Aktuálně: 2 521 inzerátů266 526 diskuzních příspěvků19 239 uživatelů

Elgon

Tom50
Tom50 30.12.2025, 14:57:59 xxx.xxx.139.232

Pokusím se obnovit debatu v tomto vlákně. Konkrétně o Lungrenově vlastně HČ.

Z fotek jsem to pochopil, že to má JirkaP. Ten to má navíc chytřeji přes roh.

Zopakuju. Nahaté úly (Tom4) mají nezvětšitelná česna jen 6 x 1,5 cm, tedy 9 cm2. Úly jsou na TS a česna mají na správné straně = vlevo z pozice včelaře za úlem. Jak na to přišel (na velikost i polohu česna) zhotivtel úlů se nedozvíme, Tom4 je získal z odúmrti.

Lungrenova česna 120 x 9 mm = cca 11 cm2 jsou také relativně malá v porovnání s mejnstrýmem. Ale Lundgren má česna až na horním okraji nejspodnějšího NN v úlové sestavě a tak je to česno, svého druhu, horní.

Sám jsem žádnou formu HČ nevyzkoušel, v zimě teoretizuju a v sezoně nestíhám běžnou práci, natož experimenty. Ale prosím ostatní, hlavně JirkuP o sdělení, jak to je s hromaděním “bordelu” v úle.

A jestli je nějaký PROKAZATELNÝ účinek HČ a nebo je to jen masochistické trápení včelaře.

Tedy nyní mi jde  nikoli o velikost česna nebo jeho umístění v rohu, jde mi pouze o účinek Horního Česna. Děkuji.

goro
goro 03.01.2026, 21:03:43 xxx.xxx.75.5

Ale Lundgren má česna až na horním okraji nejspodnějšího NN v úlové sestavě a tak je to česno, svého druhu, horní.

No na úvod ak je česno síce na hornom okraji najspodnejšieho NN nadstavku teda z pohľadu nadstavku je hore, nie je správne považovať toto česno s pohľadu úľa ako horné…to nejde ak nad čestnom HORE je ešte niekoľko nadstavkov…HČ JE PROSTE HORE !!! VIĎ  HČ na obr. ….

Výhody v  zime HČ má , včelám mŕtvolky neupchajú česno, v prípade dočasného oteplenia sa včely nemusia predierať sudeným úľom k dolnému česnu ale v pohode vyletia…

Ale HČ má viac nevýhod…nutnosť odstraňovania mŕtvoliek a mĕly z dna včelárom, stres včiel pri každej kontrole úľa počas znášky, ked sa HČ z úľa odloží, atď…  .

ak je Lundgerove česno do medzery medzi látkami plástov dolného a horného plodiska (tak to má aj Ing Šturma ) tak to síce nie je HČ ale včely ho môžu dobre chrániť a je pre včely výhodnejšie ako česno horné a možno, možno (domnĕnka) aj ako dolné 😕… viď ako na oddelkov používame ako česno len otvorené očko na nadstavku a toto “česno" ide rovno do plástov a včelám to vyhovuje, ubránia sa… ….

Obrázek
Tom50
Tom50 03.01.2026, 22:22:55 xxx.xxx.139.232
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 03.01.2026, 21:03:43

Díky za názor. Nesdílím jej ale. Protože.

Dutiny ve stromech jsou skoro vždy, asi 70% případů (někde jsem kdysi dávno vyčetl) tak, že nad dírou - většinou po vyhnilé větvi je ještě nahoru ke stropu asi 20-30 cm od horního okraje díry = česna. Dolů, kam otvorem po vyhnilé větvi zatéká, je dutina o hodně hlubší, může být až k zemi, ke kořenům stromu.

Já si úl s HČ představuji jako plodiště = VN a těsně pod jeho horním okrajem je česno. Pod VN 30 bych si představoval ještě TL 15 a tak by ke dnu (podmet 18 mm) bylo asi 45 cm od spodního okraje česna.

Když by se dávaly medníky, neměnilo by se jediné česno pod horním okrajem VN a pak, když by byly dva medníky, bylo by to jak jsou na to včely v 70% dutin zvyklé miliony let česno asi 30 cm pod stropem. Samosebou by mě ani nenapadalo měnit česno tak, aby bylo pořád pod stropem. To je jen NEPOCHOPENÍ. Přece není možné (strašný stres) včelám neustále měnit výšku česna od země. Možné to jistě je, prostě po změně včely nepochybně po nějaké době chaosu a zmatků novou polohu česna najdou, ale měnit výšku česna prostě může jen někdo, kldo o včelách moc neví a neumí s nimi soucítit.

Zrovna tak když by se zimovalo s KK nad VN by strop nebyl hned nad česnem. 

Jednoduše řečeno - strop hned nad česnem, v jedné rovině horní hrany HL je nesmysl a totální nepochopení a totální popření přírody, protože plásty MUSÍ být na stropě dokonale přilepené tak, aby měla každá ulička svůj vlastní teplotně - vlhkostní režim a svojí osobitnou cirkulaci plynů. Použil jsem slovenské slovo proto, že čeština pro tento případ nemá vhodné slovo, slovo zvláštní má i jiné významy a je v tomto kontextu zavádějící. Ano, vhodné slovo by bylo slovo individuální.

Rozumíme si pane kolego? Nebo jsem v něčem nepřesný a nebo je můj názor nějak předpotopní, nebo dokonce nelogický?

--------------------------

V nějakém prastarém Včelařství ještě dávno za komančů byl zajímavý článek o zvláštním česnu. Byla jím svislá štěrbina v rohu VN. Přesněji, byl to úl s pevným dnem, tedy ne nástavkový a tak je pojem nástavek ode mě hloupě nepřesný, ale píšu to aby nebylo pochyb. Ale já si umím představit soudržnost pomocí šroubu a nebo několika po délce štěrbiny. Popravdě toto česno mě láká nejvíc, je to svým způsobem hodně blízko HČ a současně včelstvo samo uklízí dno úlu.

Nevím, jak by byla zajištěna soudržnost VN, když by v rohu ⅔ od horního okraje začínala svislá štěrbina, která by dole nijak nedržela, ale v odstavci výš to vysvětluji. U úlu s pevným dnem by soudržnost zajišťovalo pevné dno.

Štěrbina měla být široká jen 6 mm a pokud by byla ode dna vysoká 20 - 22 cm, celková plocha česna by byla 12-13 cm2 což, jak se ukázalo, bohatě dostačuje po celý rok jako jediné česno a jediný přívod vzduchu. Stačí i méně, u Lundgrena je to 11 cm2 a u “nahatého” úlu jen 9 cm2. Já už několoik let mám česna v největším otevření (moc ho v roce neměním) od asi 14 do 15-18 cm2, podle zástrček jaké na stanovišti najdu. Rozhodně ale už nemám česno přes celé dno (405 mm) na výšku podmetu 18 mm = 73 cm2.

U štěrbinového “stojacího” česna by dpadla montáž zábran proti hlodavcům. Do úlu by se nedostala sršeň, česno by nemělo leták a včely by přistávaly na svislou stěnu tak, jako to znají miliopny let v 90 a víc % přirozených dutin. 

----------------------------

Pořád uvažuji o česně ústícím do Boční Uličky (dále BU). O tom ale udělám zvláštní vlákno nebo pojednám jinde v už hotovém vláknu, abych to tady zbytečně nekošatil.

goro
goro 04.01.2026, 09:13:51 xxx.xxx.75.5

samozrejme že HČ ako používa Bush (obrázok v predchádzajúcom príspevku) je nevýhodné a preto som písal o tej nevýhode meniacej sa výšky česna či dokonca o jeho absencii pri kontrole…

ale opierať sa o tvrdenie “včely v 70% dutin zvyklé miliony let česno asi 30 cm pod stropem” mi pripadá  pritiahnuté za vlasy, BERÚ ČO NAJDU, aká diera je k dispozícii… predsa ste niekoľkokrát popisovali vznik dutiny , vplyvom vody prioritne diera vzniká od česna dolu a skoro vždy si musia včely “ten priestor nad česnom - dierou po konári” doslova vyhrýzť, vybudovať …z toho vyplýva že chcú mať nad česnom priestor na zásoby, resp. chcú mať zásoby nie oproti česnu ale nechcú ich ukladať pod plod, hoci aj tak dokážu prežiť (viď tom4)…

mali by sme teda nanovo si definovať že HČ je horné preto že je umiestnené v hornej časti PLODISKA  a nie v hornej časti ÚĽA !

tá zvislá štrbina ako česno by možno stála za pokusy ale načo objavovať objavené…? už sme tu preberali ten ruský pokus ktorý dal profesor Taranov pred pár rokmi robiť svojmu študentovi… (zvislá štrbina prekrytá papierom a česná si mali vyhrýzť včely tam kde potrebujú…) a predstavte si, vyhrýzli si ako prvé dolu (teraz chováme včely, ktoré generačne poznajú hlavne dolný letáč, napriek miliónom rokov!) ale časom si vytvorili aj ďalšie otvory a pri ich sledovaní zistili že v lete viac včiel lietalo z dolných česien , v zime/na jar viac včiel z horných (ste tu už písali námet používať horné len v zime a dolné v lete), ba v lete horné otvory včely propolisom zmenšovali a na zimu zmenšovali dolné česná a horné znovu zväčšovali…

včelám proste nevyhoviete…no prispôsobia sa tomu čo majú a môžu….

 ale tá otázka nepúšťať včely POD RÁMIKY PLODISKA ALE “DO” RÁMIKOV PLODISKA by možno stála za premýšľanie či skúšanie… 

..ale ja budem už len rozmýšľať…😏

Tom50
Tom50 04.01.2026, 18:00:48 xxx.xxx.139.232
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 04.01.2026, 09:13:51

Velmi zajímavé postřehy.

70% přitažené za vlasy, možná. Dutina nevzniká jeden rok, ale spoustu let a postupně. Hniloba nepostupuje jen kvůli zatékající vodě, ale kvůli vzduchu a proto strom nahoru nad "suk" vyhnívá, pomaleji, ale vyhnívá i nad otvor po vyhnilé větvi.

Další věcí je vaše pravdivé tvrzení, že ty blběny obsadí kde co. Ale, my nějak bereme fakt, že se roj usdí kdekoli jako také to, že tam přežije nejen první zimu, ale že tam vč bude trevale žít. Přece víme, že příroda je úplně tupá, nemyslí a vše dělá systémem pokus-omyl. Není, pokud vím, statistika o tom, jaké dutiny včelám vyhovují ve smyslu, že v nich častěji přežívají déle než do zimy a nebo jednu zimu vs jiné, kde vč uhyne brzy a nebo vůbec nedoroste do stadia, kdy se může vyrojit - rozmnožit.

Taranovovy pokusy jsou super, mají jednu vadu. Papír je prostupný pro světlo.

Štěrbina.

Tady by ale byl ZÁKLADNÍ předpoklad, že by plodiskový vysoký prostor neměl TL, ale seděl rovnou na dně. Proto se snažím vymýšlet takový úl - JENŽE JEN V RÁMCI ZNÁMÝCH ÚLŮ - který by nemusel mít TLumič v podobě dolního NN, ale prostě jenom jedno plodiště a tudíž by byla štěrbina pak až ke dnu a tudíž by snad vč uklízela dna. Byla by to “chytrá horákyně”  - i nahá a současně oblečená ve smyslu, že česno by splňovalo požadavky HČ a současně by vč sama čistila dna. JEN K TOMU MÍŘÍM. Zdá se, že když by se porušila svatá výška vysokého rámku 30 cm - použil bych Sedláčkovo čudo 39x34,7x11 a vedle toho D-B 43,5x30x12 a jen sen, který už neuskutečním = ultrasuperjumbo 44,8x32,5x12 a všechny varianty by měly dole na každém vysokém rámku vlastní TLumič se “štráfem” divočiny.

Bohužel jsem nenadchnul dost kolegů aby zkoušeli jako já a já už nápady zrealizovat nedokážu. Hodně v tom pokročil Martin, ten pochopil problém.

Děkuji vám Goro. A děkuji ostatním a snažně prosím o nápady, třeba i úplně blbé. Tady připomenu Baťovy mladé muže a systém, který přinesl světu dnes běžné věci, které nikdo na světě už neví, že vymysleli Baťovi zaměstnanci. Každý pracovník středního řídícího menežmentu musel mít každý den nějaký nápad, musel ho zapsat a odevzdat. Drtivá většina byly blbosti. Ale tihle mladí mužové vynalezli dnešní Rohlík a podobné služby, vymysleli kreditní karty, výplaty na účet a placení ve firemních, i jiných “spřízněných” obchodech převodem z účtu a další spousty věcí, dnes běžných, o kterých nikdo neví, že na to přišli mladí Češi a Slováci v Baťových závodech!

Češi, Moravané, Slezané a Slováci jsou nejlepší lidi na světě!

goro
goro 06.01.2026, 20:11:07 xxx.xxx.75.5

https://dzen.ru/a/YerpPdjtTCV2dbok

Tom trochu ste profesora Taranova zništili, že vchody prekryli len  papierom (ale podobmej chyby som sa dopustil aj ja keď som sa pohrdlivo vyjadril o štúdii, že zistil len to že väčšie včelstvá potrebujú väčšie česna a podobne.. )..len tak mi mimochodom ten papier bol povoskovaný, teda nepriehľadný a museli urobiť každých  mm dieročku aby včely videli svetlo a vybrali si kde vyhrýzať… a niektoré pokusy robili aj s drážkou zalepenou propolisom…

teraz študujem ten materiál podrobnejšie aj s pohľadu horného česna, ale oni do zvislej štrbiny skúšali dať robiť česna v rôznych mesiacoch a zistili , že v septembri si robia menšie česná a skôr hore a v lete majú vyhryzený celý otvor… a robili aj vodorovné štrbiny a sledovali kde si vyrobia česno…

Obrázek
Tom50
Tom50 06.01.2026, 20:40:58 xxx.xxx.139.232
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 06.01.2026, 20:11:07

Ok. Tak je vše jasné a nač se trápit a něco vynalézat? Přece už roku 1812 poslal ředitel patentního úřadu USA dopis vládě s návrhem na zrušení drahého Patentního úřadu s odůvodněním, že vše již bylo vynalezeno a už není co vynalézat a tudíž je Patetní úřad zbytečnou a velmi drahou institucí.

To se vám Goro neposmívám, jen se prostě nechci smířit s tím, že už není co vymýšlet a zkoušet. Řeknu to polpatě a nestydatě. Taranovovy pokusy byly vlastně úplná kravina, copak si vč sama vyhryzávají česna? Prostě se včely někde usadí, PŘIZPŮSOBÍ SE  systémem pokus-omyl dané dutině s DANÝM česnem. Buď vyhovuje víc a vč přežívá mnoho let a nebo vyhovuje méně a vč rychle uhyne. Úplně jste ignoroval tuto ZÁKLADNÍ premisu mého sdělení, tedy že TUPÁ příroda pracuje stylem pokus/omyl.

Taranov nebyl jistě tupec. Chtěl zvědět, jaké česno a kde je pro včely nejvhodnější a nedozvěděl se nic rozumného. Jen to, že v různých obdobích by včely preferovaly různě velká česna na různých místech. Takže závěr Taranovových pokusů je NULA.

ALE JE VELMI PRAVDĚPODOBNĚ MOŽNÉ, ŽE JSEM TO NEPOCHOPIL JÁ.

----------------------------------

V kočovném, voze, ale po ukončení kočování fungujícím jako stacionární včelín v lese jsem měl následující “zážitek”.

U včel dodnes s úspěchem používám “plachetku" tedy namočený a vyždímaný hadr na zakrytí čehokoli, co je třeba izolovat od slídilek. Kočovný vůz mě česnovou štěrbinu po celé délce kede byly úly, protože úly byla různé různých konstrukcí a každé česno jinačí. Vůz nebyl stavěný poe jeden konkrétní typ úlu. Líhy pro úly byly dva hranoly 8 x 12 cm (nastojato, to vyplývá ze způsobu zápisu).

Na líhy = “kozu” jsem odložil VN bez dna se soušemi a přikryl mokrou plachetkou ze vyřazného froté prostěradla. Aby včely neotravovaly, mohly k tomu ale odzdola, mělo se to za pár chvil někam uklidit. Jenže jsem na to zapomněl a odjel z lesa. Nějaká snůška byla, včely neslídily, to zakrytí nástavku se soušemi byla vlastně rutina.

Po pár dnech kjsem našel nástavek plný, usadil se do něj roj. nemlo to žádné dno, tenkostěnný VN seděl na líhách kozy. Místo stropu měl, samosebou dávno suché froté (růžové barvy, pamatuji si to přesně, ale barva původního prostěradla nemůže hrát roli. Včelám nevadila prodyšnost froté stropu, kudy jim tam pronikalo světlo a tudíž jim nevadilo ani to světlo. Froté látka, navíc napnutá, byla skutečně velmi průsvitná.

Od té doby vím, že včely jsou úplně blbý a usadí se ledakde bez ohledu na velikost česna i prodyšnou průhlednost stropu. Vo jsme udělal? Prostě pod ně strčil dno a dal místo froťáku igelit a dekl. Jen jsem litoval, že tam nebyly mezistšěny.

goro
goro 07.01.2026, 08:39:27 xxx.xxx.75.5

To se vám Goro neposmívám, jen se prostě nechci smířit s tím, že už není co vymýšlet a zkoušet.

ale túto vašu myšlienku som nikdy nenapadal… som vám len napísal, že Taranove pokusy študujem podrobnejšie aby som neobjavoval objavené a aby som zistil nejaké skúsenosti iných včelárov, vy sa tiež neopierate len o svoje nápady…

prečo radšej nereagujete na môj konkrétny návrh:

.."tá otázka nepúšťať včely POD RÁMIKY PLODISKA ALE “DO” RÁMIKOV PLODISKA by možno stála za premýšľanie či skúšanie…"

… ano včely sa prispôsobia tomu priestoru ktorý roj najde alebo tomu priestoru, ktorý im včelár poskytne… preto prežijú aj s malým česnom aj s horným česnom a ak im je priestor malý, vyhryzú ho alebo sa vyroja… 

ale nepochopil som skutočne toto : “Úplně jste ignoroval tuto ZÁKLADNÍ premisu mého sdělení, tedy že TUPÁ příroda pracuje stylem pokus/omyl.”  ..to má byť čo???

včelár nepracuje systémom pokus omyl?…najprv im dá česno veľké 72 cm2, potom im dá 9 cm2 a nie je ako tupá príroda, NEPRACUJE SYSTÉMOM POKUS OMYL, má z toho “logický záver” VČELY NEPOTREBUJÚ ČESNO 72 CM2….stačí im aj 6 či 9 cm2…

americký vedci skúmali blchu, povedali skoč a blcha skočila, odtrhli jej jednu nohu, povedali skoč a skočila, odtrhli jej ďalšiu a skočila …keď jej odtrhli aj poslednú nohu a neskočila ponúkal  sa logický záver a oni k nemu dospeli “keď odtrhneme blche všetky nohy, blcha OHLUCHNE

aby sme nedopadli rovnako 😉

goro
goro 07.01.2026, 09:14:26 xxx.xxx.75.5

Tom, pôvodne som vám chcel  ukázať ako sa včely zbytočne pobehujú po priletení k úľu ak je česno maličké v lete a oni ho “hľadajú” a radi by vliezli do úľa… a  ako sa nezdržiavajú zbytočným pobehovaním  pri normálnom česne ale keďže vy videá nepozeráte tak aspoň dva snímky (hoci z nich to bezradné pobehovanie či priamočiary vstup nie je až tak evidentne  vidieť)…

Obrázek Obrázek
Martin83
Martin83 07.01.2026, 10:09:47 xxx.xxx.126.199

Zdravím.

Ptal jsem se Randy Olivera jakou mají velikost česna v zimě a v létě za “velkou louží”😀 napsal mi 1x7,5 cm funguje dobře. 🙂

Tom50
Tom50 07.01.2026, 10:25:13 xxx.xxx.139.232
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 07.01.2026, 09:14:26

Postupně i na předešlé a na přeskáčku.

Medu přinesou stejně i když mají malé česno a tak by to bylo jedno. Jenže je méně vlhký med a méně loupeží. Proto se mi ZDÁ, že je malé česno lepší, než velké. A pořád je ve hře i něco, co ještě neznáme, ale prostě s malým česnem je včelám líp, i když my si myslíme opak (že mají na česně tlačenici a přitom je to možná jen důkladnější vstupní kontrola, nebo něco jiného). Protože se na včelu díváme lidským pohledem a toho se snažím oprostit.

----------------

ale nepochopil som skutočne toto : “Úplně jste ignoroval tuto ZÁKLADNÍ premisu mého sdělení, tedy že TUPÁ příroda pracuje stylem pokus/omyl.” ..to má byť čo???

Přírodě je jedno a nemá mechanizmy jak něco pojistit, nebo udělat nejefektivněji, prostě to udělá nejsnazším způsobem a teprve pak se ukáže, zda to bylo dobře. A ukáže se to tím, že vč přežívá dlouhodobě a nebo relativně brzy zaniká. Sám fakt, že se někde roj usadí nezaručuje, že je to pro včely vhodné obydlí.

S tím také souvisí, že není statistika, která by jasně prokázala, zda je pro včely (méně úhynů například) lepší výška rámku 30 než 24, nebo která orientace díla je lepší a zda je čtvercovost lepší, případně vhodnost materiálu na úl - dřevo vs plast a tak dále. Za celý život se domnívám (mám téměř jistotu), že se některé věci nezpracují statisticky ZÁMĚRNĚ. Proto, aby nebylo jasné, že je něco nejlepší, protože liberalizmus vnucuje názor, že je vše stejně dobré, když to tak někdo chce a liberalizmus vědomně znemožňuje (mocní nepřidělí grant) na výzkum, který by prokázal, že je něco lepší než něco jiného, protože je nepřijatelné dokázat, že je liberalizmus vadná ideologie. Proto se o to snažím aspoň takto já, sám, většina se ke mě nechce přidat.

------------------------

toto jsem při nejlepší vůli nepochopil a proto nereagoval-

.."tá otázka nepúšťať včely POD RÁMIKY PLODISKA ALE “DO” RÁMIKOV PLODISKA by možno stála za premýšľanie či skúšanie…"

-------------------------

Ano, snažím se čerpat i jinde, ale při tom se spoléhám na dostatek odborného vzdělání x (ne plus, ale krát) vlastní, i zkušenosti předků a známých a tím většinou vím předem, co je hloupost a ztráta času. Případně umím vidět souvislosti. Například kde se včelaří jen za platby za opylování a manažeři zemědělců jsou blbí a nechápou, že malé vč má málo opylovačů - že je v tom přímá úměra, tak tam vychcánkové nadělají šestirámky. TOTO JE PŘÍKLAD! A pak, stejně jako “kult cargo” známý z ww2 z Tichomoří, praktikují tady a diví se, že udělali stejné skříňky jako byla Americká rádia, natáhli k nim liány jako dráty a dokonce na sloupy dali i izolátory z mušlí, a stejně líbezné anděly ani hudbu sfér ne a ne zaslechnout… Pak, jako s blechou, usoudí, že je nutné ještě víc lián a ještě víc mušlí a že se to přece nakonec musí podařit! A nebo, že se andělé zlobí a tak obětují mladé holky (ty vojáky zajímaly) a nebo budou domnělé bohy uplácet jinak, ale bude to pořád marné, andělé ani nemuknou.

Kdo nemá vzdělání, logické myšlení a nechápe nejširší souvislosti, ten se pak nadchne pro nesmysl, který jiní vědí předem, že nebude fungovat a nebo za cenu více práce a více jiných nákladů. Snad se dožiju a uvidím, jak nadšení ze šestirámku vystřízliví. Stejně tak vyšumí do zapomnění ležan a stejně tak už mizí nesmysl NN systém. Kde přežívá, tak to už není Farrarův NN systém = práce jen celými nástavky a nikdy jednotlivými rámky, tedy rotace nástavků, ale v jiné formě, jako u Gora a Marxe (a dalších, třeba MS), kdy je to jen komplikvanější Blaník. Od začátku (vyzkoušel jsem mnoho let po sobě) jsem věděl, že je NN systém (rotace) nesmysl a čas mi dal za pravdu. Ale nikdo z těch, co se mýlili, dnes nepřijde a neřekne: "měls pravdu, já byl vůl, že jsem tě neposlechl a naletěl, moh jsem si ušetřit náklady i zklamání".

Vy Goro jste zkusil vysoké rámky, ale nepochopil a nenaučil se je používat, asi vás taky nic nenutilo (jiné podmínky, to samé MS třeba). A tak dále, už je to nuda, píšu to pořád dokola.

goro
goro 08.01.2026, 20:15:10 xxx.xxx.75.5

toto jsem při nejlepší vůli nepochopil a proto nereagoval- .."tá otázka nepúšťať včely POD RÁMIKY PLODISKA ALE “DO” RÁMIKOV PLODISKA by možno stála za premýšľanie či skúšanie…"

Nevadí, len som chcel ďalej rozvíjať tému “horného česna”… proste ak nemá česno ústiť do podmetu pod rámiky, (dolné česno ) tak by malo česno ústiť “do plodiska” (Horné česno) teda včely by mali vchádzať priamo do plodiska a nie do medníka ani nad plodisko…čo je na tom nepochopiteľné?….?včely proste vchádzajú tam kde treba……

K tomuto sa vyjadrovať nebudem  “Vy Goro jste zkusil vysoké rámky, ale nepochopil a nenaučil se je používat”…..UŽ SOM VÁM 5X NAPÍSAL ŽE SOM OD TOHO vášho systému ODIŠIEL PRE VYŠŠIU PRÁCNOSŤ…no nepochopil ste, nemienim o tejto téme viac diskutovať, včelárim tak ako mi je pohodlnejšie, s menším počtom zásahov do včelstvá… vy včelárte ako vyhovuje vám , optimálne pre stanovište kde máte včely  ,..nech sa vám darí …

Tom50
Tom50 08.01.2026, 21:36:04 xxx.xxx.139.232
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 08.01.2026, 20:15:10

Kombinovaný systém je na celém světě nejefektivnější, POKUD SE ZUŽUJE a je snaha využívat jarní snůšky. Tudíž vaše OBJEKTIVNĚ nepravdivé tvrzení, že to u vás bylo víc práce, může pramenit jen z toho, že jste se to nenaučil SPRÁVNĚ používat.

POLOPATĚ!

Jak může být méně práce muset prohlédnout dvonásobek nízkých rámků, něž rámků vysokých? A to je jen JEDEN aspekt. Já právě proto naopak vyvíjím (snažím se) systém, kde dokonce odpadne i podstavený NN pod VN = TLumič a je to LOGICKÉ, protože čím méně rámků, tím LOGICKY méně práce a méně času na stejný efekt. Třeba hledání matky v NN plodišti je často nemožné a nebo nesmírně zdlouhavé a PRACNÉ. K tomu je na vyšším rámku rychlejší jarní rozvoj. Přece to jsou OBECNÉ pravdy a vy sveřepě tvrdíte opak!

A tak mi to můžete psát stokrát a já to stejně nebudu chtít akcepotovat, ale už jsem to pochopil, Nedávalo mi to rozumný smysl pro váš nesmyslný oxymóron. Chápete nyní zase vy mě?Já nemohl uvěřit, že někdo nazývá něco více pracné za opak. Proto jsem vás nechápal, ale vy to stavíte jako, že já jsem hloupý, když jste 5x vysěvloval a já nemohl pochopit.

-----------------------

Pouštění včel do rámků místo pod a nebo nad rámky je podobné, přece jsme byli v debatě dál, u štěrbiny, která je i HČ, ale je až ke dnu a tudíž včely čistí i dno, což u HČ nedělají a tak štěrbina plní funkci HČ i SČ. Pak jsem nemohl pochopit co říkáte. Měl jste říct, že je štěrbina blbost a nehodláte se jí zabývat a pak bych věděl, o čem píšete.

goro
goro 09.01.2026, 07:32:47 xxx.xxx.75.5

tome nenazval som vás hlúpym to je váš názor, len tvdohlavo nechcete pochopiť iných..ale napísal som že nebudem diskutovať o tom čo nechcete chápať, tak nebudem.. ja nenapadám vysoký rámik ale píšem o vyššej prácnosti…je to marný..

ano, práve skúšky zvislej štrbiny u profesora Taranova ukázali aj to, že včely nechcú vchod do úľa v úrovni podlahy ale do rámkov …o tom ešte debatovať by sme mali…

totiž ak tú zvislú štrbinu urobíte len 6 cm vysokú, je sakra dôležité kde bude, ak ju dáte cez celú výšku porušíte svoje názory o tom, že stačí malé česno..

Tom50
Tom50 09.01.2026, 11:10:50 xxx.xxx.139.232
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 09.01.2026, 07:32:47

Konečně jsme se pochopili, děkuji.

U štěrbiny nepochopili a nebo já dělám logickou chybu.

Jestli má být štěrbina pouze 6 mm, tak při výšce 200 mm ode dna je to 12 cm2. Tedy je česno malé a současně zasahuje od úplného dna až do asi ⅔ rámků. Tudíž potom včely vstupují do rámků, ale současně i pod ně a mohou si vybrat. Nazval jsem to “chytrá horákyně” podle známé pohádky s paradoxem - nahá a současně oblečená, tedy česno horní, ale i spodní.

Třeba je to celé nesmysl, mě se na tom ze všeho nejméně líbí pouhých 6 mm šířky. Na druhou stranu, přesně taková mám SČ u některých úlů. Prostě mám dřevěné vložky, které sníží česno 405 x 18 mm na 350 x 6 a to ještě zmenším příložkou na délku jen 200 - 250 mm tak, aby česno bylo u strany. U správné strany.

Nejslabší je na zamýšlené svislé štěrbině fakt mizerné soudržnosti nástavku (tenkostěnného). Ale umím si představit spojení stěn šrouby, které by včelám nemohly vadit, protože na výšku cca 200 mm (bez výšky podmetu asi 180 mm) si představuji jen dva. A nebo i vyšší štěrbinu, ale přerušenou třeba ocelovými pásky z pásoviny 20 x 2 mm například. V Taranovově pokusu taky vyhryzávaly otvory přerušované a tak soudím, že by jim to moc nevadiolo.

Protože ale by úl na 12 rámků, vysokých 30 cm a delších - 43,5 cm umožnil TL na každém rámku, pak by úl mohl mít pevné dno a tím by se soudržnost zajistila. Oddělitelné dno je anachronismus, není nutné na něm lpět. Ležan také nemá oddělitelné dno a nikdo se z toho nehroutí.

--------------------

Tady si umím představit a Petr navrhuje, udělat jen rámky 39 a jen 11 rámků, ale zvýšit je tak, aby SR byl na každém rámku dole. Tím by nebyla porušena “svatá” výška plodových rámků 30 cm. V tom případě bych se já vracel k Sedláčkovi = výšce 34,7, Petr navrhuje i víc. Ovšem to jsou už jen maličkosti.

Na tomto místě dávám tvrzení, vyzkoušené 60 let, že úl nepotřebuje nutně oddělitelné dno. Po celé ty roky mám pořád několik úlů s pevným dnem, medné výnosy se neliší a nepatrná pracnost je zase vyvážená úsporou práce jindy. Jediné co nejde, je, podstavit pod vysoké plodiště nějaký NN (nebo VN). 

goro
goro 09.01.2026, 18:33:19 xxx.xxx.75.5

tak zvislá štrbina len 6 mm?..to ma nenapadlo…

budem uvažovať….🤔

(v pokuse u Taranova robili V 10 úľoch v strede predných stien po celej výške  zvislé rezy široké 10 mm a v 10 ďalších úľoch boli urobené vodorovné rezy široké 8 mm po celej šírke  predných stien.)

Tom50
Tom50 09.01.2026, 18:38:12 xxx.xxx.139.232
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 09.01.2026, 18:33:19

Tudíž byl Taranovův experiment od začátku vadný a tudíž nemohl ukázat nic objektivně správně. Česno uprostřed u obou orientací stavby je špatně. Žasnu, že formát jako Taranov mohl udělat tak ZÁKLADNÍ chybu. 

goro
goro 10.01.2026, 12:38:50 xxx.xxx.75.5
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 09.01.2026, 18:38:12

..asi sa nerozumieme, u desiatych úľov nebolo ZALEPENÉ česno v strede úľa na výšku ale bolo skúšaných aj 10 úľov kde zalepené česno bolo tiež 8 mm vysoké ale na celú šírku vodorovne… česno bolo zhotovené tam, kde si to vybrali včely… 

Obrázek
Tom50
Tom50 10.01.2026, 15:05:03 xxx.xxx.139.232
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 10.01.2026, 12:38:50

Děkuji.

Tragédie je, že jsem líný Taranova studovat a vaše obrázky ani nepatrně nechápu. Vím jen, že když jsem to před spoustou let četl, usoudil jsem, že to dělali blbě a tak jsem to šťastně zapomněl. Nechme Taranova spát, prosím.

Totiž. Mě je HODNĚ jedno co by chtěly včely, mě zajímá CO CHCI JÁ! A tudíž hledám jen to, co vyhovuje mě a snažím se přijít na to, kam až můžu zajít, aby to včelám nepůsobilo oslabení stresem. A opět je tu základní premisa. Já včely nemiluju jako někdo miluje psa a platí statisíce za jeho operace třeba (zatímco někde trpí děti a na jejich operace se dělají sbírky). Ne, mě nejde o včely, aby byly beze stresu proto, aby jim bylo krásně. Mě jde jen o to, aby bylo krásně mě a případně ostatním včelařům. A i obecně lidem, protože včely = opylování = prospěch obecně všem.

Přece každý sedlák, když chtěl od krávy zdravé tele a velký nádoj kvalitního mléka, tak jí nemiloval, že ne! Jen, když byl chytrý věděl, že krávě nesmí komplikvat život, ale moc ho nezajímaly pocity krávy a její tužby už vůbec ne. Buď byl chytrý a zajistil krávě skvělé podmínky a nebo byl tupý a kráva byla hubená, měla tuberu, tele zmetala (odtud zmetek = pro mladé, zmetání je u krávy potrat) a mléka bylo málo s mizernou tučností a plného bacilů.

goro
goro 11.01.2026, 11:12:16 xxx.xxx.75.5

A tudíž hledám jen to, co vyhovuje mě a snažím se přijít na to, kam až můžu zajít, aby to včelám nepůsobilo oslabení stresem… 

v podstate sa tak správa väčšina včelárov, so včelami robia hlavne to čo vyhovuje im (zavedenie rámikov, materská mriežka, delený úľ na nadstavky, maximalizácia výnosov medu…) ale vy ste spomenul podľa mňa aj veľmi dôležitú vec, nič z toho čo včelár robí by nemalo stresovať včely pretože stres včely oslabuje , oslabené včely ľahko podľahnú chorobám a včelár nemá z nich maximálny úžitok ale často mizerný až žiadny!

 k tým obrázkom od profesora dám komentár skôr pre ostatných ak by sem zablúdili (nebudem sa venovať tej zvislej štrbine, nakoľko tá bola umiestnená v strede úľa a nikde inde včely česno robiť nemohli, čo pri teplej stavbe zrejme nevyhovuje, ale cieľom tejto časti pokusu bolo hlavne stanoviť v akej výške od dna si včely česno vyhryzú) 

teda v pokuse bolo u desiatych úľov česno 8 mm vysoké na celú šírku úľa (300 mm) vodorovne, pri dne úľa a cieľom pokusu v tejto časti bolo zistiť kde si česno včely vyhryzú a aká bude jeho veľkosť!…

 postup bol taký , že v rôznych mesiacoch roka sa toto česno o veľkosti 24 cm2 prekrylo nepriehľadným povoskovaným papierom (v niektorých experimentoch boli štrbiny zalepené propolisom) sa sledovalo kde si včely urobia vyhryzú vletový teda kde bude jeho poloha a aká bude veľkosť česna... 

výsledky sú zobrazené v pripojenom obrázku, teda je tam pásik ako zalepené česno a v rôznych mesiacoch si včely urobili v rôznych polohách viacero rôzne veľkých vletových otvorov (čierna farba je voskový papier, biela je vyhryzený otvor)... 

prečovčely  nerobili len jedno česno?...tento problém bol spôsobený žiaľ zvolenou metodikou, výskumníci nepriehľadný papier prepichli každých 5 mm otvory s priemerom 1 mm. Totiž včela pri ceste z úľa hľadá na stenách prenikajúce svetlo (poznajú to včelári s úľmi z polystyrénu, minimálne uštiepenie kúska v deliacej rovine a už si tam robia česno).

 Ale poďme k výsledkom sú to tie vodorovné obrázky, (vždy v každom mesiaci sú zobrazené prelepené štrbiny na troch úľov po tom ako včely „upravili“ veľkosti česna podľa svojich prestav) : 

ak sa prelepil vodorovný otvor do úľa neprehľadným papierom v máji/ v květnu tak si včely urobili po šesť vletových otvorov rôznej veľkosti, ak im prelepili otvor v júni/v červnu či v júli/v červenci, odstránili všetok papier, pretože potrebovali česno na celú šírku úľa...ak im prelepili papierom otvor v auguste/v srpnu, tak včely si urobil 4-8 vletových otvorov rôznej veľkosti ale už nepotrebovali česno mať celé odkryté (znáška skončila, včiel bolo menej) a ak prelepili otvor v septembri/v září tak včely už urobili len 2-3 menšie vletové otvory (chystali sa na zimu?) 

môj prvý predbežný dojem z tejto časti pokusu je, že včelstvo v priebehu roka by chcelo mať rozličnú veľkosť česna ... 

podľa jeho sily, podľa počtu včiel či podľa kalendára? 🤔


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.