Hodnocení a odkazy na zajímavé články tohoto fora

Tom, mne nevadí hrubšie vyjadrovanie, mne vadí že každý iný názor ako váš, beriete ako útok na vaše vedomosti a skusenosti, ba často ako osobnú urážku….

Ďakujem za pochvalu, článok som nepísal kvoli tomu, ale snažil som sa naformulovať to čo sa deje pri melicitóze v mede…tiež ma dokázala šokovať v minulosti biela vyzrážaná vrstva na dne pohára v inak tekutom a kvalitnom letnom mede a tak som študoval a zistil že sa jedná o trojcukor z dubovej medovice (pridaná invertáza pracuje v mede ďalej, v mede uloženom v bunke plástu aj pohári)… určite sa pamätáte z minulého roku som dával fotografiu krásneho čierneho medovicoveho medu, tak asi u jednej tretiny pohárov sa mi onedlho objavil na dne biely pási k vyzrážaného trojcukru…med z týchto pohaove som prelialdo nových , dodnes je med krásne tekutý ale  tak aby zostalo v každom cca 2 cm a tieto zbytky som používal do čaju,..   ……

Rozumím mvám. Jen patrně díky absenci akademického vzdělání u mě jsem o to lepší pozorovatel a hodně jsem toho u včel viděl, zažil, musel řešit. A s mnoha vývody vašeho článku bych velmi polemizoval a také proto jsem přenesl řeč sem.

Tak například není možné to, že by tuháč (med s obsahem melecitozy, přesněji s obsahem pro včely nestravitelných cukrů) nepřenášely ze spodních partií úlu nad plod, či zimní sediště. Naopak. Metoda Blaník přímo předpokládá podhodit v půli devátého měsíce NN se zásobami, tedy například s nevytočitelným tuháčem pod VN. Tedy mezi už nefukční TL a VN. Do jara med z NN zmizí, když ho bylo velmi noho = 10 úplně plných zavíčkovaných rámků 39x15, tak 2-4 rámky zůstanou a tyto nevyjedené rámky pak zůstanu v novém, zjara tvořeném Tlumiči. (polopatě, 10 rámků 39x15 je 15,5 kg medu a zjevně i nejsilnější spotřebují, kromě zásob co mají ve VN, jen asi 6-7 kilo a proto to nebude fungovat s celou bednou 24)

Ale proč to zmiňuji. Med zezdola tutdíž nepřenášejí jen když je snůška a dokonce jej, nevím kdy a jak, přenášejí v době, kdy rozhodně nemůžou ven.

Druhé vaše sdělení, že nestravitelné cukry pozřou, ale přeplní jim výkalové vaky, protože je nemohou strávit. Není to možné, moje vč nebyla na poslední zimu krmena cukrem vůbec a jiná jen nepatrně, přesto víc než ⅔ vč přežila víc než 3 měsíce bez možnosti proletu a vyprášení. Přežila ale jen ta vč, kde nezůstaly KK (to jsou NN se zásobami nad VN) nahoře nad VN, kde seděly zimní chumáče. Z logiky jsem vydedukoval, že uhynula ta vč, která měla daleko ke stropnímu igelitu s vysráženou vodou (uhynulá vč byla ve 100% případů těžce pokálená). 

Na příkladu inženýra Pepy jsem vysvětlil, že mu uhynulo 100% vše, co mělo paroprodyšný strop. I když to je z hlediska vědecké statistiky malý vzorek a jen jeden rok, pro sebe (a všechny kdo chtějí - zveřejnil jsem to tu) jsem to vyhodnotil jako nezvratný důkaz vražednosti “suchého” zimování. Kde absentuje vědecký výzkum a výstupy z něj, nezbývá než aby amatéři, na základě jen malých vzorků, udělali závěry jen sami pro sebe. Nakonec vy pane Goro jistě citujete odborné vědecké práce a já je v tomto příspěvku z části vyvracím, praxe se od vědeckých teorií opět liší tak, že je na každém posoudit věrohodnost vědy i v tomto případě. A nebo nebrat vědu až tak dogmaticky a pozorovat, provnávat a používat vlastní, často jen selský rozum. A pořád mít na paměti, že věda zdaleka nepopsala všechno a že mnoho věcí na objev a vědecké zdůvodnění teprve čřeká. Jenže my včelaříme už teď a nemůžeme na vědce čekat.

Resume:

1- Včely nepřenáší zásoby zespoda jen když je snůška, přenášejí je dokonce i v zimě, když měsíce nemůžou ven.

2- Určitě platí tvrzení, že jakmile nemá vč vodu a je nuceno přežít zimu na melecitozním medu, hrozí mu úhyn nesrovnatelně víc, než vč v nevětraném úle s vodou na stropním igelitu a to i za nepříjemnou cenu oplesnivění části neobsednutých rámků.

Ovšem co jsem ve vašem sdělení nepřehlédl je následující. Všichni jsme někdy zažili, že zjara se z některých vyjedených plástů sypou malé bílé krystalky, jsou na podložce a často jsou vidět na česnech. Lze i pozorovat včely, jak tyto nepřehlédnutelné bílé krystalky vynášejí a shazují z letáku. Odborná literatura tvrdí, že je to ve vodě nerozpustný cukr. Přitom ale vy, když vám zbyl na dně nádob s medovicí, s ním sladíte nápoje. Tak je to rozpustné ve vodě nebo není jak tvrdí věda? Samosebou je, dokonce to chutná sladce (jinak by vám to nápoj neosladilo), jen to včely nemají možnost strávit. Údajně, podle vědy, podle té samé vědy, co tvrdí, že je to ve vodě nerozpustné.

Kdo pochopil moje uvažování, snad  ždy odlišné od mejnstrýmu, nepodiví se, že já to přece jen chápu jinak než všichni ostatní. Základní otázka tedy je: Co jsou ty záhadné bílé krystalky, viditelné jen v časném jaru po zimě?

Moje ryzí dedukce, tedy nikoli tvrzení, ale výchozí domněnka, kdo chce tak axiom je:

Nedisponují včely, v určité části roku (a možná vždycky a možná jen za určitých podmínek) schopností vyhnout se problémové nestravitelné složce problémového (tuhého) medu? Mě se zdá, že včely oddělí, stejně jako Goro med stravitelný od bílých krystalů a zatímco Goro krystalickou sedlinou sladí, včely to vyhodí protože “vědí”, že to nemůžou strávit.

Tato dedukce je bezchybná. Tedy zdánlivě, ale malou (obří) pihu na kráse má. Moje včelstva by po poslední zimě musela mít na podložkách velkou vrstvu bílých krystalků, protože je včely nemohly v zimě vynosit a sházet z letáků!!!!!! Jenže na podložkách jsem sice měl krystalků víc, než jiné roky, ale víc o % nebo jak to říct, rozhodně ne třeba 5 nebo víc mm tlustou vrstvu.

Nicméně pobavme se o tom, jak to tedy NĚKDY včely dělají, jak to, že mi přežilo tolik vč, když měla padnout, dle vědeckých teoriií, všechna?

--------------------------------

A jenom tady, při této příležitosti připomínám, že jsem vloni vůbec neléčil a jen všechna vč dostala acetonaerosol s Varidolem 22.12. Od té doby zase žádné léčení a vč jsou živá a některá fenomenální! Každý může tento fakt porovnat s doslova hysterií a vybízením i oficiálního mejnstrýmu k potírání kleštíka i ve snůšce tvrdou chemií. Ale samozřejmě, ještě nejsou vánoce a třeba mi to ještě popadá v srpnu, září nebo později.

Tom na to aby sme mohli robiť relevantné závery, museli by mať rodiny rovnaké množstvo melicitózy v medovici…už som zažil aj to že tmavý med s melicitózou malo len jedno včelstvo na stojane tie včelstvá  naľavo a napravo mali v medníku len občas zatuhnutú bunku… ešte raz, v "cemente" je stále viac ako 50% medu ktorý včely dokážu zúžitkovať…to že niektoré včelstvá mi vyčistili úplne do čista  na jar  pridané plásty s melicitózou , ine rezignovali a v bunkách zostali zbytky bieleho trojcukru a boli rodiny, ktoré plásty úplne  ignorovali..nemyslím, že to bolo včelami, zrejme rozhodujúce bolo percento melicitózy v mede…  …

OK, asi jsem se zeptal hloupě.

Ano, každé vč asi přinese medovici s jiným % melecitozy.

Dnešní zjištění, sice o tom píšu ve vlákně o recyklaci tuháče, ale dám to sem:

Každé vč ze 4 dostalo celou bednu tuháče a je velmi pravděpodobné, že je co bedna to jedno konkrétní včelstvo vloni, které to přineslo. No a jedno vč má silně “poprášený” leták, česno a podložku bílými krystalky a je pod letákem na zemi vidět bílý flek, jak toho hodně sházely z letáku. Ostatní tři vč to neudělala, po krystalkách ani stopa.

Rámky s tuháčem byly silně podrápané vidličkou, tak, že prokazatelně žádná buňka neměla neporušené víčko. Znovu zavíčkovaly opět asi 25-30% a tudíž je jedno, zda je to seříznuté strojem stoprocentně a nebo podrápané, pokaždé něco znovu zavíčkovaly. Jesli máte pane Goro pravdu se snůškou a vybíráním podhozeného medu, pak kvůli tomu, že je snůška malá, nevyčistily to úplně, ale z části zase zavíčkovaly. Možná chybí to namočení, pak by asi už nemohly zavíčkovat nic - vše by bylo moc vlhké. Jenže pak by to bylo tak pracné, že to pro mě nemá význam.

Je možné, že některá vč jsou “chytrá” a bílé krystaly vyseparují a vyhodí a jiná je rozpustí, nestravitelnou složku pozřou a o to víc vykálí, což v létě není možné pozorovat? Vše by tomu nasvědčovalo.

Áno, je možné že nielen množstvo melicitózy v medovicovom mede ale aj genetika konkrétneho včelstva môže mať vyrazný vplyv na to ako sa včely k poškodeným plástom zachovajú…nebohý Čermák pri šľachtení vigorky preferoval dobrý “čistiaci pud”… proste rodina, ktorá má momentálne dostatok mladušiek s výrazne posilnenou čistiacou schopnosťou (je jedno či po matke alebo po otcovi) môže trojcukor ako niečo “prebytočné" v bunkách vyhádzať, pretože rozpúštanie je komplikované, iná rodina nie je tak čistotná, resp.cukor je cukor, berie to ako sladkú potravu a konzumuje ho, pričom má možnosť už sa vykaliť mimo úľ a nie je to žiaden problém….ale stotožniť sa s myšlienkou, že sú včely, ktoré “vedia, že trojcukor je balast a tak ho nezjedia” a iné sú hlúpe a zjedla  sa stotožniť neviem…jednoducho majú geneticky danú nižšiu čistiacu schopnosť…ak by však bola núdza o potravu, možno by aj tie cermakovské vigorky “ohlúpli” a turanózu rozpúšťali a konzumovali…včely konajú skôr v naučených postupoch, predsa ak by vedeli že im turanozu je zbytočné jesť tak by to vedeli všetky, alebo len niektoré?…keď pri nedostatku peľu nosia do úľa piliny či popol robia to len tie “hlúpejšie” rodiny?…to už nevedia že po jedení im to nie je na osoh…?😲  ….

Aha, to je nuance rádoby vtipné češtiny a slovenština to asi nezná. Tudíž zde jste neměl brát můj výrok doslova a neměl jste přehlédnout uvozovky u slova chytrá v této větě:

Je možné, že některá vč jsou “chytrá” a bílé krystaly vyseparují a vyhodí a jiná je rozpustí, nestravitelnou složku pozřou a o to víc vykálí, což v létě není možné pozorovat?

Bylo to samosebou myšleno, že, stejně jako lidi, mají sice stejný mozek, ale jedni jsou chytřejší a spoustu věcí umí sami od sebe a netřeba je učit, většině se orientovat v některých věcech nedaří. Takže slovem “chytrá” jsem chtěl říct, že jedna včelstva schopnost mají, jiná ne. A ano, u lidí se i blb může naučit a nebo být přinucen k čistotnému chování, u včel je to geneticky dané. I když Sovětští vědci po ww2, možná pod vlivem samotného Lysenka, učili včely jistým dovednostem a v odborné literatuře je to popsáno pod názvem “drezura včel”. Samosebou je to nesmysl, asi jako poručíme větru dešti, nyní tupohlavy prosazenému jako zelený úděl. Kterému se musí podřídit i chytřejší z nás, kteří vědí, že planeta shořet nemůže a spíš hrozí zastavení Golfského proudu a v jeho důsledku doba ledová. Jenže při době ledové by spalování vyrábělo skleníkový efekt, který by rušil dobu ledovou a nešlo by vydírat všechny, co k životu nutně potřebují teplo a produkují ho ve velkém. A to teplo se pak stává odpadním teplem a zase by rušilo dobu ledovou. Ano, takto to je a právě jsem stručně popsal skutečné motivy samozvaných majitelů zeměkoule. Mladí zelení a ostatní progresivci jsou jen dutohlavové, kteří se propůjčují k prosazení toho nesmyslu, protože nemají čím chápat dúsledky svého tlaku. Ale to jsem jen odbočil do souvislosti. Chci jen poukázat, že k moci se opět, jako v někdejším Sovětském svazu, nyní v EU opět dostali lidé výš popsaných duševních kvalit. Tupci jsou totiž věční…

Já se ale nedomnívám a nenapadlo mě, že by to mělo souvislost s čistícím pudem, ale je to jistě možné. A ano, vidět v té schopnosti/neschopnosti pud čistící je možné, protože jedna vč mají schopnost poznat závadnou složku a vyseparovat jí a nezatěžovat svůj zažívací aparát, jiná vč stejnou vlastností možná nedisponují.

--------------------------

Už několik dní myslím na založení vlákna o tom, jak některá vč medovici sbírají a jiná raději umřou hladem, ale medovice si nevšimnou. Právě této vlastnosti využil Čermák a šlechtil - podle mě pouze selektoval včelu, která “uměla” využívat nejen nektar, ale i medovici. To může mít ještě i jiné důsledky, které odpovídají mému celoživotnímu pozorování, i tomu, co mě o tom naučili předkové. Na to ale udělám vlastní vlákno. A opět záludnost češtiny, pojmem vlastní u předesílaného téma je tu spíš, než, že by zamýšlené vlákno patřilo mě, že se jedná o zvláštní, slovensky osobitné vlákno, které zamýšlím.

Opět nechci překrýt Gorův článek z dneška ve vlákně - Začátečník prosba o radu - a tak reaguji tady. Gorův příspěvek dokonale vysvětluje důvody mého varování o okamžitém krmení. Ale dopustil se několika nepřesností, ty uvedu na lepší míru a také poukážu na něco, kvůli čemu tu začal velký rozkol a urazili se nám tu nejméně dva přispěvatelé a přestali komuniákovat.

V první řadě Goro několikrát píše o odebrání medníků v souvislosti se začátkem krmení. Já TVRDÍM, že se to nesmí udělat, nelze silnému vč odebrat naráz medníky. Už Jindřich Boháč - díky jemu jsem to na začátku osmdesátek pochopil a začal se tím řídit, tvrdil, že včelstvo se vždy přizpůsobuje počtem jedinců danému prostoru a jakmile naráz ztratí část objemu úlu, vyžene část včel. Boháč tvrdí (nejen on), že vyhnány jsou bohužel mladé dlouhověké včely, které se neubrání silnějším starým včelám. Já se DOMNÍVÁM, že ne tedy VD, ale včelař právě tímto zrušením medníků zapříčiňuje úhyny svých vč. Proto jasně píši, že se krmí skrz medníky a že ukládání cvukru do medníku nehrozí - vysvětlil jsem to tam dostatečně. Goro, asi aby nepsal moc obšírně, věc zjednodušil. Jinak si neumím vysvětlit rozpor v jeho, jinak velmi cenném příspěvku. Na jednu stranu radí krmit cukrem ve snůškových pauzách a ví, že cukrem vč med “neznečistí” a současně se vyjádří tak nešťastně, že by začátečník usoudil zrušit naráz medník. No, kdo má jedinou míru a jen jeden medník, například Adamec a slovenské B, čechoslovák a podobné systémy, no tak ten nemůže redukovat medníky po částech. To je každého boj, vysvětlil jsem stokrát, že mít jen vysokou míru v jednom úle je předpotopně zaostalý systém a čím dál zřetelněji se ukazuje (jenže neexistuje statistika), že nejvíc úhynů je v úlech s jen vysokou mírou a nejhůř v pouze dvouprostorových úlech. Toto je další důkaz! To už by byl lepší pracnější NN systém s pomalejším jarním rozvojem a menším výnosem, než úl s pouze vysokou mírou.

-------------------------------

Ovšem pro mě pozoruhodnější je, že Goro tvrdí totéž co já s plodovou pauzou a varuje, že k ní může v tuto dobu a hlavně asi 2 týdny před kritickou dobou dojít a to je plodová pauza. Tvrdě jsem se vymezil vůči stupiditě zvané umělá plodová pauza, kterou někteří progresivisté záměrně dělají tím, že včelstvům po slunovratu odeberou VŠECHEN plod. A šlo mi TAKÉ o morální stránku věci, když tito dělají plodový oddělek bez včel s tím, že se tam nalíhnou nějaké mladušky a ty sice plod nevyhřejí a tak ho část uhyne a to tyhle takyvčelaře nijak netrápí. Já to přirovnal k odebrání kojence od matky s tím, že se má nějak postarat mimio o sebe samo. S tím moralizováním jsem u dvou zdejších protagonistů tvrdě narazil a došlo ke konfliktním reakcím, které jsem vůbec neotevřel a nečetl.

No a najednou to samé, co já, ale zaobaleně napíše Goro (mě se v konfliktu, kdy jsem tvrdil totéž Goro nezastal - chce to mít u všech dobré) a pak píše v zásadě to samé, že prostě nejhorší, co může u vč nastat, je v tuto dobu a dobu už po slunovratu plodová pauza.

Pane kolego Goro. Vážím si vaší odborné zdatnosti, ovšem v tom, co jsem právě popsal, se s lidmi jako vy já neshodnu nikdy! Protože nechci, já to nepotřebuju mít u každýho dobrý, já ne! Já se nepotřebuju zalíbit všem.

Na CHZ jsem dokonce na toto téma zanechal článek o škodlivosti plodové pauzy. Má málo přečtení a ohlasy jen dva, kterým navíc já vůbec nerozumím. Každý si to může srovnat v hlavě sám, já za jiné víc udělat nemůžu, než jen varovat před “moderními”, často neetickými a nemorálními způsoby “ošetřování” včelstev. Stačilo by u včel být lidský = humánní a nedělat včelám nic, co by jim i jen MOHLO nějak ublížit. Odebrání plodu a vynucení plodové pauzy je jedním z nejzhoubnějších opatření, jaké lze u včel spáchat. Někomu stačí výchova od rodičů a základní školy, aby neomylně věděl, co včelám udělat nikdy nesmí. Jiným se to vysvětlí a oni to ihned pochopí a akceptují. Pak je skupina včelařů (a nejde jen o včelaření), která se zvětšuje, velice sebevědomých dutohlavů, kterým vysvětlit nejde nic.

České přísloví to říká jasně (apatyka je apotheke - lékárna): “Komu není s Hůry dáno, v apatyce nekoupí.”

https://www.chovzvirat.cz/clanek/1550-mozna-pricina-podzimnich-i-jinych-uhynu-vcelstev/

Nepochopeni, neistota a nesprávny krok začínajúceho včelára budú sprevádzať dlho, keby bolo začínanie včelárenia jednoduché, stačilo by prečítať jednu knižku…😉

Napísal som v svojom príspevku vetu: “vychádzajúc z minuloročných skúseností so znáškovou situáciou svojho stanovišťa a z predpovede počasia by mal odobrať medník a začať kŕmiť!”

Včelár by mal poznať v okolí svojho stanovišťa možnosti znášky, aj v závislosti od vývoja a posunu počasia by mal VEDIEŤ, či je ešte reálne že sa znáška rozbehne alebo v danom roku skončila, boli roky že som medníky zhadzoval a začal kŕmiť 7.8, ale aj 10.7.!..TO SA JEDNODUCHO NEDÁ JEDNOZNAČNE NADIKTOVAŤ…, napríklad tohto roku na jednom stanovišti už sú včely bez medníkov  (začali med sťahovať do plodiska) a zakrmujem ich rovnako ako odložece/oddelky… na druhom stanovišti zakrmujem len oddelky,  včelstvá majú ešte medníky a nezakrmujem ich ani nepodnecujem..že prečo nie? Pohľad do medníka mi u niektorých ukázal že rámiky doplnili a zaviečkovali, v iných nanosenené zásoby v hornej tretine začínajú viečkovať a dokonca dopľňajú do nie celkom zaplnených buniek ďalší med (žiaľ zasa čiernu medovici, z ktorej po vlaňajšku mám obavy 😕)…teda na tomto stanovišti beží znáška postačujúca na chov plodu a nie je potrebné podnecovať ani zakrmovať….…

Poznámka..

Tom zasa v odbornej diskusii a radách pre začiatočníkov nepíšete im ale oslovujete úplne zbytočne mňa:

…"s lidmi jako vy já neshodnu nikdy! Protože nechci, já to nepotřebuju mít u každýho dobrý, já ne! Já se nepotřebuju zalíbit všem."

Chcete pomáhať začinajúcim včelárom, ak chcete tak píšte , poskytujte odpovede na otázky a podelte sa o skúsenosti a vedomosti…nepokúšajte sa zbytočne o to aby sme sa my dvaja zhodli, vôbec po tom netúžim a vôbec mi netrhá žily to či som u niekoho dobrý či zlý a tak som celkom nepochopil citovanú vetu o tom , že práve ja sa chcem “zalibit všem”…….

V podstatě se s vámi v odbornosti shodnu. Protože jsem založením cholerik, nadzvedlo mě, že když to tvrdím já a namachrovaní dutohlavi se tu do mě za to pustili, ani jste nemukal a o 3 týdny později píšete přesně totéž, jenže tak opatrně, abyste se náhodou někoho nedotknul. No a to já nemám rád, jsem chlap a tak se vyjádřím jasně a přímo. 

K tmavému medu u vás. Jestli smím radu, Goro, nebojte se, přece tmavý med je žádaný a třeba pro mě chutnější. Jen to hlídejte, aby to nestihlo v úlech ztuhnout - psali jsme tu o tom vloni ve vlákně o postupném odebírání medu. 

Postupně zpracovávám loňský tuháč a dám o tom nové vlákno. Popravdě, já jsem z toho tuháče nadšený a vlastně by mi vyhovovalo, kdyby byl každý rok. Stačí v kritické chvíli neomarodit (nebo nemít úraz) a pak je tuháč pro mě doslova požehnání. Vysvětlím v nejbližší době v novém vlákně.

A ano, od začátku na všech forech, kde jsem psal, opakuji, že se včelař nikdy, ani zjara, nesmí řídit kalendářem, ale stavem přírody a stavem včelstev v té dané lokalitě (třeba Petr o 11 km dál vzdušnou čarou má snůšku, já ne). Bohužel jsem to nezopakoval v domnění - v podvědomí mě nenapadne, že to píšu pro začátečníky a jim se to musí pořád opakovat - začátečníci hledají informnace, znalí už vědí.

No a je tu jedna pozoruhodná věc na tom, co píšete pane kolego. Já ustavičně narážím na to, že drtivou většinu ostatních nenapadají stejné věci jako mě při pozorování projevů čehokoli, ne tedy jen včel. Pokusím se to vám i jiným objasnit.

Jasně píšete, že na jednom stanovišti je u některých vč vidět přínos a sice to neříkáte, ale mě to evokuje, že u jiných vč na stejném stan med nepřibývá a nebo ne tak skvěle jako u části. No a já, když si něčeho takového všimnu, IHNED, první myšlenka je u mě PROČ některá vč medovici sbírají a jiná ne? Ano, ve vlákně, které jsem kvůli tomu založil připouštíte, že to je i vaše zkušenost. Ale ten rozdíl mezi námi je v tom, že já se nespokojím s tím faktem a snažím se přijít na to, proč některá vč medovici sbírají a PROČ jiná ne. A mě z toho jasně vyplývá zbavovat se matek, jejichž vč medovici ignorují. A o tom jsem chtěl debatovat, ne o tom, že to tak je. To přece víme, popsali to už dříve mnozí jiní. 

Vrátím se k tomu ve vlákně o schopnosti sběru medovice.

------------------------------------

Totiž, podle mě jsou v zásadě dva druhy lidí. Jedni berou věci kolem sebe jak jsou, pracovitě makají, často dřou, nedržkují, neremcají, nekverulují. Fanatici feminizmu se asi nafouknou, ale právě jsem popsal základní vlastnost žen a většiny (asi 80-90%) mužů. Proto nejsou žádné vynálezkyně (jedna Polka to nezachrání), a z chlapů jen někteří. Obyčejně ti líní, co se jim nechtělo dřít tradičními osvědčenými postupy.

Ještě před cca 120-130 lety byla ZÁKLADNÍ požadovaná vlastnost včely medonosné co největší rojivost. Roj byl jeden ze snadno zpeněžitelných produktů včelařského oboru. Zkusme si představit, že by to zůstalo na konzervativcích, často velmi tvrdě prosazujících minulé postupy.

Pak byla poptávka po včele s pomalým rozvojem, která ale téměř vždy sbírala medovici. Medovice byla (a dosud je) žádanější.

Pak přišla doba, že nebyl rozdíl v ceně medu a protože je jarní snůška jistá a medovice krajně nejistá, jen asi ve třetině a spíš jen ve čtvrtině let, začala být poptávka po matkách schopných raketového jarního rozvoje a současně co nejméně rojivých.

A tak dále. O tom jsem se chtěl bavit, o tom, co s tím, zda se o cokoliv pokoušet a nebo zda zůstat u žebřiňáků tažených voly, když by mohly zboží přepravovat kamiony. Kdyby byli všichni tradičně konzervativní, ještě by tu byly, a nejen u včelařiny, ty žebřiňáky…

----------------------------------

Pro úplnost. Klimatická změna začala někdy na přelomu 50/60 let 20 století. V důsledku toho začala na většině území (nebo kvůli jinému vlivu) mizet jedle bělokorá. Ta hostila producenty medovice, kteří se přemnožovali ale až od půlky července do konce srpna, někdy až do půlky září. Jedle se vrací, nevrací se ale ti producenti, které já zažil v dětství, tehdejší, hlavně jedlová medovice ale nebyla melecitoza. K tomu přišla Varroa a není možné čekat na snůšku do konce srpna, i kdyby nakrásně byla. Tady hledejme příčinu faktu, že včelaři včelám celé léto nic nedávali a začínali krmit až v půlce září. Čekali na snůšku, léčit nemuseli.

A tak dále. Příroda se mění, změnila se včela, změnily se technologie ošetřování vč, změnily se úlové systémy. Co se ale mění jen klopotně a těžkopádně, je zkostnatělé myšlení včelařů. Pro mě je doslova zdrcující, že v mém věku jsem ochotný pořád hledat, zkoušet, experimentovat a drtivá většina, i mladých, setrvává v zaprděnosti. A já nanacházím partnera ochotného snažit se posouvat vývoj. Je to únavné a mám opět zaječí úmysly. Mladí, zamyslete se, jestli vám není bl.ý, že to tu táhnou dva dědci. Goro mi snad toho dědka odpustí, jistě mi rozumí.

Nechci překrtýt Gorův obsáhlý a skvělý článek a tak píšu sem -

https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/23228-co-delat-u-vcel-v-prvnim-roce-vcelareni/2/#prispevek283096

Sice bych mohl s lecčíms polemizovat, ale jako celek je to pro tápající začátečníky, i již zkušenější pokročilé, velmi přínosné čtení. Škoda, že nediskutuje nikdo, všem je vše asi jasné. Spíš je to tak, že fora, kde aktér = přispěvatel musí myslet a SÁM formulovat PÍSEMNĚ nějaké myšlenky, jsou na ústupu a vítězit budou jen videa. Zdá se mi, že je to obecný trend a nejen ve včelařině. Drtivá většina videí má sice hloupý a mnohá dokonce idiotský obsah a namnoze jde jen o až úchylný exhibicionizmus protagonisty, ale primitivům vyhovují pohyblivé obrázky víc a tak jim dávají přednost. Co horšího, tedy pro ty duševně jednodušší, kterých zjevně začíná být většina, až drtivá, je, že se většina ani nesnaží myslet a rozpoznávat nesmysly od SPRÁVNÝCH odborných postupů. Pamatuji dobu, že co psalo Rudé Právo a říkali v televizi, to byla pravda. Politický systém se sice změnil, ovšem lidská jednoduchost je stejná.

------------------------------

Blábol anonyma (jak jinak - anonym, co jiného čekat od anonyma) o tom, že já zde píšu bláboly, snad ani není třeba komentovat. 

Škoda, že nediskutuje nikdo, všem je vše asi jasné.

Tome s tým ten kto píše svoje názory musí počítať vždy…pre politické komentáre je to jednoduchšie, buď s napísaným súhlasím, mám zhodný názor a pochválim pisateľa, podporím ho alebo patrím do opačného tábora a som z princípu proti a dám to najavo, komentujem, argumentudám či zosmiešňujem…

Pri tak rozsiahlom príspevku ako som napísal pre začínajúcich včelárov sa nutne vyskytnú veci, ktoré čitateľ ešte nevedel a to si len pomyslí “zaujímavé, dobre vedieť”, no nie je to dôvod na reakciu,  alebo nájde v článku informácie o ktorých si pomyslí “presne takto to robím aj ja, aj ja mám takúto skúsenosť” a tiež nie je dôvod reagovať, len pokýva chápavo hlavou, a ešte je tretia možnosť o ktorej píšete aj vy, že sú v príspevku spomenuté aj veci, u ktorých má včelár iné skúsenosti, lebo včelár v iných podmienkach, používa inú metodiku a pod… toto by mohol komentovať, ale ak svoje názory či rozdielne skúsenosti už prezentoval predtym čo tým dosiahne….? Predsa nezmení tým názory ani skúsenosti toho čo článok písal…

S niečím podobným sa stretávame pri článkoch v časopise Dymák, neustále využívame čitateľov aby sa ozvali či komentovali zverejnené články a za tie roky boli len 2-3 komentáre.. a to sú stovky čitateľov a nie zopár včelárov ako tu

Ja to beriem ako život beží a ako hovorí Radegast, “život je hořký” …😉

Rozumím vám. Přece jen jsem to myslel trochu jinak. Já ke včelařině přistupuji jako ke všemu v životě a práci, a to, že ustavičně neúnavně hledám nejlepší způsob. Přece tak se vyvíjí i třeba automobilový motor a automobil jako celek. Kdyby byl ponechán vývoj spontaneitě, co kde komu nejvíc vyhovuje, jsem si jistý, že by tu jezdila auta šlapací, parní, tažená volky a nebo poháněná plachtou či vrtulí. Snad se vyjadřuji jasně a srozumitelně, i když můj příklad vypadá nesmyslně, u úlů a úlových systémů a provozních metod mi to připadá v mnoha případech přesně tak hloupé. Někdo chová včely a vychvaluje, že mu nejvíc vyhovuje úl a provozní metoda, podobné plachetnímu autu a některé dosud sloužící úly jsou spíš na úrovni volského potahu v porovnání s kamionem. Ano, oběma dopravdními prostředky se dají převážet věci...

--------------------------

Je pozoruhodné, když se podíváme na politiku, jak některé strany zuřivě odmítají referendum. Vědí, že pak by už nebyli jejich protagonisté u lizu a dojení dotací a hlavně by netěžily z bezbřehé korupce.

Podobné je to u včelařství. Včelařský oficiální mejnstrým skoro zuřivě odmítá průzkum, zjištění dat pro statistiku, kde by se zjistilo, v jakém úle a při jaké provozní metodě a při jakém krmení je nejméně a nejvíce úhynů. Jak v psychiatrické léčebně se sbírají data o tom, že každoročně uhyne nějaké % včelstev, sbírají to přes 10 let, ale sbírají to jen poroto, aby “sběrač” měl prachy za sběr dat, která ale nejsou nijak využívána. Jen ke konstatování, že ZASE nějaká včelstva v republice uhynula. Ale že by se někdo i jen pokusil jakkoli procento úhynů snížit, to ne, to by chrličům oddělků a matek, ovšem jedině správných Kraněk, rozhodně nevyhovvalo. Aby se lidi dozvěděli, co dělat nemají, co používat nemají a v kterých úlech včelařit nemají pokud chtějí živé včely. Oddělkové mafii náramnně vyhovují úhyny, čím víc, tím větší žně. Dochází vám to, vám, co nadšeně poskytujete data o svých úhynech? Dochází vám čemu a KOMU tím napomáháte?

Co jiného vidět za tím, že se neudělá jasný průzkum, zda a jak moc škodí vč umělá krmiva? Kdo je vyrábí a vnucuje včelařům nemá zájem aby se přišlo na to, PROKAZATELNĚ, že to včelstvům škodí. To samé je s kyselinami, Západ používá jen kyseliny - jsou tam méně včelařsky vzdělaní, neboli zaostalí a tak i u nás je spousta jednoduchých mozků, že odmítá tvrdou chemii a ničí si vitalitu a přirozenou imunitu včel kyselinami. Že melu nesmysly? Kdo ze včelařů někdy slyšel o nějakých virech u včel než přišel roztoč, o kterém tak zvaní vědci přes 20 let nevědli, že to je jiný roztoč než Varroa Jacobsoni Oudemans?!!! Roztoč - tady upozorním, že jsem byl úplně první, kdo veřejně sdělil, že VD nejspíš úhyny nezpůsobuje (a ddnes se to už běžně uznává), tak tedy přišel roztoč a ten se začal ničit kyselinami. A čím efektivněji se ničil ORGANICKÝMI kyselinami roztoč, tím rychleji a víc % vč začalo umírat na záhadné nemoci. Tak se řeklo viry, ale úplně jistě se to neví a dodnes se úplně jistě neví, co je vlastně příčina  a co vlastně je CCD! Jenže jsou tu jednotlivci i instituce, kteří mají těžký byznys z kyselin a ti mají tak dlouhé drápy, že nedopustí mnou výše naznačený průzkum = statistiku. Pak by bylo na každém, zda si vybere úl o kterém bude vědět, že v něm je víc úhynů a naopak by se zjistilo, v jakém úle se včelám daří nejlépe. Ještě víc to platí o provozní metodě, i skvělý úl je nanic, když se pro něj použije hloupá provozní metoda.

Všechna moje práce za posledních nejméně 10 let je POUZE o tom, ukázat lidem, kteří mají čím chápat věci, že i v úplně blbých úlech by mohli, tedy kdyby neměli v palicích piliny a nelpěli na nesmyslných věcech (jedna míra v jednom úle), dosahovat stejných výsledků se třetinou práce. Navíc jen stěží by šlo používat u vysokých medníků jen panenské souše na med. Co by ale nešlo určitě je, že se do medu pak nedají vytáčet zbytky nespotřebovaného zimního krmení a to je ten nejhlavnější důvod. Do bedny 39x24x11 se vejde 23-24 kilo škrobového synťáku, nebo včelami bezděčně invertovaného cukru a ten se pak vytočí do medu. Ještě lacinější to je s obyčejným cukrem, ten se v akci dá koupit za 12 Kč a i levněji. A Goro jasně vysvětluje, že invertovaná krmiva jsou nesmysl, protože včely neumí pozřít nic aby to neinvertovaly a tudíž jim je umělé krmivo na nic. Ale to by bylo ještě dobré, já mám podezření, že jsou umělá krmiva pro včely spíš na obtíž. Protože jsou nepřirozená, včela není vývojem po dobu milionů let adaptovaná na cukry ze škrobu.

Takže mi při mpsaní dochází, že stejných výsledků se s Dadantsystémem s pouze panenskými medníky dosáhnout nedá, nedá se pančovat med cukrem ani syntetickými šmakuládami. A v tom já vidím ten hlavní důvod a v tom já vidím hlavní důvod neochoty včelařit systémem Dadant v jakémkoli úle!

Mejnstrým pak mazaně jen využívá toho, že vlastně u včelařů není ochota včelařit způsobem, který by znemožnil falšování medu cukrem. Cukr se v medu najít nedá, syntetická krmiva ano!

A ještě postřeh. Ještě před asi 10 lety ve výkupnách medu vyhrožovali, že komu najdou synťák v medu, toho ukřižují. A najednou je ticho po pěšině, najednou to velkozpéracovatelům přestalo vadit. Už jen to je pozoruhodné a člověk nemusí být Einstein aby mu docvaklo, proč to najednou nevadí a proč ten humbuk nějak plíživě vyvanul do ztracena.

Celý život jsem měl problém s odbytem medu přímo lidem. Od doby, kdy je můj med pouze panenský problém nemám, naopak, prodal bych víc, výkup jsem už asi 8 let nepotřeboval. Než jsem přišel jak mít 100% pod vlhkost 18,4% jsem do výkupu dával med s vyšší vlhostí (brali jen do 19%). A tak jsem vyvinul metodu, jak nemít med vlhčí než 18,4%. Drtivá většina mého medu má pod 18% a mám na mysli květový jarní med, u medovic a pozdních medů problém s vlhkostí není a nebo ho já neměl nikdy. Proč nemám vlhký med? Malá česna a ŽÁDNÝ POLYSTYREN, žádné prodyšné stropy v zimě, žádná síta ve dnech a to stačí. Pravda, očka jsem neměl nikdy. Tak snadné to je.

ak ešte Vám pridám jednu ďalšiu doteraz neotvorenú problematiku: skrmovanie invertných sirupov ktoré obsahujú ako konzervant sorban draselný a zároveň liečenie kyselinou šťaveľovou alebo inými kyselinami. Kontraindikované. Ale nikto to včelárom zatiaľ nepovedal. Takto oslabený žalúdok včely ak dostane spóry Nosema tak je to konečná. Zostane prázdny úľ a včelári si myslia že ide o klieštika alebo vírusy.

Vykonávacie nariadenie komisie (EÚ) 2022/415 z 11. marca 2022. Tj je to známe 3 roky. trochu to skrátim: V návode na použitie krmív pre zvieratá určené na výrobu potravín musí byť pre tento sorban draselný uvedené upozornenie pre zákazníka: „Súbežné používanie rôznych organických kyselín alebo ich solí je kontraindikované, ak sa jedna alebo viacero z nich používa na maximálnej povolenej úrovni obsahu alebo blízko tejto úrovne.“ Ide o draselnú soľ kyseliny sorbovej - používa sa napr do siláže alebo do krmiva pre mačky a psy (pri potravinách napr na stabilizáciu lacných vín, štiav atd keďže pôsobí proti plesniam, kvasinkám a riasam) tj ak je v invertnom sirupe tak ovplyvňuje týmito svojimi účinkami žalúdok včely. No a keď sa do toho pridá ešte pokap kyselinou šťaveľovou, ktorý ako viete dokážete spôsobiť perforáciu žalúdka včely (napr. pri opakovanom použití), alebo ak sa vyskytne nozéma, tak je to pre žalúdok včiel už vážny problém a zhorší im to trávenie potravy a môže skrátiť život a podobne. Suma sumárum: tie invertné sirupy ako také čo ho obsahujú sú ok, ale treba na toto upozornenie pamätať a neliať do včiel všetko možné (veterinárne prípravky s kyselinami), lebo z toho môže byť problém. Treba vtedy skrátka liečiť iným spôsobom.

Bohužel nemám dar ÚPLNĚ rozumět stručným sdělením. Nezbývá mi, než se zeptat:

První odstavec o kyselinovém "léčení" současně s krmením syntetickým krmivem s konzervantem a pak nosema. Dvě informace.

 1 - jen pokap KŠ a nebo jakákoliv kyselina? Totiž. Když jsem kouřil, měl jsem každé jarto a podzim vředy na dvanácterníku a jindy žaludku a bylo to prý (určitě ano, přestal jsem před dvaceti lety kouřit a nevím že mám žaludek) tím, že z kouře a kysličníku uhličitého ze slin vzniká sice slabá, ale kyselina uhličitá. Tím, že zažívání dostává 20, 30 i víc několikaminutových dávek - nelze nepolykat sliny ovlivněné kouřením, pak vzniká vředové onemocnění (kropmě jiných a horších chorob). Z toho by pak vyplývalo, že i když by se u včel použila jiná kyselina a jinak, než aby jí přímo včely pojídaly, že by z logiky věci měly vadit i kyseliny jen odpařené v kombinaci s konzervantem umělého krmení včel. Prosím o jasnou odpověď.

2 - jaká nosema? Obě? Kontext by poukazoval na NC. Možná proto já nemám NC, že mi nesmí ŽÁDNÁ kyselina ke včelám.

Další kamínek do potvrzení mého, více méně intuitivního odporu vůči JAKÝMKOLI kyselinám u včel. Tečka!

A to ještě uvidíme (uvidí mladší), co ještě bude vynajito. Totiž, tak zvaná věda se v každé době tváří, že je ne vrcholu a že už je objeveno všechno. Tak se chová věda, i když se tisíckrát ukázalo, že přišly další a další objevy, které častokrát úplně vyvrátily tvrzení, vědou prezentovaná jako nezvratná. Proto si já tak zvané vědy neumím vážit.

-----------------------------------

Protože jste dopisovatelem Dymáku a protože Dymák, i přesto, že má v RR bludaře, pořád považuji za nejlepší včelařský časopis se značným a jak se domnívám mimomejnstrýmovým vlivem, ptám se:

Chtělo by se vám v Dymáku nastolit otázky z mého předchozího příspěvku? 

Osobní otázka přímo na vás. Vás pane Goro nezajímá v jakém úle se daří včelám nejlépe, ve kterém je nejméně práce na stejné množství medu a ve kterém úle je nejméně úhynů? Logicky by se pak ukázalo, který úl je nejhorší a která provozní metoda, jaké je nejhorší léčení už víme = kyseliny. 

Já se prostě nechci smířit s obecným dojmem, že ve včelařině bylo už vše objeveno a není už co vynalézat a zlepšovat. Z plků ve Včelařství (i jinde) mám dojem, že se mlátí stokrát vymlácená sláma pořád dokola…

Tome napísal som"liečenie kyselinou šťaveľovou alebo inými kyselinami."

To ošetrenie pokapom hrá veľkú rolu, pretože napr. u papierových pásikoch s KŠ a glycerínom vkladaných do plodiska ide viac menej o “oter” o povrch tela  a nebezpečie je minimálne …

ale zasa navlhčené utierky týmto sajrajtom včely rozcupujú a vynášajú z úľa takže sa im to do žalúka môže dostať a zoslabiť   ich, tak vlastne neviem odpovedať..…

Ošetrovanie proti klieštiku sa robí pri krmení hlavne na podzim a tak asi ide o “letnú” nozemu, teda ceranae… ale zasa pokap sa robí zväčša  hlavne  aj v zime a ak je v v zásobách z invertu ten sorban (nie všetky inverty sú nim stabilizované) tak aj apis ničí výstelku žalúdka..

Ano Dymák je “mimomejnstrýmovým ” časopisom, píšu si ho sami včelári, ale neviem si predstaviť otázky ktoré by sa mali položiť včelárom… skúste ich naformulovať do bodov…ale skutočne si myslíte že z nejakej ankety sa dospeje k hodnoverným a užitočným záverom?   Čo by sme mali od toho očakávať?..že väčšinová odpoveď presvedčí ostatných včelárov aby zmenili svoje úle, resp.metodiku ošetrovania včiel?.

Děkuji.

Já nechci nikoho přesvědčovat, ať si každý má včely třeba v neckách (když tím neohrozí včelstva ostatních a nákazovou situaci v okolí). Ale rozdíl vidím v tom, že včelaři sami nevědí a věřím, že by mnozí mohli uvítat sdělení, v jakém úle a při jaké metodice je nejvíce úhynů a tudíž by bylo jasné, který úl a metoda je nejlepší. Pak by se každý rozhodoval podle konečně objektivních údajů. Dosud se má za to (liberalizmus), že je každý úl a každá metoda rovnocenná. A já tvrdím, že tomu tak není.

Starý konzervativní včelař už nic měnit nebude, i když zví, že celý život včelaří špatně v nejhorším úle (Adamec například). Tudíž pro něj informaci o nejlepším úle a metodě nezamýšlím. Pak tu bude hodně těch, že i zvědí nade vší pochybnost, že dělají chybu a stejně jí budou dělat dál, jen budou někteří z nich naštvaní na nás, že jim bylo líp když nevěděli, že byli celej život“ nevzdělaně nepoučení” (nepoučitelní?). Mnozí než by přiznali, že se mýlili (a tudíž byli v nějaké fázi života tupí), tak z ješitné povahy budou, pak už vědomně, trvat na bludech dál. Takových, hlavně mezi pseudochlapy, je opravdu hodně! Tímto obyčejně ženy netrpí a tudíž mají velkou výhodu.

Pak je tu skupina včelařů, kteří by rádi zlepšili svoje včelaření, ale protože v kapitalizmu se normálně lže a každý vychvaluje beztrestně i špatné věci, tak takový včelař neví, pro který úl a jakou technologii se rozhodnout. Po úhynech a nezdarech by i změnil úl, míru, metodu, ale má jít z bláta do louže, nebo z deště pod okap? Podle čeho se má rozhodovat? Proto setrvá u špatného úlu a špatné provozní metody, protože je mu systematicky vymýván mozek, že na úlu nezáleží a už předkové tvrdili, že: “úl medu nepotí”. 

A tuplem pak začátečníci. O ně a předposlední skupinu mi jde především. Zkornatělému konzervativci vysvětlit nic nejde, ty ambice nemám a mnozí staří by třeba i změnili věci rádi, ale už na to nemají energii, peníze a hlavně perspektivu.

--------------------------

Ale velice kvituji a vysoce si cením faktu, že vás to zaujalo a začal jste o tom uvažovat. Jen, prosím z věci předem vyloučit toho pána, co jste podle bludů, které jsem popsal, že za peníze přednáší, jste uhádnul. Takoví a jemu podobní “odborníci” věci spíš uškodí. Taky vyloučit výrobce úlů, výrobce a obchodníky s léčivy a krmivy a včelařskými potřebami, také velkovčelaře nad 150 vč. Toto by byla ankteta pouze pro malé a hobby včelaře,kterých je ale v obou našich zemích drtivě drtivá většina. Vše co vytvářím nedělám pro velkovýrobu a byznys!!!!

Pokusím se zformulovat jednoduché anketní otázky, doufal jsem ale, že by to mohly být otázky vzešlé z kolektivní práce a nápadů, třeba tady na maličkém foru CHZ.

V první fázi by stačilo sdělení, kolik z počtu zazimovaných měl kdo úhynů a v jakém úle. Za první rok by se vědělo, ve kterém typu úlu je nejvíc a ve kterém nejméně úhynů. Stran typu úlu. Tedy zda pouze vysoká míra, nebo pouze NN systém a nebo kombinovaný systém.

V druhém sledu orientace stavby a pak, zda byla očka a parodyšný strop a zda síto ve dně a jak velké česno v letní sezoně. Zda včelín, sluneční výheň nebo celodenní zastínění STROMY na stanovišti s rostlým terénem. Ne tedy umělá podlaha či dlažba a umělá střecha. Také nadmořská výška.

Druhá věc by byla otázka provozní metody, to by se nechalo také na druhou fázi. Ale možná by to nebylo moc komplikované hned v první fázi. Zda mřížka či ne, zda omezování matek v kladení nebo zda to je ponecháno na včelách.

Dotazník by šlo velmi rozkošatit a tím většinu odradit. Proto by to mělo být jednoduché a z čísel, která by z toho vypadla pak stanovit další postup.

Tom50 ve vlákně “provozní metoda Blaník” upozornil na starší knihu O.Brennera.

Pokud by si ji, a nejen ji, chtěl někdo přečíst, je k dispozici v knihovně na na stránce https://otakarbrenner.cz/?page_id=1417

Na hlavní stránce je pak záznam Brennerovi přednášky. Heslo je možno získat ze zdrojového kodu stránky. Nevím, jestli je možno ho zde publikovat. Pokud má někdo zájem, tak mi napište…

roman vďaka , super info… 👍

a nútia človeka rozmýšľať…😉