Začátečník, prosba o radu

Pozor na chlupatý sololit, ten včely vykoušou. Lepší je ten hladký, lesklý - ten jen potáhnou propolisem. Nejlepší je ten na jedné straně odýhovaný nábytkářský. Když bourám nábytek, tak si jej schovávám a dělám z něj krytí na blinovky. Dovnitř jsem většinou dával hobru nebo konopné desky, polyš a jiné umělotiny nemám rád. Přepážky jsem dělával na těsno s vůlí 1.5 - 3 mm jak by mělo u origo blinovky být, ale neosvědčilo se mi to a postupně jsem všechny ořízl na rozměry rámku.

Zdravím všechny.

Chtěl bych tady poprosit pár zkušených včelařů o radu. Jedny včely mám nejspíš osiřelé včera jsem je kontroloval matku jsem samozdřejmě nenašel jsou bez plodu, na rámcích jsem našel dvě misky. Matka byla z nouzáků neznačená z minulého roku. Včely nemají pokálené rámky a při kontrole bez viditelných znaků deformace křídel. Zakomoroval jsem je na 4 rámky. Včely kompletně vynosily všechny mrtvolky a zrovna málo jich nebylo. Chci koupit novou matku a ještě jim dát šanci. Něco jsem četl od Brennera ohledně přidávání matek, ale otázkou je jak 100% zjistit osiřelost. Přemýšlel jsem, že bych je skusil přecedit přes mateří mřížku. Brát rámek po rámku a ometat je na MM.

Nejjednodušší a bez stresu - cedění je hyperstres, v životě jsem to nedělal ani v létě - je dát jim otevřený plod. Za den, lépe dva víte jistě. Taky tím, jak by chovaly nouzák získáte čas. 

Nevím co ostatní “staří”.

Martin precitaj si dvakrát čo ti Tom napísal a konaj.. …

Díky všem.

Já cyp jsem zapomněl na plodovou zkoušku už jsem to udělal včelstvo, kterému jsem to odebral nosí kvanta pylu bylo tam plodu asi 10 cm v průměru většinou zavíčkovaný, ale i s červíky a na souši hodně pylu. No nejsem tím moc nadšený jim něco brát, zas jsem je vyrušil a pumpnul jim žilou. Bohužel nebylo zbytí. Teď do těch s matkou nepolezu minimálně 2 týdny ať mají klid. Dám potom echo jak dopadla zkouška. Zajímavé je, že když jsem jim přidal plod, tak včelstvo přestalo hučet podle mě je opravdu bezmatečné. Jinak se chová než ostatní včelstva na stěně úlu a před česnem pořád včely jako kdyby větraly. No ic čas ukáže🙂

Bezmatečné. Nyní v predjaří je ještě čas je spojit, než tam zavládnou trubčice. Vykašli se na zbytečné kejkle a zavčasu je spoj, ať ty včely nepřijdou nazmar. Každé jaro takto řeším několik včelstev, kde přes zimu uhyne matka a bez problémů.

Vymýšlíte jednu větší hovadinu než druhou. Dva týdny v téhle době nemůžete do včel nejít! A jestli rozumím, tak matečné vč mělo plod pouze na jednom rámku a pouze kolečko 10 cm a ten jste jim vzal? Snad jste to jen nešikovně napsal.

No, je 9 března a teď normální vč na “Sibiři” mají 3-5 rámků velikosti 39x30 plodu, kdy dva prostřední jsou téměř od loučky k loučce. Přesněji. Naposledy jsem včelařil ve středu.

Proč to píšu. Volal Petr, má jedny na váze a za 48 hodin, tedy od 28.2. do 2.3. byla spotřeba, neboli úbytek na váze 0,6 kg. TO BYLO U NĚJ PŘED TÝDNEM.

Včely vědí kolik mají dosažitelných zásob. Neuhynou, jen čekají s rozvojem až budou “vědět”, že na zásoby v odlehlých částech úlu dosáhnou, až se oteplí natolik, aby si je mohly přenosit. Když jim pomůžeme komorováním, během pár dnů se rozjedou. Kdybyste měl Martine svoje včelstvo jako Petrovo průměrné na váze (Petr má třetinu vč silnějších než to na váze), uběhly by ty 2 dny u vás 7 x a tudíž by to bylo víc jak 4 kila zásob. Ale takto to nejde počítat, plodu přibývá a co je spotřeba za den 300 gramů to je za pár dní za den spotřeba třeba kilo.

Martine. Ale tyhle věci by vás měly napadat samy, po 5 letech vašeho samostudia a příprav a mnoha VELKÝCH desítek obšírných dopisů ode mě, většinu jich ještě mám (myslím, že jich bylo hodně přes 100, daly by na tlustou knihu) mě děsí, že vám tyhle věci nenasakakují bez přemýšlení. Pak sem napíšete, že váš kámoš v Adamcovi má medu hodně a vy nic a svedete to na mě a na blbý úl Blaník. Nebude to úlem, na to vemte jed. A nebo to převeďte na Adamce a na mě a Blaník zapomeňte, v Adamcově úle včelaří většina.

No, pokud chce Martin med, tak by měl okamzitě zúžit. Pokud má včelstvo 1 rámek s plodem o velikosti dlaně, tak to asi nebude žádný silák a než se zmátoří, bude tam u vás po sezóně. Tady by to nevadilo, máme letní snůšky. Martine, chce to jít do včel a více informací.

Dále. Plodovou zkouškou jen protahuješ status quo. Bezmatečnost je snadno zjistitelná. Matka se teď stejně nejspíš neoplodní. Neztrácej čas 2 týdny a ihned je spoj.

Zdravím.

Co bych tak v těch včelách dělal??? Dyť jsem to tady psal 6.3 jsem zužoval (komoroval) všechny včelstva plus dodával zásoby kde měly málo. Čili jedny měly málo na předním KR tak jsem ho vyndal a dal místo něho plný zásob + to samé dozadu k hnízdu. Druhé měly na všech rámcích plno zásob kolem 10 cm v hnízdě plus krycí přední i zadní plné. Na tu plodovou zkoušku jsem bral rámek z kraje doprostřed jsem jim nelezl proto tam bylo kolečko jenom kolem 10 cm. Na Adamce nic převádět nebudu. Nemám Adamce a nebudu u 3cítky snižovat výšku. 

Tak jsem konečně já pochopil co říkáte a jak je vidět, neuměl to z vašich popisů pochopit ani M.S. Já jeho názor nesdílím o spojení, pokud víte KDE TEĎ KOUPIT MATKU!!!!! To mi bylo divné, jak jste psal, že koupíte matku.

Jak říká M.S. teď se matka neoplodní a jestli si jen myslíte, že koupíte matku, tak si to zjistěte a rozhodujte až podle toho. 

Ale.

Přidám varování na jarní matky, tedy zjara zakoupené matky. Vlastní zkušenost. 

Jeden doveda, co je skoro zuřivým propagátorem jediné správné včely a svojí linii si dal patentovat na své jméno, nabízel před asi 15 lety rok staré, přirozeně oplodněné matky právě brzy na jaře jako rok ověřené a vynikající. Nic levného na to, že to nebyly inseminky, cena stejná. Vč matku ochotně přijalo, počkalo až položí první vajíčka a pak jí rochli a na vajíčkách si udělaly nouzáky. Na pohled matka nádherná, velká, nechtěly jí. OK, asi náhoda řekl jsem si, linii, tehdy s názvem jedné severomoravské hory jsem prostě chtěl (chtěla přítelka). 

Další rok to samé a rok na to zase. Tak 3x stačilo a jsem do smrti vyléčený. Tvrdím, že zjara - a tvrdila to i moje máma a její kámošové, jde matku spolehlivě, tedy se 100% jistotou přidat jen s oddělkem. Mimochodem, to je důvod proč já zimuji tolik záložních matek.

Takže u Martina je nutné vědět, zda tam matka je blbá a nebo žádná. M.S. nemá pravdu, když se přidá matka i s oddělkem k jednotce se zimní neoplozenou matkou, hrozí, že kladoucí matku zabijí a nechají si jalovici. Tady úplně stačí aby jalová měla silný feromon. Proto je nutná zkouška plodem.

Proč se získá čas? Vč bezmatečné je přírodou určené na vykradení, o trubčicích v předjaří já nic nevím, matka tam může být neoplozená už několik měsíců a trubčice v zimě nejsou. Tudíž. Jestli přidám plod a narazí nouzáky, je to vlastně dobré, vím, že tam blbá matka není. Teď mám několik dní klidu - začnou se bránit vykradení a i jen tiché loupeži a můžu shánět matku.

Jestli nouzáky nenarazí je zle. Musím jalovou matku najít. Když jí nenajdu, přesto, že zjara až do asi 20.5. lze spojovat naostro, v tomto případě dám nad osiřelce PŘES NOVINY oddělek s kladoucí matkou. Mimochodem, pro mě je zjara jakákoli kladoucí matka cenná a spojuji to přes noviny vždy, na ostro nikdy.

Co jste začátečníci právě dočetli si laskavě vytiskněte a po večerech se to učte nazpaměť!

Zdravím.

Volal jsem předem jednomu chovateli tady od nás a mám se mu ozvat ve středu. Jestli půjde vše podle plánu tak matku budu mít ve středu, v neděli jsem dělal plodovou zkoušku takže mám časovou rezervu od Ne. 16 a půl dne. Tedy jestli tam není matka🙂. Děkuji za info. 

Zdravím.

Chtěl bych se vás zeptat na komorování na rámky s plodem co jste psal vcelku mě to zajímá. Co když nastane situace, že na rámcích s plodem je málo zásob? Dejme tomu já včelařím Blaník systémem, zepředu odeberu všechyny rámky kde se nenachází plod. Na první pozici dám buchtu pak dejme tomu 2-3 rámky s plodem, BP a za to zásobní? Jsou schopny si přenosit studené zásoby, které jsou za BP na plod. plásty? Ptám se jenom proto, že bych to když tak vyzkoušel příští rok jestli budu mít včely.

Odpovím vám takto:

Zdravím. Chtěl bych se vás zeptat na komorování na rámky s plodem co jste psal vcelku mě to zajímá. Co když nastane situace, že na rámcích s plodem je málo zásob? Dejme tomu já včelařím Blaník systémem, zepředu odeberu všechyny rámky kde se nenachází plod a to je první chyba!! To nejde, musíte nechat nejméně jeden hodně plný zásobák u předsní stěny, vzpomínáte? Řákáme mu krycí a je nedotknutelný. Velmi často ale bývá v předjaří suchý a tak se musí zaměnit za pěkný zásobák. Když nemáme světlý plný zásobák, holt tam přijde černý, to je život. Ale mezi prvním plodem a přední stěnou MUSÍ být hodně plný zásobák. Na první pozici dám buchtu, pak jeden plný zásobák, pak dejme tomu 2-3 rámky s plodem - tolik kolik jich vč má, BP a za to zásobní? Ano, za BP jeden i dva zásobní když je tam místo. V únoru ještě neničíme víčka, v tuto dobu - před rozkvětem jív, kvetou osiky (je nutné vše vztahovat ke stavu přírody a ne ke kalendáři) se už poškrábou (neodvíčkují) víčka na přivrácené straně zásobáku k blinovce. Polopatě, porušíme (třeba odvíčkovací vidličkou) víčka zásobáku, co je v komoře a poškrábeme tu stranu k BP, jasné? To proto, že to i studené jinak voní. Prostě zavíčkované zásoby mají nějakou vůni a otevřené (ne nezavíčkované) mají vůni jinou a včely to nutí přinejmenším se jít podívat, kdo nebo co způsobilo “odzátkované” zásoby (přesněji jen porušená víčka). Ochutnají je a začnou je vynášet. Našly by je i bez poškození víček, ale klidně o týden později.Jsou schopny si přenosit studené zásoby, které jsou za BP na plod. plásty? samozřejmě!!!! Přece proto komorujeme. Na plodových je obyčejně málo zásob a přes uličky si do zimy nejsou schopné dojít. Zúžením blinovkou jim zmenšíme prostor, ony si mohou “zatopit”, ale když by za blinovkou nic nebylo, rozvoj by nenastal, na plodových mají zásob málo a nebo žádné. Takže právě proto, na co se ptáte, se komoruje. Někde jsem to jasně popsal jako předjarní paradox - tak jsem to nazval a odb. lit. to nezná. Je to situace, kdy na plodplástech nejsou zásoby a nebo ne dost a vč vždy ví dokonale kolik zásob má dosažitelných, nedosažitelné “nepočítají” a to i když jsou ve stejném VN. Pak by se za plodem musely nechat zásobáky a za ně dávat přepážku už nemá žádný význam. Domníval jsem se, že princip a hlavně DŮVOD zužování je už každému jasný. Jak vidím, tak ne a už je mi trapné to pořád opakovat a mám za to, že většina sem nic nepíše protože je to furt to samé dokola. Ptám se jenom proto, že bych to když tak vyzkoušel příští rok jestli budu mít včely. Udělejte to už letos.

Je třeba vést včelstva už v předešlém roce, aby bylo na vysokých rámcích dost zásob. Pokud se stane, že tomu tak není, je třeba mezi přepážkami mít v předjaří (dokud nejsou stálé přiměřené teploty, které umožní i slabším včelstvům přenášet zpoza komorovaček) vždy jeden pěkný zásobní rámek. Takže pokud máte zakladeny 2 rámky s minimem zásob, zakomorujete na tyto 2 + 1 zásobní. Alternativa je dokrmovat, podněcovat při zakomorování jen na ty 2 - ale to já nedělám.

To by pak ale byl plod u stěny a to se nedělá v tuto dobu kdy se komoruje = konec úmora nikdy. To je patrně nějaký zlozvyk z  OP a to prostě v drsnějším klimatu nemůže dopadnout dobře! My prostě nesmíme nikdy nijak stresovat vč a plod u stěny je hyperstres.

Také hovoříte o dvou přepážkách bez vysvětlení o jaké a kde přepážky jde. Tak vpředu je buchta u stěny, za ní MUSÍ být zásobní rámek, pak rámky s plodem, opět zásobní a teprve potom blinovka. Tedy jestli má vč 2 rámky plodu a obsedá 5 uliček, tedy 6 rámků, nelze zúžit na 5 rámků a nebo výjimečně podle dalších ukazatelů, které popíši v textu dál. To by pak měla sedět část včel za blniovkou v komoře? A kdo by dělal teplo?

Tak znovu od začátku. Otevřu včelstvo a vidím obsednutých 6 rámků = 5 uliček a od podzima je tam rámků 10, protože poslední je pryč kvůli fumigačním hřebíkům. Když by tam byl jedenáctý rámek, nejdál od česna, stejně by byl plesnivý. Podle celkové síly a hustoty obsednutí rámků - děláme to po hromadném proletu a musí být asi 12 nad nulou - rozhodneme, zda zúžíme toto vč na 6 a nebo si troufneme jen na 5 rámků. Nejsem pro příliš radikální zužování a mám to podepřené šedesátiletou praxí.

Obyčejně je sice obsednutý ale bez zásob rámek nejblíž česnu, většinou tam před plodem budou suché nebo s nepatrnými zásobami dva. Ten (ty) musíme zaměnit za zásobák, kde jsou zásoby až (pokud možno, když takový máme) dolů ke SL u krycího a u rámku blíž k česnu zásoby max do půlky (asi tak - podle toho jaké rámky máme). Jestli má vč na 6 rámkách = 5 uliček jen 2 rámky plodu, pak za prvním zásobákem od česna - ten nazýváme KRYCÍ, musí být další rámek se zásobami, ten, kam rozšíží vč plod, protože se bude snažit plod vždy rozšiřovat k česnu a ne na zadní stranu hnízda.

Tak jsou od česna 2 rámky zásob a ty bývají velmi často suché, protože prostě v zimě vč žije směrem k česnu a ne dozadu, proto vybírá zásoby směrem k česnu. 

Za dvěma zásobními přijdou 2 rámky plodu tak, jak byly a za ně přijde jeden rámek s hodně zásobami a pokud je vč silné tak za plod dáme raději zásobáky dva. To je konzervativní zužování.

M.S. ale popisuje velmi radikální zužování, které je možné v jeho nadmořské výšce. Ve výškách nad 250 mnm radím radši opatrnější zužování, aby prostě vč mělo zásoby před blinovkou a ne jen a nebo většinu až v komoře. Když by přišly mrazy (na dnešek 19.3. jsem tu měl -7, “kocouři” vrb, které kvetou těsně před jívou jsou už týden nažloutlé a naplno kvetou osiky, v trávnících rozkvetly fialky, sněženky končí a krokusy jsou za půlkou), pak se vč za blinovku neodváží a taky umí padnout hlady. Většinou nepadne, ale jarní rozvoj nenastartoval!!! A zvýšení tepla a zbavení se NA také ne.

Ještě vysvětlím, že je jen teorie aby bylo dost zásob na plodových. V zásadě jsou dva druhy vč. Jedna vč žijí na víc rámkách a při pohledu shora mají hnízdo ve tvaru kruhu (půdorys). Když bude v konci února ve vč například plodu asi 4 dm2, budou ho mít na dvou a některá dokonce na 3 rámcích malá kolečka a nad plodem bude dost zásob. Takové vč “bydlí” na půlce nebo jen ⅔ délky rámků a má téměř vždy vedle plodu zásoby až dolů ke SL. Tady není žádná starost včelaře.

Jiná vč žijí spíš jen v rovině plástů. Ta mívají půdorys silně protažený ve směru rámků, budou obsedat rámků méně. Tato vč nebudou mít nad plodem žádné zásoby a žádné ani vedle plodu a nebo viditelně málo. Stejné množství plodu jako předešlé vč budou mít jen na jednom rámku. U tohoto typou vč je jakákoli snaha o dost zásob nad plodem jen pustá teorie.

---------------------------------

Protože M.S. zmínil 2 přepážky, ale nespecifikoval jaké, mohlo by z toho vyplynout šílenství Eurodadantu (to je ale třináctirámek!!!!) se dvěmi blinovkami a se dvěma komorami. To předpokládá česno uprostřed, což je nepřirozený a NESMÍRNĚ  škodlivý způsob umístění česna, vyplývající jen z hlouposti včelařů a nepochopení zákonitostí života včesltva. Bohužel to tak dělá většina světa.

Tak poněkolikáté (už je to únavné).

Česno MUSÍ být vždy u strany a to i u studené stavby. Musí být vždy (na severní polokouli - je to dáno směrem siločar mg pole) na pravé straně když se na úl dívám zepředu, když stojím za úlem, musí být tudíž česno vlevo. Vždy a bez výjimky. Když by se v létě otevřelo česno přes celou šířku úlu, to je u čtvercového úlu s délkou rámku 39 cm vždy 405 mm, a když přichází konec podletí, včely samy ukážou kde si vybraly česno. Tvrdím, že 19 ze 20 si jej vybere jak popisuji výš. TEČKA!

Víme už tedy, kde je začátek hnízda a kde je konec.

Celou dobu je řeč o tenkostěnném VN Sm 20 mm.

Ke přední stěně dáme při zužování buchtu. Dá se koupit oboustranně opláštěná solitem, uvnitř asi 20 (max 25) mm PS. Vlastně je to stejná přepážka jako blinovka, jen nemá díru. Když se použije s dírou, ničemu to mebadí.

Kdo si buchty dělá sám, stačí (je lepší) 30 mm extrud opláštěný jen nahoře a dole loučkami šíře jako je extruďák a jednou stěnou ze sololitu. Rozměr musí být asi 402 x 300, tedy výška rámku, ale délka je naknop do nástavku světlosti 405 mm. Pak včely nikdy nijak nemůžou k polystyrenu a nevyhlodávají ho. Ovšem tato přepážka, jen z jedné strany opláštěná, MUSÍ být vždy jedině u stěny. To snad dává logika. Určitě by fungoval extrud bez opláštění po například 3-4 x natření latexem. Žádné přepážky nesmí mít žádné mezerníky.

Stejně jako buchta poslouží blinovka těsně přiražená ke stěně. Jak už bylo řečeno výš.

Pak následují rámky se zásobami, pak plodové a za plodem opět zásoby, jak je vysvětleno výš.

Další je pak blinovka a za ní přijde jeden a nebo dva zásobní rámky. Vybereme ty nejtmavší, ty po vyčištění přijdou už na vyvářku. Kde by bylo místo na 3 zásobáky, neradím, třetí by plesnivěl a včelám by tam byl nanic.

Toto uspořádání nezpůsobí žádný stres (plod u stěny ano) a je zde záruka při silném ochlazení - v březnu jsem zažil i mrazy 15 a větší - že vč nebude bez zásob mezi přepážkami, což bohužel radí M.S. (není horší včelař, jen si neuvědomuje v jak teplém klimatu včelaří) Při i mnohem menším ochlazení a slabších mrazech včely za blinovku do komory pro zásoby nemůžou a proto je musí mít mezi přepážkami, jmenovitě mezi buchtou a blinovkou.

Co nastane, když nelze tak radikálně zúžit, když vč obsedá například 9 rámků?

Tady musí být za blinovkou aspoň jeden zásobák a ten, spolu s blinovkou, plní plodiště na plný počet.

Tady bych prostě z 9 rámků jeden vzal, tak silné vč se mi vyskytne ze 40 - 50 jedno, dvě a většinu let ani jedno a tudíž ve svých popisech neradím o tomto, v podmínkách většiny republiky nenormálním extrému, nic. Ano, někdy se výjimečně některé vč nezužuje a nebo nedostává přední buchtu. Nebo dostane buchtu dopředu a k zadní stěne blinovku a nevzniká žádná komora, vč je ale sraženo z prostoru 11 rámků na prostor 9 rámků. I to samo o sobě, když má dost zásob, hodně pomůže jak k ozdravění vč od NA (ale nejspíš i jiných neduhů) tak k urychlení jarního rozvoje.

Podal jsem podrobný popis (poněkolikáté) a varuji před zjednodušováním popisů praxe, kterého se dopouštějí mladí včelaři jako například M.S.

Tvrdím, že maximální stručnost už snad hraničí s idoiocií a tvrdím, že stručně se nic kloudného vysvětlit nikdy nijak začátečníkovi nedá!

Jestli někdo neudrží myšlenku a jsou pro něj moje popisy moc dlouhé, nechápe je i přes maximální podrobnost A PŘI SVÉ MAXIMÁLNÍ SNAZE mým popisům nerozumí a ztrácí se v nich, takovým já radím, aby raději s chovem včel VŮBEC NEZAČÍNALI! Každý pozná, že je ten typ, co se včelařit nikdy nenaučí, když nečte nikdy v životě žádné knížky, nebaví ho a nerozumí jim. Tito pak tuplem nepřečtou jedinou odbornou knihu o včelaření. Tak může každý sám u sebe poznat, zda se na včelaření hodí a nebo snad raději ne. 

Koho nebaví a nerozumí dlouhým odborným textům, ten se NIKDY včelařit nenaučí.

Je nutné pochopit prazáklad. Co já a jak vysvětluji je podrobný popis kdy, jak a proč řadit při jízdě autem, nezrychlovat před zatáčkou nebo před překážkou a nepředjíždět pod horizontem. Tak musí začít každý a časem pak řadí bezmyšlenkovitě a i získá odhad vzdáleností souvztažně ke své rychlosti a automaticky jedná tak, aby včas začal brzdit, někdy jen stačí včas sundat nohu z plynu, předvídat. Prostě dostane to pod kůži. Komu řazení v autě takto nenaběhne, ani vše ostatní a musí na to pořád myslet, stoprocentně se zabije a nebo zabije někoho nevinného. Tito neumětelové si pak kupují automaty (a stejně jsou nebezpeční). Jenže u včel žádný automat není možný!

Takže, kdo se nenaučí řadit bez přemýšlení, ten nesmí jezdit autem a kdo nedostane základní včelařinu pod kůži, nesmí včelařit. Tak prosté to je.

Zdravím všechny.

Děkuji za úplné vysvětlení. Světe div se, ale tak jsem to zakomoroval 6.3. Taky jsem dával jeden plný na první pozici, a další plný jsem dal k poslednímu plodovému, pak BP a za ní je zbytek zásobních. Zítra polezu do včel mám další dotaz🙂: Dívám se z okna a před domem mám jívu, která je z ¾ rozkvetlá je to asi nějaká raně kvetoucí odrůda, jelikož zbytek ještě nekvete. Hlásí pěkné počasí mohl by být nějaký příliv nektaru z jív co tak už poškrábat jednu stranu zásobáku za BP? Teď může nastat situace, že zásobní, který je u posledního plodového je buď prázdný, nebo je v něm plod. Jestli je v něm plod tak ho tam je samozdřejmě třeba nechat, jestli je prázdný vyndat ho a místo něho dát nový zásobák pak BP a zásobní za BP poškrábat nebo je na to ještě čas?

Tedy jestli má vč 2 rámky plodu a obsedá 5 uliček, tedy 6 rámků, nelze zúžit na 5 rámků a nebo výjimečně podle dalších ukazatelů, které popíši v textu dál. To by pak měla sedět část včel za blniovkou v komoře? A kdo by dělal teplo?

Včely se stáhnou do uliček mezi přepážky a tepelný komfort v uličkách mezi přepážkami vzroste → včelstvo pak zakládá na 2 plodových plástech větší plodovou plochu než při tepelně neefektivním rozložení včel “naširoko” do 5 uliček → rozvoj včelstva se výrazně urychlí.

Pokud je včel nadbytek a nevlezou se mezi přepážky, tím lépe, protože propojují prostor mezi přepážkami se zásobními plásty za přepážkou a podněcování přenášením zásob je vlastně nepřetrzité bez ohledu na venkovní teplotu.

Nesouhlasím, nesprávné pochopení principu. Opakuji, spíš z kolegiality, eufemizmu a ohleduplnosti k vám to přičítám faktu kde včelaříte. Ovšem vy svěřepě trváte na bludu, protože to dáváte jako obecnou platnost.

Asi si děláte srandu.

Nastudoval jste si aspoň Včelařův rok?