Elgon

Určitě se podívám 😀. 

Díky. 

Právě jsem panu inženýrovi poslal seznamovací mail a uvidíme jak a zda vůbec zareaguje. Do mailu jsem vložil odkaz na toto vlákno.

Tady taky zajímavý článek od švédského včelaře a to:

Mých prvních 12 let s roztočem varroa

https://www.vsmbo.cz/app/webroot/uploads/filemanager/first_12_years_CZ_p%C5%99eklad_2.pdf

Pan inženýr sice promptně odpověděl, ale debatovat zájem nemá a přeje mi hodně úspěchů. Patrně neunesl kritiku. Ono totiž někoho upozornit, že vymýšlí kraviny s neléčením tvrdou chemií, když stačí opustit NN systém a nevytáčet med z plástů, které se účastnily léčení, je patrně velká drzost. Taky jsem panu inženýrovi připomněl, že med vytáčený ze zakladeného díla obsahuje nevábný výluh asi byla také síla, kor když tak úzkostlivě řeší jaký med budou jíst jeho vnuci. Když jsem ale upozornil na prostavění mezi patry a mačkání tisíců včel, zatímco lituje 200 včel pro (úplně nesmyslně zbytečný) monitoring, tak to jsem si už patrně dovolil přespříliš.

Nicméně přesto jsem za páně inženýrovo video vděčný proto, že vím, že celé moje dlouholeté uvažování a konání je správné a že ke stejnému dojde každý, kdo něco v hlavě má a není jen aktivistický pomatenec. Každého mého kritika bych v téhle chvíli rád upozornil, že já jsem v tomto smyslu ješitný nepatrně a spíš vůbec a kritiku já unést dokážu. Nelíbí se mi, jistě, ale jsem ochotný se bavit a debatovat.

Mrzí mě, že téma Elgon zajímá tak málo lidí a většina k tomu zarytě mlčí. Nevadí, mám další nápady, zatím o nich ví jen Tom4 a postupně to sem dám. Slibuji, že to opět budou věci, které patrně nikoho přede mnoíu ještě nenapadly.

JirkaP - vám odpovím jindy. Už nyní vám ale děkuji za důvěru.

Slíbil jsem odpovědi.

1 - Česno dle Ing. Šturmy nevede do díla, ale do včelí mezery mezi patry. Navíc my už víme, že česno nesmí nikdy být uporostřed. Myslím, že je celek jedno kam přesně ústí čeno, zda mezi Dl a Hl rámků a nebo proti bočním loučkám. Pokud by bylo podobné čsno v podobě úzké štěrbiny,a le vyfrézované asi tak 100 mm nad okrajem všechn VN, pak by posloužilo stejně - má to tak pan Jindra z Roudnice, myslím, že také inženýr. Jenže i Jindra má česno nesmyslně uprostřed. Možná má úzká vodorovná štěrbina nějaký význam, mnou nepochopený a pan inženýr se mi směje a tak se to nedozvíme. Za mě bych to řešil dvěma očky 25 mm s běžnými očkovými uzávěry. Jejich plocha je 9,8 cm2 a měly by dostačovat, je to na destinu stejné jako Šturmovo česno. Není také problém pro jistotu ta očka udělat tři a používat je podle potřeby. V každém případě ale v levém rohu, nebo poblíž něj z pozice za úlem. Zda půjde o SS nebo TS nemůže hrát roli. Mám za to, že pro včelu není problém cokoli “přeskakovat”.

2 - Leták je úplně zbytečný a dokonce naprosto nepřirozený. Drtivě drtivá většina dutin je v kolmo stojících stromech a včely pak přistávají na kolmou plochu. Jsou tak “zvyklé” miliony let vývoje a drsná kůra nebo hladké dřevo mrtvého stromu, ze kterého už kůra opadala jim nijak nemůže vadit, za svůj vývoj se s tím setkali miliardkrát. Já ale u normálních dolních česen letáky dělám a kde nebyly jsem je dodělal. A to kvůli napaječkám, kterých mám ale jen 22 ks. Jsou na 1,6 litru a už se nedají sehnat. Používám je jako krmítka. Jen ta vč vloni dostala nějaký cukr, pro které vyšlo toto krmítko, skrz medníky s tuháčem mi vč cukr nebrala. A to ani 1:1, jen souvisle připomínám, že Blaník nezná jinou koncentraci krmení. Dnes se koupí krmítka - původně napaječky - stejné konstrukce (i barvy a tvaru), ale jen na asi 0,6 litru. To bohatě na vodu stačí, na krmení je to nesmyslně malé. Ale vodu nikdy nepodávám, litr mi braly asi měsíc a to se domnívám, že spíš vysychala než by jí braly.

3 - Větrací otvory ve dně nejsou na nic potřeba, naopak, tvrdím, že to je nesmyslné kurvítko. Bratr si to nadělal, měl ale štěrbinu 40 x 350 mm v zadku dna a zásadně měl jen SS. U zděděných den po něm jsem to zadělal. Přesněji, mám ty otvory zakryté celoročně podložkou. A naopak, když si nastudujete “ozdravný sklípek” - neskutečnou práci v tomto odvedl tady na CHZ Martin, je možné, že naopak CO2 a jiné plyny jsou v těchto “sklípcích” potřebné. Nevíme to, zatím, přesněji, nevím to já.

4 - Mě se osvědčilo vždy, když mám nějakou pochybnost, představit si, jak by to bylo v přírodě. Za prvé, vč se nikdy samo neusadí do úlu, kde by bylo otevřené očko. Prostě tak to nefunguje a už jsme tu, nejen já, vysvětlovali mnohokrát, jak by to v dutině vypadalo. Dokonce nedávno, naposledy to opakuju snad před necelým týdnem, neěkde to tu je. No a když by vylehávaly, v přírodě by asi obalily kmen stromu pod a kolem česna. Popravdě mě to, co vás, vůbec nenapadlo.

Doufám, že jste s odpovědí spokojen, ne-li, směle se ptejte dál. Velice mě těší vaše důvěra v Blaník úl, Blaník provozní metodu a i vaše důvěra ve mě.

https://www.vpjested.cz/0401-napajecka-do-cesna-zluta/

Mimochodem, za komančů a dávno před ww2 a možná už před ww1 existovala krmítka na skleněnou lahev. Stejný princip a fungovala skvěle. Ovšem nyní se podobná věc dělá z plastu jako že na PETku a to je údajně nepoužitelné (nevyzkoušel jsem, už věřím druhým, že kamna jsou fakt horká), flaška musí být tvrdá. Měkkou lahev stiskne atmosférický tlak a cukerný roztok (hustší než voda) vyteče a tudíž vyteče i voda. Zkusil jsem dát cukerný roztok do plechového “kopýtka” a ihned se stalo co jsem právě popsal.

Mimochodem. Mnohokrát jsem sdělil, že neznám viditelné rabovky, TL je něco jiného a i o ní jsem obšírně pojednal. Snad je to tady, na IF to bylo jistě. Když se stane nehoda a to se občas stane každému, rozlije u včel cukerný roztok, musí IHNED udělat opatření, aby si včely “nelízly” jak říkávala moje maminka. Pak by začal blázinec. Jestli tedy vyleju roztok, ihned ho rozmyji na zemi i na věcech vodou, kterou mám u včel v kanystrech vždy. Pokud je roztoku víc zaházím to místo hlínou a podobně. Nesmím to ale nechat být. Nesmím nikde zapomenout ani na pár minut rámek se zásobami, něco ulempaného, skladkého (zjara většinou nic nevadí, v době krmení v přírodě nic není a vč slídí). Tohle si musí každý než jde do včel promyslet, co udělá, když se stane, i přes všechnu opatrnost, nehoda. Jestli tedy tvrdím, že neznám rabovky tak je to jen tím, že mě od dětství máma cepovala a já nějak automaticky dodržuji nějaký soubor zásad, nad kterými už ani neuvažuju, je to automatické asi jako si taky nerozmýšlíme řazení v autě. Tohle si musí za každou cenu každý začátečník uvědomit, promyslet a sám sebe vycepovat podobně, jako jsem měl já štěstí na maminku, rodiče a jejich přátele obecně.

“… (úplně nesmyslně zbytečný) monitoring,”

Ministerstvo zemědělství Státní veterinární správa Č. j.: MZE-90125/2024-13141 V Praze dne 19. 12. 2024, 

ExM330 VARROÁZA – sledování intenzity a ošetření včelstev Chovatel je povinen provádět monitoring varroázy a následné ošetření všech infestovaných včelstev registrovanými veterinárními léčivými přípravky v souladu s příbalovou informací za účelem ochrany dlouhověké generace včel před poškozením.

….možno je monitoring zbytočný ale je pre včelára v ČR povinný!

kolega Šturma hovorí že používa monitoring s CO2 a tam žiadne včely nehynú, podobne pri site v dne existuje jednoduchá metodika monitoringu klieštika (bez likvidácie včiel) a myslím že aj pri pevnom dne ak má odoberateľnú zadnú latku by sa dala vkladať podložka bez problémov…

Ano, je povinný, ale to neznamená, že není zbytečný. Stejně jako odběr zimní měli. Máme osvícený Svaz a neméně Ministerstvo zemědělství. Jejich zdůvodnění odběru zimní měli- důležitá činnost ukazující na stav včelstva- kolik lidí z ministerstva asi včelaří ?

Ano, souhlasím, monitoring je v ČR povinný, není však povinné jak je prováděn. Nebo snad ano?

A ke kolegovi Šturmovi, už bych se o něm nezmiňoval, kdybyste vy pochopil, co jsem se snažil sdělit. Mě je jedno jak kdokoli monitoruje. U Šturmy mě "pobavilo" - velmi, ale velmi eufemisticky řečeno, že lituje monitoringem zabité včely (a proto monitoruje tak, že je jen přiotráví a nezahynou hned, ale nikdo neví, zda je to trvale nepoškodí) a současně nelituje tisíce rozdrcených včel doslova voskem a propolisem zasranými horními a dolními loučkami. Na jeho videu jsou vidět můstky nejméně 4 mm vysoké a stejně silné na dolních loučkách horního nástavku. A včelí mezera je 6-8 mm a i kdyby 10, stejně by zbývaly jen 2 mm a to zničí všechny včely, které budou v okamžiku sestavení nástavků na horních a spodních loučkách. Co jste na tom pane Goro nepochopil?

Já se jen strefuji do idiocie o potřebnosti prostavování pater nízkonástavkových úlů. Spoustě včelařů tahle kolosální prasečina nijak nevadí a oni se dokoce tváří, že je to pro včelstva dobré. Přitom jsem vysvětlil, že tuhle hloupost postulovali lidé, kteří asi sami ani nevčelařili a netušili, že jakékoli prostavování pater není potřeba a že to zimní chumáč bez problému přejde!!!! A i u velmi slabých oddělků. Tak proč to tam trpět a riskovat drcení včel a úplně ignorovat největší vynález ve včelařstí, kterým je včelí mezera? Langstrothů a NN systémů plné huby a současně ignorovat Langstrothův největší vynález vyžaduje spešl myšlení. Já jím, NAŠTĚSTÍ nedisponuji.

Mrzí mě, že téma Elgon zajímá tak málo lidí a většina k tomu zarytě mlčí.

Tome ale k vášmu úvodnému príspevku sa dá len mlčať……

Píšete.."něčím neumím souhlasit, ale jako celek je to hodně stejné, k čemu jsem jinde, jinak a NAPROSTO nezávisle došel též. Tvrdím, že z tohoto vyplývá jednoznačně, že jsem došel ke stejnému poznání jako Österlund v dalekém Švédsku i pan Šturma u nás. Žasnu!"

Tome ale o čom chcete aby sme NEMLČALI…k téme Elgon by sa dalo diskutovať keby ste aspoň trochu poznali včelárenie kolegu Österlunda, ktorý bol inšpiráciou pre kolegu Šturmu…potom by ste nežasli , pretože Österlund použív NÍZKE NADSTAVKY, ROBI MONITORING KLIEŠTIKA A LIKVIDUJE HO TYMOLOM…

a vy žasnete, že dospel k “stejnému poznání” ako vy……

…

Došel ke stejnému poznání v nepoužívání oček, kyselin a stavbě trubčiny v podmetu. Jen nepřišel na to, že nemusí být vysoké dno, ale běžný NN - nepřišel na to ani Nerad a taky nepřišel na plně rozběrné divoké dílo v TL a nevynalezl a nepochopil, že je dobré aby polovina rámků v TL byla dělničích. Také kdyby (možná) nepoužíval NN systém, třeba by nemusel ani dělat monitoring a nebo ne tak pracně. Přitom mám za to, že je ve Švédsku stejně jako ve zbytku Skandinávie nejrozšířenějším úlem originál Dadant-Blatt a kdyby nelpěl na zastarale překonaném NN systému, tak by třeba už byl dál.

Jen připomenu. Vy si patrně s MUDr. Marxem tykáte, já ne a tudíž k sobě máte asi blíž. Tak se ho zeptejte na jeho Langstrothy. Několik let neodtrhne od sebe dva na sobě výšky 159 a tudíž má silce Lang ⅔, ale používá ho jako kombinovaný systém, tedy jako Dadant, tedy pro plod obrovský “srostlý” rámek výšky 325 mm.

Takže diskuze podle vás je omdlévat blahem ze Švéda (nebo Ing. Šturmy) a jeho předpotopně zaostalého NN systému, který vynucuje spoustu zbytečné a nesmyslné práce? To já to vidím jinak. Je třeba opustit NN systém, zavést si Dadantsystém U VŠECH U NÁS POUŽÍVANÝCH MĚR A VŠECH TYPŮ HOREM PŘÍSTUPNÝCH ÚLŮ a snažit se ho vylepšovat. O tom dikutujme. Ne jak používat nevhodný a nešikovný úl, ale jak vylepšovat dokonalejší systém než je NN systém. Ovšem skalní vyznavači NN systému se ho budou držet jako Věřící Bible Svaté. Pak ale jde o ideologii, tedy Víru a ne o ratio a maximální efektivitu a produktivitu práce. A také stále připomínám ergonomii práce a to všechno je podle mě potřeba zohledňovat, diskutovat a hledat optimum. Ale vy s NN systémem patrně máte za to, že vše už bylo vynalezeno a že tudíž není o čem dál bádat. Já vidím svět jinak a včelařinu tuplem! Milerád i ve svém pokročilém věku ihned přejdu na chytřejší systém než je Dadant, upravený pro české podmínky a národní délku rámku 39, což jsem nazval Blaník. Většina nevyzkoušela nic, ale pořád jako příslovečná liška chválí jen svůj ocas.

Celé by to šlo pojmout sportovně, třeba následovně. Jo, včelařit v Blaníku metodou Blaník, to je snadné. Ale dokázat totéž na stejném stanovišti s NN systémem, to je frajeřina! Pak by to bylo jako když jsme byli děti a závodili jsme s holkamama a s výrostky. Výrostci dávali nám menším náskok a ještě větší náskok měla děvčata. Aby byly výkony srovnatelné dle hendikepu, který měl kdo v dané chvíli k dispozici.

“Takže diskuze podle vás je omdlévat blahem ze Švéda (nebo Ing. Šturmy) a jeho předpotopně zaostalého NN systému,”

nie, nemusíte omdlievať blahom z ničoho… práve preto vás prosím aby ste pochopili, prečo vo vlákne Elgon nebudem diskutovať, nemienim vám vysvetľovať nič o zaostalom NN, máte moderný  Blaník… snažil som sa vám len napísať , prečo nediskutujem s vami na tému že vy ste nezávisle od Österlunda prišiel na niečo podobné ako on… skutočnosť je taká, že vy ste na niečo prišiel (všetka česť) aj on na niečo prišiel… 

rozdiel medzi restaurací a menstruací tie vami spomínané chýbajúce očká u oboch nezachránia 😉

Pana Jindru znám a dokonce jsem od něj měl oddělek (a bratr taky jeden a Petr dva) údajně s Vigorkou. Ovšem včely od něj medovici nesbíraly a pak z inseminek přímo od pana Čermáka ano a hodně. Ale jinak byly včely od pana Jindry vynikající a rozhodně ihned neměnili matky jako jsem to nedávno popsal u včel jednoho namyšleného pana včelaře.

Byl jsem před nákupem odd nadšený hlavně z jeho videí. Ovšem názorově jsme se těžce neshodli v okamžiku, kdy na VF propagoval dosoušení medu. Bral med nezavíčkovaný hodně nad 20% a dosoušel ho maturizátorem vlastní konstrukce (s absencí filtrace vzduchu, ještě k tomu!). Já jsem oponoval, že to přece není med, že nelze třeba vysavači odebrat roslinám nektar, zahustit jej a mít med. Odvětil, že to tak dělat musí když kočuje a snůšky se překrývají, tak například prý musí z úlů vyndat řepkáč aby neznehodnotitl akát. Dodneška vím jistě, že jsem měl pravdu já! Tím jsem s panem Jindrou skončil jakoukoli debatu. 

Taky mě upoutal nesmysl jeho SL. Měl jen hranolky myslím 10x10 a přibité mimo střed tak, aby ideální střed plástu pokračoval po jedné straně SL a SL byla tedy úplně mimo osu plástu. To prý proto, aby včely co nejvíc prostavovaly mezeru mezi patry. Co je to za zhovadilost nedávno vysvětluji ve vlákně o prostavění vodorovné mezery. Když jsem zjistil, že pan Jindra neví, stejně jako propagátoři NN systému a doknce tvůrci NN systému u nás, že včelám vodorovná mezera nevadí a překonají jí perfektně i bez můstků, které jinak celoročně drtí včely, měl jsem jasno. Odmítám málo účinné odhánění včel kouřem (nemusím to dělat a zdržovat se s tím, když tam nic nemám a včely se tam nenahrnou) nedostačuje a hlavně je prostavování mezi patry z 90% PŘÍČINOU rabovek. Tohle je nutné zdůraznit. Většina včelařů si stěžuje na rabovky a já opakovaně tvrdím, že je neznám. Stačí tak málo = neprostavěné vodorovné včelí mezery mezi patry. M.S. mě tu utřel, jak snadno odežene včely kouřem. OK, i kdyby to bylo tak snadné, nelze se ubránit tomu, že něco odkápne na zem či na vedlější úly při odkládání nástavků a také je verlký rozdíl u otevřeného úlu když jsou holé HL a strážkyně hlídají v uličkách - každý je může pozorovat - a jiné je, když jsou HL plné rotržených buněk s medem. To žádné vč nemůže před slídilkami dokázat uhlídat!!!!!!!!!! To přiláká slídilky a je na problém zaděláno. Jak si slídilky někde “líznou” a donesou zprávu domů, pak, když nic nenajdou - včelař mezitím sestavil úl dohromady, tak potom zuřivé včely, které nic nenašly a nebo ne dost, tak se začnou dobývat do včelostev okolo. 

Pokládal jsem za nutné podrobně vysvětlit jak se to s rabovkou děje a proč a jak snadné je tomu jednou pro vždy předejít, samočinně, jen za tu trochu práce ustavičně čistit HL a při vytáčení i DL rámků. Ano, tak snadné to je. A za takové zdánlivě bezvýznamné maličkosti se pak odvíjí celý řetěz dalších věcí a problémů.

A zpět tak k panu Jindrovi. Zjistil jsem, že se u něj nemám čemu přiučit, zásadně odmítám dna úlů ze železa a ještě zásadněji odmítám úly přímo na zemi a už vůbec dobrovolně nepůjdu do nečtvercového úlu, jeho kardinální omyl s prostavováním pater jsem vysvětlil v předchozím odstavci.  Ale pan Jindra jistě najde nadšené adoranty a napodobovatele. Kdo chce kam…

---------------------

No a pane Malino. Jinde opakovaně tvrdím, že nelze udělat tak silný oddělek, jako z celé poloviny plodiště, protože to je tak těžký stres a tak radikální “puštění žilou”, že pak vč často o několik týdnů či měsíců později padne a včelaři se strašně diví, že jako proč? Přitom kyselinovali (tím dílo skázy obyčejně doknají) a léčili jak vo život! Protože nikdo nechce uznat, že je hňup sám, tak tvrdí, že špatné odpadne samo, uhyne a že on šlechtí včelstva na odolnost.

Ještě vysvětlím, psal jsem o tom ve vlákně o děleném plodišti, proč je vždy špatně odd z jednoho ze dvou (tří) pater plodu. Když se vezme horní půlka plodiště - horní NN, vezme se méně plodu, ale úplně všechen med. Když se vezme spodní NN, vezme se většina polodu a žádný med. První je devastující pro kmenové vč, druhá varianta je pro něj snad ještě horší, ale současně zadělává na problém u toho odd, protože ten je pak ze 100% na zásobácvh z pouze náhražky = cukru. Jedna možnost horší než druhá a každý si může vybrat. Když se ale dělá odd z dostatečně vysokého VN (27,5 ale lépe 30 cm, ale ne více!), pak je na rámku ode všeho a hlavně, dělá se odd jen z jediného plodplástu, maximálně dvou a ne z poloviny plodových plástů. Je mrzuté, že si toto “géniové” neumí domýšlet sami a ti samí navíc nečtou nic tak dlouhého, jako píšu já a o to víc hltají videa, o kterých dnes píše M.S. ve spešl vlákně o zebrování. Pak je to jen jejich boj a komu není rady...

Mimochodem, pane Malino, vy jste to o odd z celého jednoho plodového NN vyzkoušel a nebo vyteoretizoval?

To o nechání srůst dva NN L 159 k sobě jsem sám nevyzkoušel, řekl mi, že to tak dělá, MUDr. Marx a to není jen tak ledajaký včelař, na to vemte jed. Když jsem na to argumentoval, že by tedy mohl mít VN superjumbo vysoké 32,5 s kombinací NN 159 a bylo by to lepší, zarazil se a pak potvrdil, že vlastně ano. Nic si necucám z prstu, nic.

Adame, v dadantu je vždy víc medu a rychlejší rozvoj oproti NN na stejném stanovišti. To není k diskusi - to je fakt, mnohokrát empiricky potvrzený a dovoditelný i prostou dedukcí. 

Přesto NN provozuji, má jiné své výhody a já mám své důvody, ale čímdál víc postupně přecházím na dadant u produkčních včelstev. 

NN je vyloženě nevhodný systém pro málo úživná stanoviště, na dobrých stanovištích je rozdíl proti dadantu méně výrazný, ale stále tam je.

Jsem rád, že si ceníte zkušeností a informací starších nebo pokročilejších kolegů a ještě víc mě potěšilo, že se vám hodí vědomosti a zkušensoti moje. Právě pro lidi jako vy to sem píšu.

https://www.chovzvirat.cz/clanek/1345-med-z-mnohokrat-zakladenych-tmavych-plastu/

Dávám vám sem, abyste to nemusel hledat, odkaz na můj článek tady na CHZ. Uvidíte tam, jak má vypadat nízké dílo a jak jsou všechny moje polorámky dostavěné až k ŠIROKÉ SPODNÍ LOUČCE. Očekával bych, že se zeptáte, místo spekulací, jak se to dělá. Obr. 2.

Někde píšu o likvidaci nástaveb na SL rámků a co jsem tím myslel vidíte na obr.3. Při nejlepší snaze to tam někdy včely udělají a z HL se “protikus” očistí snadno, ze SL špatně a tak se to musí dokonale odstranit při vytáčení. Proč se toto musí odstranit? To proto, že pak mezi vrcholem voskové nástavby - můstku a protější loučkou není najednou včelí mezera 6-8 mm, ale jen například 4 a nebo jen 2 mm a tuto mezeru, mezi můstkem či voskovou linkou, jako je vidět na obrázku, včely ihned instinktivně zastaví, protože ignorují POUZE mezery větší než 6 mm a menší než asi 8 (výjimečně 9) mm. Takže. Jakmile se něco na vodorovných (i svislých) loučkách nechá, vždy to včely prostaví a spojí v jeden celek.

U bočních louček se to děje tehdy, kdy už nevzdělaný výrobce neví (nebo je mu to jedno, protože tupý zákazník to koupí) a udělá širší nutu pro rámky než je asi o 1 mm na každé straně, než je délka HL s oušky. Polopatě. Jestli loučka s oušky pro míru 39 má 415 mm, pak rozteč nuty nesmí být větší než 418. To je dle komunistické ČSN, která byla benevolentnější než Langstroth, ten má nutu širší než je délka HL jen o pouhé 2 mm, tedy na každé straně teoreticky jediný MM, český rámek tam má 1,5 mm. Tedy. Když jdu kupovat přířezy, kupuji je s metrem v ruce, v prodejně vám ho ochotně půjčí (a asi budou ve zbožíznalství nevzdělané prodavačky čumět, co za kejle děláte) Naštěstí drtivá většina výrobců dodržuje délku HL 415, který výrobce ne, nekoupím jeho výrobky. Stejně tak si musím změřit nutu nástavků když je kupuji a nebo když kupuji celý úl. Chytrý (s IQ to má spojitost tu, že blb si poradit nedá) si prostě úl se špatnou šíří nut nekoupí. Pak nikdy nemůže “přijet” rámek blíž než aby boční včelí mezeru včely zalepovaly. Jestli totiž vztah šíře nuty a hl rámku je jen o 1,5 mm, pak při boční včelí mezeře široké 7,5 mm je rámek, když se ouškem dorazí k boku nuty, pořád ještě 6 mm daleko od stěny. Ano, pokud je šíře nuty správná, pak ouško rámku slouží současně i jak boční mezerník. Předešlou větu se v ŽÁDNÉ mě známé odborné literatuře nedá vyčíst!!!!

Někde jsem tu udělal vlákno o někdejší ČSN, kde to stejné vysvětluji a vím jistě, že to většina začátečníků nechce (je líná a nebo nemá čím) pochopit a pak se po celou dobu životnosti nástavků peklují. Chtělo by se mi říct: dobře jim tak!

Tady podotknu velmi podstatnou věc, která se také NIKDY NIKDE NEDÁ VYČÍST. Medníkové rámky nemají mezerníky. To proto, že se v Blaníku musí do medníku dávat (od oka) rámky dál od sebe než 10 mm, což vymezuje mezerník. V následujícícm podrobně vysvětlím proč.

Když by byla víčka přesně v rovině louček, je obtížnější odvíčkování vidličkou. Ještě horší je to pak při odvíčkování nožem. Ovšem kdo by si chtěl pořídit tady na CHZ podrobně popsané “ořezávátko” - tak nazval kámoš Petr, který vypátral výrobce a dal ho mě a Tomovi4 vyrobit, nožový odvíčkovací stůl, tak na tomto zařízení se nedá odvíčkovat vůbec, protože nože seříznou jen to, co vyčnívá přes šířku louček.

Neposlední důvod je, že stejné množství medu dá vč do pouhých 10 o malinko tlustších rámků, jako do 11 rámků se správnou roztečí. No a pro mě je rozdíl na každých 15,5 kg medu (to pojmen NN 39x15) odvíčkovávat 10 a nebo 11 rámků!

Tady je nutné vysvětlit, proč se ani v medníku (tam tuplem ne) nesmí nikdy zebrovat. Pak se stane ve 100% případů, že než včely postaví mezistěnu, vedlejší plást je plný a včely mu protáhnou buňky a udělají hodně bachraté medové plásty. To by ani tak nevadilo. Jenže vedlejší rámek, kde byla M včely postaví třeba jen do půlky délky buněk (často ani to ne) a zavíčkují. A odvíčkovávat takový rámek je tak strašná práce a tak moc to zdrží, že nikdo rozumný už víckrát nic takového nedopustí. Ale setkal jsem se s tím, že lidi neumí pochopit příčinu, proč se jim to děje, strašně na to nadávají, ale zebrují v medníkách dál. Tak proto pane Malino moje časté narážky na IQ některých lidí, to není nikdy útok na nikoho konkrétního. Každý si může liberálně vybrat jestli věci pochopí a když je nemá čím chápat, pak je nutné jen kopírovat úspěšnější a nejhlavněni dást si říct. Jenže dá si říct jen inteligentní člověk a tak je to v principu neřešitelná Hlava XXII. 

Kdo netuší co je Hlava XXII dávám odkaz, ale to by měl úplně každý příslušník Atlantické civilizace znát z paměti! Avšak pro všeobecné vzdělání úplně postačí “výcuc” z Wikipedie, aspoň to by se měl každý obtěžovat nastudovat aby věděl, co je myšleno když se použije pojem Hlava XXII. Ovšem kdo se chce zasmát lidské byrokratické tuposti a nesmyslnosti války, měl by si tu knihu přečíst celou a ne jen Wikipedický výtah. Film je bohužel jen odvarem.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlava_XXII

Některé další důležité souvislosti popíšu a vysvětlím jinde, už tak je tento článek opět dlouhý. Mladí lidé z mozky zničenými moderními technologiemi, nemůžou za to, že nechtějí nic delšího číst a už vůbec něco složitějšího. Oni chápou jen svět jedniček a nul, tedy ANO nebo NE a nic mezi tím a hlavně nechápou souvislosti, protože svět moderních PC technologií se souvislostmi nezabývá.