Varaxi

Jsme v tématu o zoo, takže to je spíš soukromé chovy vs. zoo, ne soukromý chov divokého vs. domácího zvířete. 

Tak ono je hromada jedů, které zabíjí až metabolizovaná. Takže ani chcíplá otrávená myš není jedovatá. Spíš jde o ještě živou otrávenou myš, která ani neví, že už to má za pár. Ta by teoreticky mohla odejít k sousedům a být pro svého lovce za určitých okolností nebezpečná.

Pokud vezmu myš a mám ji týden v péči, pro tu myš to je jak rok pro Vás. Leccos pozapomene, ztratí na hbitosti, zleniví. Když takovou myš, i starou a protřelou, vypustíte do neznámého prostředí, moc šancí na přežití skutečně nemá. 

Otázka humanity jistě na místě je, pro mě je třeba přijatelnější tu myš usmrtit ihned a bez stresu klasickou pastičkou, ale kdo má přemyšováno, holt použije jed, a kdo nesnese pohled na mrtvolku, holt použije odchytávací pastičky. Pořád lepší než topení, že jo. 

Letos skladujeme dvanáct pytlů obilí a nemáme dost sudů, takže myší je víc než předchozí roky, kdy bylo obilí méně a do sudů se nám vlezlo. Zatím zvládáme klasickými pastičkami udržovat únosnou mez, ale kdo ví, třeba budeme muset přes zimu vymyslet něco alternativního. 

A co by si vybraly slepice z velkochovu? Zůstat v pohodlné, vytápěné hale, kde je stálá teplota, vlhkost, neustálý přístup krmení, veterinární péče, čistá voda, nebo malý zabahněný plácek u kurníku prolezlého čmelíky, v misce zbytky od oběda a vařené brambory, pršú, fouká, praží slunce, mrzne… Jaké je reálné procento slepic, které si prodejem z haly drobnochovatelům pomůžou? Minimálně půlka by se jich ráda vrátila. U těch koní to bude obdobné. 

Ono to je lidský úhel pohledu, že někde je líp a někde hůř, ale reálně se toho zvířete zeptat nemůžeme, takže to je jen teoretická otázka. Navíc spousta věcí je o zvyku, ti koně často tahat chtějí, po návratu na pastviny se viditelně nudí. Ale taky ne vždycky a všichni a ono to bude asi individuální, stejně jako u těch slepic. 

Tak to si myslím, že vymazlená opečovaná myš vypuštěná v přírodě nepřežije ani první noc.

Asi zahradničí a pěstuje pro svou rodinu.

Tak ten podnět může podávat, jen pokud má podklady v pořádku, to je asi jasné. A ohledně té slepice stačí foto datované k přebrání zásilky. 

A jo, asi to neklapne, ale aspoň bych to zkusila, človek nikdy neví… A pak taky to aspoň té formě znepříjemní den. 

jsem zlá, že bych to udělala už jen kvůli tomu?

Nahlašte to na úřad na ochranu spotřebitele. 

On to není častý problém. Ale když se vyskytne, bývá často fatální. 

https://www.equichannel.cz/kdyz-v-senazi-ciha-smrt/

Stačí jedna zesilážovaná myš a máte po koních. Tady je pečlivost při výrobě zásadní.

Ale jo, přisplnění hygienických standardů to je kvalitní krmivo.

Perfektní podzimní recept: 

Ohřejte jablečný mošt a nalijte do něho panák rumu. Případně dle chuti doslaďte nebo okyselte citronem, záleží, jak sladká jablka byla použita na mošt.

Je to výborné. Jednoduché, chutné a zahřeje to. 

Tinami je japonsky velikonoční?

Já nepíšu vůbec nic o žádoucích genech. Proč je E žádoucí?

Psala jste:

Ale heterozygot nebo dokonce dominantní homozygot je z hlediska pravděpodobnosti předání genu lepší.

Jak jste to tedy myslela? V jakém smyslu je na předání genu lepší?

Pomineme-li výjimky a výjimky z výjimek, pak je takto jednoduchá genetika barev opravdu… jednoduchá.

Máme-li homozygota, pak každý jeho potomek zdědí jeho gen. Resp. alelu. To je genotyp.

Ale ten gen se nemusí projevit. To je fenotyp. 

A jestli se ten genotyp propíše do fenotypu, to záleží taky na tom, kdo je ten druhý rodič.

Ale samotný fakt předávání genů nesouvisí s tím, jestli je to homozygot nebo ten gen je recesivní. Je to jedno. Štěně zdědí jednu alelu po matce a druhou po otci. Jasně, u heterozygota může zdědit dvě varianty, ale ten pes jako takový vždycky vlohu předá, jen nemusíme nutně vědět kterou. 

A pokud se bavíme o předávání, které je zjevné a projevilo se, tj. o fenotypu, tak recesivní homozygot může předat různé procento potomků od nuly po 100 procent. Pokud budeme mít dva homozygoty ee, bude 100 procent jejich potomků taky ee. Pokud budeme mít heterozygota Ee, s homozygotem ee dá jen 50 procent potomků, kteří budou mít stejnou barvu. Takže u fenotypové dědičnosti rozhodně neplatí, že čím víc dominantní, tím víc potomků stejné barvy. Mnohem důležitější je, kdo je druhý rodič a jakou má genetickou výbavu. 

To bude asi klíčová úžovnost pastviny. Nebo véééliké ohrady. 

Tak i recesivní předává. Jasně, nemusí se to projevit hned v F1 generaci, ale předává. 

No vidíte. Tak to fakt žádný užitkový chov na pastvině bez příkrmu neznám. Všichni dávají  seno a šrot nebo siláž/senáž. Telatům granule. Místní ZD je tedy jediný masný chovatel s více než symbolickým množstvím krav. Takže to není zrovna vypovídající. 

Jako myslím od jara do podzimu. Přes zimu snad musí přikrmovat každý. 

Máte to ale promakané, když Vám to roste na pastvině bez příkrmu “zadarmo”. To musí být krásný pohled. A co teprve to masíčko. 

Telení na jaře je tradiční v samozásobitelských malochovech. Máte krávu s teletem, litr či dva denně si oddojíte a teleti nechybí. 

Tady se masné krávy telí vesměs v zimě, cca v tom prosinci, jalovice o nějaký ten měsíc později. Důvod nevím, myslela jsem, že s jalovicemi se čeká, aby byly dorostlé a zralé, ale to je z mojí hlavy, můžu se mýlit. 

Skotu je tolik plemen a týká se ho tolik chovatelských systémů, že to, co je dobře a špatně, záleží na okolnostech. Samotný fakt, že nějaká kráva telí na jaře, prostě nic neznamená. 

Asi že je genetický homozygot?