Co plánujete a uvažujete rozhodně neradím. Tak to já nikdy nedělám. Nemůžu zužovat a současně rozšiřovat připojením oddělku. Proboha to by vám mohlo dojít samo!
A také, jak víte, že ta která matka v konkrétním oddělku je dobrá a že bez úhony přežila zimu a že má geny na rychlý jarní rozvoj? Vy jste je měl otestovat v podletí a to jste snad udělal a vyřadil nevyhovující, ale v podletí jste nemohl zvědět jejich vlastnosti zimování a už vůbec jarního rozvoje.
Vše se zúží na konci února a měsíc a spíš 6 týdnů se čeká a pak teprve začíná být vidět, co a jak. Zdravé včelstvo i včelstvíčko roste díky zúžení, které děláme kvůli teplu a současně abychom včelstvíčko neodřízli od zásob. Popsali to jiní, je to v každé lepší knížce a popsal jsem to krok za krokem snad nesčetněkrát já.
Když kvetou jívy se už projevil stavební pud, pozná se to tak, že včely povoskovávají okraje buněk, horní loučky rámků, začínají se objevovat potahy jasně žlutým voskem. Na plodových plástech měly být odříznuty při zužování mírně opelsnivělé růžky o hraně asi 2-4 cm a tady začnou zdravá vč stavět první trubčinu. Tehdy, když současně viditelně přibylo včel, se rozšíří o první rámek a tím je stavební = SR. Současně se za blinovkou hlídají zásoby a případně se tam dá (vymění) zásobák. Jinak se vč neruší a ani do něj nelezu. Mrknout do komor můžu když je aspoň 10, vrtat vč (rychle, předem vše promyslet a připravit k ruce vše, co by mohlo být potřeba) lze když je bezvětří a neprší a musí být nejméně 12 stupňů.
Některé včelstvíčko očividně zaostává. Kdybyste ho někam přidal před měsícem, celá sezona bude ztracená. Proto se čeká až na tuhle chvíli, kdy se i slaboučký oddělek už projeví. Těžko se to popisuje, hodně jde o pocit (to je ale asi dané zkušeností a tu začátečník ještě mít nemůže). Někde otevřu vč, je sice slabé, ale včely hodné, klidné, nerozbíhavé, na dně je čisto, uklizeno, včelstvo omamně, jako nic jiného na světě, voní. A nemusí být nejsilnější. Jidne otevřu úl, vyhrnou se na HL rámků nasrané= včely, běhají jak šusi sem - tam, některá vzlétne a snaží se útočit na kuklu, sem tam některá bodne žihadlo do rukavic. Po vytažení plástu včely na plástě běhají jak idioti sem tam, vč hučí, je nervozní. Obyčejně má na dně bordel a velmi často má matka mezerovitý plod. Měla být vyměněná už vloni! Takovou pak likvidovat líto není.
Horší je, když stará matka je skvělá, včely hodné, nerozbíhavé, v úle uklizeno, ale vč už stagnuje kvůli stáří matky. Někdy je to dojemné a tady se stará matka likviduje obtížně. Ale sentiment je projevem stáří a mladí to asi tak hloupě, jako já, neberou.
Další, co se dělá, je první M a ta přijde vždy mezi SR, když je v něm už trubčí plod a poslední plodový rámek. Knihy tohle radí když rozkvete ptačí třešň, to já mám všude postavené a asi v polovině vč už i zakladené už dvě M. A je nutné také vědět, že úl, i na studenou stavbu, nesmí mít česno uprostřed, ale u strany. V plodišti pak je nějaký začátek - první rámek od česna, střed a poslední rámek = nejdál od česna. Pak je blinovka a za ní je komora v ní 1-2 zásobáky odebrané při jarním zužování. Kdo má SS a česno uprostřed ať moje rady vůbec nečte. Kdo má TS a česno uprostřed je de.il. Kor na nízké míře jako je Adamec.
Už vím, co má matku dobrou, kde to frčí a taky vím, kde přes veškerou snahu a pomoc je to bez rychlosti, bez jiskry jak říká kolega Tom4.
----------------------
Vlastní spojení. Pořád se míchá praxe velkopodiků s radami hobbíkům a je to stejně debilní, jako sportovnímu rybářovi radit, že je hlupák, když se snaží chytat ryby šetrně a humánně na jemný vercajk a dlouhé hodiny čekat na záběr, když velkovýroba vypustí rybník, kapry EFEKTIVNĚ vytěží sítěma a stroji podobnými bagru nebo jeřábu je nacpe do aut a někam odveze na zpracování. A tak včelařská velkovýroba radí matky nehledat a spojit zjara a v předjaří (do půli května naprosto bezpečně) naostro. A doufá se, že si včely vyberou mladou matku. To se ale v praxi obyčejně nestane, nechají si většinou starou blbou matku. Proto je nutné jí najít a zmáčknout a na ten úl posadit přes noviny oddělek s mladou. Noviny tam být nemusí, ale já je dávám. Asi by se nic nestalo, ale já si mladé a ověřené matky (mojí často klopotné práce) vážím tak moc, že to prostě neriskuju. Noviny se položí na plodový nástavek, několikrát se nožem (nebo jinak) propíchnou a na to se dá nástavek s oddělkem s mladou matkou. Samosebou nikde nesmí být žádná očka!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! A očka nesmí být při efektivním včelaření NIKDY A NIKDE celý rok!
Obyčejně to ještě není na plném počtu rámků, i když by spodek (stará) byl už plný, odd asi plnou bednu ještě nemá. Pak se dá na tu část plodiště, nad kterou bude komora oddělku, igelit. To proto, aby tam neutíkalo teplo.
Po asi týdnu se ze dvou beden udělá jedna bedna. Vždy se dají mladší plodové rámky blíž k česnu - dopředu a na konec dávám staré plodové rámky. O to se snažím celý rok. I když M přidávám mezi SR a poslední plodový plást (je obyčejně dost tmavý, starý), tak až M postaví a matka zaklade, ined jí dávám doprostřed či blíž k česnu a na její místo mezi poslední plod a SR jde další M. Pak jsou staré plásty v zadu a za rok při zužování půjdou do komor, tam je včely vyčistí a pak jdou na vyvářku. Tohle se nikdo nikdy nedočte v žádné odborné a už vůbec vědecké studii a přesto je to naprostá nezbytnost - nutná obměna díla.
----------------------------------------
Napište beze studu pokud něčemu, co říkám, nerozumíte. Mnozí dělají to, že se stydí, že něco nevěděli (nenastudovali si to sami v odborné literatuře), kývnou a ve skutečnosti nechápou proč mají něco dělat. Tím si to nezapamatují a za rok budou tápat zase. A znám fakt hodně nedouků, kteří tápou celý život (a nejen u včel).
