Tudíž o nahatých úlech nemůže nic vědět, on může znát jen to, co už někdo napsal na iternet, tedy do sítě. No a protože nahatý úl je můj originální název, Tom4 je introvert a píše velmi sporadicky, od AI bych se tudíž o nahatém úlu mohl dozvědět jen to, co jsme o něm napsali já, Tom4 a někdo ho nějak znínil a to jen tady na CHZ.
Já jsem to nemyslel na doptání ohledně “nahátých” úlů, ale tich principů s vodou v izolaci a postupné vysychání které údajně by mohlo způsobit zpomalení rojení.
Ale on (AI) jasně popisuje a uvádí u jedné té studie právě to o přirozených vlhkostních a tepelných podmínkách v dutině stromu, přehlédl jste to?
Je možné, že jsem to přehlédnul, ale nejsem si vědom, že by to bylo napsáno v tom příspěvku na který jsem reagoval. Nicméně si to přečtu ještě jednou.
Jen jste na omylu v tom, že tam vědci včelstva chovají, já to pochopil tak, že jen hlídají a sledují PŘIROZENĚ usazené zalétlé roje.
Je to možné, že jsem si to špatně zapamatoval a následně špatně interpretoval. Nicméně i oni by mohli mít data co se týče vlhkosti, teplot i kolik vody ten strom dokáže nasáknout - to je podle mě taky důležitý parametr obzvlášť když by šlo o porovnání s “nahatými úly”. U tich “naháčů” jste psal pokud vím domněnku, že izolace musí nasávat vodu která se postupně odpařuje, ale ta izolace podle mě musí být taky v nějakém poměru. Kdyby toho bylo až moc a došlo by k “přesycený” tak by to taky nemuselo úplně uschnout během roka a vidím v tom riziko tvorby plísně což by asi nebylo nejlepší. Pokud by se nevytvořila plíseň tak by to dřevo shnilo, ne?
Když tak přemýšlím tak porovnávat asi stejně nedává smysl, protože dutina stromu s vodou pracuje (jestliže se bavíme o živém stromu) zatímco seskládaný úl ze dřeva “jen nasákne” a nic víc. V tom je podle mě zásadní rozdíl.