keriton

“Za mě je to dar, umění a člověk to má v sobě od narození.” 

Věřím, a mám vyzkoušeno, že část těch (možná i většina), kteří to mají, to mají vydřené, naučené, získané léty praxe. 

Já si zas nemůžu vynachválit nápad pořídit preventivně vetlímec. To jsem vůbec tehdy netušila, že ho pes bude častokrát nosit “pro jistotu”, a to bych teda u trychtýře nikdy neudělala. Tohle je pohodlné a nemám vůbec výčitky mu to dát. Strašně nám to vyhovuje, že když si nejsem jistá (jestli si zas nerozlíže tlapu až moc), prostě má na noc pohodlný měkký límec a je to v pohodě.

Myslím generační rozdíly. 

No, to je fakt! Že kolik vychovaných psů potkáváme, žejo.

A samozřejmě vy jste člověk, kterej ví, co dělá, narozdíl od většiny majitelů NO (a dalších různých plemen) v mém pejskařském rajónu 😀 

Děti se mění každých pár let. Už teď jsou “úplně jiné” než třeba před 4 lety, pokud se bavíme o tom, jak fungují ve škole, co je zajímá, láká, čím žijí. 

Marně se snažím vzpomenout si, kdy jsem naposled potkala nějakého “normálního” NO. Neříkám, že neexistují, ale v mém běžném pejskařském okolí se jaksi záhadně vyskytují samí nezvládnutí… rozhodně je super studovat si všechno předem.

Jojo, zrovna jsme se o tom nedávno bavili s mladšími kolegy, že sice vždycky starší generace nadávala na mladší a mladší nechápala starší, ale to, jak je teď strašně moderní se pohoršovat nad mladými, mi přijde jako dost extrém. Kdo je asi tak vychoval, že? A klidně můžete hlásit “já ne”. Já taky ne, ale fakt se nebudu pohoršovat nad tím, že mají určitá specifika, která jsou z velké míry dána tím, v čem vyrůstali. Já bych v tom, v čem oni, vyrůstat nechtěla. 

Tvl, takový stereotypy se fakt dělají jen na dnešní mladou generaci. No nechtěla bych být její zástupce, tolik nesmyslných hejtů a historek většinou ze zdroje “jedna paní povídala” (a tím nechci tvrdit, že se to nikdy ani jednou nestalo), se snad na žádnou jinou generaci ještě nedělalo… 

Vzhledem k plánovanému plemeni a vaší nezkušenosti - doporučuju intenzivně studovat metody výcviku a výchovy, než si štěňátko přivezete.

Hezkou základní představu můžete získat např. poslechem podcastů Neštěkej na svého psa nebo Pejskárium. Zajímavé bývají rozhovory s Frantou Šustou. To jsou vše tzv. “force-free” přístupy. Pokud chcete nahlédnout k trenérovi, který není výhradně force-free, ráda sleduju Evu Štemberovou, ta toho ale nebude moc mít veřejně, max. v nějakých diskuzích na FB (skupina Žiju s reaktivcem). 

Ideální by bylo moct sledovat nějakého zkušeného člověka přímo v praxi osobně např. na trénincích, socializačních procházkách, apod. To by se ale vyplatilo třeba i někoho, kdo tam bude mít německé ovčáky, ať vidíte přímo plemeno, o které máte zájem - taková práce s borderkou bude mít prostě jiná specifika. A ideálně někoho, kdo má trochu sofistikovanější postupy, než uvádí vámi zmíněný chovatel (které podle mého názoru můžou určitým lidem fungovat, ale spíš bych si tipla značnou šanci, že z toho budete mít průšvih, pokud nevíte, co dělate).

Mám límec z vetlímce a je měkký. Myslím si, že na ucho se pes nedostane ani zadní tlapou, ale samozřejmě to otestované nemám, s ušima jsme nic neřešili. Spíš hrozí, že se přes okraj límce dostane ke konečkům tlapek. Jakmile je rána někde trochu výš na tlapce, už to není problém.

Každopádně i v případě, že je rána tam, kde se pes s trochu snahy přes vetlímec dostane, dobře nám fungovalo, že v naší přítomnosti má vetlímec, v nepřítomnosti trychtýř. I tím se hodně uleví.

Dublinbarzoj:

https://www.centrum.cz/clanek/nemecky-spic-poplasne-zarizeni-s-ocasem-a-bez-tlacitka-off-274710

Pecka 😀 Hned rozklikávám další články autora 😀

Ne, nejsem aktivní koňák, tak bych neměla s čím cvičit 🙂 

Sleduju.

Což o to, venčení, ale psa je třeba opět maličko natrénovat na školní rok. Když oba pracujeme ve školství a jsme přes léto hodně doma, není to snadné… Takže dnes jsme vše zařídili tak, aby byl 6 hodin sám doma. Zdá se to jako blbost, ale není snadné udělat program pro oba páníčky tak, aby to bylo právě takovou dobu, ne výrazně více ani výrazně méně. V týdnu už měl 4h, a vypadá to nadějně - jen občasné štěknutí, dnes ke konci zkusmo hrábnutí do klece… žádné velké vyvádění. Kéž by se držel v těchto mezích. A kdyby se chtěl třeba i zlepšit, já se zlobit nebudu.

Mně přijde, že nejlepší je jít takovým tempem, který pes běžně zná a vyhovuje mu. Já bych se svým psem šla spíš svižně, jeho přirozeným tempem, aby si mohl v klidu klusat. V jeho případě je to rychlost cca 5 km/h, chvílemi rychleji, chvílemi se čmuchá a zastavuje. Když jdu sama, chodím mnohem rychleji.

Hledala jsem nějaký popis, jak se to používá a učí, tak třeba zde: https://mluvicitlacitka.cz/blogs/novinky/jak-naucit-psa-tlacitka#jak-probiha-trenink-krok-za-krokem

A vlastně mi i nadále přijde, že to pro mě rozhodně není 😀 

“Někdy se na ni zlobím, že vzhledem k její páteři, by měla být v pelechu…” - už si neumím představit nějakého menšího nebo středního psa na gauči bez rampy, a to nemám ani zdaleka jezevčíka 🙂 Jasně, on tak v půlce případů seskočí normálně, ale jindy si sejde po rampě, a z toho mám vážně radost. Že může zvolit klidnější pohyb, když chce. Teď jsme byli pár dní na návštěvě, kde mohl na gauč, a úplně mě to bolelo, že nemá rampu na bezpečný sestup 😀

Jo, to je fakt, že to s jedním psem máme snazší…

🤣

Jsem zvědavá, jestli s tím někdo ze zdejších má zkušenost. Mě děsí představa, že by si pes ještě lépe a hlasitěji říkal o to, co chce. Bohatě mi stačí jeho výmluvnost 😀