Celoroční teplákofka

Včera poprvé naskákaly k večeru do kurníku všechny slepice, mladé, staré 🙂 

Takže odteď už je nechávám osudu a ať se o své bezpečí prostřednictvím automatických dvířek starají samy. Trvalo to měsíc a kousek postupného začleňování a výchovy, také jsem trochu zvedla ty padací části dvířek, aby se tam bachratky černoprdelnice (ISA Sussex) pohodlně vešly. Holubí lohmanky by se protáhly i půlkou dvířek, kdyby na to přišlo 😄

Teď ještě odhalím, kam mi mrchy zanášejí (musím si na to vzít o víkendu chvilku a sledovat je), a budu mít opět bezúdržbové slepice 🙂

Darmožrout řve jako protržený v kteroukoli denní dobu, prý se uklidnil ohledně vyskakování si na členy stáje, ale to řvaní je hrozné, kamarádce takhle kohouti neřvou, a to jsou dva. Tenhle vydá, zdá se, za čtyři. Hodilo by se ho nějak přiškrtit nebo něco… Kde jsou srostlice, když je člověk potřebuje… no nic 🙂

Zdá se mi, že peří na kuřecím křidélku mu dorůstá, každopádně ty kraje těch pahýlů jsou už pokryté. Letky mu asi teď ještě nedorostou, ale aspoň už nevypadá tak vykuchaně, když tím mává 😏 

Mládky chodí za Darmožroutem a jak na ně zakuká, tak hned letí, co jim našel dobrého. Stárky ohrnují zobáky a tam jede každá za sebe, maximálně si dojdou pokvokat s Hnědkou, co zase ten mladej blb vymyslel. Hnědka tradičně kraluje a kohout ji obchází obloukem a dívá se u toho jinam… Hnědka říká, že kohouti jsou dobří jen na to jedno, ale doma by to nechtěla. 😂

Hnědka tradičně kraluje a kohout ji obchází obloukem a dívá se u toho jinam… Hnědka říká, že kohouti jsou dobří jen na to jedno, ale doma by to nechtěla.

😂

Je to životem protřelá Hnědka 😀

Teď má na dvorku krocan strašné dilema. Dvě krůty sedí na vejcích, další má krůťata ve voliéře a ten náš chudák zůstal sám. Tak ho prohání perličák, který si své dvě perličky pečlivě opečovává. A krocan smutně chodí kolem voliéry a smutně si povídá se zasloužilou matkou krůtou, vypadá to že by snad i na krůťatech seděl a zahříval je. Ráda bych mu je pustila, ale krůťata teď nesmí zmoknout a hlavně tu jejich směs by jim se slepicema sežral. Tak mě otravuje, pořád ho mám za prdelí. Dokonce mi včera přišlo, že u mě počítá se záchranou před perličákem. Ale každý může mít svůj prostor, maximálně ho perličák trošku popožene. Ještě že slepice a kohouti si vystačí spolu. Kuřátka máme s kvočnou ve výběhu, už jim narostlo peří. Ráda bych je pustila, ale u nich je to se směsí stejné, ostatní by jim to snědli. Holoubě máme od Kingů jedno, nejde poznat co to je. Manžel se synem ho chtějí upéct, prý jako předkrm. Zatím se mi ho podařilo ubránit, ráda bych ho někomu nabídla do chovu. 

Tak včera od stárek všechna vejce v kukaních a od mládek všechna očekávatelná vejce na očekávatelných místech, takže zřejmě holky jen pauzírovaly, a já mám o víkendu volno 😀

Až bude někdy, jednou, prostor, jsou krůtky také v plánu 🙂 Tyjo, nechtěla bych mít agresivního kruťáka, ten dvoukilový kohout je srandička, ale kdyby po mně šlo pět, deset kilo živé váhy (nevím, co to tak váží), tak bych asi brala tmavé spodky ke kurníku.

Holoubě je prd, víc peří než masíka, je s tím práce a nic z toho, jen kostičky oblíznout. To nevím, co máte doma za chlapy, ale tohle by byl předkrm tak pro mě, ne pro ně. Nebo jestli rádi cumlají kostičky… Já viděla dělat z holubů výbornou polívčičku, to si tak ještě umím představit, vždycky jsem dostala ten skeletek na naběračce s sebou do talíře, ten jsem si mohla k polívce obrat 🙂 to bylo bezva. Ale polívka se dělala třeba z pěti holubů, upečené jedno ptáče by teda bylo takové nic…

Zrovna včera jsem koukala že holoubě nám přerostlo rodiče. Asi jak má pořád krmení tak si dá. Krocan není agresivní, jen neví co se děje. Krůtám doma říkám krutí brko, můj pracovní název. 

Jo to já nechtěla říct, že by byl zrovna ten váš agresivní (ani to z vašeho psaní nějak nevyznívá), jen jsem se zamyslela, když mám teď toho drůbežího kluka, kterému musím ukazovat, kde je jeho místo, že jak bych se popasovala s takovou dělovou koulí, kdyby měl nějaké připomínky… 

Tak já se taky pochlubím jo? Zatím furt ešče ne z pozice živočicháře, jen z pozice rostlináře. Ale mám z toho velkou radost, tak to musí ven. Bramborová věž, dřevěný záhonky, nový záhonky, šécko pěkně roste, klíčí, začíná plodit, už sem sežrala špenátí, řekvičký…už sem zasela i nový.

Tak! a todle šécko je moje. A hlavně moje dílo. Sem hrdobec.

Holoubě je prd,

Jsem si vzpomněla, jak kamarádka poprvé nabídla babičce upečenou křepelku. Japonskou. Ta tehdy prohlásila - to si děláš prd…? 

Ono je to takový větší vrabec.

Ale když se udělá  s bramborami a zeleninou - mně to k obědu stačilo.

jen z pozice rostlináře.

Mě potěší, i když mi z květináčků vyraší nějaká bylinka.  Takže rozumím.

tývogo, to jsou latifundie! Mně zvýšený záhony zarostly bejlím, ředkvičky jsem sklidila jen v jednom z nich, ale posledně jsem číhla, že mrkve podrůstají pod tím bejlím, tak snad budou mrkve. Těm to vždycky trvá… mohla bych bejlí sestříhat, abych k mrkvím pustila světlo (vytrhat bejlí nepůjde, vyškubala bych i mrkve). A mám hrášky, už kvetou. Doufám, že si jich nevšimne srnka mrcha. Musím dovalit foťák…

No já jsem takovej zahradník z leknutí, nejsem jako moje máma, ta měla místo prstů kořeny, takže o to větší radost mám, když si něco vypěstuju. když mi to roste. Překvapilo mě mile - jak hezky a vlastně i rychle mi vylezla zjara mrkev a petržel - petržel vím, že má blbou klíčivost a mmě to vyjelo jako prt! Dala jsem si děsnou práci s těma záhonama, myšleno jak jsem to plnila, aby měly rostlinky co žrááááááát, abych pak mohlá žrát i já. Moc bych si přála, aby mi ty rajčata plodily hodně hodně moc a já mohla páchat kečupy, vomáčky a cpát si hlavu rajčatama vlatníma 😀

Plodí mi třeba krásně i jahody, ale těch se nedočkám, na ty chodí Taliprdnice a ty první už mi sežrala 😀

Jo, trochu se to vymklo. Ale to i proto, že nečeně došlo na to udělat ten prostor pro vyvýšený trvalý záhony a ty se rovnou i koupily a došlo obratem k jejich zrovoznění - těch nových je šest, už i tam má člověk dostatek prostoru, no a v běhu jsou i ty původní-provizorní, který vznikly proto, že horizont zprovoznění těch trvalých byl až někdy dáááleko. Takže tetkon jich mám 10!! a můžu se realizovat ve velkým. A je zajímavý pozorovat, jak ty rostliny mají v obou těch druzích rozdílný podmínky a podle toho se i vyvýjejí. Hrášek mám vlastně taky - v květniku, už mám na jedný rostlině i asi šest lusků.

Já sem letos zodpovědnej zahradnik ,už jsem jednotila mrkvu a jarní cibulku a došla k tomu, že z těch vyjednocených dělám vývar zeleninovej, co vytrhám posekám, dám vařit , pak tam prdnu jen nůdle a trochu zeleniny z mrazáka , vejce a je to. S to poslední várkou jsem udělala inovaci, přidala jsem tam jako zavářku vločky na másle pražený a to je moc dobrý. A nic takhle nepřijde nazmar, sežerem i to vyjednocený.

Já jednotit nemusím, dala jsem se na sázení a setí v dostatečných odstupech právě proto, abych nemusela pak vkládat energii 🙂

I mrkvu?? tu malillinkatou mrkvu? já si s tím teda taky hraju, ale…….. stejně to je moc vedle sebe, jak dáte jednotlivý semínka mrkve od sebe? Jako ředkvičky, fazole, špenát, to jo, to jde, ale tyhle malinký mrchy? Mrkev, petržel, jarní cibulka, to je menší, než blecha :o

Ježiš fuj, já tam mám tak hnusnou hrubku??? jak se to mohlo stát?? Vyvíjet, vyvííííííjet, se mi udělalo mdlo.

Já vím, ale nedovedu si představit, jak to jako funguje? klidně můžou i tak být dvě, tři semínečka vedle sebe, nebo ne?  Fakt to funguje a pak nemusím jednotit?

Krása. 

Vypadá to, že máte vody dost. Tady za celé jaro napršelo 45 mm, takže jsme tu jak na Sahaře. 

Zaléváte hadicí? Konví by se mi, přiznám se, moc nechtělo. 

Vyvýšené záhonky nemám, mám jen tři 60l nádoby na okurky, lilky a papriky. A sypala jsem do toho hydrogel a agrouhlí, aby zemina držela vodu. Po výsadbě jsem mulčovala. Jinak bych se uzalívala jen těmi nádobami. 

I když možná ne. Zvíře celkem baví zalévat a dětská práce v této podobě je u nás legální, takže…

Mrkev má klíčivost kolem 40 %, takže dvě tři semínka to akorát pěkně kompenzují. A když vzejdou dvě mrkve blízko u sebe, obvykle je jen jedna z nich pořádná, ta druhá bývá nedovyvinutý chcípák. A když náhodou není, tak nejhorší, co se Vám s mrkvemi stane, jsou propletené a rozvětvené kořeny. S tím je sice více práce při čištění, ale sem tam se to přežít dá. 

Edit: no a pak taky existují výsevní pásky. 🙂

Křepelka je takové hogo fogo jídlo. My jsme je dělávali na sváteční obědy o třech čtyřech chodech. To máte předkrm, polévku, křepelku (nadívanou, aby toho bylo víc) a zákusek, to by musel být člověk otesánek, aby mu to nestačilo. 

Ale jo, servírovat fyzicky pracujícímu, to bych počítala tři až čtyři křepelky na hlavu.