Celoroční teplákofka

kočku

Taky v “novém” hodlám mít řádné stádečko 🙂

Kočku máme. Teda kocoura - půlku 😀 Loví všechno možný vč. potkanů, ale hraboše asi ne, nikdy jsem ho s ním neviděla a hlavně neubývají, ba naopak. Za námi je to opuštěný, takže tam je nic neruší a choděj pracovat k nám.

teď dva dny lilo, přetejkal barel u vchodu, tak jsem iniciativně vytáhla čerpadlo z podzemní nádrže, prdla ho do sudu a užij si chlapče studené vody………. poslala jsem mu to do vstupní džuzny u plotu. Jenže! to se nedostane asi do jeho bydliště, podle mě jsou tohle jen průchozí chodby??

Teď je vlhko, sluníčko, to by mohlo vzejít. A co nejhoršího se může stát? Tak to neporoste, no.

No! Pravda! Já to zas zbytečně komplikuju, jako vždycky. Co se stane? Max nic. Jsem kopyto. dík.

Tak jen na dálku fandím

dík, budu to potřebovat, vyhlásila jsem jim válku na zemi, pod zemí, na vodě, ve vodě i ve vzduchu. Ale zatím teda……….účinek malej, jen se přesune, neodchází. Snad , když vytrvám… 

Já vím, blbá rada - fretka? To mě jenom tak napadlo, že už jsem dlouho nepotkala žádnou lasičku.

No to nevím, jak by se zprocesovalo - abych ji mohla pouště ven a vracela se domů, než bych to vychovala, bude pozemek podminovanej. Já bych nejradši užovku - takže udělat hadinec, ALE! Na druhou stranu nechci hada na pozemku kvůli psům. Nemyslím si, že by mu ublížili, to ne, ale nechci zase, aby se učili, že had v okolí je normální věc, páč pak potká člověk zmiji a…. byla jsem ráda, když jsme v době dávné šli s Tali v lese a ač v tý době lovila - resp. by lovila 😀 , tak na hada nás upozornila způsobem, že jsem si zase říkala, sakra v tom psovi je tolik věcí přirozených a dobrých, že kdyby nebyla tak pohrkaná, je to dokonalej vůdčí pes.

Proto jsem psala, že blbá rada.

Ad had - chodíváme na praxi na psí cvičiště, kde majitel i bydlí. A pochvaluje si, že co se mu na pozemek přistěhovala užovka, nemusí řešit krtince. 

Počasí na chcípnutí. 

Ale, abych nebyla jen negativní, pár dobrých zpráv mám. 

1) Nehrozí umrznutí.

2) Nehrozí povodně.

3) Chov dřepčíků se úspěšně rozvíjí, viz foto.

4) Je dostatek vitamínu D.

5) Je málo komárů. 

6) Člověk si opravdu vychutná zmrzlinu nebo meloun.

7) Potřeba sekat trávu se značně snížila.

8) Ušetříme za saunu.

9) Zalévání zahrady krásně supluje posilovnu.

10) Na fotkách budeme všichni opálení.

No není to krása? Tolik pozitiv! 

👍 😀

U nás dnes hořelo. To je fajn zpráva takhle na večer. 

Ale zas jsem našla báječné stránky. Netuším, jestli ostatní kraje mají taky něco takového, ale aspoň tady v JK to je mnohem lepší zdroj informací než facebook. 

https://udalosti.firebrno.cz/

5) Je málo komárů.

Ale zato je hodně much Doma jsem pověsila druhou mucholapku.

A kolegyně zametá každý den lopatku mravenčích královen. I ona, zapřisáhlá bioekoložka, najela na Biolit. A paní v příslušném obchodu povídala, že spraye proti hmyzu nešly už dlouho takto na dračku.

Na mouchy máme naštěstí v oknech sítě. Ale včera ráno jsem v koupelně potkala mravence. Hned vedle je špajz, a už pochodují i po lince v kuchyni. Hned jsem jim dala do cesty domečky. Doufám že to pomůže. 

Na mouchy máme naštěstí v oknech sítě

Já měla síť v balkonových dveřích. Ale při zateplování překážela a už na ni nebyl prostor.

Ano, much je letos habakuk. Letos už třetí mucholapka pověšena, a zdárně se plní. Takovou spotřebu obvykle nemáme za celou sezónu. 

Ale dnešní horký den jsme si zpříjemnili brzkým vstáváním (3:05) a jízdou směr Kroměříž. Místní burza zvířat poskytla náhradníka za uhynulého samce neofémy tyrkysové, pak cesta k Olmiku pro náhradnici za uhynulou slepičku křepela kalifornského, tak snad jsem načetl a uviděl správně a nevyklube se z ní další kohoutek 😀 A pak hurá domů, do Polabí. 

Jsem utahanej jako kůň, ale samice neofémy okamžitě začala s obhlídkou budky a křepelák přestal vyvolávat po společnosti a okukuje novou doufám společnici ve vedlejší voliérce. A to za to stojí 😉

My byli na teraristické burze nebo jak se tomu… v Liberci, koupil si kudlanku a kudláka, nějakého jistě moc jedovatého norujícího sklípkana (babu, samozřejmě) a pět balfuráků (další sklípkani) neurčeného pohlaví, no v přepravce napočítali jen čtyři, i když se prodejce dušoval, že ráno jich bylo pět… tak možná budou ti zbývající dobře nakrmení… 🙂 Já jsem si nekoupila nic, jen jsem načuhovala. Bylo mi líto dvou agapornisů a několika andulek, kteří se tísnili v přepravní klecové bedýnce, evidentně mladí ptáčci a dost bojaví. Byla též malinká morčátka, taky vystrašená. Jediný, kdo byl v poho, byli “zakrslí” králíci jatečních velikostí. Také bylo hodně hadů, krajtičky rejdily rypáčky podél zavírání plastových boxíků s průhlednými víčky a lustrovaly, kudy by vzaly roha. Měla jsem si koupit moučné červy a zkusit chov potemníka pro slepice! Ale do paneláku je to rizikový počin a já stále váhám… Myslela jsem si, že to odsuplují švábi, ale švábi vyprodukují dávku příkrmu tak jednou týdně. Ještě bych teda mohla myši, ale potřebují více prostoru a smrdí, navíc to když uteče, tak snad horší než potemníci. Mhm. Kupovat bráněnky nebo moučné červy se mi nechce, přijde mi to drahé.

Na tera se chystám v sobotu na Pankrác, hodně lidí, ale i dost zvířat. Sháníme želvy suchozemky, bo ty nám tu nějak schází😄

S tím chovem krmných zvířat je to problém. Hlodavci smrdí a ve stresu požírají odchovy. Ke krmení jsou vhodní jen nějaký čas, kdy jsou velicí tak akorát, ani malí, ani velcí. S hmyzáky to není taky bůh ví jaký. Proto si krmnou zvěř kupuju, hmyz i potkany, ty nakoupím kýžené velikosti a mám vystaráno. 

Asi záleží, pro co to vlastně chováte. Jestli je hmyz pro slepice, tak není žádný hmyz moc velký, pokud teda nechováte v karbonu.

Mouční červi žerou odpad z kuchyně, moučné červy žerou slepice, podestýlkou moučných červů pohnojíte zahrádku… to je trojnásobně vítězná situace. Teoreticky. Ověřte to někdo v praxi. 🙂 

Sem hrdobec. Za dva dny jsem staráním o slepičky u sousedů zvýšila počet vajíček o dva kousky! A poprvní v životě jsem viděla miniaturní vajíčko! Od mlaďasky nějaký. Dneska měly holky ke sváče rybíz, salát a taky trochu kefíru.

Já umím krmit slépkám i dospělé myši, prostě naporcuji, malí raptoři si to pak doporcují. Jenže se bojím, že tolik myší, abych to měla na příkrm třeba obden, bych neustála. To ti mouční červi vypadají nadějněji, nějaký odpad pro ně se najde, lidi mi pořád nosí více či méně suché pečivo, tak by z toho mohli vyžít… Musela bych pro ně mít více ubikací, ale tak bych nakoupila sadu plastových boxíků. Výhoda je, že jsou maličcí, a mohla bych je mrazit, pokud by se v létě “urodilo”.

No a zase tak moc ten příkrm pro slepice nepotřebuji, abych ho kupovala extra. To teda slepicím přihodím kompletní směsi třeba, a mám to bez práce. Chovat červíky by mě bavilo, chtěla jsem žížalí farmu, ale zjistila jsem, že v bytě bych nezvládla takové objemy, aby se to vyplatilo na příkrm. Tak nakonec jsou to jen hmyzáci, zkusit to můžu… Experimentovat  s myšma způsobem “kdyžtak se to vyhodí” je mi takové proti srsti…

Nějaké želvičky byly na burze také, tuším dva druhy, protože měli na přepravce dvě cenovky 😀 Také byly žabičky, různí ještírci (poznala jsem felsumu!), strašilky (kudlanky měl teda jen jeden jediný prodejce, a ještě štěstí, že měl poslední pár), mnohonožky, rybičky, zákeřnice, stínky (mně v terárku zůstaly už jen dairy cow, zjevně vykompetovaly vše ostatní, ale zase se jim fakt daří, dvoucentimetrové kousky nejsou žádná výjimka 🙂 na což jeden prodejce na burze dost nevěřícně reagoval, že ty, co dovezl, jsou dospělé a velké, no měl tak centimetrové…). Byla tam slečna, co prodávala samolepky se stínkami, ale zrovna tu dairy cow měla vyvedenou tak nějak šikmo zboku a seshora, takže i já jsem chvíli přemýšlela, jak to zvířátko vlastně má být, to by nikdo nepochopil, kdybych to někam nalepila veřejně přístupné… Spíš by to šacovali na trilobita. Mimochodem trilobiti se tam také prodávali, a teď si nevzpomenu na původ, no nějaká země třetího světa, ze které se zjevně fosilie vyvážejí v hromadách…

No s těmi madagaskarskými šváby si holky neporadí, když jim je dám živé. S velkými dospělými teda. To jsou kousky k 10 cm, mají tvrdý exoskelet a přisajou se k podkladu a syčí. To holky dost rychle vzdají. Jediná Hnědka Norrisová, tyranosaurus kur, ta umí i takového švába. Ale ta jich zase tolik nezvládne sníst 😀 Ale přišla jsem na to, že když jim je zamrazím, tak pak si dají říct. Když se jim povede švába obrátit na záda a on se neotočí zpět, tak už si poradí.

Pak mám ještě (nám bylo řečeno) australské šváby (obě pohlaví okřídlená, teď jsme to s NÍM hledali a zřejmě budou nakonec z nějaké Ameriky), to jsou také pěkní kousci, naštěstí mají daleko menší množivost, tak je mám zatím jen pro krásu. A toho mám co dělat ulovit já.