nemají s tupým aktivizmem nic společného.

Jen malá poznámka k pylu u růží-mám velmi pichlavou odrůdu-Rosa rugosa a pro sebe z ní na podzim sbírám velké množství šípků. Ovšem když kvetou a to je skoro celé léto, včely se v květech a pylu doslova koupou a z květu vylezou vždy celé obalené zlatým pylem. Není to ušlechtilá odrůda, zato velmi zajímavá. Máme ji jako naprosto neprostupný, živý plot

možno budem so zdôrazňovaním významu rôznorodého peľu pre včely už budem otravný ale je v dnešnej dobe skutočne nevyhnutný a potrebný… med je med ale zdravé včely, imúnne voči chorobám  ho donesú možno menej ale zimu prežijú a donesú aj na ďalší rok…. scípakom odchovaným na chudobnej monodiete sa to môže podariť tiež ,ale potom na jeseň ukončia svoju púť a na jar nedonesú nič…

Rugosu mám vprostřed louky(ono to původně bylo jeteliště pro králíky) chytám jen vůni, protože nechodím vyloženě kolem. Musím si v létě vzpomenout kouknout, protože kousek vedle má nově soused úly. 

Mám nově i bíle kvetoucí odrůdu, ale loni se moc nepředvedla. Původní, velmi bujně rostoucí odrůda je o něčem jiném. Sousedovi zarostla vyschlou stráň a teď je místo pustiny záplava květů. Tedy v létě

Bílou nemám, jen ještě fialovou. 

Dokonale jste odvedli řeč úplně jinam. Že jeden druh růží včelám poskytuje pyl nic neznamená. Ale zase to bylo stručné a nemusí se o tom přemýšlet, nad vším, co píšu já se holt přemýšlet musí. Mrzuté, chápu.

Předkové k tomu vymysleli bonmot: “Výjimka potvrzuje pravidlo”. Navíc jsem zvolil růžovité POUZE jako příklad abych objasnil, že jetel a jetelovina je rozdíl. Dost mě mrzí takovéto odbíhání od tématu.

Na druhou stranu, pozoruhodné je, co tvrdí Goro a mě s tím ROZHODNĚ protivný nebo únavný není! Ale taky je to, bohužel od tématu. Jádro sdělení - a s tím má čím dál víc lidí zjevný problém, je, že je jetel a jetelovina rozdíl, jako je rozdíl mezi růžovitými.

Po mezích tu jsou šípky a vidím na nich včely sbírat pyl. Patrně nic lepšího v tu dobu není. Hodně pylu mají i janovce, ale na těch jsem roky včelu neviděl. U nás se hodně rozmohly ostružiny. Ty na “kliku” nedávají nikdy nic, ale dávají celé léto pyl a a si i nektar. A tak dále.

Jádro sdělení, to hlavní, bylo, že je nutné nepřeceňovat co kdo sází a seje na nepatrných, tedy z hlediska včel naprosto marginálních plochách. Mám za to, že je lepší si iluze nedělat.

Nemám ničeho nepatrné množství😉 Mám kvetoucí louku. Na druhé rugosu a šeříky, dělí to ptačí zob a mišpule, vzadu končí plotem ze zlatice, zimolezu obecného a pustorylu. Na druhé straně velký keř dřínu obecného. A na louce dvě lípy. To je výčet jen z jedné části zahrady, všude je něco, co je i pro včely. Třeba i velký záhon růže bedrníkolisté u baráku. A podstatné je také to, že místo trávníků mám popenec a jetel bílý, protože s anglickým trávníkem se nikdo piplat nebude😏 Jo, jestli z toho je i něco na med nevím, píšu pro včely, ne pro lidi, tak zní i nadpis😉