Tom50

S odstupem více než dvou měsíců toto konstatování.

Z 12 letos udělaných oddělků se povedlo 11, všude matky kladou bez mezerovitosti, jen u dvou se zdá poněkud větší rozbíhavost, ještě je čas je sledovat.

Výsledek neobvykle skvělý. Asi náhoda a nebo jsem se to konečně naučil?

Ovščem zmíním jednu nepochopitelnost. Matky neznačím, nerad chytám už kladoucí matku abych jí označil. Každý rok vidím hůř. A tak se mi stalo následující.

V jednom vč, už si nepamatuju jak vzniklo, byla vlni nemastně neslaná matka, i rok předtím žádný zázrak. Letos chtěly dělat jarní TV a tak jsem je nechal s tím, že jestli se vyrojí žádná škoda. Dal jsem jim dost času, vč nesílilo, přineslo jediný a ani ne plný medník 11, tedy asi 8 kg medu. 

Na začátku července kontrola, zda už klade nová matka, nebo co se tam vlastně děje. Po matečnících TV ani stopa, vše rozebraly a “uklidily”. Místo plodu hrboplod. A bíle značená matka, sotva pletla nohama. Bílá, šedě zažlouátlá, nevýrazně “neviditelná”. Nesmysl! Ale vzpomínka na náhlý "záchvat" blbosti, že abych hned viděl matku, tak jsem někde neznačené obarvil bílpou, protože jsem nevěděl kde je jak stará a bílá byla tehdy už tak daleko, že to mělo být jasné. Matku jsem usmrtil a přidal rámek s mladiným plodem, vajíčky a malinkými červíky a teprve uvidím, co se tam stalo. Ovšem staré opotřebené včely nemohou vychovat z nouzáku nic životaschopného a tak jsem přidal ještě dva rámky s líhnoucím plodem a sklepnul do toho včely z jednoho rámku s plodem. Dám sem vědět jak to dopadlo.

Vysvětlení. Pokusily se o TV, starou ale nezabily a čekaly na oplození mladé. Ta se ztratila a staré matce mezitím došly spermie v semenném váčku a tak vč už TV opakovat nemohlo. Je to dost raritní situace.

Zajímavost - první letošní jarní TV dopadla skvěle, daly jen jednu bednu 15, tedy asi 16 kg jerního. Pak dostaly dvě suché bedny a nějak jsem na ně zapomněl. No, to jsem podělal, narvaly je medovicí a kdyby včas dostaly jednu, možná dvě další bedny, letos by je naplnily také. Nenapadlo mě to, když psal Goro, že u nich začíná medovice, se tady zdálo také, pak to zmizelo a já to pustil z hlavy. Ke své škodě!!! Letos nevím z čeho byla medovice, určitě ne ze smrků, myslím, že letos je medovice z listu a duby, ani ty červené na stan R, to nebyly.

V poslední době si JirkaP stěžuje na zvápenatění. Přidám co o tom vím, nebo si myslím já. Snad se nebudu opakovat.

Předkové ve starých knihách, i těch novějších se píše, pořád varují před nehygienou a radí nějaké způsoby dezinfekce. Nejefektivnější je vyžehnutí. To na mor nepůsobí a o jaké nemoci tedy jde? Vždy se píše o nemocech, ale jakých?

Zešíř. Předkové tvrdili, že borovice - vejmutovka se tu neznala - není vhodná, je prý neprodyšná a nějak smrdí včelám, nedaří se jim v ní dobře. Proto se z Bo nevyrábí nic ke včelám. Také je těžká. Mám po někom tenkostěnný nástavek 39x24 se stěnou 30 mm a je těžký, ale hlavně v něm vč často dostane vápno a nebo se v tom vč nedaří. Tedy se asi umí vápnu ubránit, ale nějak ho to vyčerpává a proto v tomto úle nikdy odd nezesílí a ani včelstvo v tom není pěkné.

Mám i Sm nástavek, starý a také po někom, a to samé. Od chvíle, kdy jsem si to uvědomil, že žádné vyžehnutí nepomáhá, tyto dvě bedny mám už jen na skladování souší. Nebo na včelnici jako podložku na odkládání nástavků se včelami, je třeba mít možnost nástavky odkládat v přibližně té výšce, kde je snímáme a naopak se zase snáz vzpírají zpátky z výšky než ze země. Včely do toho už nedávám.

Žádnou jinou dezinfekci nedělám, protože jakákoli chemikálie zůstane vsáklá ve dřevě a včelám to nemůže dělat dobře. A už vůbec mi ke včelám nesmí parafín v žádné formě, vykoupat v něm nástavky už vůbec ne!

Včera v poledním hicu tento keř hučel včelami, na každé šištici jedna. Pylem se nezdržovaly (nebo ho na tomto keři nesbírají?). Dle AI se to dá dobře množit řízky. Nalámal jsem si pár větviček, zkusím. Opěvovaný pámelník tedy takto masivně navštěvovaný není nikdy, pravda, kvete skoro celé léto a tavolník nevím jak dlouho kvete. Možná je to jen krátkodobá záležitost.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tavoln%C3%ADk_vrbolist%C3%BD

Taky jsem narazil na zvláštnost u krušiny olšové. Znám rostlinu, která má už červené i černé bobule a pořád kvete a pořád jí okupují včely. Jiná, o pár metrů dál odkvete naráz a v tuto dobu má už jen bobule a ani jeden kvítek. Zajímavé. Jsou dny, kdy si pámelníku ani krušiny nevšimnou. U krušiny kvete tužebník a to je to samé, někdy drnčí včelami, jindy na něm není jediná. Tužebník má bělavě nazelenalý pyl, má snad ale jenom pyl.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tu%C5%BEebn%C3%ADk_jilmov%C3%BD

Stejně tak s návštěvností včelami to má konopice sličná. Na té je včely vidět zřídka i když ta nektar má.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Konopice_velkokv%C4%9Bt%C3%A1

Sirný knot. Nemilosrdně. Jde o to, podle mojí neověřené domněnky, že ty včely mají blbý gen v tom, že se samy neumí vypořádat s napadenými larvami a dovolí viditelné propuknutí nákazy. Dílo vyvařit a nepoužít jinde. Na druhou stranu jsem do vápenatého po zmačknutí přidal celý oddělek, “vadné” včely tam zůstaly a vč se vyléčilo a tak babo raď. Když ale máte dost pěkných vč, zlikvidujte to.

Vápno byla tady u nás doslova metla v osmdesátkách a na přelomu devadesátek. Hodně pomohl Formidol a vápno téměř zmizelo a skutečně stačilo vyměnit matku. Proč pomohla výměna matky? No asi proto, že jiná měla lepší geny a její včely se uměly s houbou vypořádat. Jak si to jinak vysvětlit?

Já měl pokoj až do roku asi 2021-22, po 10 letech nepoužívání žádné kyseliny se to holt projevilo, mám za to že na zvápenatí byla KM dobrá. Taky jsem si koupil inseminku a měla to, kolegové Petr i Tom4 mají ty inseminky doteď z roku 2024 a jsou nadšení, chovatel byl překvapený a u něj se to neprojevilo. Chovatel mi jí nahradil bezplatně, nafotil jsem mu to a tak to uznal a matku mi vyměnil. Po “ošetření” kyselinou to zmizelo a projevilo se po krátkém čase znova. Podle mě se to nedá vyléčit jinak než likvidací matky, která nese gen nedostatečného čistícího pudu. Ale uvítám chytřejší názor.

Je neuvěřitelný rok. Na stan R jsem zjistil před asi 10 dny kvetoucí lípy, nezmrzlo tedy všechno, v lesním zápoji to dopadlo dobře, v aleji u silnice na větru ne. Už je po nich a odkvětem lip bylo tady na Podblanicku v daném roce vždycky slovíno. No a medovice je dál, už velmi málo, ale je. Bohužel je to z části melecitoza, asi čtvtina buněk nevyletí. Nemám s tím zkušenost, někdo dříve tvrdil, že když to nosí, musí se to do 3 dnů vytočit, jinak je z toho cement. A tak jsem vzal nezavíčkované rámky, medníky - rámky zanesené tak ze třetiny (ani ne do poloviny hloubky buněk) a jen asi polovina prostředních  rámků a zkusil vytočit. Tak místo oddechnutí nastává další martyrium. V rekordním vč je ale v horním patře tak po 10 dekách v rámku, takže nic. Nemyslím, že by něco bylo ve spodnějších mednících, nedíval jsem se.

Včely na stan R vůbec neslídily, dalo se pracovat skvěle a ještě ve 20 hod některá vč létala. Na stan K, i u baráku také už “ticho po pěšině”. Kolem úlů to nevoní.

Nechápu jak by mi pomohl programovatelný medomet, musí se to nechat točit déle než obyčejně. V tom čase se normálně nechá stíhat odvíčkování. Teď jsou prostoje, musí se to nechat točit déle, než co trvá odvíčkováíní. Program by jak pomohl? Otázka je řečnická.

Dávám k uvážení “nápad”, originální nevyčtenou myšlenku. 

Mám letos medovici v rekordním množství. Pak tu byla medovice trochu vloni, na jednom ze 3 stan a ne mnoho. Předtím byla medovice 2024 a to byla katastrofa zvaná melecitoza a v jejím důsledku moje první úhyny na tuháč, na kterém zimovaly, protože nebraly cukr a nebylo kam je nakrmit cukrem. Jediné co by bývalo asi šlo = přemést všechna včelstva na mezistěny a tak zaručit zimování na cukru. To mě sice napadlo, ale to bych nezvládl, ani kdybych neměl těžkou zdravotní indispozici . Moje první úhyny tedy nebyly na VD nebo viry. 

Pak tu byla medovice vydatně jen v roce 2019, druhý rok po začátku mého včelaření v této lokalitě.

Co bylo v letech s medovicí jinak než v letech ostatních? Velmi studené jaro, zmrzly třešně, švestky, letos opět, dokonce i plevel = špedlíky, letos tu nebude nic. Nejsou vlašské ořechy, jen pár jablek, hrušky žádné.

Takže je ke zvážení a abyste se, pokud si vedete deník, podívali jestli i u vás přišla medovice vždy, když bylo blbé, studené jaro, s mrazy v době květu ovocného stromoví. V letech s pěkným teplým jarem se skvělým jarním rozvojem včelstev se dvěma a někdy i třemi jarními snůškami, medovice, tady pod Blaníkem, není. 

Pro mě je tento rok absolutně nejrekordnější za celých asi 60 let včelaření a ještě nemám vybráno všechno. A vůbec na to nic neukazovalo a já mohl mít medu víc, kdybych to čekal. Tudíž je potřeba při mizerných jarech pak být ostražitější a neprošvihnout medovici, jako se to letos podařilo mě. Nenaříkám, naopak, nejsem nenažraný, ale vím jistě, že kdyby mě to napadlo a přidal bych všem v pravou chvíli o bednu nebo dvě víc, naplnily by je také. Toto je potřeba, aby si každý dobře zapamatoval - možnou souvislost medovicového roku po mizerném jaru, čím horší jaro a víc pomrznutého všeho, tím víc medovice. 

moje resume:

Zdá se mi, že studené nepříznivé jaro nějak vyhovuje producentům medovice a dokonce různým, z devíti sezon po sobě to byli dvakrát “dobří” producenti, 2024 pak ti, co úplně nechceme.

Opět se ukazuje, že Haragsimovo sdělení, že medovice přichází nepravidelně, v průměru každé 3-4 roky, se ukazuje jako velmi pravdivé. Jen Haragsim, ani další vědci, neuvádí MOŽNOU souvislost mezi mizerným mrazivým jarem, kdy všechno zmrzne a medovicí.

Zdá se, že “ořezávátko” bere s víčky moc medu, určitě víc než vidlička. Víčka jsem nahřál v rozpouštěcím boxu na plastovém odkapávači a vykapalo jen něco přes 2 a půl kila, víčka jsou sice ulepená, ale lehká jen se stopami medu. Med sní moje rodina a já kvůli substanci, kterou přidávají včely na hladinu medu v buňce těsně před zavíčkováním. Množství víček je ze 75 kg vytočeného medu a tak je ztráta jen 3,5 % a to se vyplatí, kor když to ztráta není a lze ten med získat. Strojní odvíčkování jde nejméně 5-6 x rychleji a nebolí od toho zápěstí ani loket (tenisový).

Před týdnem nebo 10 dny jsem na stan u baráku přidal polovině vč medník na osušení a očištění od trochy ztuhlého jarního medu, který se nevytočil. Medníky jsou plné, dobře mi tak, že jsem je nedal všem vč a měl jsem je, mohly být naplněné i u dalších vč.

Vloni na tomto stan bylo 10 vč, 6 z nich dalo trochu medovice, ostatní ne. To samé letos a tak ty matky pomačkám, zjevně jim medovice nic neříká. Ani v jarní snůšce nebyly žádnými rekormankami, jedny z těch líných dokonce měly tu drzost, že se chtěly rojit. Ne, líné a sexuálně nevázané včely já nepotřebuju! Také se letos ukázalo, že je potřeba vyměnit matky za mladé a nečekat jak vyzimují a zda budou jarní TV, jako se mi to nevyplatilo letos. Jsou z roku 2024.

Vybral jsem 32 kg medovice, opět oba medníky "srostlé" prostavbami a vysoké rámky do půlky ubité medem.

Co předcházelo.

Skutečně vyměnily matku. Kvůli tomu pak daly jen jeden medník jarního medu. Stará zkušenost, už mojí mámy, že vč, které v porvní snůšce nijak nezazáří, obyčejně to bohatě dohoní v té druhé, pokud ovšem hlavní snůška přijde.

S matečníkem TV jsem udělal oddělek, druhý TV matečník dal v původním pěknou matku. Obě kladou bez mezerovitosti, obojí je velmi hodné. Na toto vč jsem zapomněl, že to byla šestá TV a tak úspěšnost není jen 40% - 2 z oppěti vč,a le 50% protože TV bylo 6 a úspěšné s tímto D-B je šesté.

V druhé jarní snůšce nedaly nic, tím mizerným přadjarním a jarním plodováním, pak TV a dalším oslabením oddělkem nedaly druhého jarního medu nic.

Pro hlavní snůšku měly jen dva medníky, hřešil jsem na to, že se mladá matka nevyrojí a měl jsem jinou práci a toto vč doslova nehlídal a zanedbal. Výsledek je plodiště zpola ubité medem, první dva rámky do půlky med a dolů pyl a žádný plod, pyl je jistě i pod medem. Kdyby toto vč dostalo včas další medník, tvrdím, že klidně mohly dostat dva, byly by plné taky. Takže daly asi 47 kg, z toho 32 suprovní medovice a kvůli mojí školácké chybě nepřinesly víc.

Z 12 rámků 43,5x30 mají plod na 9, trubčinu na zadním SR už nezakládají, dolíhává se tam pár trubců a rámek ubily medem. Nevadí, zjara je tento trubčák neskutečně nakopne, stejně jako dva přední. Díky oddělku postavily 6 vysokých mezistěn, všechny jsou zakladené a tudíž žádný problém s nezakladenou vysokou souší. Odd bohužel postavil jen jednu M, do dneška byl jen na 8 rámcích, dostal dvě mladé souše na zakladení.

Celkově hodnotím tuto míru jako minimálně pracnou, nemuset mít TL se jeví jako výhoda, úl je nižší. Sice je VN výrazně těžší, ale nebude ho potřeba nikdy zvedal. Ale ta možnost je a tak je pod VN 43,5x30x12 možné přidat před zimou NN s melecitozou, když se vyskytne. Zdá se, že toto vč bude potřeba krmit jen málo, má hodně medu ve VN. Zatím.

Zkuste obyčejný s jednou stupnicí, plánujte to čistě na med a halvně, aby tam byla čísla. Třeba ve výkupně medu tady u nás mají jen rafičku hranice 18,6 % myslím a sice nitky ano, ale ne čísla a musí se to nějak odečítat. Věčně tam jsou dohady. 

V pěně dní úplně zapadlo téma prazvláštního jevu, vlastnosti některých včelstev, kterou jsem si dovolil nazvat pojmem “princip chlebového kvásku”. Zopakuji podstatné:

Od ww2 se propagovalo v našem včelaření, možná až od nástupu komunistů a jejich pokusů o velkovýrobní včelařství, že se zjara měla vyrovnávat síla včelstev. To proto, aby nebyly rekormani a zaostalí, prostě princip bolševického kolektivizmu i v chovu včel. Díky ustavičnému vyrovnávání síly včelstev, tedy přenášením plodu a hlavně mladušek kojiček mezi včelstvy včelařem, se rozšiřovala záhadná substance, která, když se eliminují stresy na nejmenší myslitelné minimum, zajistí imunitu a dokonce i obranyschopnost vůči VD, neboli virům, které parazit přenáší.

Mnohým vadí, že tahám do včelařiny politiku. No a co je dnes jinak? INDIVIDUALIZMUS se dmnes razí hlava nehlava i u včel a kolektiviuzmus je sprosté slovo. Jak se politika = liberalizmus projevuje u včel? No právě tím, že se nevyrovnává síla vč, prý aby měl možnost vyniknout rekordman a projevilo se, které vč má jaké vlastnosti. Výsledkem jsou enormní úhyny, hyperstresování včelstev kyselinami v koňských dávkách a ještě nedávno nemyslitelné cpaní jedů do včelstev už od jara tedy ve snůšce, které klidně na přednáškách přednáší učitel ze včelařského učiliště. Také ničení plodu na začátku července, tvorba oddělků ze samotného plodu bez včel - to by mělo být jako nehumánní protizákonné, zimní věznění matek a další prasečiny, co progresivisté svým včelám dělají.

Na mém příkladu, kde “kolektivně” (bolševicky) vyrovnávám ustavičně a celé roky sílu včelstev, nesířím slabé (doslova dávat slabé do plynu, protože kapitalistická konkurence neřeší, co s neúspěšnými a na nemocné a slabé se dělají sbírky, ale do nesmyslné války cpe stát peníze horem dolem), ale naopak se jim snažím pomáhat, zdánlivě na úkor silných a přebujelých. Výsledek je, že roky nemám roje - letos výjimka vyrojení 3 včelstev z 5 jarních pokusů včelstev o TV a tak na moje slova ZASE došlo. A celé ukazuje, že i přes “komunistické” vyrovnávání síly včelstvev v předjaří a zjara se ty nejschopnější matky stejně projeví.

Prastaré české přísloví praví: “Kdo chce kam, pomozme mu tam” a já k tomu nemám co dodat, je to tak. Snad jen další úsloví- “každý svého štěstí strůjcem”.

Pravdu má kolega Goro, Martine kupte si refraktometr. Já za něj dal 1.300, dnes stejný stojí méně. 

Ale chci vám hlavně pochválit včelnici. Úly pěkné, všude pořádek a místo úžasné. Moc se mi to líbí. To místo nějak dobře působí na duši, nebo jak to říct a já to považuji za velmi důležité, u včel musí být NĚCO, nějaký génius loci, musíme se tam cítit dobře.

Ano, vysoké rámky je potřeba vytočit a dát jim jiné, pokud budete krmit dávkami asi litr - 1,5 l 1:1 nebo o trochu řidší, denně nebo max obden, tak klidně i M. A v tuto dobu to klidně nazebrujte, zvládnou to. Kde M nedostaví, nebo by nezakladly, přidáte místo ní vytočenou souši. Uvažujete naprosto správně! V tuto dobu můžete zkusit dát jeden rámek pro VS, klidně doprostřed mezi plodové, kde je nahoře T-loučka a 3/5 odzhora nakoso hranolek 10x10 mm vodorovně, nebo vodorovná špejle průměru nejméně 4 mm (běžně se takové a dost dlouhé koupí). Když nemáte možnost udělat si T-loučku a nesežene tlustší špejle dostatečné délky, kupte si obyčejné řeznické špejle 3 mm a sešívačkou nebo malými hřebíčky jí přibijte k bříšku HL- na délku rámku stačí 3 x uchytit - a nic víc není potřeba. Žádnou voskovou linku nebo proužek M. Jen na dolní začátek stavby 3 mm špejle nestačí, navíc se vyrábí dlouhé jen 30 cm. Tak jednoduché, jak píšu, to je. Chytnou se stavby přesně na té špejli a tak dokonale to přistaví k bříšku HL, že opravdu stačí i jen ne kdo ví jak pevné přichycení té špejle.

A ještě k tomu medometu. Na vašem místě bych si koupil priozatím toto:

https://stroje.bazos.cz/inzerat/220721776/medomet.php

Vytáčeli jsme na tom kdysi všichni, v osmdesátkách začali soudruzi vyrábět elektrický pohon a chtěli za něj 1.200 Kčs, což by dneska bylo asi nejméně 17.000 Kč. A i za takovou raketu jsem si to koupil, nic jiného nebylo. Až si pořídíte pořádný medomet, podle jak píše pan Malina až vám bude jasné kolik vč chcete mít, pak váím tento muzejní exponát bude sloužit jako náhradní kdyby se moderní medomet porouchal. To je nepravděpodobné. Když si uděláte řidičák, tak si taky nekoupíte honem moderní Lamborghini, ale nějakou ojetinu.

Tak přátelé. Dneska jsem, vytáčel med, o kterém jsem se domníval, že je to tuháč. Není. Jen má 15,2- 15,4 % vlhkosti a chová se jako lepidlo. Vystydlé dílo, jak jsem včera doufal, vytočit lze, pomaleji, ale jde to. Ovšem odvíčkovat ne a nemít stroj - umí ale odvíčkovat jen panenské dílo - nevytočil, přesněji neodvíčkoval bych to. Jde to vytáčet pomaleji, ale jde to. Med seříznutý s víčky nevykape, ale zkouším víčka s medem nahřát v termoboxu na rozpouštění medu na plastovém odkapávači a možná vykape a nebo část. Když nevykape, nevadí, vyperu to ve studené vodě míchadlem a medovou vodu dostanou včely - vyzkoušeno vloni s tuháčem.

Kolik medu zbývá vě víčkách? Zvážil a je to tak, že z bedny, kde by mělo být asi 15,5 - 16 kg medu, víčka (samotná víčka s malým množstvím medu z běžného odvíčkování jsem nikdy nevážil) z jedné bedny neváží ani kilo a v rámcích zbývá a nejde vytočit také asi tři čtvrtě kila a tak se dá říct, že ztráta" je asi max 10%. A tak výnos bude o max 5 kg nižší než byl můj včerejší odhad. Čekal jsem ztráty podstatně vyšší. A tak po dnešku je v konvích jen asi 130, z odhadovaných 136, z toho JEDINÉHO rekordního včelstva. U druhých rekordmanek to bude lepší, tam je med “normální” s vlhkostí asi 16,5 - 16,8 %.

Zazimoval jsem 30 (29) vč. Vyzimoval 30 (z toho jednoho ultralazara na 3 rámcích, který to dohonil a dal asi 20 kilo celkem), ale 3 vč jsem zjara musel úplně zrušit, jedno nemělo matku a podle všech RACIONÁLNÍCH zásad jsem ho měl vysířit (dalo pak velmi slušný výnos nad průměrem). Ovšem 3 vč se vyrojila, protože prostě jarní TV dopadla u mě (a to je dobrý výsledek proti celé mojí praxi asi 60 let), že se z 5 jarních TV podařily dvě a 3 vč se vyrojila a nedala nic. Tak jsem kloudně vytáčel jen 21 vč, dvě ještě pořád nezesílela a “dělají” se tam matky atd. Pak by průměr dělal pěkných skoro 50 kg, jenže se musí počítat 30 zazimovaných a v tu ránu to není nijak oslnivé… Na druhou stranu, není všem dnům konec, myslím, že ještě asi metrák na jednom stanovišti “najdu”, něco v úlech je, kolik netuším.

Po loňské zkušenosti, kdy jsem prvně v životě nezazimoval jedinou náhradní matku, mám letos 8 oddělků z 8 pokusů s kladoucí matkou. Ano, letos 100% úspěšnost. U 4 dalších odd čekám, zda se oplodní matka. S letošním rokem jsem nadmíru spokojený.

Mám objednanou inseminku BF ze zdroje, kde jsem doslova nadšený. Ta stará má červenou značku a zatím se netváří na výměnu.

I když za celý den neskutečně hladový, jsem to nevydržel a došel vyzkoušet vytáčení. A moje podezření se vyplnilo. Ovšem na jednom stanovišti - K to vytočit nejde, med má 15,2 % i méně a možná to není tuháč, ale je tak hustý a “suchý”, že nechce vyletět z buněk a při vyšších otáčkách odstředivá síla vtlačí plást do mříže koše. Neskutečně špatně se to odvíčovává ručně vidličkou, med je tak hustý a lepivý, že se víčko odtrhne s buňkou až do prostředka. Prostě to nejde, i to setřít z vidličky je potíž. Strojní ovdíčkování jsem nezkusil z jednoho důvodu. Už dřív se kázalo, že je lepší aby dílo s medem vystydlo, plásty jsou pak pevnější a med už zhoustnout asi víc ani nemůže. Uvidím zítra.

Ovšem med ze stan R je lepší, vytočit jde, i když v plástech něco zůstává, tam má hustotu 16,2 - 16,4 %.

Nijak se z toho nehroutím, naopak, med je med a roky píši o tom, jakým je pro mě tuháč vlastně požehnáním. Jestli se dožiji, uvidím za rok. 

Totiž. Na letošek jsem vystrojil TL už v září. Proto, abych to nemusel zvedat zjara znovu a také, aby si sešly dolů do TL na jaře když do toho dorostou. Současně jsem zkusil části vč nedát vůbec vysoké SR, do medníků SR nedávám nikdy a tak jediné místo, kde mohly chovat trubce, byl TL. FUNGUJE TO!!!

No a co uvidím když se dožiju? Je možné, dokonale se samo nabízí si myslet, že letošního rekordu, životního, bylo dosaženo právě díky medu, který měly celou zimu pod sebou a mohly si tam chodit když chtěly nebo potřebovaly a byly živené hlavně medem, cukru dostaly vloni pod 20 kilo, někde také jen 11-14 kilo. To je to, co je nutné ověřit několik roků po sobě. Moc se mi to nezdá, spíš se bude jednat o výjimečný rok, jaký bývá jednou za život. Ale prostě je nutné to vědět. Pokud by N bedna medu pro dvě včelstva měla tento účinek ve větším množství medu v dalším roce (kolem mě lidi hořekují, že med nemají), byla by to doslova bomba a revoluce. Tady prosím kolegu Malinu, aby se na to změřil a zkusil to u části vč dole před zimou a ne jen nahoře jak to dělá on. Přece taky psal, že mívá velké výnosy a bude to tím medem! 

Inu, dej krávě do držky, ona ti dá do dížky. Dížka = díže - dřevěná spešl nádoba na mléko (nejen) a je to myšleno krávu nakrmit, ne rozbít jí hubu.

https://encyklopedie.ckrumlov.cz/img.php?img=3152&LANG=cz

--------------------------

Co udělám hned. Odvíčkuju nevytočitelný med a holt se těžce nadřu, ale dám ho pod VN. To jsem vloni vyzkoušel s neodvíčkovaným tuháčem a funguje to dokonale - píšu tady o tom. Po odvíčkování by to mělo fungovat rychleji. Léčit nemusím = metoda Blaník - až do září (některá vč vůbec a nebo až před vánoci acetonaerosol Varidolem pro jistotu) a tak mají celý červenec a srpen na to, med zespoda přepracovat a uložit do medníků. Včelstva zatím neslábnou a plodu neubylo, naopak, rozplodovaly se víc, protože zmizely pylové desky. Vloni jsem ale předělaný med nevytáčel, o to méně jsem krmil cukrem.

ALE! :

Letos, jsem zkusil co vloni, jenže vloni jsem neoznačil inkriminované rámky. Protože nevytáčím jarní med já, ale rodina, tak jsem neměl jistotu, co udělají s tuháčem přidaným do prvních medníků. Letos jsem si tedy fixem důkladně označil rámky, které jsem strojně seříznul odvíčkovacím strojem a přišly do prvních medníků ke stěnám. Chtěl jsem vědět jistě, zda med - tuháč přepracují a zakomponují do jarního medu a nebo zase zavíčkují a nechají v rámcích. Tak med ve 100% případů přepracují a úplně zmizí, jen jarní med je tmavší, má lepší chuť a později tuhne. Co ale znovu zavíčkují nepřepracované je, když se to jen poškrábe vidličkou. Kde je víčko pryč dokonale, tu buňku vynesou a přeporacují, kde je víčko poškozené málo, tu buňku s tuháčem zase zavíčkují. Tudíž se to musí dokonale odvíčkovat a pak tuháč přepracují všechen a úplně. Toto se nedá nikde dočíst, tvrdím, že to jsou nové objevy a nebo o takových pracech já nemám tušení, podobně jako o Řeháčkových SR ve spodním NN pod VN.

Pokud se ukáže, že med ze stanoviště K není melecitozní tuháč, ale pouze moc vysušená medovice, vyplývá z toho, že je nutné vytáčet med v krátkých až velmi krátkých intervalech. Nakonce tady o tom píšu, že s emá vytáčet často po malých dávkách, ale sám jsem to nedodržel. Protože stáří a nevýkonnost. Ovšem mladý sice by výkonný byl dost, i sílu má, ale zase se musí věnovat rodině a tak má zase málo času - “to si nevybereš”. A největší umění bude najít hranici, počtu vč, o které se včelař dokáže postarat tak, aby k potížím nedocházelo a nebo co nejméně.

Tak je 4.7. Toto vč 20.6. dalo tři bedny = 47 kg a dneska opět. Jarního květového byly dvě bedny 15 + 1 bedna 11 = 42 kg a tak toto vč dalo - A JE TO 24 - celkem 136 kg. Tohle jsem za celý svůj život nezažil, neviděl, tady u nás neslyšel, a je to JEDNOMATEČNÉ, úplně běžné vč s matkou, která se tam už nejméně 3x vyměnila sama a tak netuším, co je to za včely. Jsou hodné, nerojí se a nejsou zrzavé, ale “krev” BF by mít mohly, i když se to barevně neprojeví (ale nevím, já nikdy nepochopil ani Mendelovy hrášky). Včely dost otravovaly, slídily, udělal jsem dvě vč - víc toho udělat nešlo. Dokonce mě tři kámošky potešily, jenže “podmínečně” = skrz mundůr.

Přejel jsem na stan, které chci opouštět, že je nejhorší. Tam jsem vybral jediné vč ze tří posleních na vybrání, taky 24 shodou náhod a vezu taky 3 bedny a toto vč dalo od jara s dneškem taky víc jak 120 kg. Zbývají tam poslední 2 vč, která ale mají jen po dvou bednách 15, protože nebyli lidi, kdo by jim dal těch beden víc. Na tomto stan se med na roztržených prostavbách mezi patry (JirkaP má fotku) tváří kalně, jako že melecitozně. Uvidím co to je až jak to půjde nebo nepůjde vytáčet. Dám sem vědět.

U Týči jsem byl, neskutečně humpolácká neohrabaně těžká věc. Sám v jednom člověku s tím nikdo nehne. Ale když vidím dnešní cenu medometu, který mám, pak asi ten Týča by byla dobrá volba. Já zvratný nemám, pro počet vč do 50 mi to přišlo nesmyslné. Maldý Týča sám včelaří, tudíž věci dokonale rozumí a ochotně vám vše ukážou, vysvětlí, nemáte pocit že je zdržujete.

Mám medomet Calrl Fritz. Byl jsem na něj naštvaný kvůli malému prostoru pod košem a kvůli malému podražení koše, rámky sojí kolmo a mají tendenci se kácet dobnitř, dobré medomety mají podražené stěny koše nahoře ven a pak rámky dokonale stojí mírně opřené od kolmice. Medomet se sice dá naklonit, aby med rychleji vytékal a koš se nebrodil v medu, jenže pak se zase kácely rámky. Byl jsem na mrtvici, nedalo se vytočit 8 polorámků, i když se tam vejdou. Bohatě stačí vytáčet jen po 4 a já pak vymyslel naklánění medometu za chodu. Medomet se naplní 8 polorámky a po rozeběhu se nakloní a před otočením rámků se zase vrátí - vše zvládne i žena a bez ohýbání. Ovšem koš je dokonalý z výsekového plechu, bohužel je vyrobený v Řecku a tam aby nenažraní kapitalističtí blbi ušetřili, tak to nikdo neodhrotoval. Tudíž se to rukama neumyje bez pořezání. Ale stejně je lepší to po sezoně dovézt ke kámošovi na Wapku. A nezapomeňte, že medomet se myje zásadně studenou vodou!!!! Jak se to myje teplou, propolis a vosk se mázne a už to z toho nedostane pomalu ani ta wapka, ale voda studená zapřičiní, že vosk a hlavně propolis od kovu odskočí.

Medomet stál před 15 lety s měničem 28 a v Německu by býval stál 18.000 a tak je vidět kdo lidi stáhne o dotaci, která byla 15.000. Takže za medomet jsem dal necelých 13 a tak by stačilo nedávat dotace a nedovolit překupníkům předražení, ale to je holt kapitalizmus. Tady každý vidí kde končí drtivá většina dotace.

Je to tenhle a dnes bych si ho asi koupit nemohl nebo hoooodně rozmýšlel, ta cena to je raketa a to je bez měniče, můj bez měniče stál 26.800,- Kč.

Jo a vyzdvihovaná možnost otáčení rámků bez vyndání nahoru je kravina, to je na záda velmi neamáhavé a tak je snazší rámek vytáhnout nahoru, postavit na koš, přešáhnout si, otočit a zase spustit dolů. Je to méně dřiny, i když by to teoreticky šlo. Ono by to s polorámky šlo i se středovou osou koše. Tohle jsou jen reklamní kecy, které se v praxi nedají pohodlně dělat. Tehdy zvratný s programátorem (můj ho nemá) vyšel kolem 45.000.

https://www.carl-fritz.cz/medomet-cfm-4r-46x38-110w/

Takže když jsem se s medometem naučil pracovat, pak je to skvělý stroj. Doporučil bych ho. A podle mě je programování nesmysl, není až tak těžké to ovládat ručně. Limitem je odvíčkování.

Měnič jsem k medometu Carl Fritz nikdy nevyužil, byl k tomu extra a nemusel jsem ho brát. Jenže jsem měl stanoviště bez el en a plánoval jsem vytáčet tam. Několikahodinové vytáčení zvládne běžná baterie v benzínovém autě a dobije se sama jízdou od včel domů.

-------------------------

Na vašem místě bych se Martine podíval po inzerátech a koupil nějaký ruční na kliku, než si pořídíte víc vč. Ručním medometem s bubnem z cínu, ano, čtete dobře, musel být z cínu, protože při požáru nezbylo nic než nohy, koš a klikové převodové ústrojí, tak s tímto třírámkovým medometem jsem vytáčel až do roku 2011. Pravda, v maringotce jsem měl stejný druhý, za něj chtěl proklínaný komunista 300 Kčs - to by bylo dnes asi 4,500 Kč a už to bylo jen pocínované železo. Původní byl z První republiky, původně spolkový a včelaři si ho půjčovali až do konce šedesátek. Pak, když si lidi začali kupovat medomety svoje, ho máma odkoupila od spolku. Vše pasovalo a tak ho soudruzi vyráběli pořád stejně podle předválečné dokumentace, jen s dílčími inovacemi i “inovacemi”. Vám  a každému by pro začátek stačil komunistický klikový medomet.

Mimochodem, předválečný medomet byl zevnitř matně stříbrný kov, nereznul. Nikdy mě nenapdlo k tomu přiložit magnet. Z venku byl modrý, oprýskaný a nereznul kde odprýskla barva byl stejně stříbrošedý kov. Hliník to nebyl, medomet byl poměrně těžký.

Aha, díky, já brožuru koupil na setkání Dadantklubu ve Vodňanech a hned ztratil a nečetl a tak to nevím. Považoval jsem Cimalu a jeho Dadantklub za přesnou kopii Řeháčkovy provozní metody, kdy Cimala dává KK pod VN v polvině září a o SR tam není zmínka. Tím jsem to popletl, neboli nevěděl. Tudíž Ing. Řeháček přišel na to samé co já - trubci v “podmetu”, jen Ing. Cimala to nedělá. Díky, už jsem v obraze. Akorát jsem já začal se 6 SR, přičemž jeden je vždy dobré aby byl postavený, pak ubral na dnešní pouhé 4, ukazuje se ale, že úplně nejlépe je jich 5.

Osvědčilo se mi vystrojit nový TL už v tom září, kdy dávám KK pod VN a tudíž nic neodvíčkovávám ani neškrábu - je podzim. Neodvíčkoval jsem ani jarní KK “pod nohy” v domnění, že si odvíčkují samy až budou chtít, nebo až do toho stavu dorostou. Navíc se brzojarního odvíčkování - zač března - bojím, že to ihned nevynesou, nabere to vlhkost a začne téct z úlu. Proto já to jen poškrábu odvíčkovací vidličkou. Úplně to stačí, ihned to začnou vynášet a nehrozí to tečení.

Velice vám děkuji za připomínku a za to, že uvažujete nad čteným.

Ale když se nad tím zamyslím, proč se z vyléhání hroutit? To je stejně hloupé, jako by třeba nějací IT řešili a snažili se zabránit, nebo je znepokojovalo, že za letních horúčav lidi porchají z panelákových měst na koupaliště a do přírody, tedy mimo svá obydlí, někam, kde je jim lépe. A ano, neprchnou z města všichni lidé, ale jen ti, co mají zrovna volno a mohou.

Pane Goro. Dolování divočiny z vysokých den jsem já nevymyslel, nevyzkoušel ani nezažil. Nejsem si jistý, ale je to od lidí jako Čermák a této “školy” a psalo se o tpom ve Včelařství někdy po polovině osmdesátek. Tehdy jsem se já považoval za vyspělejšího včelaře, který používá největší vynález včelařství = rozběrné dílo a včelí mezera, ale myšlenka chovat trubce dole a nezmenšit plochu plodiště o trubčinu mě nadchla (1). Nevím, zda vám to došlo, ale moje podstata je v tom, že když někdo něco tvrdí a dělá, já se snažím zkusit pravý opak, vždy pochybuji o dogmatech a něčích tvrzeních. Díky tomu jsem se vlastně, sic skromě, ale živil asi 30 let. A už za komančů mám na kontě několik zlepšovacích návrhů, které se úspěšně realizovaly, jen soudruzi mě nějak neuměli slušně odměnit třeba nějakým % z ušetřených prostředků. To je ale jiný příběh, nevadí mi to, nehroutím se ze základních atributů té které doby. Tak to prostě za soudruhů bylo, dobře odměnění za zlepšováky byli výhradně pouze čelnové Strany. A ani ti ne všichni, byli i komunisti s černým puntíkem, obyčejně ti slušnější.

Takže jádro. Mohl bych tvrdit jak jsem s kalkulačkou a logaritmickým pravítkem v ruce, vybaven geniálním mozkem a ochotou pracovat a  tvořit 20 hodin denně, jako nás to učili o soudruhu Leninovi, že spal jen 4 hodiny a jinak zachraňoval svou genialitou lidstvo před imperialistickým kapitalizmem atd. Ne, tak to nebylo, mě k vynálezu TLumiče inspiroval někdo, kdo se přiznal v tehdy jediném odborném časopise, že nechává stavět ve vysokých dnech trubčinu. Tu prý staví šikmo a ne jako prodloužení rámků a ze dna se musí dolovat. Proto autor zjara měnil 100% den, tudíž je musel mít a někde se jim celý rok vyhýbat. Výhoda byla, že pan autor psal, že to spojí s každoroční údržbou, poopravením den, důkladným vyžehnutím plamenem a obnovením nátěru, což zase až tak hloupé není. Ale muset mít stejný počet náhradních den, jako mám počet včelstev, mi prostě nesedělo! A už vůbec dolovat divočinu z vysokých den, asi ne každé vč to přidělalo ke stěnám, to už nevím a vůbec to není podstatné jádro sdělení pane Goro.

A můj motiv byl taky jiný a to je docela perlička a taky bych nemusel přiznat (stejně až sem zase skoro nikdo nedočet). Tehdy jsem ještě myslel, že je VD - ještě nevěděli, že je to jiný druh destructor a bojovali, vědcostuti - to jsem jim ještě věřil, s jiným roztočem na pohled nerozeznatelným, ale podle genů a asi chromozomů ano a tak by měli vracet mzdy všichni “vědci”, kteří na to 20 let nepřišli!!!!!!! Já myslel, že je nutné vyřezávat trubčinu a ničit tak roztoče. Ale nebyl jsem ochotný rozebrat úl až ke dnu a pak, když se ze snůšky vracejí včely, v tom vyřezávat pouze zavíčkovanou trubčinu, kde nebude zavíčkovaná všechna, pro mě nepředstavitelný masakr. Proto jsem tohle vůbec nechtěl ani zkusit a považoval za idiocii a proto jsem já “spodní” trubce, což se mi líbilo, chtěl mít v pouze rozběrném díle za každou cenu!!!

A taky se jiní blbi předháněli výškou podmetu. Začalo to na 4-6 cm, pak 8, někdo 10 a pak byli i tací kdo tvrdili, že 12-13 cm je super. OK, tak proč ne rovnou 14,4 cm? To jsem ještě nepřešel na 15, ale měl jsem originál vysoký stejně jako má D-B = 14,4. Jenže 14,4 + 6 mm VM + podmet 18 mm, ano, bylo to zdánlivě hodně a jak se ukázalo bylo to akorát.

A jak jsem ve stejné době jako Ing. Řeháček objevil podstavování NN plného zásob v poloviněš září pod VN, kde bude zimovat chumáč a že VN musí být v úle jen jeden, i v Adamci, to jsem popsal už někoolikrát. Byl to tenkrát tuháč a šlo o to, že jsem byl líný odvíčkovat, namáčet a vytočit a to 3 x za sebou a medovou vodu lít do hnoje. Taky jídlo se do hnoje nikdy nevyhazuje, byl jsem vychován, že každé jídloje Boží dar a ten do hnoje vylejou jen nekvalitní lidé. Ovšem Řeháčkovci ani Sedláček ještě za 40 let ke trubčině v tomto spodním NN pod VN nedospěli a tak prvenství, nepatentované, mám já. Patentovat nemá cenu nic, protože ochranu si musí každý stejně platit sám a ještě k tomu živit armádu právníků a soudců a státní patentní úřad jen bere výpalné od kreativních, protože sami ti úředníci umí vymyslet hovno a tak se jako pijavice, stejné pijavice jako advokáti a soudci, snaží přiživit na těch, kdo něco umí. A tohle tady píšu jen proto, že jak někdo nějaký objev zveřejní, už se na něm nějaký šmejd nemůže napakovat. A nemůže ho chránit už ani autor, zveřejněním se jednou pro vždy sám vzdá jakýchkoli práv ke svému objevu.

A tak je mi celkem i jedno, zda to tu někdo čte, je to ZVEŘEJNĚNO a to mi stačí, aby to mohl využívat každý, kdo chce a navíc to může kdo chce využít úplně ZADARMO.

A jako někdo uchoval archiv IF, jako je nezničitelný archiv VF, tak věřím, že i archiv CHZ přežije.

Mám nový poznatek s touto mírou  - 39x24x11 ovšem v systému Blaník, neboli systém Dadant s TLumičem a dám ho do tohoto vlákna.

Jinde jsem tvrdil, že nevěřím na jarní TV aniž by se to zvrhlo na vyrojení. U několika vč jsem to risknul, 3 z 5 se vyrojila. Ovšem jedno, které se nevyrojilo, kvůli výměně zaostalo, proto mělo jen jeden NN a chvíli se tam neplodovalo než se oplodnila nová matka. Patrně měnili minutu po dvanácté a stará asi zakladla misky a uhynula. Jarní snůška v plném proudu a tady se holt měnila matka a aby se neřeklo, dostaly NN 15. Daly ho a tudíž daly 15,5 kg medu a zeslábly - porojevila se plodpauza. 

Tím se stalo, že jsem to zanedbal a staral se o nadějnější. Do dneška to mělo jen jediný NN 15. Tak je narvaný medovicí. V plodišti se ploduje na 3 rámcích z 11 dělničáků, zbytek je ubitý medovicí a pylem, leos postavené M všechny zamedovaly.  TLumič je našvihnutý plodem, kromě krajních jsou všechny dělničáky plné plodu před vylíhnutím, dolíhávají se trubci a ihned to zalévají, zamedovaly i oba krajní dělničáky v TL. S medem ve vysokém díle, ne vše vysoké je panenské, jsem z nich dnes vybral odhadem 16 kg z NN + 12 kg ve vysokých rámcích. To znamená lazar, oslabený jarní TV, dal do dneška (snůška je mizivá a stěží se zberchá) asi 43 kg.

Vedlejší vč, jiné než jsem nafotil muinulý týden (fotky vkládal JirkaP), dalo v první snůšce 2 bedny 15 jarního medu - 31 kg a dnes 2 bedny 15 + 1 bednu 11 + 4 celorámky z plodiště, úhrnem asi 15,5 + 15,5 + 11 + 8 = 50 kg. Myslím, že na jedno vč celkem asi 80 kilo je celkem slušný výkon na Adamce, co říkáte? A dělá to jen a pouze TLumič + na med pouze nízké bedny s panenským dílem. Mimochodem toto vč dalo ještě oddělek, který je dnes na “plným prádle” a nekrmil jsem mu ani deko cukru.

Snůška nekončí, dnes jsem si všiml, že na stan odkud popisuji zážitky - R - kvete lípa, úly jsou ubité pylem z ní. Dám sem vědět, zda ještě něco bude, ale moc tomu nevěřím. 

Bohužel tyhle výsledky jsou jen u několika málo včelstev, jinde to není tak jiskrně oslnivé ani náhodou. Ovšem takovéhle koně velmi zvedají - každý rok jsou to koně jiné - celkový průměr. Za celý život jsem nepřišel na to, jak chovat jen ty “koně” 😀😉a nezdržovat se průměrnými. Jsem ateista, ale děkuju Bohu, že jsem se letoška dožil.

Zvětšit česna na celou šířku úlu na 18 x 405 mm je zbytečné, včely vylehávají úplně stejně!!!

Revoluční a asi fantasmagorická myšlenka? Možná:

Co když se ty včely, sedící venku, ozdravují horkem? Co je u lidí horečka? A také se ví, vědí jen nemnozí, že VD nesnáší vyšší teploty než asi 32-3 stupně a ideální je pro něj do 29. Co když včely vylehávají venku odpradávna ty, které “vědí”, že mají parazita nebo mikroba? Protože to tak zvaná věda, která ví, když se nezaplatí jako prostitutce ho.no, nikdy neřešila, pak je můj nápad celkem rovnocenný seriozním teoriím, nebo není?

---------------

Tady jen souvislost. Jinde tvrdím, že se nesmí pouštět do medníku předčasně, podtrhovat teplotně vč. Ta vč předčasné přidání prostoru přežijí, jak tvrdím mnoze jinde, ale pak jsou “zablešená” roztoči, protože v chadu se VD daří znamenitě. A co je pak neuzužování? To samé, zase “studenej odchov” že? A pak se včelstva týrají kyselinama a jinými dryjáky, co?

Ale to jen tak volně domýšlím souvislosti, které, jak jsem zjistil, drtivou většinu ostatních ani nenapadnou. A tak ano pane kolego Malino, možná na čelních stěnách a v bradách pod česny visí včely proto, že se tak zbavují VD a jiné havěti  a možná i mikrobiálních patogenů- co víme o teple a roztočíku malém například? A co o jiných nemocech v tomto kontextu? Ale protože včely v létě vylehávaly pod česny odjakživa, ještě se o VD nevědělo nic, třeba je jim uvnitř prostě moc teplo a nač mají svým metabolickým teplem stěžovat partě, co se stará o klimatizaci úlu, práci? Nezdrhne kdo může z paneláku v hicech někam ven? A přitom domácnost funguje normálně, je to tak?