Hodnocení a odkazy na zajímavé články tohoto fora

Nevím proč převádíte diskuzi o rojení sem, tak případně poprosím aby byl můj a Váš komentáře výše přesunut…

Včelstvo mělo mít o nástavek až dva více, bylo ztísněné a proto se vyrojilo, odhadem bylo v 5NN cca 50+kg sladiny. 5.(nejvrchnější) nástavek komplet zavíčkovaný, 4. chybělo zavíčkovat asi 2cm od spodní loučky u krajních rámků. 3. Plod na 5 rámcích, 2 pylové 3 sladina, 2. Obdobně a do 1. nástavku nad nízkým plným dnem jsem nahlídl jen shora a byl plný včel. 

Mám pár vč. na tomto stanovišti teprve od jara a tak jsem chybně odhadl snůšku podle síly. 4vč jsem na tomto stanovišti i zimoval, ale jen jedno je v obdobné síle (také by se vyrojilo, misky zakladeny). Zbytek jsou slabší. V doletu má pár včelstev starší pán, ale moc toho nevyzimoval. Stanoviště jsem vybíral podle mapy.cz. Jsou tady Akátové aleje a bývalý družstevní sad. Podle těchto map pravidelně kvetou a podle informací tyto Akáty obrok i silně medují. Jsou kryté z obou stran kopci a tak je vítr nevysušuje.  Akátový med mně osobně totiž moc chutná. Jen to mám asi 30minut cesty z domu a za mokra musím kus pěšky. Mokro bylo minulý rok hlavně když jsem měl sublimovat nebo dokrmit oddělky. 

Vyrojila se matka z minulého roku z rojového matečníku takže jednoletá.  Vyzimovala ikdyž okolo byli i 100% úhyny, zimní zásoby jim stačily, snůškově si zatím nemůžu stěžovat. Jediné na co si můžu stěžovat je bodavost pokud není snůška a ikdyž je, tak jim prohlídky moc nevoní a hodně propolisují. Ta bodavost je občas opravdu velká oproti ostatním. Zatím jsou nejslabší obě Buckfastky co mám dovezeny z Polska, ale obě přežily zimu, třeba budou přínosem pro genetickou výbavu okolí díky trubcům. 

Všechny loučky mám tlusté 10mm. Horní širokou 22 a spodní jak kde. Někde 10mm někde 22mm.  Takže mezera mezi voštím/dílem je většinou 26-28mm. Jak víte přecházím na kombinaci Lang 325+159. 

Nemám teď čas číst váš příspěvek.

Toto vlákno jsem založil ze zoufalé snahy, aby ZAJÍMAVÉ příspěvky nebyly překryty často plky, které odvádí pozornost od tak zajímavého článku, že je škoda aby byl překryt něčím méně podstatným. Kdybyste se obtěžoval číst (a chápat) i jen zadání vlákna, nedivil byste se. Ale asi svůj vlastní příspěvek nepovažujete za pozoruhodný.

Mě na forech tohoto typu vadí, že jsou často podnětné a zajímavé práce rychle překryty nějaký balastem, často nesouvisejícím. Už mě unavuje psát pořád dokola to samé, co jsem tu já, ale i jiní už psali, ale panstvo se neobtěžuje hledat pod nánosem nepodstatných plků.

Ze zoufalství vrátím rok staré vlákno a nikdo nijak nereaguje (konkrétně sběrný medník), drtivá většina je líná číst a nebo nemá mozek schopný chápat delší text než 3 holé věty a vše chce nejraději jen heslovitými štěky. Pak třeba pane Malino sledujte videa, jako se teď jedno přetřásá. Tam se třeba naučíte víc a od lepších než jsem já, co myslíte? Já myslím, že poučit se tam sice nemůžete, ale rozhodně to bude pro vás pohodlnější.

Tady vlastně nemám co dodat. Včelaříte jako M.S. ve včelařském ráji a já nic, co popisujete, v konkrétní době, nezažil. Tudíž se nemůžu vyjadřovat. Děkuji vám za uvedení do obrazu.

Díky vám kolegům, kteří jste ochotní debatovat, začínám vidět svoje včelaření jinak. I když moje včešly letos silně zaostaly a vztaženo k vedoucím rostlinám je to letos horší, kor na stanovišti K, přesto začínám uvažovat jinak. Jen němě žasnu a nechápu, jak to, že některá vč přežila a dokonce některá (asi třetina) dnes mají už kolem 15 kg medu v medníkách - který jde vytočit, protože med v plodištích je nevytočitelný, tak je to myšleno. 

Udělám zvláštní vlákno s tématem, které mě napadá.

Nedivím se. Jen jsem nevěděl proč jste reagoval tady. Kdybych nečetl/nestudoval nebo nad včelami nepřemýšlel, nepozoroval je tak tady nediskutuji. 

Včela je hospodářské zvíře a je potřeba ji chovat tam, kde jsou pro ni podmínky. V opačném případě je potřeba pilovat metodiku na úkor pracnosti. Tam kde včelařím já je průměr 20-25 kg ročně při dvouprostorovém včelaření na míře 39x24x15 nebo 39x30x15. Ale taky tady máme i 100% úhyny. Letos podle dat místního spolku měli včelaři v průměru úhyny nějakých 60%. Myslím si ale že reálné číslo je i vyšší. Jeden včelař měl před 4 lety 16 včelstev. Letos má na včelnici jednoho žebráka. 
To co platí a je potřeba dělat u vás zkrátka nemusí platit a být potřeba u nás. Jsou zákonitosti, které velice dobře vyzdvihujete a zkušenosti předáváte dál. Pokud se mi část z nich podaří přenést k sobě, jsem zvědaví jak moc dobře na tom moje včely budou. 

Přiznám se, že na začátku jsem videa sledoval, teď už méně a méně. Díky inspirativním diskuzím tady a na foru Šance pro včely. Mimochodem M.S. používá metodiky pro udržení kontroly nad populací Varroa a udržení zdraví včel, které zmiňuje i Leoš Dvorský. Já si do své metodiky zařazuji a zkouším něco od vás něco od Gora něco od strýce, který včelaří právě dvouprostorově s česnem u strany (ne uprostřed) a rozšiřuje z jara podobně jako vy…

 

Díky, chápu. Ale i něco nechápu. Píšete o včelaření v úlech na 15 rámků?

Nesouhlasím s tím, že chovat by se měly včely jen tam, kde je včelařský ráj. Naopak, včely je nutné chovat všude, jen někde je to skoro bez práce a nutnosti něco umět a jinde jsou úspěšní jen dobří včelaři.

Konkrétní příklad. Průmysl dělá pokrok, zemědělství nás živí. Ale když se podíváte na hospodářskou mapu, v úrodných nížinách není žádný průmysl, nebo nepatrně, přesněji, není tam žádná jeho tradice a vývoj. Prostě kde bylo úrodno, nemuseli lidi moc myslet a nic je nenutilo k vynalézavosti a průmyslu. Zní to asi blbě, ale prostě je to tak, nakonec zvýšná potřeba myšlení je už v českém názvu odvětví = průMYSL. Jaký průmysl je ve většině Polabí a jaký na jižní Moravě? Ale Vysočina a severní hory, západ Čech, to je jiná liga, viďte?

-------------------------------

A jen opro vaší informaci, píšete, že máte rád akátový med. Někomu bude následující připadat v duchu známé bajky o lišce, jež nedosáhla na hrozny a tak řekla, že jsou stejně trpké.

Ale. Moderním zabijákem lidí není cukr obecně, ale fruktoza (což ale potravinářskými mafiemi podplacený mejnstrým úspěšně tají). Internet je plný pravdy o ní, o fruktoze. Jen tak mimochodem, třeba z Coly zmizelo donedávné označení ve složení HFS = High Fructose Sirup a nahradil ho údaj o cukrech celkem. O co jde? Pro lidi skoro jedovatou fruktosu umí průmysl vyrábět laciněji než cukr a cpe to do všecho průmyslově slazeného jídla. Přitom fruktoza je bez stejného (nebo podobného) obsahu glukozy nestravitelná. Chutná ale sladčeji než cukr řepný a mnohem víc sladčeji než čistá glukoza = cukr hroznový. Naše játra neumí fruktozu strávit a tak jí mění na tuk a ukládají ho v těle tam, kde nepřekáží, do pupku, zadků, kozí a stehen. Jenže teké mezi střeva a orgány. (to zase vyhovuje mafiím, co ženám cpou nekonečné diety a prostředky proti tloustnutí) 

Polopatě (a velmi zjednodušeně). Pokud je v molekule napůl G ku F, je vše OK. Kde je nadbytek F, je VELKÝ PROBLÉM. Cukr řepný = sacharoza je složený přesně napůl 1:1 z G a F a tam fruktoza nevadí ničemu, kde je ten poměr přesně 1:1 a nebo hodně blízký, tak je fruktoza strávená a tělem využitá dobře.

A med? Který rychle krystalizuje = to je díky vysokému obsahu glukozy. Který med ale krystalizuje později a nebo téměř vůbec, to je způsobeno převahou fruktozy. Ano, lidem skoro vždy chutná to, co není pro ně dobré a zdravé (třeba bůček). Že si nevymýšlím najdete, každý kdo bude chtít, na internetu. Tip - Calábek, Slimáková, Havlíček a další. 

------------------------------

Je známé a u starších lidí skoro pravidlo, že švestky, hrušky, broskve a další způsobují neskutečné průjmy. Co je průjem? Sebezáchovná reakce těla zbavit co nejrychleji něčeho, co je špatné. Naopak po hroznech se ještě nikdo neposr…

Strýc od manželky včelaří dvouprostorově na 15x rámků. 

Nemyslím si, že chodit do fabriky na 4 směny a vykonávat práci jako cvičená opice je důkazem inteligence. Kdo ten průmysl na Vysočině atd. založil ale nevím. Vím jen, že kde lidé mohli tak něco pěstovali protože šroubku se člověk nenají. Lidi živící průmysl nemají jinou možnost. Za chvilku se budou lidi rodit s papírama na vysokozdvižný vozík. Všude samé sklady. 

O fruktóze a nutričním složení potravy něco málo vím. Nepíšete to úplně správně.

Přirozeně se vyskytující fruktóza je obtížněji stravitelná, má například nižší GI než glukóza tzn. inzulinová odpověď je menší, takže je i menší riziko cukrovky. Problém nastává u průMYSLově zpracované fruktózy, respektive jejím oddělení z přirozeného zdroje a přidávání do např. limonád. Fruktózu játra dokonce z asi 50% mění na glukózu. V ovoci a zelenině je totiž vláknina, která zasycuje (zejména u starších lidí může vláknina způsobovat průjmy, většinou kvůli střevním polypům a jejich drážděním nestravitelnou, ale pro většinu populace pro střevní mikrobiom prospěšnou vlákninou)

Z hroznů se nikdo (možná nikdo 😁) neposral právě kvůli menšímu obsahu vlákniny. 

Můj praděda a prababička se oba dožili 95 let a jejich strava se z velké části skládala ze zavařenin ovoce a zeleniny, kterou si vypěstovali a takto uchovali. 

 

Děkuji za vysvětlení, zbytečně to komplikujete, stačí se vyhnout jídlu ne s vlákninou - naopak, ta stolici zahušťuje, ale přebytku fruktozy - vyhnutím vláknině se trávení nezlepší, vyhnutím F je po problému. No a váš argument o předcích je asi jako: “celej život jezdim nalitej a eště mě nechytli a tudíž chlast za volantem nemůže ničemu vadit". Prostě je určité % lidí, kteří stráví kde co a jiní to štěstí nemají. Já taky znal dědky co kouřili do devadesáti a jiní, nekuřáci, skapali před padesátkou. To ale neznamená, že kouření nevadí a nebo je dokonce dobré, co myslíte? (řečnická otázka)

I představa, že průmysl rovná se bušení kladivem ve fabrice je taky dost mimo. Tu fabriku ale musel někdo vyMYSLet a pak v ní už můžou pracovat cvičené vopice. Přesněji někdo byl nucen najít způsob obživy, když to, co jde lidem desítky tisíc let bez myšlení, na obživu nestačilo. Třeba proto, že žil v neúrodném kraji. Prostě já to nevymyslel a nemůžu za to, že v úrodných krajích není průmysl a nebo nepatrně a největšího zozmachu dosáhli lidi v drsných krajích, co na tom můžete rozporovat? To samé celé země, v čem vyniká Maďarsko a uměl byste si vzpomenout na jediného jejich vynálezce?

Co se týče skladů a řidičů vysokozdvižek jste také na omylu. Globální šílenství věčného převážení věcí - globalizace - končí a vy se dožijete, že ty sklady budou prázdné a chátrat. Jako dnes všude chátrají kravíny třeba. A to někteří chtějí oddálit a tak nejspíš vyprovokují velkou válku, jen aby agonii globalizace prodloužili.

Ale zpět ke včelám. Polopatě. Mít hodně medu, kde je včelařský ráj, umí každej vejr a nemusí toho u včel moc umět, čím drsnější podmínky, tím větší kumšt. Proto tvrdím, že dobrou provozní metodou a dobrým úlem (mám vyzkoušené jen úly s rámky délky 39) se dá získat medu obstojné množství a dokonce s menší pracností i tam, kde se má za to, že prostředí včelám nesvědčí. Uvidíme co Martin. Tvrdí, že včelaří ve zvlášť nevhodných podmínkách, protože tam u nich nikdo kloudně med nemá a neudrží včely živé ve smyslu velkých ztrát. Já tvrdím, že když ještě něco nepodělá, že i zdánlivě jalové kraje med dávat můžou v dostatečné nebo uspokojivé míře. 

Ještě to řeknu jinak. U mě je co “vlna” medování asi 10-15 kilo medu. Jestli mám tři jarní snůšky a žádnou jinou, mám z takového vč (asi třetina včelstev max, nikdy ne od všech) asi 40 - 45 kilo medu. Jestli vy máte navíc akát (úplně nejvýkonnější medonosná rostlina a včely v největší síle když akát kvete) lípu a slunečnici, musíte mít 90 a spíš víc kg medu od asi třetiny vč. Pochlubíte se? Já se domnívám, že jen z akátu, tam, kde meduje, musí být nejméně 30 kg. Drtivá většina lidí 30 kg od vč nemá za celou sezonu a průměru už vůbec ne. Jak se SPRÁVNĚ (ne podle mě, ale dle Brennera a dalších) počítá průměr tu sděluji ve peciálním vlákně.

A také jde o kvalitu medu. Pro mě je med jen med panenský a klasikou, kdy jsou v medu zbytky nespotřebovaných zimních zásob ze zaplodovaných rámků + výluh z výkalů včelího plodu, se vůbec nezabývám a když píšu o medném výnose, nikdy tím nemyslím šmakulády asi 95% ostatních českých včelařů. Jinde v Evropě to bude ještě horší, my jsme absolutní včelařská velmoc ve smyslu odborného vzdělání včelařů.

Opět překládám sem svůj přípodotek ke Gorovu článku ze dneška z vlákna o prvním roce včelaření. Mám pro vás pane Goro radu. Dám se, jak píšete vy a pod to jak bych to psal já:

Môžem robiť preleták aj keď sú materské bunky už zaviečkované? 

Môžete, ale pri zaviečkovaných materských bunkách je riziko, že stará matka s prvorojom z úľa už odletela. V takomto prípade poslúži preleták v podstate len na zabráneniu vyletovania porojov. Vzniknuté rodiny sú slabé, treba ich prikrmovať a spojiť, či už navzájom alebo s mladým odložencom. 

Môžem spojiť obe rodiny v preletáku, aj keď sa už v dolnej časti vyliahla matka? 

Samozrejme, ak z nejakých príčin to nestihnete včas, rodiny môžete spojiť aj neskôr, noviny zabezpečia bezproblémové spojenie aj v prípade. Včelstvo si však skoro vždy vyberie starú matku, to nie je ako spájanie rodín pri pridávaní oddielku s mladou matkou, ktorá má už svoje robotnice.

lepší varianta:

Môžem robiť preleták aj keď sú materské bunky už zaviečkované?  

Môžete, ale pri zaviečkovaných materských bunkách je riziko, že stará matka s prvorojom z úľa už odletela. V takomto prípade poslúži preleták v podstate len na zabráneniu vyletovania porojov. Vzniknuté rodiny sú slabé, treba ich prikrmovať a spojiť, či už navzájom alebo s mladým odložencom. 

Môžem spojiť obe rodiny v preletáku, aj keď sa už v dolnej časti vyliahla matka?

 Samozrejme, ak z nejakých príčin to nestihnete včas, rodiny môžete spojiť aj neskôr, noviny zabezpečia bezproblémové spojenie aj v prípade. Včelstvo si však skoro vždy vyberie starú matku, to nie je ako spájanie rodín pri pridávaní oddielku s mladou matkou, ktorá má už svoje robotnice.

---------------------------

Jinak váš příspěvek v příslušném vlákně hodnotím jako skvělý!!! Jen bych to zpřehlednil. Forma jasných otázek a co nejstručnějších jasných odpovědí je podle mě nejlepší. Já takto pracovat - psát neumím, samo mi to takto nenaskakuje…

V reakci na sublimaci KŠ v radách pro začátečníka. Odkaz na Italskou studii. Nikdo ze skupiny laborantů nemá nic z prodeje KŠ ani prodeje sublimátorů

https://www.mdpi.com/2075-4450/15/6/409

Jen doplním, že bych chtěl jednou umět včelařit jen s pomocí biotechnických opatření bez kyselin, akaricidů či insekticidů. I kdyby mě to mělo stát nějaké to kilo medu. 

veľmi zaujímavý materiál (vyše 50 referencií)… zistili (podávaním KŠ v cukrovom roztoku a s glycerínom !) to čo už bolo zistené inými autormi už dávno (KŠ v hemolymfe včiel )…pre prax síce nič prevratné neprináša, len porovnáva svoje laboratórne výsledky s doteraz publikovanými výsledkami a odporúča v skúmaní KŠ pri včelách pokračovať… 

je to veľmi úzky aspekt,  sldovali lenKŠ v hemolinfe a na povrchu tela včely ALE práce predtým zistili , citujem: “Nozal a kolegovia [ 47 ] pozorovali, že po lokálnom ošetrení včiel kyselinou šťaveľovou sa kyselina šťaveľová zistila aj v niektorých orgánoch včely, čo naznačuje prenikanie kyseliny šťaveľovej cez kutikulu.  )”

a čo dali do záveru?, citujem “Záverom možno povedať, že kyselina šťaveľová sa javí ako dobrý nástroj na kontrolu klieští Varroa , pretože sa zdá, že nemá žiadny negatívny vplyv na welfare včiel. Po ošetrení kyselinou šťaveľovou by bolo zaujímavé preskúmať aj možné obohatenie medu o jej obsah včelami medonosnými.”

PREČO TAKÝ VLAŽNÝ ZÁVER? lebo existujú desiatky podobných štúdií s výsledkami aké kto potrebuje na podopretie svojej teórie…

takýchto prác je mnoho aj s inými závermi (OA je kyselina oxalová, teda šťaveľová) , napríklad, citujem s pripojenej práce: “Roztoky 3 % OA/32 % sacharózy, 3,4 % OA/47,6 % sacharózy, 3,7 % OA/27,1 % sacharózy (hm./hm.) a 32 % roztok cukru aplikované na dospelé včely viedli k úmrtnosti 11 %, 14 %, 11,2 % a 6,5 ​​%. Jednotlivo ošetrené včely skonzumovali viac 3 % roztoku OA ako roztoky s vyššími koncentráciami OA. TUNEL test zistil nekrotickú bunkovú smrť u 69 % buniek stredného čreva včiel 24 hodín po ošetrení OA. Normálna obnova buniek je približne 8 %.”

https://www.apidologie.org/articles/apido/abs/2007/03/m6090/m6090.html

Odkaz neotevíríám, pan kolega pod vámi to říká jasně, tak zvané vědě se nedá věřit, publikuje vždy takové výsledky, jaké si předpaltil objednatel. Fakt, že někdo nedokáže odhalit, kdo platil tu kterou studii, není důkazem, že nebyla podplacená. V kapitalizmu je systém financování výzkumu špatný a tudíž i kdyby nakrásně něco poctivé bylo, věřit tomu může jen dítě nebo hodně naivní muž.

Spíš bych se pozastavil u vás. Z vás čiší fanatický aktivizmus úplně stejný, jako mají Svědci Jehovovi. Ti nedovolí transfuzi krve a nechají vlastní dítě umřít, jakoukoli léčbu ano, jen ne transfuzi krve! Nevím (samosebou vím, to je jen řečnická floskule) zda byste vy sám u sebe tolik lpěl na bezchemii v případě zápalu plic, Covidu a nebo jiné vážné nemoci a raději umřel - aby sešel ze světa neodolný jedinec a nešířil tak dál geny neodolnosti, a zaboha byste nevzal účinnout tvrdou chemii v podobě antibiotik, protože vaším cílem je uchování života jedině bez jakékoli chemie. Prostě takovouto neodbornou selekci včel, prováděnou na zahradě nevzdělanými řadovými včelaři já považuju za nebezpečně fanatické šarlatánství a stejně tak fanatické odmítání chemických látek aplikovaných v miliontinách množství oproti množství aplikovaných, údajně neškodných kyselin. Také je půvabné, jak pan Goro doslova opsal tu větu o obohacení medu o KŠ. Doufám, že jste Gorovu (autora hodnotící zprávy - pan Goro to jen elegantně použil) ironii pochopil. 

Zopakuju fakta u mě a důsledně uplatněné (do nejmenšího detailu, ne jen něčeho a něčeho ne) metody Blaník. U části vč několik roků po sobě léčíme Amitrazem dvakrát do roka, zhruba u třetiny vč jen jednou do roka, u části absentoval Gabon a na úhyny to nemá vliv. Letošní úhyny byly jen u vč, kde byl paroprodyšný strop (u inženýra Pepy) a kde jsme já a Tom4 nebyli kvůli zdr stavu schopní dát  v září KK pod VN, tedy mezi už nefunkční TL a VN. Tlumič se likviduje až na jaře proto, že se ty rámky na vyvaření nemusí skladovat doma a nemusí se hlídat před zavíječem. Na druhou stranu trpí nástavky, to je horší stránka pohodlí.

Několikrát jsem tady zmínil MUDr. Marxe. Ten přišel na stejný princip sám u sebe jinak, tedy nezávisle na mě a Blaníku (asi dřív než já) a neléčí už spousty let, pan kolega Goro to dobře ví. Akorát že Marx nechá srostlé dva NN L 159 a nerozdělí je třeba 2-3 roky a tudíž by mohl mít na plod klidně vysoké rámky. Jak mění v plodišti dílo nemám tušení a nechtěl jsem se ptát. Marx má tedy na med NN a tudíž včelaří systémem Dadant v úle L 159.

Prostě já se nedomnívám, ale TVRDÍM, že se včela dá udržet zdravá a bez léčení proti VD jen tím, že včelstvům a včelám nikdy nijak neubližujeme a chováme se k nim maximálně šetrně a ohleduplně. Blaník nemá v červenci a sprpnu ani září skoro žádné roztoče a ti, co má, neškodí. Ale já nejsem fanatik a pro jistotu se Gabonu a jedné fumigace Amitrazem (Varidol) nikdy nevzdám, dokud budou tyto prostředky dostupné. A připouštím, že je nutné a už se mi nevyhne, nemilosrdně s něčím spojit oddělky, které v srpnu očividně zaostaly proti oddělkům jiným. Nic víc já dělat nehodlám, VD ve včelách nemám (a nikdo z Blaníkářů) a nebo jen jednotky KS a navíc si stejně myslím, že VD není příčinou, ale důsledkem idiotské doktriny boje s domnělým nepřítelem VD. Soustřeďme se na boj s NC, jak k tomu nabádá Goro. Že lze nemít problém s VD ukazuje Marx a Blaník. Větším problémem, ač jsem nevěřil, uznávám, že je NC.

Asi jste pane Malino nečetl mojí zmínku o utajované německo-polské akci víc než desetiletého sledování více než tisícovky divoce žijících zalétlých rojů v dutinách stromů na velké části Poska a Německa. Jediná možnost, jak to je možné je to, že VD ani zemědělská a jiná chemie a ani mikrovlny a další vlivy nijak nevadí, a že jediné, co zabíjí včely je tupý člověk - včelař. Jako ten z nedávno uvedeného videa, co dal M.S. 

Vše podstatné najdete už tady na CHZ. Jen si to NASTUDOVAT. A proč se to sledování divokých vč tají? Můžete hádat, jde o do dneška tak rozbujelý byznys s “léky” proti VD, že nikdo nemá odvahu do toho molochu šáhnout. Nikdo nemá ovahu zvolat, že: “Císař je nahý”.

Co je fanatického na tom neaplikovat jakékoliv akaricidy, pokud to není zapotřebí. Není spíše fanatismem lpění na “chemií”, když lze prozkoumat i jiné možnosti? Nemusíte odpovídat.

16. srpna 2024 pan Marx léčil jedno jeho včelstvo Ekopolem, mělo příznaky DWV, bylo mu milejší léčit alternativně. To jestli neměl zrovna várku s Flumethrinem nevím. Covid mi byl PCR testem prokázán dvakrát, očkovaný nejsem, neměl jsem důvod se nechat očkovat při vysokých protilátkách po prodělání. 

A jak je to podle vás nebo studií se sublimací KŠ? Vy léčíte jak?

Psal jsem to mnohokrát, pro vás speciálně znova.

Vždy dávám na měsíc Gabon. V posledních 3 letech před rokem 24 jen u některých. Pak jedna fumigace Varidolem a některý rok acetonaerosol Varidolem.

Vloni Na G nedošlo vůbec, stan K dostalo jednu fumigaci + povánoční aceton 26.12. a stan R a stan KL jen jediný aceton aerosol 26.12.2024. Já na to nedbám, Tom4 i Petr hledali po první fum roztoče mnoho let a nenacházeli víc jak jednotky, u některých vč do 50, výjimečně víc, ale určitě ne 100 ks. Já dva roky po sobě po první fum (dělá se po 10.10.) ráno zavčasu zkontroloval podložky a asi třetině bez nálezu, třetina do 20 ks (nepočítám to, většina té třetiny vč ale tak do 20 ks - to jsem ještě ochotný počítat). A zbytek asi 50 ks, ale 3 vč měla hodně, jedno asi 350-400 a dvě asi 250-300. Neudělal jsem žádné opatření kromě toho, že ten rok byl určitě aceton na konci roku.

Když pitvám zavíčkovanou vyřezanou trubčinu, ještě nikdy v životě jsem neviděl na bílých trubcích roztoče a ani toho průhledného. Každý kdo důsledně do posledního detailu včelaří metodou Blaník, nemá ve vč VD vůbec a nebo jednotky KS do max 50 a to nijak neřešíme. Ten můj větší nález u tří vč byly sropro reinvaze. Proto je chytré, i kdyby se vynechalo léčení úplně, tak aceton na konci roku je dobré udělat. Jestli v našich vč přežívají foretičtí roztoči v nějakých enormních počtech z pozdních reinvazí, vč v Blaníkách při metodě Blaník ASI roztoče nějak zlikvidují. Nevím to a je mi to hodně lhostejné. Na druhou stranu, třeba mám já i Petr jen štěstí, Tom4 už úhyny měl před 3 lety a letos zase. A já letos prvně, na druhou stranu nedokázal jsme se o vč ze zdravotních důvodů postarat. Už se s tím opakuju.

Ale už jsem taky vynechal ošetření na konci roku a nic se nestalo. Co padalo po fum v říjnu jsem v těch dvou letech nezkoumal. Nebyly to roky po sobě, ale napřeskáčku.

Kyselina mi nesmí do včel, od doby, kdy jsem přestal dávat Formidol mám silnější včely a hlavně dvojnásobek medu.

A speciálně pro vás pane Malino, protože vy jste zjevně nic z mých starších prací nečetl. Tím, že NIKDY nevytáčím vysoké rámky a nikdy nejdou do medníku rámky, co byly vloni v TLumiči, moje medníkové panenské rámky NEBYLY v úle, když se léčilo a tudíž já můžu používat tak zvanou tvrdou chemii jak chci a žádná rezidua v mém medu být nemůžou. Na 100% jistě v mém medu nemůže být nic ze zimního krmení. Kdybyste toto forum objevil už na podzim a za zimu si nastudoval, co jsem napsal jen na CHZ, nemusel byste se trápit úvahami o bezchemickém chovu včel. Na druhou strtanu, jak mě v SZ zpražil M.S. - a má pravdu, na tom, že jsou lidi hloubaví a snaží se dělat věci líp než jiní není nic špatného, ba naopak. Tímto se tudíž omlouvám za poněkud rýpavý tón.

Už před asi 5-6 lety se stalo, že jsem nedokázal (opět zdr indislozice) dát Gabon všem vč hned 1.8. Asi třetina ho dostala až po polovině srpna a asi třetina až 8.9. Nic se nestalo. Tak jsem to další rok udělal stejně, ale pečlivě si zaznamenal u kterých a kdy. Opět se nestalo nic. Další rok jsme s Tomem4 nedali polovině G vůbec a v tom roce měl Tom4 úhyny, ale co padlo bylo po G i bez něj. Nicméně u mě se nestalo u bezgabonových nic (u žádných). Pak se ukázalo, že co udělal Tom4 jinak bylo, že krmil syntetickýma škrobákama, protože neměl prý čas kvůli dojíždění do Prahy do práce jedna cesta 50 km. A nejspíš uděal i jiné věci jinak v domění, že to nemůže vadit. Nevím jak to bylo do posledního detailu, nevčelařím s ním.

Před lety mě Petr neposlechl, že kyseliny jsou svinstvo,  zakoupil drahé německé odpařovače a že bude organik bez chemie - jako by KM 80 a nebo i “jen” 60% bylo něco přírodního nechemického!!! A taky zaklíckoval matky v polovině srpna a pustil je (u těch co přežily) v březnu. Odparem si zabil většinu ze svých tehdy omerých vč hned v červenci a ty, co to přežily do jara, tak padly na jaře - jedna zaklíckovaná nezačala klást a druhá byla v klícce mrtvá. Tedy v izolátoru, co horem dolem propagovalo Včelařství. Petr dostal ode mě zjara včely jiné.

Když si je stejným způsobem (byla to prý náhoda) odpravil další rok, opět dostal ode mě jiné. Ujistil jsem ho, že mu dám 4-5 vč, jak bude potřebovat každý rok, ale že za každé dá po 4.000 když mě nechce poslechnout a přestat je týrat kyselinou. Tehdy se z alternativizmu a organického včelaření vyléčil nadosmrti a stal se z něj Pan Včelař! A už mu asi 12-13 let nepadlo jediné vč. Prostě zahodil izolátory a odpařovače a ani Formidol mu do včel nesmí a díky tomu nemá problémy.

 Kyselina šťaveľová pri akejkoľvek aplikácii žiaľ nefunguje cez viečka na plode (Rademacher et al. 2006) . Počas letnej sezóny, keď sú znášky a v úli je zvyčajne veľa zaviečkovaného plodu je väčšina klieštika v zaviečkovanom plode bunkách chránená pred KŠ. Ak sa použije KŠ v tomto čase, väčšina roztočov sa s ňou nedostane do kontaktu. Niektorí včelári sa to snažia odstrániť opakovaným ošetrením, ale to môže byť škodlivé. Každé použitie KŠ je rušivé a nekomfortné pre včely, takže je dôležité načasovať liečbu tak, aby sa maximalizovalo poškodenie roztočov a zároveň minimalizoval negatívny dopad na včely.

Práve sublimácia, keď sa robí v zimných mesiacoch sa javí ako optimálna, pretože pri vhodne zvolenom termíne ošetrenia vo včelstve obyčajne nie je ani otvorený ani zaviečkovaný plod. V úli sa v zime z chumáča uvoľňujú „vodné pary“ čo postačuje na to, aby sa jemné kryštáliky sublimovanej kyseliny rozpustili vo vzdušnej vlhkosti a stali sa tak tekutými. Na udržanie KŠ v tekutom stave a tým sfunkčnenie KŠ po sublimácii vďaka jemnosti jej častíc postačuje teda úľová vlhkosť. 

Kyselina šťaveľová a včely 

Kyselina šťaveľová teda dokáže pri správnej aplikácii a v správnu dobu radikálne likvidovať klieštika. Ale ako pôsobí na včely? Pridávanie KŠ do kŕmenia pre včely malo za následok , že u včiel boli napadnuté okrem hemolymfy aj malpigiho žlazy a včelám sa odbúraval vápnik vo svaloch (Staroň, 2012). Včely po požití kyseliny pokvapkaním zoslabli a skôr hynula aj zimná generácia na jar (Čermák). Kyselina šťaveľová môže poškodiť plod včiel ak je otvorený (Terpin et al. 2019) ale nedostane sa ku klieštikom vnútri uzavretých buniek. Postrek jemnou stričkou a sublimácia sú pre včely priaznivejšia vzniká jemná hmla KŠ, ktorá sa usadí na včelách, pri kvapkaní sa zasa včely snažia od KŠ očistiť a časť z nej pri tom prehltnú. Pri požití KŠ perorálne sa úmrtnosť včiel v laboratóriu vyskytla už pri relatívne nízkych koncentráciách, pri 75 µg KŠ na včelu. Hoci po pôsobení KŠ cez povrch tela včely znesú bez úhynu aj 212,5 µg/včelu a dávka pri jednom pokvapkaní je približne 175 µg/včelu nie je pokvapkanie bez následkov (hlavne opakované). 

KŠ kyselina totiž dokáže prestúpiť cez kutikulu včely a po ošetrení sa zistilo zníženie hodnôt pH v tráviacom systéme a hemolymfe včely, čo bolo sprevádzané znížením dlhovekosti včiel. Poškodenie epitelového tkaniva a orgánov je pravdepodobne spôsobené prekyslením (Eva Rademacher 2017). Aj Liebig na základe svojich pokusov tvrdí, že ošetrenie kyselinou šťaveľovou výrazne zaťažuje včely, viac násobné ošetrenie môže spôsobiť prekyslenie a včely uhynú. Pri pokusoch v gréckom inštitúte včelárstva bola aplikovaná KŠ s cukrom dvakrát metódou kvapkania počas leta na desiatych včelstvách. Pri prvom pokvapkaní uhynulo 12,6 % mladých lariev v bunkách a 10,6 % starých včelích lariev a po druhej aplikácii kyseliny šťaveľovej bolo z buniek odstránených 9,2% mladých a 5,6 % starých. Plocha otvoreného plodu sa po dvoch aplikáciách kyseliny šťaveľovej znížila o 17,5 % a zostal nízka približne dva mesiace. Za rovnaké časové obdobie sa plocha otvoreného plodu v 10 kontrolných kolóniách zvýšila o 34,5 %. Dve aplikácie kyseliny šťaveľovej odstránili len 60 ± 12 % klieštikov nachádzajúcich sa na dospelých včelách (Hatinja, Haristos, 2005).

 Podľa praktických skúseností včelárov, je toto riziko pri opakovanom použití KŠ v lete nebezpečné len u slabších odložencov, silné rodiny poškodenie časti krátkovekých včiel dokážu nahradiť tak, že včelár často nepostrehne žiaden problém. Skutočný problém však pre včelára môže nastať pri často zbytočnom opakovanom použití kyseliny šťaveľovej v zime, ktoré výrazne znižuje životnosť zimnej generácie.

 Priamo výrobca prípravku z KŠ na pokvapkávanie včiel, kde okrem cukru je aj glycerol rovnako ako aj komisia, ktorá prípravok pre použitie vo včelách schvaľovala pre EU uvádzajú :“ K dispozícii sú dôkazy, že disperzia dihydrátu kyseliny šťaveľovej môže preniknúť cez keratín, keďže krátky čas po aplikácii na včely je koncentrácia dihydrátu kyseliny šťaveľovej mierne zvýšená vo všetkých tkanivách včiel. Dihydrát kyseliny šťaveľovej sa zvonka rozšíri na včely telesným kontaktom a/alebo vzájomnou výmenou potravy (trofolaxiou).Neprekračujte odporúčanú dávku a nepodávajte tento veterinárny liek viac než jedenkrát. Včely neznášajú dobre opakovanú liečbu. Ak sú včelie robotnice liečené viac než jedenkrát na generáciu, môže to viesť k poškodeniu včiel a zníženiu sily včelstva."

zdroj uvedených informácií, včelársky časopis Dymák č. 4/24

adam a k tvojej otázke, ak by som bol dôsledný, včely sa “neliečia” ale sa likviduje klieštik😉… ako už tu viacero kolegov napísalo, len klieštik nie je príčinou úhynov, ja si myslím že je to hlavne  nozema ceranae, (dal som k tomu na CHZ článok) ale klieštik môže včely zoslabovať, tým skracovať ich životnosť a ľahšie podľahnú chorobám. preto aj ja ho likvidujem… do jún/do června nerobím voči nemu žiadne kroky, pretože je v množstvách , ktoré včely neohrozia..ani trúdiu/trubčí plod nelikvidujem po zaviečkovaní, pretože v prvých mesiacoch trubčí plod nie je a potom mi vyhovuje že klieštik napadá trubce a nie robotnice…pri letnom slnovrate už včely prestávajú chovať trubce (okrem tých rodín, ktoér plánujú výmenu matky) a vtedy treba dať zaviečkovaný trubčí plod rozhodne  von aby sa klieštiky “nepresťahovali ” do robotníčich bunek….. to je prvý krok v boji s klieštikom, v červenci podľa konca znášok , po odobratí medníkov aplikujem Gabon alebo Ekopol a v bezplodom období  na rozhraní 10-11. mesiaca aplikujem amitraz…v prípade niektorých viac napadnutých rodín opakovane… 

ale to aby včely boli zdravé, a silné sa nedosahuje použitím chemikálií na klieštika, ale celkovým postupom ošetrovania, včely nestresovať, ponechať im donesený peľ a propolis a všetok med v plodisku…a tak a tak a tak…

Děkuji za odpověď. Je mi jasné, že všechno souvisí se vším a že jen Kleštík za úhyny nemůže. Jak už jsem možná někde psal. Kleštíka vnímám jako klíště, někdy nakažené Borelií, jindy Encafalitidou,  jindy ničím. Je potřeba ho nenechat přemnožit, ale za kolapsy/úhyny může jen velice málo kdy. 
Máte pravdu, včely neléčíme, zbavujeme je parazita. Ze včel spíše někdy děláme nemocné svými zásahy. 

Toto číslo Dymáku mám doma. 😉

Romanovi děkuji za výkres úpravy běžného dna Langstroth aby se v tom úle dalo včelařit na teplou stavbu. Tudíž každý si mohl ověřit moje tvrzení, že v drtivé většině roků je TS pro vč a jarní rozvoj, i celkový zdr stav vč potom později v závěru sezony, lepší.

Pane kolego Goro. Mrzí mě, že se “bojíte” reagovat vy a asi někteří další, jak píšete. Něco se vám pokusím vysvětlit. Místo vojny jsem stavěl dálnici a tam se nikdo s nikým nesrmazlil. Jsem synem úspěšného živnostníka, který živil tři dělníky + dva učně a to soudruzi neodpouštěli, myslím, že z vlastní zkušensoti víte, jaké to tehdy pro děti z takových rodin bylo.  A celý život jsem se živil fyzickou orací a ten kolektiv nebyl nikdy rozhodně intelektuální. Patrně proto se ani já s nikým nemazlím a jsem patrně pro jemnější povahy dost drsně přímočarý. Jistě vy, i ostatní, to o starém psu a nových kouskách znáte a tak je potřeba se mě nebát, stěží se můžu ve svém věku změnit. Mám vlastně lidi rád a rozdal bych se, některým se to ale nelíbí…

Váš dnešní příspěvek ve vlákně o “recyklaci” tuháče je tak záasadní a tak skvělý, že ho nechci překrýt svojí reakcí a píšu proto sem, abych ho nechal o pár chvil déle v centru pozornosti. Mrzuté je, že se tak zvaní vědci předhánějí ve výzkumu pro praktické včelaření nesmyslů a tohle stručné a nad slunce jasnější vysvětlení jsem se nikdy nikde za celý život neuměl dočíst. Děkuji vám.

A VŠEM DOPORUČUJI SI POSLEDNÍ GORŮV PŘÍSPĚVEK, NA KTERÝ REAGUJI TADY, DŮKLADNĚ NASTUDOVAT A NEJLÉPE NĚKAM ULOŽIT!!