Jak nepoužít mřížku

Pane Karle. Napsal jsem celý dlouhý elaborát jak nepoužít mřížku a přehlédl jsem zadání, že to chcete u NN systému. To podle mých celoživotních zkušeností nejde právě proto, že rozhodující je, že vč má plod vždy raději na vysokém rámku než na nízkém. Kde si nemůže vybrat to asi fungovat nebude. Nic ale nezkazíte, když to zkusíte. Bylo by dobré, kdybyste ostaním dal vědět na CHZ zda to fungovalo i u NN systému. Následuje tedy původní článek.

-----------------------

OK. Vysvětlil jsem to už několikrát, ale včera jsem v jiném vlákně avizoval znovuvysvětlení a tak se toto vlastně hodí. Myslel jsem, že jen oživím (a nejdřív najdu) vlákno, kde se o tom už píše. Nevadí, dám to tady.

Možná pana Karla zklamu, neumím to při pouze jedné míře rámků v jednom úle. (toto tvrzení není přesné, jde to za určitých podmínek i s 24 a to vyvsětlím a popíšu jindy a jinde) Základní pomínka je Dadantsystém, někdo ho nazývá systém kombinovaný, tedy vysoký a nízký rámek v jednom úle. Bylo by také dobré, spíš nutné, načíst si nejprve co přesně systém Dadant je a v čem spočívá. Dále už tedy jen o systému Dadant.

Mřížka vždy včelám vadí a je to pro ně stres a odborná literatura tvrdí, že snižuje medný výnos i jen na polovinu a současně přispívá k rojení. Proto je dobré mřížku nepoužít.

Ovšem včely mají sklony proplodovat většinu a některé i všechno co přinesou a tak my je musíme přimět, aby tuto svou přirozenost nedělaly.

Jsou tři základní věci, proč matka někde klást nechce. A -Rámky dál od sebe než osově 35 mm, B - pouze panenské dílo a C - nižší rámek než ten, kde je dělničí plod.

A - do NN medníku se dává jen 10 místo 11 rámků a rozteče jsou od oka. Lze použít roštů-šablon, kterými se rozteče vymezí přesně, ale není to na nic potřeba a je to zbytečná pomůcka.

B - když si může matka vybrat, raději klade do tmavšího díla, údajně je teplejší.

C - tady je ale prazákladní podmínka, že v plodiskovém VN je dostatek místa pro dělplod. To Adamcův kvadrát 39x24x11 nesplní. Nesplní to ale ani Blaník míry 39x30x11 a nic co má menší plochu než 155, ale lépe 160-165 dm2. Toho se v jednom nástavku nedá docílit, protože by se musela porušit “svatá konstanta” a tou je výška rámku 30 cm u jakékoli délky rámku. Pak nezbývá, než že plodiště musí být složené z VN, doplněném NN, který ale MUSÍ být pouze pod VN. (existuje i varianta s tzv horním TLumičem, ale tím to nyní nekomplikujme, to je nouzové řešení) Totiž, NN pod VN včelstvo vnímá jako prostor i nevnímá, je to jako “chtrá horákyně”, prostor tam je i není, včelstvo ho může opustit a stáhnout se nahoru do VN aniž by to pro něj znamenalo nějakou velkou ztrátu či poškození. Dá se lidově říct, že spodní NN ve funkci Sedláčkova POLštáře, lépe však TLumiče (rozdíl jsem včera vysvětlil podrobně) je pojistný ventil, sloužící jednostranně. Může odlehčit přetlak, ale “podtlak” nezpůsobí. Navíc se do TL přesune chov trubců a ve VN není vůbec, po naplnění celého VN se zlikviduje vysoký trubčák - původně SR a ve VN je tudíž všech 11 rámků dělničích. Výhodou je míra 30, ale funguje to znamenitě i u míry 24 a všeho mezi tím, jen prostě použít NN spolu s VN je ZÁKLADNÍ PODMÍNKOU. Proč nejde použít dva VN 39x24x11, jeden jako plodiště a dolní jako TLumič jsem už vysvětlil a vysvětlím (zopakuji) jinde a jindy. Je to ve vlákně o omylu s názvem Tachovák.

----------------------------

V předjaří zúžené vč BP, tedy s komorou roste a postupně se přidávají M. Proti původní provozní metodě Blaník jsem objevil, že je lepší vystrojit TL už v době květu jív, což někdy vysvětlím (už se stalo v různých vláknech, ale zopakuji na jednom místě jindy a jinde). Vč ale dokud nemá VN plný a dokud má ve VN vysoký SR, Tlumič většinou neobsadí, ale bude “vědět”, že tam je a nebude se cítit stísněné. Toto je naprosto stěžejní předpoklad!!!

Když je VN plný a na poslední pozici je SR, ten se odstraní a nahradí dělničákem. Pak vč už nezbyde nikde jinde místo pro chov trubců než v TL a největší opozdilci, kteří v tuto chvíli ještě TL neobsadili, tak učiní teď.

Nastala chvíle vpuštění do prvního medníku. Roky jsou průběhem počasí různé, vše co píšu je o průměrném roce u průměrného vč. A tak budou opozdilci, asi třetina, ale bude i asi třetina vč, která budou muset dostat medník o něco dříve. Dál tedy jen o průměrných.

Kvete špendlík. Do TL nelezeme, co tam se dělo zjistíme až při jeho rušení za rok v době květu jív. VN je tak plný včel, že jsou nahusto obsazené i strany rámků od stěn. Tehdy se přidá celý NN jako první medník. Obecně platí, že se nikdy nesmí přidat 100% prostoru, který vč ovládalo. I když mají Adamiti dvě bedny, plodu je jen do jedné (i když to mají roztahané v obou VN) a jestli přidají medník celý VN, pak rozšířili o 100%, protože prostě vč spodní bednu neovládá a “nepočítá”. Proto musí být medníky u Dadantsystému pouze nízké. Nepočítá se ani TLumič a tak u míry 39x30x11 je medník 39x15x10 prvě 50% a to se smí. I když se dá na míru 24 NN 15, pořád je to rozšíření asi jen o 67% (+-) a i to je přípustné. (jsem líný počítat to přesně)

Předchozí zásady když se nedodrží, nic dalšího se nemůže podařit!

Nyní to nejdůležitější a to je způsob JAK vystrojit první medník v sezoně. Nebude to stručné, protože bude ihned zdůvodnění a vysvětlení.

Je nutné si načíst mojí “pohádku” 

https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/20248-kolik-ma-vcelstvo-postavit-dila-pohadka/

Takže, v prvním medníku musí být souše. Jenže jakmile budou uprostřed, jak radí někteří méně zkušení, matka je dojde radostně zaklást bez ohledu na to, kolik místa má ve VN. Jestli dáme jen mezistěny, uteče nám část snůšky, často celá, viz pohádka. Jak tedy?

Panenské souše dáme po dvou ke stěnám a doprostřed přijde 6 M. V medníku NIKDY, ANI V ŽÁDNÉM DALŠÍM MEDNÍKU, nesmí být možnost volné stavby a dokonce ani jako pětikoruna. Tam by ihned postavily trubčinu, tu by došla zaklást matka a jak jednou bude nahoře, většinou tam zaklade co se dá a bez ohledu, že má dole místa nadbytek.

Jak to funguje.

Do souší u stěn matka klást nepůjde, kladla by jen nad prostředkem plodiště. Tam ale jsdou M. Ty voní cizí vůní (ano, i M voní pro matku atraktivně) a to matku vždy ihned vyrajcuje ke kladení. Do M to ale ined nejde. Do souší u stěn tedy včely nosí sladinu a zahušťují jí na med - tudíž se nepřipravíme o med přidáním pouze M a současně stavitelky usilovně staví mezistěny na prostředku. Mezitím vyvanula vůně cizího vosku z mezistěn a ty přestaly být pro matku rajcovní. Někdo tu nedávno tvrdí, že matka klade do polovičních buněk. To je nesmysl, to se nikdy neděje. Ano, klade uprostřed stavěné M, kde jsou buňky hotové a u krajů a v rozích je jich jen půl a nebo jen M, to ano, ale do polovičních buněk matka neklade, určitě ne v normálních podmínkách.

Co ale do nedostavěných buněk včely dávají je sladina a tak až jsou buňky hotové, už je v nich budoucí med. Už to cize nevoní a navíc je dole místa dost a tak matka uklidnila vášně a už se nahoru neobtěžuje, taky jí včely asi nechtějí dělat místo - přanášet med. Taky jsou tak rámky dál od sebe a to jí sice samo o sobě nezabrání, ale vydatně přispívá. Je tu ještě jedna mnou postulovaná věc, kterou jistě někdo nazve domněnkiu, ale je logická a emporicky (mnou) ověřená. V medníku není kvalita vzduchu vhodná pro plod. Včely by jí mohly udělat, ale proč když je jinde v úle místa dost? Ovšem stačí očko, do medníku jde čerstvý vzduch a umístění plodu do medníku nebrání už vůbec nic. Předešlé o očku v medníku je jen moje dedukce, neboli domněnka.

Co další medníky?

Jestli je skvělé počasí a snůška skvělá, je první NN postavený a zanesený za týden, med není zralý, stále se líhnou další včely. Vč dávno hospodaří v TL, ten už na nárazovou snůšku nestačí a sladinu by cpaly mezi plod a matka by neměla kam klást. Pak se přidá další medník a ten musí přijít pod ten, co na úle už je. Druhý medník přidaný nahoru budou dokonale ignorovat!!!

Druhý medník vystrojíme podobně, už ale můžeme dát méně M. Jestli máme čerstvě vytočené panenské souše, vždy je dobré je dávat ke stěnám na neatraktivní pozice a když souše i doprostřed, tak pokud možno loňské suché bez zbytků medu a vůně.

Když se dává třetí medník - je to zbytečné se dřít, zpravidla jde už vytočit první medník, ale někdy je vč tak silné, že třetí NN dostat musí i kdyby snůška zrovna nebyla. Ovšem to už kvete a nebo končí řepka, kvete hloh a vč jsou na absolutním vrcholu (rozhodně ne až 21.6.!) a nyní už můžeme do podsouvaných medníků dávat samé souše a zakladení už v drtivé většině nehrozí. Ale i nyní a i při pozdnějších snůškách než je hloh, vč v mednících staví, ne ale už tak ochotně a tak rychle. A tak je M možné dávat i po hlohu v malině a i později.

-------------------------------

Jednu slabinu, asi neřešitelnou, výše popsaná metoda má a zda je to slabina - negace a nebo naopak benefit bude vnímat každý jinak. Tímto způsobem se silně hromadí perfektní panenské medníkové dílo a nakonec nezbyde, než vyvářet nádherné mladé souše. Já to řeším jinak.

U některých vč risknu nedát naprostředek M a dám víc souší, doprostřed M třeba jen 2 a nebo žádnou. Protože vč má pojistný ventil = TL, v drtivé většině matka klást do medníku nejde i když má uprostřed souše. PANENSKÉ. Rámky jsou dál od sebe, dole má místa dostatek a také jsou souše pomačkané z medometu. Ale když se náhodou někde stane, že matka nahoru klást jde, nikdy nezaklade víc jak 2-4 plorámky a udělá jen půlměsíčky nad SL polorámku. Tento plod pak soustředím nad oddělek - je současně zajištěno krmení oddělku skutečným medem a ne náhražkou. Prostě zaplodované polorámky se dají využít rozličnými způsoby. Rámky už nepanenské pak skončí v KK a pak v TL. Ale většinou i do KK a TL dávám rámky prvotřídní, protože zakladených a poškozených není nikdy dost. Ale pro někoho možná může být na obtíž, že mu včely postavily hodně díla a daly hodně vosku. Já to ale za slabinu provozní metody nepovažuji.

----------------------------

Doufám, že jsem PODROBNĚ do nejmenších detailů vysvětlil vše jak nepoužít mřížku a ve vlákně o výrobě úlů popíšu, jak si například k Adamci (nebo jakémukoli jinému úlu) pořídit NN ještě letos. A vůbec NN nemusí být půlkou vysoké míry. To jsem jinde už vysvětlil také proč to tak předkové a i originál Dadant-Blatt má. Metoda Blaník vůbec ten požadavek výchozích úlových systémů nevyužívá a nepotřebuje. Tudíž k míře 24 lze dát NN vysoký 11-17, přičemž ale nic vyššího než je 15 neradím. I tak je NN plný medu tak těžký, že je práce s tím nezdravá i pro mladé lidi. Jinde jsem popsal svůj NN vysoký 11 a tvrdím, že tím jsem měl před 40 lety začít. Jenže to ještě Sedláček chodil do základky a nevynalezl svůj úl, od kterého je moje míra 39x11x11 odvozená. Mohl jsem ale mít půlku Adamce a tedy 39x12x11 a uvažoval jsem o tom. Jenže masírla tehdejšího mejnstrýmu, tedy Dolu a Včelařství mě odradila. Škoda.

Karle… môžem ťa ubezpečiť, že  v NN systéme to bez mriežky funguje tiež, už roky včelárim bez mriežky v zostave ⅔ LG (výška rámika 159mm)…. teda tvoj rámik je len o 9 mm nižší a aj keď ja o niečo kratší (LG má dĺžku 448 mm) myslím že by to šlo, len musíš ako napísal Tom ODSKÚŠAŤ!

ToM NIELEN popísal ako a prečo funguje včelárenie bez mriežky v Dadant systéme (teda v plodisku vysoké rámiky a v medníku nízke) ale súčasne napísal aj základné princípy kedy matka kladie do súší vajíčka a kedy nie! …opierajúc sa o to čo TOM napísal je treba dodržať niekoľko vecí aby matka pri NN kládla len v plodisku a  nekládla v medníku a med sa mohol teda točiť len z panenských plástov aj keď tam nie je mriežka. 

1. prívod čerstvého  vzduchu

matka kladie poblíž prívodu čerstvého vzduchu teda v dolnom nadstavku  pri česne ale aj pri očkách ako píše Tom!…ak máš na nadstavkoch pootvárané očká matka bude klásť vajíčka a včely chovať plod nielen v dolnom nadstavku ale na stredových plástoch oproti otvoreným očkám a vytvorí tak bez mriežky taký plodový sloup stredom zostavy a med budú včely ukladať do krajných súší a ešte bude všade aj peľ okolo plodu! …a to nebude klásť len do prvého nadstavku ale do každého, ak budú všade otvorené očká, tak kludne nejdeš plod aj na stredných plástoch v piatom nadstavku! teda očká stále zatvorené (očká sú na nadstavkoch na iné účely - tvorba odložencov a pod.) …súčasne je dobré, prívod vzduchu do dolného nadstavku ROZTIAHNUŤ  ABY MATKA šla viac s kladením na bočné plásty, kde jej privedieš čerstvý vzduch rozšírením česna. Ja mám veľkosť česna cez celú šírku úľa!

2. súše…

matka uprednostňuje na kladenie ako písal Tom tmavšie dielo, kde už sa nejaké včely liahli. Je preto potrebné aby také súše mala v plodisku a aby ich bol dostatok! …dva tvoje nadstavky sú málo na to aby matke postačovali a minimum by museli byť 3 ale vzhľadom na rozmery odporúčam 4!… ja mám plodisko na štyroch nadstavkoch. …v tom štvrtom nie je všade plod, na krajných plástoch majú rezervné zásoby pre prípad pokazenia počasia…. do medníka sa pridávajú panenské súše, na ktorých by nemalo byť ani pár trúdich/trubčích buniek…podobne ako Tom pridávam v medníku (5-7) panenské súše aj medzisteny, včely potrebujú stavať a včelár potrebuje panenské súše…keď pridávam prvý medník snažím sa dať staršie , niekoľko ročné súše …nevoňajú a majú už hrany buniek spevnené propolisom, čo matka môže chápať že si to včely upravili na skladovanie medu a nekladie tam vajíčka ... veľa závisí od sily rodiny a od znáškových pomerov…ak je silná znáška stlačia matku dolu, včely ju jednoducho hore nepustia.. sušia v bunkách med, naťahujú také vrstvičky zo sosáka, a potom už len vysúšajú prúdením teplého vzduch, nová vrstvička a presúšanie… matka nie je blbá, kde je med alebo peľ nekladie (ak niekedy nájdeš vajíčko v bunke s peľom POZOR to kladie trubčica)…výnimočne sa môže stať, že matka nemá v plodisku dostatok miesta a niečo nakladie aj ďalej ako v plodisku, teda v medníku citujem Toma: “nikdy nezaklade víc jak 2-4 plorámky a udělá jen půlměsíčky nad SL polorámku. Tento plod pak soustředím nad oddělek - je současně zajištěno krmení oddělku skutečným medem a ne náhražkou. Prostě zaplodované polorámky se dají využít rozličnými způsoby.”…niekedy pred medobraním sa tiež môžu zložiť takéto plásty do plodiska výmenou za krajne medové plásty v tom medníku včiel.

3. trubčina

Tom detailne nespomína tento faktor, pretože píše o tom v technológii dadantu (Blaníka) ale aj tu zdôrazňuje že keď sa pridáva medník je potrebné aby bola trubčina  pod plodiskom v tlmiči… trubčina totiž pôsobí na matku ako magnet, včely jej síce pripravia, propolisom vyleštia bunky kde chcú aby kládla, ale ona každú voľnú chvíľku kontroluje všetky trúdie/trubčí bunky v úli aby položila neoplodnené vajíčko, pretože práve trubec je zárukou rozšírenia rodu, jej genetiky. skrátka trubčina drží matku dolu , silnejšie rodiny sa vo vyššom podmete postavia trubčinu čo matku drží v dolnom nadstavku …ak včelár preferuje nízke dno, nízky podmet, MUSÍ zabezpečiť aby bol v dolnom nadstavku plodiska vždy trúdi/trubčí plást (SR)!

dalo by sa písať donekonečna, metód je viac, napríklad Tomom spomínané rozšírenie medzier v medníku - vynechať jeden plást s cieľom že včely predĺžia bunky neodporúčam, často funguje len čiastočne (matka položí vajíčka skôr ako včely predĺžia bunky ), a ak aj vystavia med v hlbších bunkách sa im horšie vysušuje a môže obsahovať viac vody! … tiež sa používa MK (medná komora) medzi medníkom a plodiskom, kde sú plásty s medom ale treba si uvedomiť že toto síce matku v plodovaní zastaví, ale súčasne sú včely menej aktívne v nosení do medníka a môžu zaplniť plodisko a vyrojiť sa…tiež včelári niekedy vkladajú mriežku len pri zoslabnutí znášky a pri obnovení znášky mriežku vyberú… niektorí včelári (aj ja 😉) majú sito miesto dna a matka sa drží s plodovaním pri čerstvom vzduch, teda dolu…

zostručním:

trubčina dolu, česno do šírky, veľké plodisko cez 4 NN s tmavými plástami, ako medník včelára  5-7 nadstavok… A DOBRÁ ZNÁŠKA …😜

AKO NAPÍSAL TOM SKÚSIŤ!!!

Gratuluji, těší mě, že vám to zafungovalo. Jenže. Kvůli vaší stručnosti já nevím, zda máte systém Dadant - vysoké plodiště a nebo NN systém. U druhého vám já neporadím, to je nereformovatelná slepá ulička. Tedy pokud chci mít pouze panenský med a pouze z plástů, které nejsou v úle v době léčení.

U Dadant systému je jediná možnost obměny vysokého díla předjarní zužování, komorování. Jenže tomu MUSÍ předcházet mít v úle předek a zadek plodiště a celý rok se snažit dávat dopředu mladé rámky a dozadu staré tmavé. Protože jedině tak mám v době zužování neobsednuté staré rámky a můžu je dát do komory. (proto, TAKÉ proto nemůže nikdy fungovat česno uprostřed, i kdyby to tak měli třeba v Nebi a třeba sám Archanděl Gabriel s Ambrožem, Javali, víme?)

Proti tomuto jde nesmysl v podobě tvrzení, že se vč nemá přeskupovat pořadí rámků a dělat jim v tom bordel, jak se tihle myslitelé domnívají. Zebrování + nesoustřeďování starých rámků v zadku plodiště pak je vrchol hlouposti, přímo vylučující možnost dostatečné obměny díla v plodišti.

Ale to je pořád dokola, popsal jsem to tu jen já nejméně stokrát + mnozí další. Prostě se musíte všichni naučit chápat souvislosti. Musím se umět rozhodnout komu z mentorů věřit a to není lehké, pro mě bylo 20 let neuvěřitelné, že by před sametovkou J. B. psal a Včelařství otiskovalo úplné nesmysly, přeložené z cizákova o jiné včele v jiných podmínkách. A tak je na každém, zda uvěří modernímu mejnstrýmu se zebrováním a napříkald česnem uprostřed, jak nedávno propaguje Javali - v takovém úle budou problémy a úhyny pořád, a nebo konečně přestane vč škodit. Někdo si říct dá, čím dál víc, hlavně mladších, si říct nedá. Tak jo, pak ale nefňukejte.

Protože jste se Karle vyjádřil nejasně, pak moje dohady na co se to vlastně ptáte. Stačí psát jasně a holt to pak není stručné. Taky úplně nevím, JAK jste to udělal, já a Goro to děláme rozdílně.

Až teď vidím, že v zadání máte NN systém. To je tak moc pracné, že jsem to sice roky zkoušel, ale s mizerným výsledkem a už nikdy více. A před koncem života musím říct, že škoda let ztracených NN systémem. Pořídil bych si k tomu vysoké plodiště a vše ostatní máte. Mě nikdo nesdělil, že je to špatný způsob, naopak, tehdejší mejnstrým to cpal horem dolem. Vy máte výhodu, že to víte. Dál je to na vás.

Napsal jsem toho spoustu o česně u strany i u SS. Prostě se postavte za úl a česno udělejte u levé strany, tudíž když se na úl podíváte zpředu, bude logicky vpravo. Když se dá vč vybrat, 9 z 10, ale spíš 19 ze 20 si ho vybere na té straně, co tvrdím. Bude to souviset se směrem siločar mag pole, podobně, jako u vodního víru. Na jižní polokouli to bude naopak - ale jen moje domněnky, vlastně mě to nezajímá a hlavně mi to žíly nerve.

Vše ve vč se odvíjí od česna viz nejlepší česká kniha o chovu včel - Brenner - Zákonitosti života včelstva.

Teplá stavba je ale pro včely a hlavně včelaře lepší. Patrně kvůli výměně vzduchu v zimě (i jindy v roce, ale v zimě nemůžou včely nic ovlivnit). Už sám název předků říká jasně kde je lepší hospodaření s teplem v kritické fázi roku = předjaří a časném jaru.

Už jsem vysvětlil mnohokrát proč nařídila Strana KSČ v padesátkách aby bylo co nejméně ztrát vosku zplesnivěním. To proto, protože pravý včelí vosk nutně potřebovala tehdejší zbrojní výroba a zavilí kapitalisti uvalili embargo (dnes se to nazývá sankce) na vosk. Imperialisti byli tak zlí a zavilí, že nechtěli soudruhům prodat ZA ŽÁDNÉ PENÍZE komponent nutný k výrobě zbraní proti zavilým imperialistickým kapitalistům. Za velmi úsměvné považuji, jak dodes nesečtělí včelaři plní závazné nařízení Strany a Vlády  staré 70 let... Strana i komunistická vláda je dávno v - jistě víte kde, ale mnozí včelaři pořád plní její nařízení.

A zpět ke včelám - druhý rok experimentujeme s relativně malým česnem jen asi 10-15 cm2 a zdá se to být pro vč po všch stránkách lepší. Vy Karle zjevně neznáte moje texty a tak hlavně zrušte DEFINITIVNĚ všechna očka a i síta a rozhodně paroprodyšné stropy. Ano, nechte jako jediný přívod vzduchu do úlu česno. I tak malé!!!!

Je to do jiného vlákna, ale kvůli kontextu s malými česny patří právě sem včerejší informace - jeden Blaníkář o víkendu vytočil první kvěťák s vlhkostí 16%.

Jak bude podmet víc jak asi 20 mm, budou tam stavět nějaké blbosti a to my nechceme, my chceme aby stavěly v TL, to a tam, co chceme my. Někdy je nutné najít matku. Ráda do divočinou prostavěného vysokého dna zdrhá a to je jeden z důvodů, proč nikdy nikde nic v civilizovaném úle divokého bez rámků!!!

V půlce osmdesátek jsem dostal 3 dna s podmetem 65 mm. Součástí den byla krmítka tak, aby se tam natěsno vešla, jen vepředu krmítko nedolehlo na čelní stěnu a byl tam nechaný asi 20 mm odstup. Krmítko ve dně je blbost, padá do něj všechen bordel, tak zvaná měl. A měl je odpad určený přírodou (nebo Bohem) na vyhození a ne aby z něj výluh konzumovaly včely a množily se v tom nějaké potbory. Tak jsem krmítka obrátil nahoru dnem a v tu ránu měla dna perfektní podmety 20 mm. Dna bývají vždy přístupná zezadu, udělal bych jakési “cihly” z extruďáku příslušné síly, 3x natřít latexem - nebo opláštit a je z hloupého dna dno rozumné, nízké. Podmet je potřeba 18 mm, to je přesně ta vzdálenost, kterou včely nedostavují u vysokých rámků ke spodní loučce - zákonitost.

Menší podmet taky není dobrý, je tam přece celoročně podložka a lepší je tlustá asi 2,5-3 mm. Takové jsem si pořídil za komančů v roce 1985 a mám je dodnes. Bohužel ne dost.

A jestli dna mají síta, rozhodně se to nevyhazuje!!!!! Prostě něčím se to vyplní, jak popisuji výš a když by byla někdy potřeba síta ve dně - třeba při převážení včelstev, síto se náramně hodí. Síta, když už ve dnech jsou, prostě zachováme, jen je zaslepíme. Ale tak, aby to bylo vratné. Kolem vložky snižující podmet stačí mezírka 2 mm. To včely zalepí aby tam netáhlo. Samosebou pozor na průlez vepředu aby vložka nedolehla k čelu dna.

Ještě je tu česnová vložka, tak zvaný klín. Tak se to jmenuje i když to není klín. Ten má z výroby vyfrézované česno uprostřed. Tohle vyhodíme, uděláme stejné dřívko, jen bude mít kratší délku tak, aby to vytvářelo česno u strany. Já tam mám například betonové hladké cihly. Tak dlouho mi zástrčky shazovaly sýkorky a myši, až mi došla trpělivost. To proto, že dno Blaník nemá celou přední stěnu. Nemá ani zadní, tam je ale celoročně volně vložená zástrčka tak, aby bylo dno ihned a snadno přístupné kdykoli. Mimochodem, stejnou zástrčkou se jedním pohybem úplně uzavře úl.

A tak dále…

------------------------------

Kdo se nad tím zamyslí, dojde mu, že nic jednoduššího než Blaník asi neexistuje. Pak už snad jen Africké necky, nebo Japonský nesmysl, ale tady jsme v civilizaci v Evropě. V té Evropě, kde všechna dnešní civilizace začala. Já dobrovolně na úroveň Afriky nepůjdu nikdy! Já ne. Ale jsou i tací, co se zhlížejí v košnicích, klátech a podobných nesmyslech. Mimochodem, zlí komunisti striktně zakázali zákonem (nebo Vyhláškou), že se včely chovat smějí JEN V ÚLECH S DÍLEM ROZBĚRNÝM. Paradoxně byli tedy soudruzi v úlové otázce (nejen) civilizovanější. Kdybych měl tu moc, opět bych všechny nesmysly zakázal, směly by se jen úly s rámky. Ne trámky bez BL a SL, jen rámky!

Vše tu najdete, musíte to postupnbě nastudovat. TL je zkratka pro TLumič a tento odborný výraz nemůžete najít v žádné odborné literatuře, protože je to můj vynález a tudíž i název je originální.

Ať se vám daří.

Anonymní:

Ahoj Tome a Goro zkusil jsem na NN nepoužít mřížku a jde to. Super Ale potřebuji poradit jak odměnit staré souše v plodišti to se mi moc nedaří. Dík za radu Karel

Ak bola otázka aj na mňa roky mám NN  (nízke nadstavky )na studenú stavbu…včely vediem bez  materskej mriežky, med ťažím len z panenských plástov, ktoré sú v čase aplikácie prípravkov voči klieštiku mimo úľ…

K otázke len toľko, staré súše v plodisku jednoducho odstraňujem tak, že vždy na jar odoberiem preč z úľa spodný nadstavok s najstaršími plástami čím odstránim každý rok 10 najstarších čiernych súší… …

Karle, děkuji za ocenění mojí práce.

Už mám originál Dadant-Blatt, zatím jen na 10 rámků, desetirámkový nástavek už schne barva a i dno je hotové. Měl to být univerzální tak zvaný Hybrid, kdy po pootočení o 90 to měl být Langstroth. Jenže!!!

Lang nezná výšku 30, jen Jumbo 28,5 a nebo SuperJumbo (tak se asi nejmenuje a pokřtil jsem ho tak asi já, vlastně nevím a snad to nevadí kdo to vymyslel) a to má výšku 32,5 a to se už bojím je moc a 28,5 málo a tak zatím Lang nebude. Je mi 69 a sil ubývá a už na něj asi nedojde.

Ovšem délka rámku větší než 39, i jen těch 43,5 se zdá být úžasná, navíc ve dvanáctirámkovém provedení (originál) nebude potřebovat TLumič a tudíž se nikdy nebude zvedat VN ze dna a dno by mohlo být napevno přibité. A to je cíl pro ženy a starce, nemuset nikdy zvedat VN. Také proto NN 39x15x11, protože i ten je velmi těžký a tak větší nechci. Protože co s hardvérem, kterého mám nadbytek - asi do smrti nebudu muset vyrobit jediný nízký rámek, stačí jen “recyklovat” ty, které už mám, je jich přes 2.000 ks.

K vaší otázce. Můj (prozatímní) desetirámek D-B je na Studenou Stavbu, protože to byl úl 39x30x14, ano, na 14 rámků na Teplou Stavbu (pevné přibité dno) a tak pootočením rámků o 90 to umožnilo použít delší rámky 43,5, ale jen 10 (je to PS úl, byl zevnitř vyhlodaný a musel jsem ho vyvložkovat, proto jen 10 rámků). Prostě nějak začít bylo potřeba. Ale idea je, že i tyto pokusy D-B a případně SJ budou na TS. Protože za žádnou cenu nechci “obohatit” českou změť o další paskviloidní míru 44,8 x 30, tak proto zatím Lang ne. Pokud ano, vyrobím prstence vysoké 2,5 cm a tento prvek bude možné snadno přichytit 4 vruty k VN původního Hybrida, aby to dalo rozměr 44,8 x 32,5. 

Ke všemu ale budou moje NN 39x15 a 39x11.

A protože jasně píšu, že nechci nové míry, opět vysvětlím jak jsem přišel na výšku 11 cm u mého NN 39x11x11.

I když nesouhlasím v ničem se Sedláčkem, vyšel jsem z jeho míry 39x34,7. Tři jedenáctky na sobě, se dvěma Včelími Mezerami (8mm) dávají přesně 34,6, tak proto právě 11, aby tři NN na sobě dávaly Sedláčkovu míru 39x34,7 a tudíž jsem nevytvořil další paskvil s další mírou. Doporučuji při pokusech uvažovat jako já, naštěstí mi vštípili předkové, že se nikdy nesmí dělat atypické míry k těm, co už jsou. Předkové tvrdili, že není možné si nevybrat z toho, co už je.

(i když Langstroth s výškou 30  a dvanácti NEPLECKATÝMI rámky je představa víc než velmi lákavá kvůli benefitům, které by to nabízelo, přiznám se k tomu uvažování - tvrdím, že výška rámku 32,5 nebude fungovat, je už moc vysoká)

Podruhé k otázce zda Lang na TS. Uvažovali jsme hlavně s Romanem o česně přímo v rohu nástavku, což není konstrukčně úplně jednoduché. Uvažovali jsme o Horním Česně, ale i v případě SČ je to lákavé. Díky tomu, že česno stačí relativně velmi malé (ukazuje se, například že čím méně větraný úl tím sušší med //nelogičnost, ale je to tak//, kromě jiných benefitů) a pokusy běží, posléze zveřejním výsledky.

Tome, zasa budete v niečom medzi včelármi v ČR medzi prvými. . Málokto dokáže verejne priznať že dlhší rämik ako zázračných (českých) 39 cm  má niečo do seba..👍… …

Nejsem první, tvrdil to na VF už kdysi Jiruš - KaJi. Má to i logiku, zjara, přesněji v předjaří se líp vč rozvíjí v rámci daného plástu než přes uličky.

Už jsem tady o tom letos psal asi před měsícem, že vč v mém pokusu s D-B je očividně rychlejší.

Taky jsem už před časem (asi ještě na IF) psal o nesmyslnosti 13 rámků, co má Eurodadant. Takže nemá jen nesmyslné jméno, ale i nesmyslný počet rámků, což vůbec nic neřeší. Ale to se před vyznavači - uctívači posvátného telete nesmí vyslovit, jinak jsem byl posléze ze Dadantklubu vyštípán. Podobně jsem dopadl v MV když jsem zapochyboval o Langstrothu a podotknul, že Boháč psal zvětšiny nesmysly. Prostě o posvátné modly se nesmí nikdo otírat!!!

Aby bylo jasno, dá se včelařit i v kusu betonové roury. Ale jde o to JAK se v daném úle daří včelám a jak se při práci daří včelaři, který navíc nemládne.

Tom s Karlom máte podobné aj názory na to že hlavnou príčinou vysokých úhynov nie je rozhodne klieštik

..žiaľ, prestáva mu už slúžiť zrak, už pár rokov je bez včiel (hoci jeden roj mu začiatkom mája do opustených úľov priletel…) …