Máte nádhernou zahradu, hluboce smekám. Je za tím spousta usilovné práce.
Fotku včely s motýlem bych poslal do nějaké soutěže!!
Ano, to je krásná fotka, ale mě se i tak asi více líbí poslední fotka včel u úlu. 👌
Zdravím,
můžu se zeptat čím jste fotil? Ty fotky vypadají velice kvalitně. 👌 Zrovna můj telefon nemá dobré rozlišení, ale i tak když si to přiblížím tak je to pořád ostré.
Děkuji za pochvalu. Vyřídím to manželce🙂.
Ta včela do toho motýla narazila. Jestli ho odháněla, nebo náhodou, to nevím.
Fotil jsem to starou zrcadlovkou. Fotograf nejsem, chtěl jsem to fotit z větší blízkosti, ale nechtělo mi to ostřit.
Dneska jsem myslela, že se sousedovi rojí včely. Vylezu z domu a byl to hukot jak od roje. Ne, nerojily, jen se vrhly na loubinec, přísavník pětilistý, který máme na jednom plotu. Každý rok v době kvetení jsou jich tam stovky. Jo, a taky včelky velmi oblibují libeček, nechávám ho kvůli nim vykvést.
Letos jsou všechny lesní směsky poměrně tmavé. Dnes jsem viděl začínající kolonie mšicovek dubových, tak uvidíme co z toho bude. Momentálně dávají včely ještě přednost lípě, která jede naplno, ale předtím nosily hodně tmavý med.
Dnes jsem ještě jednou oběhl les a mšice jsou na dubech uplně všude. Jsem zvědav co z toho bude…
V tomto týdnu vidím v úlech jen rezavě oranžový pyl ve čtyřech odstínech a netuším, z čeho by byl. Může být něco jiného - chrpy letos nejsou, jezevci dobře postříkali a nebo je neošidili dodavatelé postřiků, že jim je nenaředili, navíc chrpy mají pyl smetanový. Ale pole jsou plná heřmánku, nepravého heřmánku, rmenu a nějakých vysokých rostlin tohoto typu a z toho je takový pyl.
Necelých 1.000 m doprostřed asi 6 ha pole mám od jednoho stan jetel červený. Ten dává pozdní snůšku když je v době nakvétání přísušek a jetel má kratší květní rourky. Málo se ví, že jedním z důvodů proč stát povolil dovoz Kraňky byl ten, že K má delší sosák a tudíž včely navštěvují jetel červený, zatímco původní včela ho ignorovala. A protože zlí imperialisti nechtěli do komunistických zemí povolit dovoz osiva jetele a co pustili bylo těžce předražené, potřeboval stát, aby si naši družstevní a státní zemědělci mohli pěstovat semenné porosty jetele červeného sami a stát se zbavil závislosti na dovozu osiva ze Západu. To se podařilo.
Sice ještě kvetou lípy, končí a včely na nich přes den byly. Ale nic z nich, jako vždycky, není. Snad aspoň pyl z rostlin, které nejsou nikdy ničím postříkané. Možná ale jen útěcha…
Večer před osmou 19 stupňů, včely nelétají, nevětrají, nevoní, jako by byly mrtvé…
U mě je letos definitivně slovíno.
Mně by zajímalo co teď může lákat včelky na švestky. Švestka má zelené tvrdé plody samozřejmě dávno po odkvětu a je hojně navštěvovaná včelami už několik dnů to tam normálně hučí jak tam létají.
Mají tam medovici produkovanou mšicemi. Med z tohoto zdroje včelař určitě nevytočí, je to zdroj marginální, nicméně je jedním z četných uživovacích zdrojů, jaké včely v tuto jalovou dobu mají. Bohužel tato medovivce, stejně jako četné bagatelní medovice jiné, nebývají každý rok a už vůbec všude. Podobně bývá takováto uživovací medovice na třešních, i na jiných peckovinách.
Díky za vysvětlení. Překvapila mě totiž ještě jedna věc. Proti slunku bylo vidět jak z toho stromu dolů něco padá, vypadalo to jakoby jemné kapičky deště padaly dolů ale přitom vůbec nepršelo. Možná to byla ta medovice.
Zjevně jste nevčelař a tak vám to objasním.
Mšice, jako většina živého, potřebuje k životu živiny ve formě glycidy ku bílkovinám v poměru 7-13 : 1, ale míza rostlin má tento poměr asi 30 : 1. Mšice a ostatní tak zvaní producenti medovice tudíž mají před zažívacím traktem jakési filtrační zařízení, které ještě než míza vstoupí do zažívacího traktu producenta, odloučí přebytečné glycidy = cukry. V míze zůstává tolik glycidů, kolik potřebují a přebytek vyloučí. Samosebou se to děje automaticky a tak asi 20% ze 30% glycidů, které obsahuje míza, hmyz vyloučí a tudíž medovice nejsou výkaly producentů medovice, nýbrž odfiltrovaná část, která tudíž vůbec neprošla trávením. Mízu s přebytečnými cukry producenti vystřikují v podobě jemných kapének a to popisujete, jak jste pozoroval. Někdy bývá medovice na lípách tak moc, že kape v kapkách velikosti čočky, i hrášku na auta, zaparkovaná pod lipami a pak to jde velmi špatně z aut umýt. Kape to samosebou na cokoli, i na lidi například, když je bus zastávka pod lípami, ale i na chodce když chodník vede pod těmito stromy. Konkrétně tento druh lipové medovice včely ignorují.
Medovice se nevyskytuje vždycky, v množství významném pro včelaře bývá jednou za 3-5 let a musí se v daném roce sejít několik podmínek, aby se producenti medovice přemnožili a to se nestává každoročně. Není to tedy pravidelný zdroj medu jako je nektar květů, až na výjimky rostliny kvetou každý rok. Jen když například třešně, nebo akáty těsně před rozkvětem zmrznou, v tom roce nekvetou.
Přikládám poměrně dlouhý článek z Wiki, ale jsou v něm nepřesnosti, například cukr sacharozu tam řadí do jednoduchých cukrů. Proti například melecitoze je sacharoza jednodušší cukr, ale pojmem jednoduché cukry nazýváme pouze monosacharidy a sacharoza je disacharid, složený v poměru 1:1 z monosacharidů glukozy a fruktozy. Ale z Wiki se můžete dozvědět další detaily, ovšem prazákladní informaci podává zavádějícně třeba také tím, že tvrdí, že producenti vylučují medovici řití, což evokuje právě tu neodbornou představu, že medovice jsou výkaly. Vývod filtrátu je sice tam, kde anální otvor, ovšem cesta medovice je jiná než zbytek trávené materie.
Dnes tu bylo počasí jak v říjnu, max 16 asi dvě hodiny po poledni, jinak 13, zataženo. Neprší, bohužel, když už je ohavně.
Včely nelétaly, ani pro vodu, vůbec. Včera létaly málo, bylo max asi 19, po většinu dne 16 a poři slabém letu jsem zahlédl zeavě matný pyl ve velkých rouskách. Z čeho netuším. Rozkvetl tu starček, druh zvaný kycol. Z něj je ale pyl, myslím, žlutý. Co kde našly netuším, ale je toho pylu velmi málo. Mrzutý rok, mrzutá sezona.
U nás bylo do rána velice chladno, ale přes den bylo pěkně a svítilo (teď je 15°C). Včely nosí mnoho pylu a asi je i nějaká snůška. Pracoval jsem dnes z domu, tak jsem občas zašel na zahradu a takto bláznily kolem poledne. Netuším co kde mají, o víkendu jsem prošel okolí a nikde jsem včely neviděl. Jen v jednom lese, kde jsem narazil asi na 10 jedlí (jinak tu jedle moc nejsou) to trošku hučelo. Dnes jsem dal gabon, troje z pěti nemají KK ještě zdaleka plnou, tak jim asi zítra dám ještě po pěti kg. V plodišti mají všechny zásob hodně (možná až moc) i mnoho pylu.
Teď jsem na ně byl kouknout, větrají, ale nevoní to, jako na jaře nebo když byla hlavní snůška.
Jste si jistý, že to nebyl jenom prolet? Snůška vypadá jinak a hlavně na česně, i při podobném rumrajchu, včely větrají a kolem úlů to voní. Také včely viditelně unaveně “padají” na česno - leták, čelní stěnu i pod úl.
Snad denně jsou prolety mladušek. Poznáte to tak, že včela vyletí, otočí se a komíhavě 20-50 cm od česna “stojí” jakoby na místě a fixuje si v paměti detaily svého česna. Pak popoletí dál, opět se otočí a fixuje si do paměti skupinu úlů v nejbližším okolí a takto změní pozici několikrát. Pak, to už nepozorujeme, z povzdálí několika metrů opět fixuje do paměti základní orientační body v bližším, ale i značně vzdáleném okolí. Stejně tak to dělají trubci i matka při orientačních proletech.
Konečně se oteplilo, byly dny, že po poledni bylo jen 18 a včely ani nelétaly. Slídily.
Nevidím pyl (úly pylem uvnitř pukají ve švech) a včely ani moc nelétají, téměř nevětrají a kolem úlů to nevoní. Ale úplně přestaly slídit.
Na loukách se objevuje chrpa luční, čekanka, ale tak málo, že z toho snůška být nemůže. Jetel červený jezevci posekali.
Máme na zahradě v koutku divoký pidibiotop. Vloni se tam objevilo něco jako hluchavka nachová? Ale na tu mi to nesedí. Letos se to rozrostlo. Je to vyšší, zároveň to hodně rádo zabírá prostor velmi rychle. Hmyzáci, včely, čmeláci, motýle, vosičky a v noci různé můry se mohou zbláznit, je tam vesmírnej provoz. Chodím se tam kochat. Co je to za lahodný plevel?
