Tom50

Janae 

klid, cenzorka je učitelka a moje babička takovým, co se chytali překlepů, či přeřeknutí a slovíček, ty nazývala jadrně “přeštěkho.no”. Mě to přišlo zemitě jadrné, lidské a snad se nám paní cenzorka nenafoukne.

A pro vaší informaci. Těžce se mýlíte, právě v tuto dobu a v září a až do října i déle teprve vosí kolonie produkují trubce a mladé matky. Vosí trubci po oplození mladých matek ještě do zimy uhynou a zimu přežívají jen oplozené matky. Ty v příším roce zakládají nové kolonie - hnízda. Vosy v normálním roce loví už v chumáči stažené včely, vosy totiž vydrží aktivní i při teplotách kolem 4-5 stupňů, když už zmalaátnělé včely sedí v chumáči stažené. Vosa neodnáší maso kořisti i se zadečkem plným výjkalů a případně sladkého obsahu, vosu zajímá jen svaloviona z hrudi. Ukousne křídla i prdelku včely a odnáší jen hrudník. Včelař to nei omylně pozná podle i stovek odstřižených včelích křidélek na podložce v úle. 

A pro včelaře, tady zpozorněte. Vosy nevybírají všechna včelstva, ale jen některá a nemnohá. Ta vč je třeba si označit a co nejdřív na jaře zlikvidovat matku, třeba i mladou, aby na stanovišti a okolí nelétali trubci s “blbým” genem - nebránit se vosím loupežím. Mám DOMNĚNKU a že nemáme my Blaníkáři ve svých vč VD jí potvrzuje, že které vč se nebrání vosám, nebrání se ani parazitům. A tak, že má každý u svých vč nestejný počet roztočů na podložkách po fumigaci neznamená jen ustavičně tupě omílané reinvaze, ale prostě blbé geny některých vč. Snad se to jmenuje grooming, tedy schopnost obírat a ničit si vzájemně roztoče mezi včelami?Když jinde tvrdím, že Blaník je nutné kopírovat do nejmenších detailů, tak tím myslím třeba toto, koho tato, mnou jen předpokládaná možnost, napadla?

kometo 

divím se vám, že si nepořídíte síta do oken. Ano, byla to raketa a při placení se mi před 8 lety protočily panenky, když 16 set nebylo za obě síta, ale jen do jednoho okna. Ale bez šahnutí tam jsou doteď, jak je tam maník nainstaloval (asi bych to zvládnul taky). Jsem sova, v noci dlouho nejdu do “pelechu”, jak také říkávaly ženy z mých předků a ve dne spát s mouchou domácí a ani v noci s komárem já nejsem ochotný. Tudíž já udělám cokoliv, abych s těmi tvory nebydlel. A tak se mi 3.200 tehdejších peněz bohatě vypaltilo, doporučuji. Jo a bydlím ve starém cihlovém činžáku z roku 1918 a v největších vedrech mi tepolota v bytě málokdy přelezla 20. A to jen když jsem zapomněl ráno zavřít okno (a nebo chrápal do jedenácti). Jinak 18 - bez klimatizace celé léto.

A tak, jak píšu, JASNĚ píšu, že mám zkušenost jen tady od nás a netuším, jak jinde. Prostě tady komáři zmizeli. Nejsou tu mouchy, ani masařek není co jiné roky. Úplně zmizely pestřenky, ovádi. Jak si to jinak vysvětlit? Dávám svůj názor, opřený o pozorování přírody k úvaze, nepřesvědčuji vás, ani nikho jiného a jsem dalek sebemenšího alarmizmu. Ale něco se děje, něco neobvyklého. A stejný útlum je i u včel a dokonce i na Slovensku. Já se na rozdíl od vás pokouším přijít na podstatu jevů a problému a ne jen o nich plkat a pouze popisovat jak věci jsou. 

Připomenu, že když chtěli tupí opoziční poslanci po vládě, aby zastropovala horko, ministr Macinka jasně odpověděl, že ano, že jsou hrozní, ale vedra stropovat vláda nebude, protože prostě v létě je teplo, v zimě chlad a v noci je tma.

Jinde na totmo foru se píše, že nejen v Čsku, ale i na Slovensku je “divný” rok, vč úplně přestala plodovat, většina nemá žádný pyl. Je to divný rok?

Ne tak docela, mě divný nepřijde a napadá mě vysvětlení. Mikrovlny to nebudou, ani v sedmdeátkách tak populární a dnes úplně zapomenuté skvrny na slunci a ani ozonová vrstva, ze které se svět málem hroutil. O jejím stavu referovyly denně všechny televize a noviny, nesmyslně a zbytečně se předělaly všechny ledničky i spreje, aby byly bez freonu a dnes ani po ozonu pes neštěkne. Ano, pamatuju toho hodně a to jsem davová bláznovsvtí zdaleka nevyjmenoval všechna.

Co se podle mě děje? Obecně se ví a je logika, že když je sucho, rostliny netvoří nektar, jedou v úsporném režimu a nektar rovná se voda. Ovšem málo se ví, že rostliny zastaví produkci i pylu, snaží se přežít a trávy se už rozmnnožily, a tak kvetení druhé seče je už z hlediska přežití trav sekundární. Také v létě a na začátku podzimu už toho moc nekvete. (zlatá pylová monodieta, že? tedy kdyby aspoň ta byla!)

Vč moc nelétají, na co? Když rostliny nemají nektar ani pyl, i medovice je “vlhkost”, tudíž i rostliny šetří vodou. Možná si i někdo další všimnul, že břízy, javory, jírovce a další dřeviny a některé keře také, shodily listí částečně a něco úplně. 

Ovšem já mám některá vč v neuvěřitelné síle a aktivitě, jsou to ta, která se vyznamenala v medovicové snůšce. Ta vč, co na medovici nejsou vůbec a nebo aby se neřeklo, ta jsou nyní očividně slabá a zaostávající. Podle mě to jsou méně aktivní “líná” včelstva.

To samé oddělky. Některé jsou pěkné, jiné nějak přežívají a tak když jinde píše coma, že zlikvidoval “divný” oddělek, je to dokonalý příkald toho, jak má včelař uvažovat. Určitě ne sirný knot, ale s něčím to spojit. A mě se osvědčilo prostě to vysypat někam za úly, podobně jako když jsou trubčice. Na původním místě nesmí zůstat nic, nejlépe odstranit i podstavec. Včely se ihned začnou vžebrávat do ostatních vč.

A tady moje pozorování a prosím všechny, aby se v těchto případech snažili pozorovat, co nastane. Hostitelské vč, většinou to bývá jedno, nebo obě sousední - podle vzdálenosti místa zrušeného, většinu vžebrávaných včel přijímá. Některé ale ne a s těmi se strážkyně rvou. DOMNĚNKA, není to tak, že včely poznají, který jedinec je zdravý a může být posilou a který je nemocný, nebo má parazita (nebo je to letní včela, která stejně odejde) a toho nevpustí?

Přišel čas sem dát co jsem mezitím zvěděl o vosách, co jsem netušil a věřím, že ostatní tuplem. Vos je letos málo, jsou, ale málo a za srpen jich rapidně ubylo. Domnívám se, že vím PROČ a tak sem svojí DOMNĚNKU vložím spolu se souvislostmi, které asi mnohé překvapí.

V potravě vos převažují mouchy, housenky, sem tam můra, ale co se málo ví, i komáři. Hlavně moucha domácí, ovádi i pestřenky.

Much rapidně ubylo, pestřenky zmizely úplně a ovád je od začátku srpna vzácný tak, že tady u nás žádní nejsou. Ovšem co tu zmizelo úplně, jsou komáři. Úplně!

Komáří vývoj je bleskurychlý, v teple ani ne týden od položení vajíčka pro hotový hmyz, jehož samičky “pijí krev”. Ale komár, stejně tak ovád, pestřenky i mouchy domácí potřebují vodu. Komár močály se stojatou vodou, pestřenky a ovádi i mouchy hnůj a močku. Hnojniště vyschla, vyschly i močály, vyschly potoky i řeky. Vosy nemají co žrát a tak jich najednou výrazně ubylo, sršni zmizeli úplně.

Předčasně odletěli ptáci, nemají co žrát, není hmyz a tak prchli.

Profil máte prázdný. Kdo jste, jak starý, jak dlouho včelaříte a s kolika včelstvy, kde? Myšelno ve smyslu jako Posázaví, Podblanicko, Žatecko a tak podobně, spíš jde o nadmořskou výšku a třeba Lounsko a Žatecko je ve srážkovém stínu Krušných hor, já sice na Podblanicku, ale pod těžkým vlivem České Sibiře a tak dále. Snad mi rozumíte.

Patrně jste nedůvěřivý, soudruh Lenin prý nabádal “důvěřuj ale prověřuj”. Doporučil bych vám, i Javalimu, prostě polovinu vč vést přesně systémem Blaník bez čehokoli svého (svých nápadů, jako že to přece nemůže vadit), PŘESNĚ podle stokrát podrobně popsané provozní metody i úlu a s druhou polovinou experimentovat. Vlastně to dělám pořád sám také. A pořád to konfrontuji s Blaníkem a ten pořád vítězí.

Dnes pan Malina píše, jak se chce úplně vyhnout zvedání VN. No to já taky, ale došlo mi, že prostě toho s Blaníkem 39x30x11 + NN nelze docílit a tak jsem si pořídil míru 43,5x30x12 (medníky k tomu ale 39x15) a vím jistě, že se to panu Malinovi nemůže podařit, protože prostě jeho pouhých 10 rámků 44,8x32,5x10 je málo, málo je totiž i originál D-B = 43,5x30x12 s plochou 157 dm2 a Superjumbo má jen 146 dm2. 

Takže třeba cílem mého snažení je objevit, jak na to i s malým plodištěm 157 dm2 a je super, že Malina zkouší jerště menší plodiště. Jen Javali mi přijde, že se snaží o perpetum mobile. A tak vám Javali doporučím si nejdřív pořídit Blaník třicítku bez jakýchkoli vašich vynálezů a doplňků a až zvládnete Blaník, úplně bez úhynů, pak zkoušejte. Leda, že by vás víc bavilo prodělávat, vymetat mrtvé včely z vyzkoušeně nesprávných měr a divně konstruovaných úlů.

Připomenu tady jednu maličkost, už jsem tu o ní psal. Mám kolegu, který napadobil do nejmenšího detailu Blaník. Ale měl úhyny, část, asi polovina mu padla. Nejdřív to bral jako, že kdyby mě neposlechl atd. Jenže pak se ukázalo, že nedodržel DO NEJMENŠÍHO DETAILU Blaník, krmil syntetickými škrobovými sračkami a použil Formidol. To stačilo na to, aby měl jiné výsledky než já a Petr. Zdůvodnil to, že nemá čas krmit cukr a že je škrobák pohodlnější. No tak jo, každý svého štěstí strůjcem. Ovšem tento kolega mě poslechl a od té doby nemá problém s jediným úhynem.

Dnes mě odchitil tady u nás jeden skvělý začátečník, který si dá říct, má včely ode mě, úl ode mě - vzorek, zbytek si už dělal sám, ale neradí se se mnou. Vše si načetl, sleduje to tady, ale nepíše. No a spolek mu místo Gabonu dodal KM. Snad 82% a má to být v úlech 10 dní. Tak přijel jestli mu nedám Gabon, že netušil, jak ta kyselnina strašlivě smrdí a moc dobře si pamatuje můj článek o loupeži, kde se domnívám, že je způsobená poleptáním tykadel kyselinou týraných včel. Ano, někdo si říct dá, jiný ne. Pan mladý kolega dostal ihned Gabon a není pozdě! Ano, vím, že jiní, co včelaří podle menjstrýmu a umělců z internetových videí, by v tuto dobu už neměli co léčit.

Každý svého štěstí strůjcem.

OK. Chápu. Já považuji jednou pro vždy věc vyššího rámku než 30 za vyřešenou. 

Zkuste, při vší úctě k Javalimu, sdělit, jaký s tím měl úspěch? Proč pořád zkoušet něco, co vím, že nefunguje, víme proč to nefunguje? Kozina je aktivista a maniak, kterému jde o to, aby bylo hezky včelám. Já prostě takový přístup k odvětví zemědělství, jakým včelařství je, nesdílím a nehodlám se takovou infantilně hloupou pošetilostí zabývat. Včely nejsou čokl, kterého zbytečně lidi chovají jen proto, aby se s ním mazlili a dělali kraviny jen proto, aby bylo krásně čoklovi. Ne, já chci aby krásně bylo mě, lidem! Lidi mají pěstovat vztahy s jinými lidmi a ne s čokly!

HČ není jen to, kdy je horní hrana česna současně rovinou stropu úlu. I to tu bylo podrobně vysvětleno mnohokrát. Naopak, v přírodě - dutina - tomu tak není snad nikdy. A tak váš pohled, co je HČ, je, je mi líto, ale nesprávný. Tady se tedy, snad podvacáté opět pokusím vysvětlit co je HČ.

Dutina stromu je vždy od díry dolů různě dlouhá (vysoká), ale od horního okraje díry je vždy nejméně 20 a víc cm pod skutečným stropem.

My chováme včely, ti normální, pro užitek. A tudíž se nemůžeme pořád řídit tím, jak by žilo a jak by se chovalo včelstvo v divočině. To divoké vč má jediný smysl své existence jen a pouze v rozmnožení, nic víc. Včelstvo neví, jak silné bude muset být a jaké pudy v průběhu jeho života v kterém měsíci převládnou. Život divokého vč nikdy není kontinuální přežívání ve stejné dutině řadu let. Ne, každé jedno vč v divočině obsadí doupě, rozmnoží se a v drtivé většině zanikne. Zavíječ a jiní škůdci dutinu vyčistí a cyklus zase začíná znova.

Divoké vč tedy obsadí dutinu, dutin není nadbytek ani v pralese a lidmi řízené pseudolesy, které existují asi max 300 let, včely za svůj stamilionyletý vývoj neznají. Ony nevědí, že je dutina nad česno 20, 30 cm málo, nakonec, dolů od díry je několikrát větší a tak vč “ví”, že když by se rozmnožení nepovedlo “včas”, je kam expandovat = dolů. Ale to vč nechce, chce se co nejrychleji dostat do kondice, aby se rozmnožilo. Často k tomu stačí výška plástů právě těch cca 20 cm a tak se dá úspěšně a pravdivě tvrdit, že divoké vč používá v drtivé většině případů DČ, tedy Dolní Česno!!!!!!!!! Jen v případě, že se včelstvu nepodařilo rozmnožit v prvním roce a nějakou náhodou nasbíralo dost medu a přežilo do druhého roku, a nezničili ho paraziti, patogeny a škůdci - medvěd, kuna, jiné včelstvo atd, tak jedině pak dojde k situaci, že má vč česno “střední” jako je to na fotce vašeho oddělku. Je to naprosto unikátně vzácná varianta a díky neuvěřitelné přizpůsobivosti včel a jejich až neuvěřitelné blbovzdornosti, přežívá i nesmyslné excesy. Tím ale není řečeno, že mu to nějak vyhovuje a nebo jej to dokonce nějak chrání a je to pro něj dobré. Včely, jako jiní “krátkověcí” tvorové, mají strategii relativně bleskurychlého střídání generací a současně mnoha pokusů o celkem vzácný úspěch. Tudíž v případě včel příroda vsází na systém pokus-omyl, protože z hlediska přírody je v případě včel strategie velkého množství pokusů ku jednomu úspěšnému. Ještě extrémnější je to u ryb, možná někdo neví, že ze zdárně vykuleného potěru se prvního roku dožívá asi 1-2% jedinců.

Proto se pořád ptám proč? Co má být cílem? Víc medu, méně práce, zdravější včely a v důsledku méně úhynů? No to je hloupost když Blaník úhyny nemá žádné, co chcete ještě víc? Nebo chcete zkoumat míru blbovzdornosti včel? A i kdyby, tak PROČ? 

Co chcete víc než pananeský med bez výkalů plodu, když můžete léčit miliontinami syntetických akaricidů místo sice přírodních kyselin, ale v koncentracích tak vražedně vysokých, jaké se v přírodě nemůžou nikdy vyskytnout, navíc v milion a desetimilionkrát vyšších množstvích? Copak nevíte, že každý lék je při vysoké koncentraci jedem a že naopak i nejnebezpečnější jedy jsou téměř vždy v mikromnožstvích a mikrodávkách velmi účinnými léky? Prostě když namočíte ruku do vody, bude mokrá, co na tom chcete vyzkoušet a vyzkoumat jiného? Přece definice idiocie je dělat stále stejnou věc a očekávat pokaždé jiný výsledek. To jsem nevymyslel já, to mnohem chytřejší.

--------------------

Shrnutí:

Vyšší rámek než 30 cm- vyzkoušely celé generace včelařů za asi 150 let vývoje v nejrůznějších klimatických podmínkách s nejrůznějšími kmeny a plemeny včely medonosné a statisticky se svět shodl na tom, že 30 cm je max. Jinak hrozí, že se vč spokojí s daným prostorem, omezí samo sebe a často se ani nechce rojit a úplně ignoruje medník. Včelstvo nepotřebuje, aby splnilo povinnost vůči přírodě, mít počet 60.000 jedinců a přinést navíc 30, 50 nebo 80  kilo medu, než co samo potřebuje! Vč se dokáže vyrojit už při 15-20.000 jedinců! Vyšší rámek než 30 mu to umožní. A v posledních letech se ukazuje, že je i 30 cm na obsazení medníku někdy moc. Viz třeba vlákno sběrný medník tady na CHZ.

“Zaručený” výsledek chovu včl metodou Blaník je jen tehdy, když má spodní česno, pod VN ve funkci plodiště s dělničím plodem podsazený TLumič nízké mírym, ne vyšší než 17, léépe 15 nebo dokonce 11 s trubčinou a pak nemá choutky se rojit. Prostě VN s TL není totéž jako VN s NN nad VN!!!! VN + TL zajistí teplo a pohodu pro dělplod a současně nevytváří podtržení vč velkým prostorem. Stokrát jsem to vysvětlil a zdůvodnil a nejen já, ale mnozí vyzkoušeli a funguje to vždycky stejně!

Při SČ a výše uvedené základní sestavě, kdy je ABSOLUTNÍ PODMÍNKOU kombibace dvou měr v jenom úle = vysoké pro dělplod a nízké jako TL a medníky, není problém s rojením, není prpoblém s VD ani CCD. Není problém s obměnou nejméně 40% díla pro dělničí plod, kdy je ale nutnou podmínkou předjarní zužování. Co kdo chce víc a co chcete víc vy coma?

Celé roky se na někoila forech (VF,m IF a nyní tady) snažím o jediné, rozproudit diskuzi s argumenty. Když něco chci, ptám se úplně nejdřív PROČ to či ono chci? Čeho tím chci dosáhnout? Drtivá většina nediskutuje, mlčí, protože neumí ROZUMNĚ vysvětlit svoje motivy k zamýšleným krokům. Já tak nefunguji a neumím se do lidí s takovým uvažováním vžít.

Přidám perličku. Nechodím na procházky, proboha proč? Je řeba být v přírodě a nasávat krásy okolí, přírodu? OK, jdu na ryby, na houby, na maliny nebo dělat dříví (a nebo se holt musím i procházet, protože samičky jinak nefungují), ale chodit, jak by řekla moje máma ročník 1920:  “vod hovna k hovnu pro nic za nic”, tak to tedy nedokážu. Hlavně nechci, na to jsem za 70 let a 5 měsíců fakt ještě nenašel čas. (nebo se trápit ve fitku nebo někde běhat jako pako a tak dále a vrchol idiocie běhat na pásu na místě !) Tím ale netvrdím, že je můj přístup k životu jediný správný. Někdo třeba chce promarnit život objevováním dávno objeveného.

Abych nepřekryl dotaz coma ve zbytečně založeném vlákně, už tu vlákno o horním česně je a myslel jsem, že se tam bude psát o všech jiných česnech než “normálních”. Nicméně kolega coma považuje kejkle s česnem za důležité a možná sleduje něco, co mi zůstává utajené ve smyslu mnou nepochopené. 

A tak opakuju dotaz: 

PROČ? Proč jiné než spodní česno? Proč jiné česno, když VD už i odborníci uznali, někteří, že VD přestal být problém a stejně nedokážeme zajistit hermetičnost “sklípku”? Navíc cukrem už taky šetřit nepotřebujeme. Ve sklípku naplněném až 10% CO2 si na omezenou dobu chodí občas “odpočívat” včely, zpomalí si tak metabolizmus (a zbaví se případných parazitů, nejen VD). V důsledku toho spotřebují o pár % méně zimních zásob. To je ale při cenách cukru 14 Krun celkem nesmyslný důvod a ani přeplnění výkalvaků u cukru nehrozí. A dokonce mi (i Tomovi 4 a Petrovi a Pavlovi) přežila dlouhou zimu 3 měsíce bez proletu vč na melecitoze bez deka cukru. Stačilo, aby měla strop z igelitu a neměla nad VN NN se zásobami, také žádné očko a relativně malé česno dole a u strany, velké asi 10 cm2 jako jediný přívod vzduchu do úlu. Psali jsme tu o tom a vyhodnotili to společně tak, že mě a Tomovi4 uhynula jen ta vč na tuháči bez krmení cukrem, která neměla v dosahu kondenzovanou vodu na stropě a včely by pro ní musely chodit o 15 cm výš skrz promrzlý NN, než když je igelit rovnou na VN. Petr dokázal u všech svých 14 tehdy zimovaných vč v půli září podsadit KK pod VN a neměl úhyn žádný. Jeho bratranec, kterého tu nechci jmenovat, říkejme mu Pavel a který do nejmenšího detailu provozuje metodu Blaník v úle s VN 30 cm = Blaník, neměl u svých 6 vč také úhyn na melecitoze bez krmení cukrem ani jediný. 

A tak v Blaníku jde úspěšně zimovat i na melecitozním tuháči úplně bez krmení cukrem. 

To je výstup nechtěného a neplánovaného experimentu. Tohle se nikdo v žádné tak zvané odborné literatuře nedočte, jen tady na CHZ! Ve videích tuplem ne, protože tvůrci videí by ztratili důvod natáčet nekonečné seriály videí, s vidinou zbohatnutí z příjmů z těch videí a ne s motivem někomu pomoci s chovem včel. Oni tudíž nutně potřebují problém i tam, kde by být problém nemusel a chytřejší ho už nemají. 

Takže se znovu ptám, bez rytí a pošklebování, co tím kolego coma sledujete? Co má být výstupem z vašich zjištění? Neumím na to sám přijít. Děkuji.

Včera se mi snůška potvrdila, na jiném stanovišti při ometání rámků z mnedníků z nich stříkala sladina. Někdo by se mohl podivit ometání medníkových rámků na konci srpna. Ano, vysvětlím.

Včelstva se vždy snaží ovládnout prostor jaký mají k dispozici. Zjara se to ale s přidáním nadbytečného prostoru nesmí přehnat, musí se přidávat postuponě a velmi opoatrně, spíš je lepší se o 4 dny opozdit s přidáním rámku než o den předběhnout vývoj. Důkladně a několikrát jsem vysvětlil proč (jsi víkendový včelař a nechceš tuto základní podmínku splnit? OK, nechovej včely!!!!!!!!!!!!!!!!!!). Důkladně to také vysvětluje solidní starší odb. lit. a tak to nebudu opoakovat. Ovšem méně se ví a drtivá většina včelařů, a bohužel podle staré literatury ignoruje (ne vše staré je dobré a je na IQ každého rozpoznat dobré od nesmyslů), že jakmiule se prostor vč zredukuje, opět se přizpůsobí tak, že vyženou část včel. Obecně se soudí, že těch méně agresivních včel než jsou stareé létavky, tedy že vyženou dlouhověké mladušky a v úlech zůstanou staré létavky, které stejně před zimou odejdou. Výsledkem je slabé zimní vč. Nebo úhyn… A vzletně se takovému úhynu říká že na CCD nebo VD. Ne je to na blbost včelaře, který si nedá říct.

Proto já redukuji medníky až v průběhu léta a to u každého vč jindy, tak, když daný medník včely opustí. Přesněji když postupně dochází k přirozenému úbytku včel v důsledku odcházejících letních krátkovějých včel.

Krmím skrz medník. Zopakuji sestavu ode dna: 

Na dně je TL, na něm VN s plodem a na tom musí, podle síly vč, zůstat po posledním medobraní na začátku července určitě dva NN, u zvlášť silných i 3 NN. Tehdy v začátku července už vystrojím první NN nad VN jako KK - krmnou komoru. Tam soustředím rámky se staršími plásty, které už nejsou, i když panenské, úplně jasně žluté, obyčejně jsou nějak poškozené z medometu a opravené. Na to medníkové dílo. Krmím skrz medníky. Včely v tuto dobu už sladinu neukládají všude, ale jen do prvního NN nad VN, tedy do připravené KK. Někdy se stane, že dají trochu sladiny i do vyšších pater a to byl včerejší případ. Jedná se o pár deka, rozhodně to na celý NN není ani půl kila.

Když se vyskytne melecitozní tuháč v červenci, srpnu a září, tento med vždy skončí v KK, až když by byla úplně plná by dávaly výš. V Blaníku případná melecitoza nejen, že nevadí, naopak, je velmi vítaná, protože na ní poběží pak jarní rozvoj a ten je vždy lepší na medu, i když tuháči, než na cukru.

Nějak jsme se v tomto vlákně úplně odchýlili od tématu, pokusím se to vrátit k tomu, co se momentálně děje u včel.

Něco je divné. Začnu od dnešního postesku Petra. Nemá ve vč vůbec plod, někde ani zavíčkovaný. Nemá ve vč pyl, vůbec. Nedostal se k vytáčení, vytáčí až teď, tmavý med, něco je do červena, velmi dobrý, ale jen okolo 10 kg na vč. Nic netuhne a vytáčet to jde dobře. Posledně vytáčel někdy v půli června po dvou bednách. Plodiska jsou zásobená dobře, nejméně 6 cm medu na prostředcích rámků pod HL + rohy, typické podkovy. Do TL se nedíval.

Ve středu jsem si přivezl inseminku BF. Udělal na ní oddělek, kam jsem dal na dvou rámcích vajíčka + malé čevíky, jeden rámek byl s velkou plochou právě se líhnoucích mladušek a na něm byl asi dm2 otevřeného plodu, mikrolarviček + vajíček. Odd jsem zásobil hodně včelami, přidal jsem včly z dalších dvou rámků. Matku v neodjištěné klícce mezi plodové. To proto, zda narazí nouzáky a taky jak se chovají k zaklíckované matce. Klícka obsypaná přátelskými včelami, nouzáky žádné. JENŽE!!!!

Na obou plástech není žádný otevřený plod, byla tam určitě vajíčka a malinké larvičky. Ne moc, odhadem na každém rámku jako dlaň bez prstů, na jednom rámku jen jednostranně. Včely, což jsem za 60 let nezažil, úplně zlikvidovaly vajíčka i larvičky. A dostaly úplatek, asi litr o trochu řidšího roztoku cukru než 1:1, který semosebou vzaly. Někdy na klícce začnou stavět srdíčko divoké dělničiny, tentokrát ne.

Žádná rvačka na česínku - napůl otevřený očkový uzávěr. Ovšem hodně včel odletělo. Byl záměr, aby starý brécy odtáhly domů, ale že jich zmizí tolik mě udivilo.

S velkými rozpaky jsem odjistil klícku, nemám ale dobrý pocit, něco je divně.

Včely vůbec neslídí, létají málo a skoro nevidím nosit pyl, ono nikde skoro nic nekvete. Kolem úlů to včela příjemně vonělo, ne moc, ale vonělo a na česnech se, ne moc, ale větralo. Asi něco je, protože některá vč jsou skoro ulitá a to dostaly jen zatím asi 20-22 kg cukru v roztoku 1:1. Tolik zásob ve VN by z toho cukru nebylo, v KK je asi po 10 kg nezavíčkovaných zásob. Co se děje v TL nemám šanci zjistit, rozhodně už VN nezvednu.

Tak mě napadlo.

Nejsnáze se lidi ovládají, když se něčeho bojí. Nejlepší je, vystrašit lidi nečím, co není vidět a co nejspíš ani neexistuje a i kdyby existovalo, nejspíš to neškodí, protože se lidské dožití prodlužuje a kvalita lidského života v civilizovaných zemích, které nesjou svázány náboženskou idiocií, roste. Roste i životní úroveň. Zatím.

Dnešní civilizovaní lidé už těžko skočí na nějakého velebubáka, který ve své nekonečné lásce ustavičně trestá a nikdy jasně neřekne, co chce a tak lidi tápou a nevědí, jak se mu zavděčit a tak to zkouší systémem pokus omyl. Velebubák čeká a pak řekne - sám ne, ale přes samozvané fráterníky = prostředníky mezi ním a lidmi, že to bylo zase blbě. Tak tohle už drtivá většina lidí nežere. Tak se vymyslí, že shoří planeta. Ale mnoho lidí blbi, co se lepí k silnici, nasírají a už to moc nefunguje. Tak se vymyslí hovadina, která není vidět jako velebubák a údajně strašně zabíjí už i nenarozené děti, je ve všem, hromadí se ve všem a tato neviditelná časovaná bomba jen čeká bla, bla blabalabalabala.

Tak jsem se zeptal AI, té laciné zadarmo, kde je vždy upozornění, že její odpovědi mohou obsahovat chyby. A velmi často atato laciná AI mele nesmysly. Ovšem když se nedáte a začnete upřesňovat otázky a přinášet argumenty, najednou z ní začnou padat zajímavé věci.

Příroda, te neshcopná chudinka, která si s ničím neví rady a musí být zuřivě chráněna určitou částí lidí, tak ta ve skutečnosti nenechá žádný zdroj živin v klidu bez využití a bleskurychle začne produkovat organismy, které nenadálý zdroj energie umí využít. Že je na vývoj potřeba tisíce a statisíce, ne-li miliony generací? Ano, od Karla IV je to teprve 30 lidských generací. Ale mikrobům generace trvá taky jen několik minut!!! a za jedinou lidskou generaci umí mikrobi generací milony a spíš o řády víc.

Pokusy, úspěšné, proběhly a probíhají, už existují mikroby schopné likvidovat plasty. Nikde se o tom nepíše, mě tak napadá, jak chtějí vědcostuti zařídit, aby mikroby neunikli ze skládek a nevtrhly do našich životů. Poměrně rychle by nastal konec světa jak jej známe, protože my jsme na plastech doslova životně závislí. neumímne bez nich vůbec žít a už nic vyrobit, jsme na nich závislí jako na ničem jiném.

Kdo někdy viděl, jak zneprůhlední v zemi sklenička od hořčice, která se asi 40 let už nevyrábí, že jí nejde umýt a zůstane matná, by mohl pochopit, co s obyčejným spotřebním sklem udělá za tisíc let obyčejný drn, kompost, někdejší smetiště a nebo jen lesní hrabanka. To samé o PETlahvích, stačí, že jsou někde zahrabané v lese pod vrstvou listí, UV k ní nemohlo a také jí za pouhý rok neumyjete, už nikdy nebude průhledná. A stačil rok, co sto let? A tak se vymyslí strašák, že ten rozpad je právě to špatné, že plasty sice zmizí, ale zůstanou neviditelné mikroplasty, vyšudypřítomné a ty že lidi nakonec zabijí. Už se ale neříká, že vznikají - Darwinův přírodní výběr běží právě nyní za našich životů, jen se to někomu nehodí do krámu a tak to lživě zamlčí - doslova raketovou rychlostí se samy vyvíjí mikroby a i vyšší organismy, schopné plasty a i mikroplasty trávit a využít tak dříve neexistující zdroje.

Chtělo by to důkaz, já vím. Tak vám jeden dám. A není to mikrob. Je to larva obyčejné motýlice = zavíječ voskový. Larva dokáže vyleptat ve dřevu půlkomůrku, kam pevně vlepí svůj kokon. Ale nikde žádné třísky ani piliny? Kam se děje ta hmota, co jí larvy vyleptala nebo vyhlodala? No a co když ta larva narazí na polystyren? Doslova ho provrtá na řidší něco než ementál. Prtal jsem se AI, zda je ve výkalech larev zavíječe voskového přítomen plast v podobě mikroplastů nebo jiné. Není tam a larva nejspíš molekuly polystyrenu tráví. Kdo k tomu najde lepší informace?

Před více než 45 lety jsme si kvůli miminu koupili mixér. Tehdy v domácnostech v panelácích neřádili jen faraonové, to nás nepotkalo. Ovšem s čím tehdy bojoval každý byl malý mol z mouky, starého pečiva, suchého chleba. Tito “moli” se nám rozmohli ve špajzu panelákového bytu, kde bylo teplo jako v kuchyni a v létě topil betonový panel i v noci. No a co nevidím, larvičky provrtaly i kopyto mixeru z masivního plastu, mixer ležel asi rok v krabici právě v tom panelákovém špajzu a nepoužíval se. Stroj sice nezničily a určitě palst netrávily, protože pod mixerem bylo mnoho malinkých růžových “hoblinek” z rudého plastu mixeru. Proč ho ty larvy provrtávaly, když ho nežraly?

Kdo někdy viděl opravdu dobrý film o třeba gorilách, nemohl si nevšimnout, že víc jak polovinu ovoce, které natrhají v korunách stromů, upustí na zem. Proč se krmí tak nehospodárně? Když je film dobrý, ukáže pod stromy armádu tvorů, malých a slabých, která se živí právě tím, co velcí primáti jakoby plýtvavě “těží”, aby tak příroda nakrmila i ostatní, kteří schopnost natrhat si žrádlo v korunách stromů nemají. Podobně je to s vydrou, ta chytne velkou rybu a sežere z ní žábry, často hlavu a ještě zřídkavěji vnitřnosti, maso nechá a nežere ho a jde si ulovit další trofejní rybu. Proč to dělá? Protože na světě jsou potřební mrchožrouti, jsou nezbytní pro zdravý svět, ale díky své specializaci na mršiny neumí lovit a už vůbec ve vodě. Tak pro ně dělá vydra rybářům takové škody, aby mrchožrouti nevychcípali a byli připravení v záloze, až něco uhyne, třeba stářím nebo po zranění, rychle to zlikvidovat než se mikroby a rozkladnými toxiny zamoří příroda.

Zrovna tak je tu zavíječ voskový, který po uhynulém včelstvu vyčistí dutinu a případné spory moru plodu a další patogeny skončí ve výkalech larev zavíječe někde hluboko v dutině stromu. Larvy navíc naleptají vnitřní povrch dutiny, tím zvětší plochu povrchu dřeva a urychlí tak napadení dřeva hnilobou a tím se pak daří včelám, které se nastěhují, dutinu zevnitř zvětšovat tím, že vyhlodávají vnitřní práchnivinu. A tak dále.

Z těch indicií a mmnoha jiných, podobných, si troufám, i bez “vědeckých” důkazů soudit, že mikroplasty jsou jen umělý strašák. Blbí na to skáčou a těch je vždy víc a tak vzhůru k fanatické ochraně macechy, která se miliony let usilovně snaží zabít předka člověka a pak samotného člověka, ale my se jí, zatím, vždy ubránili. Mezi námi je ale mnoho těch, kteří se snaží, aby se přírodě konečně člověka zabít a vyhladit z povrchu podařilo. A podaří se jí to, teď už ano. Mikroplasty ani shoření planety ho nezabijí, blbci ano.

Zbytečné komplikace, vůbec nerozumím oč vám jde.

Žádný med nenazývám blátem a je hloupé se vzdávat medu, velmi často se stává, přesněji stávalo, když ještě nehořela planeta a nebylo oteplování, že jiný než jarní = řepkový med nebyl. Já jsem v tomto velmi pokorný.

Neosvědčily se mi dva odd v jednom VN rozdělené přepážkou, lepší je nějak plemenáč, zdá se mi. Prostě dva v jednom VN je pro mě komplikace, ale budiž. Jak to dělám já zopakuji nejméně podesáté: 

Žádné nesmysly s nějakým posilováním oddělků nedělám, opakuji, to jsou nesmysly, dělám pořádný oddělek hned na první dobrou. A vyplyne proč je lepší plemenáč. 

Prostě udělám odd tak, že vyberu, když je před květem řepky a nebo v v jejím květu, jeden rámek s líhnoucím plodem a musí na něm být také vajíčka. Pokud takový  rámek ve vč není, musí být dva. Na jednom se musí líhnout včely a zbytek plodu s tmavými víčky a na jiném vajíčka a nejmladší larvičky (když není obojí na jediném rámku). Ovšem skoro vždy je obojí na jednom, rámku. Tento rámek nebo oba rámky jsou se včelami, co na nich zrovna jsou BEZ MATKY. Do plemenáče nebo děleného VN přijde ještě souše s ai 1,5-2 dl vody a je dobré, když je na souši nahoře věnec zásob. Voda, čistá a studená se na souši naleje ve vodorovné poloze a silným bočním poklepem na rámek ve vodorovné poloze voda zapadne do buněk, přebytečná vody steče z rámku když se dá do normální polohy. 

Ovšem souši s vodou mám zatím stranou. Do odd přijde zásobák, je to třeba příležitost “zbavit” se v kmenovém krycího rámku a dát do kmenového nový pěkný krycí a udělat místo pro pyl, kterého je v kmenových v té době nadbytek. Na krycím jsou také vždy zásoby. Jinak se oddělku dá jako první od česna slušná zásobní souš. Pak plodový. Plemenáče mám na 4-7 rámků. V nejmenším čtyřrámkovém jsou tedy dvě pozice volné. Do tohoto prostoru sklepnu včely bez matky, pořád ze stejného vč, u odd z jednoho rámku s líhnoucím a otevřeným plodem. A to v případě, že odd vezu na  jiné stan asi nejméně 1,5 km, dle terénu raději 2 km. Kde je větší plemenáč na víc rámků, je za posledním rámkem buchta a nenechám volný prostor.

Pokud musí odd zůstat na stejném místě, sklepnu do něj včely ze dvou plodových rámků, vždy bez matky. Tady se vrátí víc létavek a proto se přidají včely ze dvou rámků. Prostor se doplní rámkem pro VS nebo M a nakonec přijde předem připravená souše s vodou. Polopatě. K odd z jednoho nebo dvou plodrámků se přidají včely z jednoho plodrámku když se odveze, ze dvou když zůstává na stan. Samosebou mám na mysli nahusto obsednuté rámky: Avšak většina “moderních” včelařů má vč podtržená, kde po plodových rámcůch bloudí pár včel a tam pak přidat včely z jediného nebo dvou rámků rozhodně nestačí!!! Tihle umělci proto vynašli tzv sběrný oddělek. 

Plemenáč je zatím zavřený. Z jiného vč udělám stejně další odd a kvůli práci a manipulaci se mi jeví jako lepší jednotlivé plemenáče, než dělený VN. Po nějaké době, pracuji před večerem (ale není to nutné, je snůška a nic nehrozí), oddělky dám na kozy a o čelní stěny a česna opřu klacky kopřiv, nebo jiných bylin tak, aby byly lístky asi 1-4 cm před česnem a včely nemohly bez naražení na překážku vyrazit ráno za snůškou. Ranní létavky narazí na bariéru, otočí se, poletují před česnem hlavou k úlu, asi žasnou, co se jim to ocitlo před česnem. Asi myslí, že se strom v noci vyvrátil a je jinde a tak si vrývají do paměti novou polohu úlu. A vůbec nevadí, když je plemenáč půl metru vedle původního úlu. O nic víc se není třeba starat. Kopřivy zvadnou a do večera se skácí a nebo lístky zvadnou a připaží a už nebrání včelám v provozu. Ten je navíc první 3 dny minimální, přese všechno uletí část létavek. Oddělek tedy NUTNĚ MUSÍ DOSTAT VODU, TO JE JEDINÉ, CO SI NEPŘINESE, KDYŽ MU ZDRHNOU LÉTAVKY a nebo by zdrhnout mohly, nevíme to předem.

Nyní nastanou tyhle možnosti. 

Buď mám připravenou sérii a spočítám tak, abych po vylámání nouzáků v odd přidal ortevřený matečník z chovu před zavíčkováním-. Častěji nechám vše osudu a počkám na oplození matky z nouzáku. Protože je matka oplozená včas a oddělků se dělalo několik, je srovnání kde to nefrčí a něco vázne a kde se odd rozvíjí raketově. Podle toho nechávám i matky z nouzáků, častokrát je lepší nouzová z dobře udělaného silného odd než matka z umělého chovu v málo (nebo starými včelami) obsazeném oplodňáčku, nebo mizerně udělaném oddělku na normálních rámcích.

Celoživotní praxe mě naučila, že nic víc není potřeba a vše ostatní jsou jen zbytečné ptákoviny, kterými si, asi znuděný včelař, který má nekonečně času, chce hrát. Já nic zbytečného nikdy nedělám. Na to jsem líný a raděj bych si jen tak lehnul na záda a četl knížku, jak kdysi zpíval Karel Zich. Protože co jsem právě popsal, je ta nejjednodušší včelařská PARÁDA.

-----------------------

Sběrný odd nedělám a nedělám ani 100% oddělků, tedy ne ze všech vč. Oddělek dělám jen tam, kde se mi zdá, že by se mohly chtít rojit a takové sklony v posledních letech drtivá většina mých vč nemá.

Nemám úhyny a tak nemám nikdy potřebu množit vč, naopak mám problém opačný, že pořád víc množím a zvyšuji počet vč, než kolik vč brakuji.

Jo a spojovat oddělek děleným očkem je další nesmysl. Když mám ve VN dva odd oddělené včelotěsně přepážkou, která musí doléhat uprostřed na hranolek výšky přesně výšky podmetu, po odebrání jedné matky a nebo když se matka neoplodní, spojení se dělá povytažením púřepážky asi o včelí mezeru co je nad rámky (také proto musí být VM nad a ne pod rámky!!!) Nic víc se neřeší. A tohle jen od července, do konce června se prostě vytáhne přepážka celá a včely si to mezi sebou vyřeší samy.

Oddělky nikdy nekrmím - dělám je včas tak, abych nemusel a byla snůška. Krmím leda pozdní a ty, co plánuju pro sebe nebo někoho jako záložní matky.

Javaliho příspěvek a mě neznámé slovo jsem vůbec nepochpopil, taky mi je nejasné, proč ty kejkle, když odd je nejsnazší co znám a není potřeba si s ničím lámat hlavu? Někdo to rád horké? Nebo proč?

Goro, já nevím proč comovy včely víc hučely. Ano, jsou spousty věcí, které nevím a když nevím, neodpovídám a nebo přiznám, že nevím. Hlavně proto, že, jak jsem vysvětlil, coma řeší věci, které není potřeba řešit. A tak se tím já nezabývám. Mě zajímá výnos medu ku pracnosti a jak dobře to dělám je měřítkem počet úhynů. Ty jsou nulové, tak co víc pořád řešit?

coma ani váš příspěvek jsem moc nepochopil, nějak asi nejsem ve formě. Prostě se mi zdá, že řešíte, co řešit není potřeba a tak se můj mozek asi nějak vypíná, je to snad únava, možná lenost, vrátím se k tomu později.

Na závěr bych všem třem kolegům připomněl jeden ZÁSADNÍ fakt. Nelze vše pasovat na včely v dutině stromu či jiné dutině, komín nebo skalní rozsedlinu a podobně. V “přirozených” dutinách od včelstva chce příroda jediné: namnožit se tak, aby vč plně ovládlo daný prostor a ROZMNOŽILO SE a to vč umí jen vyrojením. Prvoroj se starou matkou je plně životaschopný a téměř vždy přežívá a pak si sám vymění matku TV a vše na úplně novém díle bez patogenů. Vše ostatní je neživotaschopné nebo mizerně, uhyne, zaniká. Škůdci a nakonec zavíječ zničí voští s patogeny, “vyčistí” dutinu a cyklus může začít nanovo.

Ale co hlavně po včelstvu v dutině stromu nikdo nechce je 20, 30, 50 nebo 80 kilo medu navíc, než co včelstvo samo pro svoje rozmnožení potřebuje. Protože jakékoliv kejkle s česnem a podobné věci výnos medu nezvyšují a množství práce nesnižují, jsou pro mě okrajové a moc se tím nechci trápit.

Jindy jste se štětil z mých “tvrzení” a já od té doby svoje DOMNĚNKY vždy označím a vypíchnu, že to je DOMNĚNKA. Ale vy tvrdíte, bvez důkazu, že včely při malém česně MUSÍ vynaložit víc práce a co je víc práce je diskomfort a možná i zoufalství, méně práce ke komfort a pohoda. Vaše TVRZENÍ sem vložím aby bylo jasno, z čeho jsem já vycházel a podtrehnu to, co je vaše nedokázané tvrzení:

intenzívnejší hluk je len dôkazom toho že včely pri menšom a vyššie umiestnenom česne musia venovať viac úsila k odstráneniu spotrebovaného vzduchu (menej kyslíka , vyššie percento CO2, vlký vzduch) z úľa ako keby bolo česno v úrovni dna a väčšie…”

Vaší logikou by se pak dalo tvrdit, že intenzivnější zvuk je způsoben radostí z ozdravné zóny CO2 ve svého druhu vědecky popsané funkce úlového sklípku a současně pohody z vyšší vlhkosti. Protože jak víme z VĚDECKÝCH studií, CO2 zbavuje včely parazitů a vzduch má málokdy potřebných 78% vlhkosti, což je nezbytná podmínka pro zdárný život včelstva.

Takže žádné moje čtení mezi vašimi řádky, já jen beru vaše názory vážně a věřím všemu, co tvrdíte. Když vyžadujete “vědecké” důkazy po mě, možná byste se jich mohl držet i vy sám.

---------------------------

Vždy jsou žabomyší války únavné. Jádrem sdělení je, že se já a spolu se mnou několik dalších přátel domnívá, že menší česno je pro zdárný život včelstva vždy lepší, než česno nesmyslně velké (malá česna byla u úlů historicky velmi dlouho, několik set let když započítáme kláty). A současně se ukazuje, že včely dokážou přinést přes 50 kilo medu česnem velikosti 4,9 cm2 a to v roce extrémních letních teplot a nepamatovaného přísušku!

Celou svou prací už roky vyvracím bláboly a kraviny tak zvaných vědců a každý se může přesvědčit - dělá to třeba Roman, JirkaP a nejnověji coma, že moje dedukce budou blíž objektivní skutečnosti, než tvrzení některých - VĚTŠINY a možná spíš všech tak zvaných vědců.

Tom4 mě požádal, abych sem vložil jeho “příběh” s očkovým česnem. Je to velmi pozoruhodné a snad se ozve i pan Goro s jeho představou, že česno musí nebo má být velké. Protože u dotazu na hučení včestva s malým česnem odpoví evokačně tak, že včely hučí ASI ze zoufalství z malého česna. Nebo diskomfortu, když to není zoufalství. Od Toma4 dám jeho poznatek bez podrobností, tak, jak mi ho sdělil v mailu. I tak je to doslova šokující.

Včelstvo v systému Blaník s TL, VN a při přidávání prvního medníku 39x17x11 přehlédl otevřené očko standardní velikosti. Ale musím se pozastavit u úlu, kde byl v té míře jen VN, TL a medníky už byly na naší národní délce 39 a medníky pak vyšší než 15 a sice 17. Základní míra toho vč, kde došlo k nechtěnému pokusu je Zander 42x22x10 a je to jako u Langu pouze SS. Také nepřehlédněte plodiště na poměry Blaníku nesmyslně malé asi 92,4 dm2 a Adamec má 103 dm2. Blaník míry 39x30x11 má VN velikosti 129 dm2.

Tom4 nasadil na Zander už NN “naše” a protože to byly kupované zateplené NN, které si pořídil než přešel na Blaník a než se o něm i jen dozvěděl, tak díky “bachratosti” zateplených NN mu to dobře pasuje na delší Zander.

A nyní to pozoruhodné. Tom4 nejen, že přehlédl očko, on dal medník tak, že očko mířilo na opačnou nstranu než česno, které mělo už “Blaníkových” 14 cm2. Když k úlu po pár dnech přišel, zjistil, že včely úplně opusily hlavní dolní česno a používaly jako jediné česno očko velikosti 25 mm a tudíž plochy 4,9 cm2. Už to tak nechal a postupně, tak jako je to u typického Blaníku, že je to samočinné včelaření a do VN se neleze, tak Tom4 jen přidával medníky. Vč dostalo postupně celkem 3 medníky 39x17 a nový medník vždy pod ten, co už na úle byl a tak byl česnový NN pořád na nejvyšší pozici. Bedna je v tom případě (výška NN 17) asi 17,5 kg medu a tak vč bez šahnutí přineslo ultramalinkým česínkem 52 kg medu. Opakuji, po asi týdnu přestaly včely ÚPLNĚ používat spodní česno a všechen provoz probíhal jen nesmyslně malinkým očkem ve středu stěny NN 17 a očko bylo stejně jako má coma uprostřed stěny. Uprostřed ve smyslu křížení úhlopříček česlní stěny. Znovu ještě polopatě, původní česno bylo na východ, zvolily si ale samy česínko na západ. Pravda, spodní česno neucpaly a měly tam tudíž větrání a možná proto nepřenesly plod do medníkového NN k HČ.

Resume:

- není nutné velké česno, na provoz vč, které přinese přes 50 kg medu, úplně stačí česno 4,9 cm2, když je spodní větrání otvorem velikosti 14 cm2 v rovině dna

- vč na plodování stačí VN pouhých 93 dm2 + TL 39x15x11, kde je jediná trubčina v úle na 5 trubčácích + 5 dělničáků

- vč ignorovalo mojí poučku, že je pro včely nepohodlné muset projít od HČ celým úlem k předání nektaru do TL, mohly chodit pohodlně SČ, ale úplně ho opustily, ale neucpaly

- jasně se ukazuje, že není nutné, když je TL, měnit míru 24 na 30, rozhodující je doplnit VN nějakým NN od výšky 11 do 17 a ne víc

-----------------------------------------

Já už nic nevyzkouším, jsem starý. Ale konečně se začíná plnit můj záměr, že na Blaník přejde postupně víc včelařů a ti pak budou základní systém Blaník dál rozvíjet a pilovat. Zatím tu nejvíc vyzkoušel Javali, Tom4 a já, ale i Roman, hlavně JirkaP, ten s Romanem udělali výkresy a nyní coma. A nezapomínejme na obrovskou práci pro nás všechny, co nastudoval a dal sem Martin. Pozoruhodný je i Gorův Blaník s pouze NN a doporučuji všem se s jeho provozní metodou obeznámit. Ale Goro si na to přišel sám a že je to vlastně Blaník nevěděl a neříká tomu tak, přesto dospěl sám ke stejnému výsledku jako já.

Co tedy vlastně dělá Blaník za efekt a proč by včelařům měl stát za to, aby ho masově přijali, hlavně Adamiti? Žádné rojení, téměř žádné léčení (nebo vůbec žádné), žádný monitoring a nezájem, zda mám v úle roztoče, žádné úhyny na CCD. K tomu nejméně 4 x méně práce na kilo medu a výrazně lehčí dřina s plnými medníky - lze také i NN 39x15 půlit na dva pětirámkové vedle sebe a včelám to nijak nevadí. Určitě by šlo půlit i Adamce na dva pětirámky vedle sebe a kdo ví, zda by tak nefungovala vysoká plodiska? 

A tak dále. Je pořád co zkošet po předchozím vymýšlení. Přitom od národní míry (nebo jiných měr) se nejedná o přechod na jinou rámkovou míru, ale jen o doplnění systému, který včelař má o nízké nástavky pouze na med a TLumiče, vybavené pěti trubčáky prostřídanými pěti dělničáky.

Nakonec řečnická otázka, kdo by chtěl od včelařiny víc?

Díky, ano. Je to tak a to byl hlavní zámysl myšelnky TLumiče. Když přijde nenadále časně jarní prudké ochlazení a vč se musí stáhnout za teplem výš pod strop, a musí opustit část plodu, v Blaníku opustí pouze plod trubčí. Ten je postradatelný, dělničí ne. Tvrdím, že dělničí plod se včelstvo všemožně snaží zachovat, ale za cenu, že trpí chladem a horší výživou fyzicky i ultrastresem. A když tento dělničí plod přežije, vylíhnou se z něj krátkověké a háklivé včely s mizerrnou imunitou. A na problém včelstva o půl roku později, v říjnu, listopadu nebo prosinci je zaděláno. Nevratně zaděláno.

Tvrdím, že toto je hlavní příčina úhynů Adamistů, kteří mají místo plodiště dva stejně vysoké VN 39x24x11, přičemž oba jsou mizerně obsednuté včelami se všemi výš popsanými důsledky a to aniž by včelař vůbec něco zpozoroval. Co ale včelař nemůže nezjistit, je “záhaný” úhyn včelstva ještě před vánocemi a nebo i v předjaří či průběhu zimy.

Trvalo mi dost dlouho než mi došlo, co myslíte pojmem vyšší česno a nejsem si jistý, že jsem na to přišel. Vy tím asi myslíte Horní Česno - HČ. Vás patrně mate, že není úplně nahoře. To ani v dutině stromu není. Zopakuji dutinu. 

Vzniká nejčastěji vyhnitím vnitřku stromu od u kmene uražené větve, nejspíš pádem sousedního stromu. Suk vyhnije, do kmene se jím dostává voda a vzduch a protože voda nahoru vzlíná a neteče, kdežto dolů stéká gravitací, zpráchnivělý vnitřek kmene zamoká dolů víc, než od suku = díry nahoru. Pak bude od díry dutina dolů vždy hlubší, někdy i několik metrů a někdy až k zemi. Nahoru ale dutina bývá stěží víc jak 15-20, možná max 30 cm. Tudíž to v přirozené dutině nikdy není tak, že by horní okraj díry - česna byl přesně v rovině stropu. Rozumíme si?

Tudíž já pojem HČ chápu tak, že to je každé česno, které není přímo v rovině dna, přesněji, když dno není přesně v rovině spodku česna. A to bez ohledu na to, zda je česno málo výš, vprostřed a nebo úplně pod stropem, je to vždy HČ.

Ale zopakuji důvod? PROČ dělat česno výš, než je rovina podlahy úlu - dutiny? Jediným smyslem pro mě by byl hermeticky uzavřený sklípek s CO2, kde  se ho dokáže nahromadit až 10 % z objemu vzduchu, přičemž normální obsah CO2 je 0,03-0,05 %. Sklípek pak je doslova plynová komora, kterou roztoči a jiní paraziti nepřežívají, včely ano. To jsme si tu už několikrát vysvětlili. Ale protože už VD není problém a dá se s ním včelařit a ve správně konstruovaném úle při správné provozní metodě se ani nemusí nijak léčit, tak proč si komplikovat život HČ?

--------------------------------

Na vaší fotce se mi zdá očko uprostřed stěny ve funkci HČ? A česno uprostřed při SS, když má být u strany? Tohle třeba já považuji za daleko důležitější detail, než jak vysoko ode dna česno je, tedy jestli je u strany. Nejnesmyslnější česno by bylo uprostřed stěny.

ALE. Všem doporučuji si dobře všimnout absolutní čistoty HL rámků na první fotce kolegy coma!!! Takto to má vypadat! Stejně čisté musí být i spodky spodních louček.

Nezbrojím proti ničemu, nanejvýš brojím, ale byl to jistě překlep, jen se snažím věc odlehčit.

Uvedl jsem to tak, že mladí nečtou a jinde mnohokrát tvrdím, že i když čtou, stejně nechápou. Tak vám dám moje sdělení v kurzivě a ještě tučně, tam je odpověď na vaši otázku, co dělám proti mikrovlnám i jiným zhoubám. Obecné, co dělám proti zlu je ta moje citace, konkrétní je třeba to, že tady nemlčím. 

A speciálně pro vás ještě podtrhnu stěžejní pasáže:

Jen připodotknu, příroda nezná bezvýchozí situace, ve vesmíru vždy existuje východisko. Jde jen o to, zda se to majitelům zeměkoule hodí nebo nehodí do krámu. I s obnovitelnými zdroji by se dalo skvěle žít, kdyby se výzkum a vývoj napřel nikoli na tvrzení, že škůdcem je člověk a je nutné ho dusit stále větším útlakem, daněmi, regulacemi a omezeními, ale naopak, když by se byznys soustředil (byl státem donucen) na výzkum, jak se všemi vymoženostmi pohodlně žít.

Vrcholem idiocie a cynismu je hasič, který zapaluje domy, aby ukázal, jak chrabře umí hasit. K smíchu? Ekodebilové udělají větrníky a v jejich důsledku ve zbytku střední Evropy neprší + další důsledky a to všechno kvůli Planetě. To nemá chybu, tak urputně chránit dítě, až ho sama ochránkyně udusí v náručí, to už někdo napsal jako děsivou baladu, že kam se hrabou Grimové.

Zelení magoři tak chrání planetu, až nás zničí nejenom ekonomicky, ale doslova fyzicky. Už se to děje. 

Vám ale pane Malino děkuji, že jste si článek přečetl a zamyslel se nad ním. Díky, to chci, to mi stačí, aby mladí o věcech uvažovali a ne jen brali zvyšující útlak jako neměnný fakt.

Tak toto vlákno pohřbila cenzorka. OK, obnovím ho, cenzuře se nebude líbit.

Kdysi jsem, je to tak 18 let, kdesi napsal a byl jsem za blba, že když se větrům do cesty postaví sběrače energie, bude to mít dva důsledky. Jednak déšť spadne v místě odběru energie a vítr pak nedonese srážky do vnitrozemí v dostatečném množství, jednak o to zuřivěji se pak budou potenciály snažit vyrovnat (bouřky bez deště byly za celý můj život do asi 20 let asi jen dvě nebo tři). Výsledek je tady, neprší a začaly tu supercely, tornáda, jevy, které naše krajina a Evropa neznaly. Ale primitiv obsáhlejší článek, když je delší než 3 holé věty, nazve grafomanskými výlevy a tak se nedozví nic podstaného. On ale stejně obyčejně nemá čím chápat sdělované a tak většina jednoduchých nic nečte a chce jen jako afričan z džungle piktogramy a z pohybujících se obrázků je úplně unešený. A když tam nějaké hlavy mluví, je v Nebi. 

Těm, kdo ještě mají čím chápat věci kolem nás, doporučím následující článek. Kde nepřehlédněte, kdy naposledy u nás pršelo dostatečně a proč, v důsledku čeho. V článku máte odkazy na nezpochybnitelné zdroje, i když by někdo zavile odmítal médium jako jsou PL. A dokoce i na zdroje tak věhlasně spolehlivé, že se něco musí začínat dít, když už i taková média o tom přestala mlčet. Vše najdete zde:

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Kdo-seje-vitr-sklizi-sucho-Aktivistka-o-dopadech-vetrniku-795514

Tvrdím, že přesně takto za pár let dojde k tomu, že se už začne oficiálně přiznávat zhoubný vliv mikrovlnného záření, kdy mobily jsou jen jeho menším zdrojem.

A takhle tady žijem…

------------------------

Jen přiipodotknu, příroda nezná bezvýchozí situace, ve vesmíru vždy existuje východisko. Jde jen o to, zda se to majitelům zeměkoule hodí nebo nehodí do krámu. I s obnovitelnými zdroji by se dalo skvěle žít, kdyby se výzkum a vývoj napřel nikoli na tvrzení, že škůdcem je člověk a je nutné ho dusit stále větším útlakem, daněmi, regulacemi a omezeními, ale naopak, když by se byznys soustředil (byl státem donucen) na výzkum, jak se všemi vymoženostmi pohodlně žít. Co dát nenažraným kapitalistům ty peníze, které by vydělali za větrníky, jako odstupné (výpalné) za to, že nepostaví ty škodlivé větrníky? Kdysi panovníci platili tribut srá.ům - okolním panovníkům, za to, že je nenapadli a neničili jejich zem a nazývalo se to tributum pacis a tak nějaký poplatek nynějším srá.ům, jako třeba Tributum non faciendo (Tribut za nekonání) – Platba za to, že někdo upustí od aktivity, která by poškodila okolí.

Prostě jakési tributum ecologicum.

Jasně, že je lepší zlikvidovat šmejdy a vyhnat je ze země. To ale nikoho zjevně ani nenapadne, protože tzv demokracie je jen nástroj, aby tyhle šmejdy vyhnat nešlo. Je skutečně demokracie nejlepší možnost? Jen se ptám, samosebou řečnicky.

Ve skutečnosti poplatky odvádíme do EU, jen se to nějak míjí účinkem, EU nás nechrání, ale naopak přikládá pod kotel. V psychiatrické léčebně je větší a smysluplnější pořádek.

Volal mi kolega Tom4 a za tepla dám, čím mě inspiroval i čím jsem, jak říká on, inspiroval já jeho. Následující píšu hlavně pro uživatele coma.

Coma vrátil na přetřes otázku HČ. OK, já měl už za to, ač jsem HČ nevyzkoušeůl já, ale vyzkoušel Tom4, že je to uzavřené téma. Právě jsme se dozvěděl další fakta o HČ a dám jednu základní otázku: 

PROČ VLASTNĚ HORNÍ ČESNO?

Měl vzniknout svého druhu sklípek s jiným poměrem plynů, s daleko vyšším obsahem CO2 a to jen a pouze kvůli likvidaci či pomezení VD. OK, jenže VD už není hrozbou, jak už dokonce uznala část mejnstrýmu a jen se potvrdilo co jsem, patrně jako první v ČR, postuloval já a vlákno s důkazem o neškodnosti VD je tady na tomto foru. Tudíž pominul jediný rozumný důvod HČ a proto jsem se jím úplně přestal zabývat. Ale kdo si hraje nezlobí a Coma si to chce zkusit a tak Ok, zkoušejte pane kolego.

Ale!

Tom4 vyzkoušel dvě pojetí HČ.

1 - HČ stěhoval výškově tak, jak rostl úl. Takže měl ode dna TL, na něm VN 30 jedenáctirámek, nebo 24 10tirámek Lysoň. U 30 pak NN ve funkci medníků polonástaavky 15 nebo 17, u 24 pak VN jako medníky. Žádnou mřížku. 

Začalo to tak, že měl HČ na horním okraji VN. Vždy když přidal medník, octlo se česno stejné velikosti o 15 cm výš. Včely se s tím srovnaly téměř okamžitě, žádný problém. Teorie s plodem nejblíž česnu se Tomovi4 nepotvrdily, i když mřížku neměl, v mednících neplodovaly. Že v nízkých, OK, to jsem čekal. Ovšem že neplodovaly ale ani ve stejně vysokém a dokonce jen desetirámkovém VN 24 mě dost udivilo.

2 - Protože jeden pokus byl v úle 24 a zkoušel jen VN, a protože má nástavky z PS, včely si vykousaly samy HČ mezi prvním a druhým nástavkem a původní HČ, stěhované výškově podle přidávání medníků, opustily a přestaly používat. Zdá se tudíž, že nechtějí mít česno v úrovni stropu, ale v souladu s podobou drtivé většiny dutin ve stromech, kde je nad úrovní čsna ještě nějaký prostor nahoře. Ten plní medem a ne plodem, tudíž se potvrdilo, že když nejsou dole omezené a můžou tam stavět a klást, do medníků dávají jen med.

3 - Ovšem nejhorší nevýhodu a důvod úplně opustit HČ má Tom4 v jiném. Pokud je česno dole, trvá dlouhé minuty, než strážkyně česna zjistí, že je nahoře otevřený úl a trvá jim 10, ale i 15 a víc minut, než se přeskupí k obraně v místě narušení celistvosti úlu. Ovšem málokdy včelaříme tak dlouho a tak jsou včely v klidu a neútočí. Ovšem když je HČ, pak při otevření úlu se na včelaře ihned vrhnou strážkyně a je to takový masakr ve smyslu až hysterie vojáků - strážkyň, a to i u jinak velmi mírných včel, že ne, takto už nikdy více!!! To je hlavní sdělení dnešní asi hodinové debaty s Tomem4.

Pak je otázka zda budou nebo nebudou uklízet dno sklípku úplně zbytečná, HČ nedoporučujeme ani já ani Tom4. Tím spíš, že k HČ není žádný důvod.

-----------------------

Čím jsem zase inspiroval já kolegu Tom4 jsem dal už před pár dny o obměně vysokého díla v šestirámkovém D-B. Nikdo nijak nereagoval. Tom4 je z nápadu nadšený, měl dovolenou a tak to, co jsem vymyslel, nenašel a nečetl.

Jednou pro vždy. Já se tu neexponuji pro vás, vy mi nahráváte, já nějak reaguju. Někdo moje dobře míněné rady považuje za poučování, já nesděluji nic než vlastní, případně vyčtené a mnou nebo známými vyzkoušené věci. Kde se dopouštím domněnky, tam to uvedu. Navíc vy jste si začal jako trefená husa, i když jsem příspěvek vám neadresoval. Když je Lang tak skvělý a síta tak báječná, proč se pořád štětíte když někdo jasně napíše, že existují lepší úly a lepší metodiky?

Vy patrně jako byste měl nějaký mindrák a nebo věděl, že prostě obhajujete neobhajitelné a máte to za poučování. A taky by se dalo říct, že někdo se poučit dá, jinému nebylo shůry dáno aby byl vděčný, když se dostane k vědomostem zkušeného praktika.

Jestli vám na SL nestaví divočinu, i když je pod nimi 70 mm placu, jednoznačně chováte podtržené lazary, tak ubohé, že prostě spodní prostor neovládnou. Já se tu v 2 a půl tisíci příspěvků snažil vysvětlit, že nejlepších výsledků, téměř bez léčení, se dá dosahovat pouze se vč, která nejsou podtržená přílišně velkým prostorem a dokonce opakovaně varuji právě před tím nadměrným prostorem a jeho předčasným přidáváním. Že nemáte problém s úhyny, vlhkým medem a nemocemi, je pro mě záhada a v mých podmínkách by takový chov vůbec bez každoročních úhynů nebyl možný. Tady včelaři s vaším přístupem neznají chov včel bez úhynů, jenom se nesmysly typu Coloss snaží zjistit kolik který rok, kolik včelařů mělo jaké % úhynů. Ani je neapadne snažit se o nulovou úhynovost, nebo aby bylo úhynů méně. Já se snažím, aby úhyny nebyly nikdy žádné.

To je pořád dokola. Jako s vodou na vyvářku voští. To, že někomu vychází (jako jezdit nalitej a eště ho nechytli) vyvářet ve studniční vodě, není důkaz toho, že je lživé tvrzení o tom, že je na vosk zaručeně správná voda pouze povrchová. To, že vy nemáte probnlém při porušení většiny zásad neznamená, že je váš způsob nejlepší a bude fungovat vždycky a všude. Můj způsob zatím fungoval vždycky každému a když ne, ukázalo se, že něco porušil právě nějakým detailem, jaké náhodou a nebo přírodními podmínkami vycházejí vám. Kdo měl v Blaníku úhyny a vypustil ze své praxe kraviny, před kterými jsem varoval, nemá problém.

-----------------------

-----------------------

Javali. Je skvělé co píšete. Jen neříkáte nic jiného, než je ruská ruleta. Rozdíl je u mě v tom, že já se snažím přijít na to, PROČ jsou věci tak a ne jinak a jak se přiblížit k optimu, tedy aby byl klid, čisto a pořádek u všech vč a přiznávám, že ne vždy se mi to daří. Jiné to ani nenapdne řešit a berou to jako vy, že to je někde tak a jinde jinak. S tím já se ale nesmířím a budu pořád heldat optimum a nebo nebudu chovat včely. Pak bych byl u nich jen tupý statista bez snahy pochopit PROČ  se věci a dějí a JAK.

Langstroth nemá podmet vyšší než 20 mm, má ho PŘESNĚ 20 mm a nemá žádné síto. 

Sítová dna jsem viděl jen taková, že síto bylo v rovině spodku česna a prostor pod ním asi slouží k chytání měli (a případných VD) a je zahloubený pod rovinu dna. Proto je ASI tak vysoký, že se ASI do dna plánoval pylochytm nbebo nějaké další zařízení. Jinak nechápu, proč by byl prostor pod “dnem”, tedy pod sítem hluboký 70 mm. Jestli napevno zakryjete síto, které by mělo být LOGICKY v rovině spodní hrany česna, tedy v rovině dna, uděláte za A nízký podmet a za B je tam dutina na dvě věci, na ho.no a na nic. Pak ovšem netuším myšlenkové pochody, někoho, kdo si to koupí. A protože neříkáte nic o zábraně proti stavbě divočiny pod SL rámků, ani o stavební zábraně, soudím z toho, že pod spodkem SL vašich den není voolný prostor. Ovšem, že byste trpěl stavbu divočiny bych neuvěřil a tak proto taková moje dedukce a nikoli potíž se slovenštinou.

Nemůžu vědět, že ASI vaše dno má síto hluboko pod rovinou spodní hrany česna, což se tak zdá z vašeho vyprávění. Pak ovšem je tu další moje ASI stupidita, že nechápu, proč to tak někdo zkonstruoval a blbost u výrobce (to je ode mě ASI ta chyba) nepředpokládám a tak mě nenapadlo, že by síto bylo někde třeba 10 mm nade dnem a pod rámky bylo 20 mm normálního podmetu Langstroth + asi 50-60 mm nesmyslné dutiny pod úrovní spodní hrany česna.

Protože nepředpokládám, že by se to takto vyrábělo a už vůbec, že by si to koupil zkušený včelař, měl jsem za to, co jsem psal původně.

Protože se pořád, i ve svém pokročilém věku snažím učit, prosím vás o laskavost v podobě fotky vašho dna, protože jsem patrně nepochopil, jak je patrno výš, že si konstrukci vašeho dna neumím představit. Děkuji předem.

---------------------------------

Moje první dna s vysokým podmetem 70 mm jsem dostal od jednoho pána v r 1984. Měla stavební zábranu - rám z latěk 15x15 osově 25 mm soubežně s orientací rámků na TS, v případě použití na SS se rám - zábrana dal o 90 pootočit, zábrana byla zapuštěná o 8 mm pod rovinu spodku nástavku a tudíž i rovinu spodku SL rámků. Pod roštem - zábranou zbývalo tedy 70 - 15 - 8 = 48 mm. V prostoru bylo šuplíkové krmítko, které ale nedosahovalo k vnitřní čelní stěně dna, ale byly tam zarážky tak, aby šuplíkové krmítko s roštovým plovákem výšky asi 45 mm nešlo dorazit víc než 40 mm od čelní stěny dna. 

Krmítko byla hovadina, padala do něj měl a všechny nečistoty a krmení se kazilo, to jsem ještě bohužel používat hustý roztok 3:2 a některá vč to nechtěla brát rychle. Takže tam bylo šuplne na dvě věci a tak jsem šuplíky otočil vzhůru nohama a pořišla buzerace s mělí a tak jsem  vyhodil stavební zábrany = rošty. V tu ránu vznikl pod rámky podmet na většině dna, kromě štěrbiny u čelní stěny dna, na můlj vkus sice moc vysoký, ale dalo se, bylo to mnohem lepší než šupolík kde se hromadil bordel a řádil zavíječ. Ano,m z hloubky šuplíku včely bordel nevynášely.

Tehdy mi došlo, že je vysoký podmet kurvítko na dvě stejné věci, tedy na ho.no a na ho.no, včely v moc vysokém podmetu dělaly boule ze dna šuplíku nahoru a kraviny na SL rámků a to pak při přeskupení nástavků drtilo ve velkém včely, že jsem se přesvědčil, že každý podmet vyšší než 18 mm je jen pro určité povahy včelařů a já byl v té době velmi cholerický a nekompromisní.

Kdo se obtěžoval to dočíst až sem, ví genezi mého osvědčeného postulátu, proč nikdy žádné jiné dno než s podmetem 18 (max20) mm.

--------------------------

Univerzály pro rodičích měly mezidna a po jejich vyhození se vešly vložky s pletivem vysoké tak, aby bylo od SL rámků k sítu 18 mm. Z tohoto včelotěsného prostoru včely nic vyklízet ani nemohly a byla to líheň zavíječů a dalšího svinstva. Tak jsem to vyházel, udělal desky tak, aby vznikl podmet 18-20 mm - tehdy jsem ještě nelpěl striktně na 18 mm a najednou staré úly začaly fungovat bezchybně a drtivá většinna vč začala uklízet i zadní rohy. Která ne - měla matka smůlu. Tečka.

--------------------------------

Mimochodem mezidna měla vyfrézované díry 250 x 20 mm, na levé straně a tím takováto dna vlastně měla falešnou  - nepřímou orientaci díla na SS, i když rámky byly na TS. Vlastně to byla obdoba boční uličky, ale byla dole a ne v boku. Zbytečný nesmysl, ale po ww2 se věřilo, že je SS lepší. Důvody masírky jsme mnohokrát vysvětlil, to všemocná Strana udělal masivní masírku, že aby neplesnivěly spodky rámků a neztrácel se vosk, který nám zlí imperialisté z Wall Streetu nechtěli, v rámci embarga (dnes se říká sankcí) prodat. Taky zavilí kapitalističtí nepřátelé proletariátu a pokroku (dnes bychom řekli nepřátelé liberální progresivity) zaboha nechtěli naší kvalitní měnu a měnit jejich produkty za brambory, jako za ně v socialistických zemích později zpívala skupina ABBA, ještě nikoho nenapadlo. Hlavně ale nařízení kvůli VD o podložce po 100% plochy dna jednou pro vždy tyhle elegantní pokusy mít v úle se stavbou příznivou pro včelaře, ale s výměnu plynů jako v SS, navždy ukončilo. Dnes je to dokonale zapomenuté. Fungovalo to a umožňovalo další možnosti, ale to je už v propadlišti dějin vývoje úlů u nás a nechme to tam. Stejně tak upadnou v zapomenutí nesmysly se síty místo dna i vysokými podmety, to se jinde, myslím, vůbec nezná, jen v bývalém Československu. Nakonec se vývoj vrátí k nejjednodušší možnosti a tou je plné dno s podmetem 18-20 mm. VD už přestal být hrozbou, tudíž monitoring nemá smysl. Sběr měli je taky kravina, která skončí v propadlišti a tak se i k nám zase vrátí civilizace i u včel.