Tom50

Kvůli vaší mladické stručnosti jsem ne úplně pochopil, co se snažíte sdělit.

Nicméně to, co píšete o prázdném prostoru pod včelstvem dává velký smysl. Není to hloupý nápad a já jen připomenu, že to byl hlavní a možná jediný motiv k zavedení československé, ve světě neznámé speciality, kterou je vysoký podmet. Tam se měla včelstva svěšovat v horku, v mezisnůškových pauzách a při mizerném, tedy deštivém, ale teplém a dusném počasí. A při kočování. Naši předkové byli všechno, ne ale hlupáci!

Řešením je do značné míry TLumič, i předchůdci pak nechávali v podmetech až 10 cm i vyšších stavět divokou trubčinu a pak to dolovali z těch den. Protože jsem odpůrcem pravěku a divočiny (je 21 století), napadlo mě je napodobit (ještě ve století 20), ale civilizovaně tento prostor vybavit rámky. Tak se zrodil TLumič a vysoké podmety byly mojí inspirací, už jsem to psal několikrát.

Zkusmo jsem u některých vč odstranil zástrčky a zvětšil česna na celou šíři, tedy 405x18 mm a dám sem vědět zeda to pomohlo.

No a k vámi navrhovanému řešení:

Co vysoké dno, ovšem něčím snížené na 18 mm a v případě potřeby, jako je toto třeba, prostě to něco vyndat. Inspirace? Dostal jsem v r 1983 tři taková dna od jednoho pána, nevyhovovalo mu to, porý to dělal podle snad Včelařství. Byla vysoká 60 mm, tedy vnitřek. Byl tam šuplík - krmítko, který ale nešlo dorazit k čelní stěně a uzavřít tím zevnitř česno, pojistka = zarážka, šuplík byl o asi 35 mm kratší. Mělo to být krmítko. Jenže teklo (u jednoho dna) a hlavně do něj padal všechen bordel a měl a ostatní a tak jsem to nepoužíval. A protože jsem nechtěl vysoké podmety, dal jsem krmítka dnem nahoru. Mezi dnem krmítka a SL rámků bylo, světě div se, 18 mm. 

Když jsem třeba chtěl podnítit oddělek, šuplík dal do správné polohy a do něj víčka, namočený cukr, těsto, nebo i kousky divočiny se sladinou ze SR, které se v té době pravidelně vyřezávaly a podobně. Tudíž mám to, co říkáte vy pane kolego, vyzkoušené. Ovšem stěží by pomohl prostor vysoký 60, 100 a nebo dokonce 159 mm, nemyslím si to. Ale moc děkuji za kreativní uvažování, jen mě mrzí, že tak uvažují nemnozí…

Tak JirkaP dával fotky 21 a myslím, že jsem tam bral med a při tom to nafotil 20.6. Právě jsem se z toho stan vrátil. Toho 20 jsem bral tři bedny a vrátil jim tři suché. Dnes je horní z těch tří narvaná, co ty dvě pod ní nevím, nezvedal jsem to.

Včely by bývaly na tom stanovišti nosily, tedy kdyby jim nějaký vejr dal před týdnem po bedně navíc. Hlavně že jsem fotky popsal JirkoviP, jako že je vidět, že neměly kam dávat tak prostavěly mezery mezi patry. Hlavně že jiným rozdávám moudra. Nenapadlo mě přidat čtvrtý nástavek. Ale je možné, že spodnější dva jsou prázdné, nevím, dám sem vědět. Jiná vč mají také horní bedny plné. I ze tří oddělků 24 jsem bral po dvou medových rámcích, aby nepřestaly plodovat. Jsou na “celým prádle” a přidávat další VN nebudu, brzy půjdou do světa.

Ve vražedném hicu je snůška, včely neslídí ani nepatrně a kolem úlů to voní. Vůně bývá silnější, ale mě spíš šokuje i jen to, že je vůbec nějaká snůška. Nepamatuju si, že bych v takových hicech a suchu zažil významnější snůšku.

Na jiném stan K (u baráku) jsem před třemi dny přidal po bedně a myslel si, že nebudou tolik vylehávat pod česnem a na čelní stěně úlů. Téměř to nepomohlo. I tady jsou horní bedny významně naplněné, ale méně  než na stan R. Tady jsem to zase udělal jako pokus, někam přišla suchá bedna nahoru, někde mezi kozy a někam jsem jí dal přímo na VN. Na vylehnutí to vliv téměř nemělo, uvidím, a vlastně ani úplně nevím, co čekám. Asi jestli by stačilo, když vyléhají, přidat suchou bednu jen nahoru.

Existují v zásadě dva druhy nerezu, neumím se vyznat v názvu, prostě nerez a a ntikoro je rozdíl. Jeden materiál nereaguje na magnet - ten kvaklitní obsahující nikl a pak druhý šmejd, deklarovaný jako antikoro, který ale koroduje. Například v hrnci z takového materiálu se nesmí vařit nic kyselého ani slaného, po relativně krátké době je hrnec děravý. Začne to nenápadnými, ani ne milimetrovými jamkami v původně hladkém povrchu kovu, většinou uvnitř, podle toho co se v hrnci vařilo. A chybějící kov z hrnce sežerou lidi, naproti tomu se v HLINÍKOVÉ misce staré remosky žádné jamky nedělaly a ty misky za 70 let ještě neprorezly, že ne? Ani lžíce z hliníku, což? Nekvalitní hrnec začne téct za rok či dva. Navíc když já ručně myji nádobí, cítím silný pach kovu. Také vím, že kdo svářel ve fabrice antikoro asi 5 let, každý umřel na rakovinu, u sváření hliníku to není. Co to smrdí z “nerezu”? Není náhodou to, co smrdí také v jídle, které se v tom vaří? V mojí domácnosti nelze najít žádný hrnec z antikora, tvrdím, že jídlo z něj má jinou chuť než ze smaltovaného hrnce. Každý si může vyzkoušet sám.

Cedník na obrázku je koupený cedník, určený na med. 

https://www.vpjested.cz/1742-sito-na-plastovou-nadobu/

Nereaguje na magnet a tudíž by to měl být kov s velkým podílem niklu. Jinde jsem nedávno popsal jak nakládám s víčky, že je rozmixuji ve vodě, kde se med rozpoustí do vody a pak je potřeba je přecedit. Nejdřív jsem nepřišel na váhové rozdělení za mokra ve stáčecí nádobě, cedil jsem břečku z medové vody a rozmělněných víček. Poslední přecezená várka víček už zůstala na cedníku do jara, stalo se před pár lety. Původně tam měla vykapat a pak se víčka dál sušila, toto jsem prostě nechal na okapu do jara (proboha ne na nebo pod rynou, myslím okapávat do jara). No a po vysypání úplně suchých, jakoby lepivých víček s nepatrnými zbytky medu se objevilo toto sítko. Tak si může každý uvědomit agresivitu medu, pouhých zbytků + vzdušná vlhkost a nebo to nikdy dobře neuschlo?

V naší zemi proběhla kampaň proti hliníku v potravinářství a já tvrdím, že to byl podvod, někdo chtěl hliník z milionů sudů na pivo i limo a současně nějaká mafie chtěla vnutit nesrovnatelně dražší antikorové sudy. To se povedlo a stalo se. Hliník je proklínán a lidi strašeni dodneška, ale třeba alobal bez jakéhokoli potahu funguje dál a u alobalu tupým lidem nevadí, že je to hliník. Polopatě - hliníkového nádobí a příborů se ti rozumu mdlejšího bojí.

Od asi přelomu 60/70 let nahradily železné pocínované konve na med konve podobného tvaru, ale původně mlékařské, tudíž také potravinářské. Hliník byl na povrchu potažen vrstvou tvrdého kysličníku a tak do poškrábání se potravina ke kovu nedostala. I když došlo k poškození - poškrábání, kov v minutě na povrchu zkoroduje a opět vytvoří onu mikrovrstvičku chránící kov a tudíž i potraviny. Jen proto hliník “nerezne”, tedy nekoroduje, protože jej, jako jiné barevné kovy, chrání mikrovrstvička vlastního oxidu, která se tvoří sekundy stykem se vzdušným kyslíkem.

Než jsem koupil sítko na obrázku, běžně jsem používal hliníkové síto proti mouchám do oken a nikdy, i když se na tom víčka sušila velmi dlouho, kov sítě nezkorodoval, ba ani nezměnil bartvu, klidně si to může každý vyzkoušet sám. Proto já používám na med dřívější hliníkové konve a považuji svůj produkt za špičkový.

A maličkost, velkou maličkost. Dnes mladí nevědí jaké mají pohlaví, pseudomužové nemají zájem o sex a ženy nemohou sehnat partnera na založení rodiny. No a co jsem se nedozvěděl od AI? Hliník na nápojové plechovky je potažen mikrovrstvou plastu, která sice nepustí nápoj ke kovu, ale sama uvolňuje do nápoje (nebo potravin) látku, kterou lidské tělo nepozná od ženského hormonu estrogenu a z našich mladíků nám vyrábí blbečky, co nemají zájem o sex se ženou, logicky, když jsou z části ženami a také proto, tvrdím já, jsou zženštile rozmazlení, neochotní a neschopní snášet sebemenší nepohodlí. A díky té chemikálii, jistě to nebude jediný zdroj, se neumí zorientovat ve své sexualitě, vymýšlejí 60 pohlaví a tvrdě vyžadují generální pardon ke svojí vadě. Jsou to vlastně ubožáci, doslova postižení a jsou jich stamiliony. Jen někteří jsou odolnější, většina méně.

Dobrá zpráva je, že se to už ví a že se ten druh plastu zakazuje, výrobky se označují, že tu látku neobsahují. Ale celou generaci mladíků má současná civilizaci zničenou že? A všimněme si, jak mladí pořád lemtají už ne pivo, jako my zamlada, tito postižení nechlapi lemtají energeťáky ráno, v poledne i večer. Nezávidím vám mladším svět, lidi, mezi kterými tu budete žít. Rozhodně vás tihle neochrání, válka je to poslední, tedy obrana vlasti, k čemu by tito postižení byli ochotní a já se obávám, že nejsou ani schopní, když se hroutí z prásknutí dvěří průvanem a rozmlžují se kvůli nim filmy, aby se náhodou změkčilí blbečci nepohoršili a nehroutili. Maminky chrání svoje robátka před jakýmkoli nepohpodlím a dokonce robě nesmí dostat blbou známku ve škole, protože každý má právo na úspěch že? Proto ve školách dali blbečky mezi normální děti, asi aby brzdili ty nadanější děti a všichni pak byli stejní a nikdo nemohl nijak vyniknout, protože i blb má právo na úspěch že? A protože on uspět nemůže, vyrobí se blbci i z normálních dětí a tam si pak zaostalý užije svůj klam stejného úspěchu, že?

Tady vidíte, co já dokážu odvodit ze zrezlého NEREZOVÉHO sítka na med. Ale je to jedno, až sem to rozhodně nedočetl nikdo pod 40 let věku. Rozhodně cokoliv, co kdo dá na internet, čtou boty, algoritmy a ty mi dělají v sociálním kreditu černé puntíky. U mě už to ale nebudou jednotlivé puntíky, bude to tolik černi, jako je na smlouvách televize.

Bohužel přestal psát Tom4, voláme si ale. Žádal jsem ho, aby zveřejnil svojí zkušenost s originál D-B na pouhých 6 rámcích PS úlů fy Lysoň. Neučinil tak, naznačím tedy já. 

Tom4 je ze šestirámku nadšený. Vloni to osadil a neudržel je, pochopitelně, ani v létě po sezoně na jednom VN6 a musel pod přidat druhý. První zanesly pozdním medem, krmil málo, horní vysoké patro - vloni nízkého nic nedával - zanesly skoro k SL zásobami. Tak zimovaly, seděly přes vodorovnou mezeru, nemohly jinak. Vyzimovaly perfektně. Co jsem nepochopil, zda letos zjara dostaly TL a nebo jestli je to bez TL. Myslím, že bez nízkého TL. Neměl medníkové souše na tu míru - 43,5x14,4 a tak dal jen HL a ony si postavily, bez prostřídání s M, komplet celé NN a zanesly medem. Nic šikmo, vše přesně do rámků a zakomponovaly do své divočiny i drátky. Tudíž mimochodem Tom4 vyzkoušel, co jsem nedokázal nikdy vyzkoušet já. Když to tu tvrdil BG, nechtěl jsem mu věřit, že včelstva mohou stavět v mednících diovočinu a nepostaví trubčinu a nezakladou ani dělničinu. BG měl pravdu, jak ověřil letos Tom4. Postavily mu takto myslím 7 NN6. Tom4 z toho vytočil rekordně medu, je našený. Má to ale jednu a to velmi podstatnou vadu, = neobměnil ani jedinou vysokou souši, vše má staré, vysoké M nebylo kam přidávat. Zbývá tedy doladit toto, sice si neumím představit jak, ale nějak se to sdnad zvládne. Pokud ne, mrzuté.

Napadá mě, jak bych to udělal já. Z horního VN, kde jsou zásoby, bych udělal silný odd tak že celý VN6 bych dal na jiné dno. Z něj vzít krajní rámek a dát do nového VN s jedním SR na pozici nejdál od česna a jeden původně krycí bez plodu k česnu + 4 vysoké M. A toto by šlo pod původně spodní VN6. Tím by se dosáhlo 4 nových vysokých rámků, což je přesně jedna třetina ze 12 vysokých rámků a to by mohlo stačit. Tudíž by se muselo dělat 100% oddělků a to já u Blaníku nechci, ale dalo by se tak elegantně včelařit, odd pak pospojovat ještě před zimou, když by se už stihla projevit kvalita mladých matek. Z oddělku by ovšem odletěla spousta včel létavek, tolik plodu by zůstalé včely nestihly vyhřát a mohly by z toho pak být neživotaschopná včelstva se sklonem k nemocem a úhynům. Je nutné to vyzkoušet.

Takže. Navzdory tomu, že jsem D-B 6 odsoudil a tvrdil, že je to nesmysl, Tom4 je spokojený. A ano, je to strašně vysoké, jak sám Tom4 připustil. Já bych asi ochotný lézt k tomu po štaflích nechtěl. 

Děkuji za vaše díky.

Takže já JirkoviP gratuluji a držím palce, aby u něj snůška neskončila jako zatím nekončí ani u mě. Letos je pro mě mimořádný rok, jiní v mém okolí hořekují.

Uvědomil jsem si, že jsem slíbil výsledek pokusu s vložením tuháče do medníku po důkladném poškrábání. Tak letos už vím přesně jak to je:

Pouze poškrábat to nestačí. Buňky, kde došlo k dokonalému poškození víčka, vynesly, ale ostatní, asi polovinu, zase zavíčkovaly s tuháčem. Letos jsem zvolil jiný způsob, přesněji dva. Normálně odvíčkovat vidličkou a to funguje dokonale, vše vynesou, přepracují a uloží spolu s jarním medem a výsledek je o něco tmavší, později krystalizující jarní med s výrazně lepší chutí. Ovšem je to velmi pracné. Nicméně to dokonale funguje. U malých panenských rámků, ale nevidím důvod, proč by to nefungovalo u Adamitských nebo jiných, třeba Béčkových celorámků.

Druhý, elegantnější způsob, s podstatně menší pracností, je seříznutí víček obyčejným, dostatečně dlouhým, studeným nevyhřívaným nožem - jak je to tuhé seřízne se to překvapivě snadno, ostrý nůž práci hodně vylepší. Pořád je řeč o tuháči s melecitozou, avšak u ztuhlého jarního medu to funguje naprosto stejně. Vloni jsem si totiž dokonale odvíčkované rámky s tuháčem neoznačil a proto jsem nemohl "podat hlášení", nevěděl jsem jistě jak to je. Letos jsem si tyto rámky s tuháčem se seřezanými víčky, nebo pracně odvíčkovaným tuháčem, dobře označil. Vytočil se z nich jarní, výše zmíněný tmavší med. Jinak byly rámky k nerozeznání od prázdných vložených medníkových souší. Jen je nutné dávat tyhle rámky ke stěnám, protože vynošení zásob z nějakého rámku by mohlo vyprovokovat matku k zakladení a to je na krajní pozici nepravděpodobné. 

Jistě by šlo seříznout rámky s melecitozním, i jiným tuháčem na strojním odvíčkovači, který jsem tu v jiném vlákně popsal. V 2024 jsem nesehnal separátor, Tom4 ano. “Vyndal” mi med z několika NN, dvě konve = 70 kilo a už to nechce dělat po zjištění, jak strašidelně pracné to je. 

A tak tímto dávám veřejnosti postup s minimální pracností, kde nepřijde vniveč ani deko medu, vše “recyklují” včely a zakomponují do snůšky tak, že se bez označení rámky, původně s tuháčem, nedají poznat.

Poslední otázka co se seříznutými víčky? 

To samé co s každými jinými víčky. I to mi trvalo roky než jsem přišel na téměř bezpracný a vysoce efektivní způsob, popis následuje.

Je k tomu potřeba silné míchadlo na maltu, mám Parkside

https://www.lidl.cz/p/parkside-michac-barev-a-malty-pfmr-1600-f6/p100404665

Konev se zúženým hrdlem a dostatečnou výškou, při velké opatrnosti to asi jde i v plastovém 40 kg “kýbli”. Víčka se ztuhlým medem se rozmixují v rukách drženým míchadlem se studenou pitnou vodou z vodovodu a rozmixovaná směs se naleje do stáčecí nádoby

https://www.vpjested.cz/1741-staceci-nadoba-na-med-plast/

a jedna várka, asi po 10 l vody i víček, trvá max 4-5 minut. Je k tomu potřeba chlap, dítě nebo žena by mohli mít problém, ale jde to dobře i v mých 70 tech/166 cm, při poslední velikosti chlapa, menší jsou už jen trpaslíci.

Tam se směs za pár minut, nejlépe asi za hodinu (raději, není spěch) váhově oddělí a spodem se opatrně vypustí medová voda tak, že v nádobě zbyde jen zavlhlá drť. Nechám to dokonale vykapt, třeba přes noc. Přes cedník to přecedit rozhodně nejde!!!! Ten se ihned ucpe drtí. Vypranou voskovou drť vysypu na obrácené úlové víko ve vrstvě asi 5-7 cm a dám ven do stínu usušit. V tomto stavu to zavíječ nežere, vydrží to tak roky. Vosk z víček pak dám zpracovat na medníkové mezistěny. To proto, že i když současná věda ví, že se z vosku žádná rezidua tvrdé chemie, ani ničeho jiného, do medu dostávat nemohou, může být ještě objeveno, že se jedy uvolnit do medu mohou. Proto je lepší, když je ta možnost, do medníku průmyslové mezistěny nepoužívat, ale dát si je udělat z tohoto úplně čistého vosku. Také na domácí kosmetiku, pečení, nebo jiné kuchyňské použití by měl být POUZE tento panenský vosk! Když pro nic jiného, tak prostě třeba JEN pro osobní pocit a vlastní prestiž, kterou samosebou nikdo neocení. Pro vnitřní pocit, že jsem pro nejvyšší kvalitu svého medu udělal maximum a současně to nestálo ani Korunu navíc a ani to nestálo větší sumu práce.

Medová voda se dá včelám při krmení, nebo oddělkům (med dělá včely) a v podobě medových víček se víčka nekazí a vydrží i několik let. Vím to, protože jsem teprve vloni zpracoval víčka za asi 5 let. Čekal jsem totiž celé roky na inspiraci a nápad, jak to udělat bez velké pracnosti (a celý život byla víčka moje noční můra). Ano, medovou vodu nelze pak už skladovat, asi by začala kvasit. Tudíž se vyprání víček za celou sezonu, i více sezon, dá přesně načasovat na dobu krmení vč. Také je v té době už méně práce, skončilo vytáčení = nejpracnější část sezony.

Hloubavější by mohlo napadnout, zda není problém medová voda z melecitozy. Není. Skutečné melecitozy je v tuháči jen malé %, max do 50% a to by byla výjimka, zbytek je vysoce kvalitní medovicový med!

A neodpustím si přidat svoje zjištění, vyvracející vědecké bludy o nerozpustném “písku”, který prý zbyde, když včely z plástů vynesou melecitozu a nerozpustné bílé krystalky cukru melecitozy zůstanou v buňkách. Při náklonu rámku se sypou a když se to nechá, včely postupně tyto krystalky vynosí a vyhází z česen. To zažil asi kažýdý, ale tento nerozpustný “písek” musí vznikat jinak, při vyprání víček na dně nic nerozpustného nezbývá!!!!

Z uvedeného vyplývá, že zaběhnuté máčení plástů s tuháčem, vytáčení medové vody s výkaly plodu, které se uvolní ze zakladených souší a to vše opakují 3x a medovou vodu vylévají do hnoje. Jeden Adamit mi říkal, jak to vozí na pole a zahrabe. Tak toto, je, velmi mírně řečeno pošetilost a krajní neodbornost. Já bych nikdy med do hnoje nevylil, já ne. Pravda, trvalo mi roky na to přijít, ale poradit si lze, viz výše uvedený podrobný popis.

Lze i následující, to je ale velmi pracně neefektivní a jde to s tuháčem v pouze panenském díle: (košilky se nerozmixují, asi, ani jsem to nezkusil)

Zkusil jsem z medových rámků vyndat drátky, neodvíčkované plásty s tuháčem - melecitozou vyřezat a rozmixovat výše popsaným způsobem. Jde to, opět nezbyde žádný písek a včely medovou vodu zakomponují do krmení na zimu a zimují na tom stejně jako na cukru. Jen je to neskutečně pracné, hloupé, je třeba nechat pracovat včely a hlavně, aby si to zpracovaly až ony budou chtít a uloží si to tam, kam ony chtějí. Tedy nejefektivnější je rámky s tuháčem bez šáhnutí dát v půli září pod plodiště, kde zasedne zimní chumáč a o víc se nestarat. Co nastane jsem už několikrát, v různých souvislostech, popsal zde na CHZ v několika vláknech. Tvrdím, že dobrý hospodář a myslící včelař nevyhodí nikdy nic a dokonce lze věci řešit s minimální pracností. Včelám více práce zjevně nevadí, naopak, jsou samočinně podnícené medem. A to se pak projeví dokonalou zdravotní kondicí včelstev, vysokými výkony a nulovými úhyny. Co by kdo chtěl víc?

Tohle vlákno jsem udělal o politice, protože ta ovlivňuje velmi značně i hobby včelaření. No a sice jsem motor nevolil, ale je dobře, že se ministrem stal právě Macinka. Nedivím se, že některé b.by se.e tak, že ho nevydýchávají. S idiotem se nemá cenu bavit jako s normálním člověkem a tak pan ministr zvolil tuhle formu:

https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Ministr-Macinka-V-lete-je-horko-v-zime-je-zima-v-noci-je-tma-793293

To je v pěkné knize vylíčený princip Hlava XXII. Hlupákovi nemá cenu vysvětlovat, že je hlupák, protože tím, že je hlupák, nemá sebemenší možnost svojí idiocii pochopit a tak jediné, co může fungovat je, ujistit tyhle, že voda je mokrá, v noci je tma a že v létě je teplo a v zimě chlad. Dám kousek textu úžasné písně s textem pronášeným z lásky k naivní slečně stejně naivním mladíkem. Jen je děsivé, že u nás máme stejně inteligentní politiky - političky:

Kde je tvůj dětský smích a proč je láska hřích, kolik jen váží bolest člověčí, 

proč je zlato drahý kov a proč je tolik prázdných slov, proč chce každý být největší? 

R: *: Já jen vím: řeky proud musi dál, v žilách krev pěnivá, kdo ji tam dal, rád tě mám, jen neptej se, proč - nevím sám.  

Kolik je slunci let: milion nebo pět, myslíš, že zítra ráno vyjde zas,

kolik je ulic, měst, proč umí kytky kvést, proč nikdo neslyší můj hlas?

Tak mě napadlo, že jsem tu jasně nepopsal nakládání s medem během vytáčení a hlavně po něm. Vysvětlím tedy k čemu jsem po 60 letech včelaření došel.

Med při vytáčení ani nikdy jindy ZÁSADNĚ necedím. Nikdy a nijak! Med vytočím do nádob, které se nahoře zužují a vyčeřím, což je dnes mále zapomenutý způsob čištění medu. V první řadě je tu zásada, že do úlu nesmí nikdy nijak přijít nic, co tam nepatří. Třeba jeden věhlasný včelař nástavky po natření posype říčním pískem do neúplně uschlé barvy, aby prý nekouzaly z rukou. No, to mi vylezly oči z důlků nad takovou doslova zhovadilostí! Písek je to nejhorší, co by se mohlo do medu dostat. Také se nesmí nikdy rámek položit na zem právě kvůli písku, hlíně a podobným nečistotám. Zrovna tak se nikdy nesmí, ani nástavky s medem, ale ani prázdné a ani jednotlivé rámky nikdy položit na zem, nebo do nějakého marastu.

Pokud s e dodrží zásada žádný písek a žádná hlína, oprýskaná omítka a podobně, pak vše, co je v medu při a po vytočení, vyplave na hladinu. Nejpozději do pár hodin, než med vystydne je vyčeřený. Pak se z hladiny jen seberou nečistoty. Kdo vytáčí do kýblů, které se nahoře rozšiřují, má nečistoty na velké ploše hladiny nahoře široké nádoby. Naopak v nádobě nahoře zúžené se všechny nečistoty koncentrují v relativně malé ploše - bohužel se nahoru zužující nádoby nevyrábějí. Také sem vystoupá případná řidina, to když se vytáčí při s nůšce a k medu zralému na krajních plástech stíhají přidávat čerstvou sladinu. Vše se odstraní s nečistotami.

Ale je tu důležitější věc. V medu jsou pylová zrna, bílkoviny a něco, co neumím popsat. Když se med prostě po vytočení nechá ztuhnout, pak se rozpustí, vždy na hladinu vystoupá jakási bílá sametová pěna, podle mě to jsou bílkoviny a pyl (nejspíš jsem to někde vyčetl). A tuto “pěnku” je nutné z medu odstranit. Jen tak se pak dá skladovat třeba 10 let, ve tmě samosebou - tedy průsvitné plastové nádoby na med neradím a už vůbec sklenice, třeba okurkáče a ani malé spotřebitelské. I když mám poptávku a med bych po vytočení a vyčeření mohl rovnou stočit do sklenic, nedělám to. Tohle je ode mě nejdůležitější poznatek a rada a kdo nechce mít problém, doporučuji mě poslechnout. Většinou to dobře dopadne, někdy zákazníci nereptají. Oni nereptají nikdy, jen víckrát nepřijdou a nezavolají. Pokud se totiž z medu neodstraní sekundární “pěnka”, hrozí, že med pak dostane jakýsi nakyslý odér a hlavně, nějak zvláštně krystalizuje, já říkám, že kvete. Polopatě: Med nějak ztuhne, ale ve sklenicích je v kompaktní krystalické hmotě vidět jakási “hnízda” medu s většími krystalky a jakoby řídčeji od sebe, od hladiny to prorůstá směrem dolů v profilu sloupce masy. Vypadá to blbě a hlavně právě v těchto “hnízdech” proběhne nějaké kvašení nebo co a to pak způsobí podivný kyslý odér a pachuť.

Mám snůšku medovice, malou, přibývá pomalu, za týden ani ne 10 kilo. Ale jak u kterého včelstva. Teď je potřeba, kdo máte medovici, vypozorovat, která vč se snaží a která se jen líně válejí na česně, pod ním a nebo na čelní stěně úlu. Pozná se to v úle, kde nic nepřibývá, tam na medovici nejdou a těch matek je třeba se postupně zbavit a takto selektovat. Totiž, na jarní med jsou všechna včelstva, na medovici jen některá. BF jde na medovici líp jak Kraňka.

-------------------

Popíšu jednoho lazara Kraňku, co na konci února neměl matku. Dal jsem jim rámek s plodem a narazily 2-3 žebrácké minimatečníčky skoro bez mateří kašičky. Došlo mi, co jsem udělal za chybu a tak dal další rámek s plodem, přidal odněkud rámek s líhnoucími včelami a ještě sklepnul včely ze dvou rámků, každé posílení z jiného vč, abych kvůli záchraně neperspektivního lazara nezdecimoval nadějné včelstvo. Petr i pan Goro jsou v těchto skoro beznadějných případech zastánci sirného knotu . Já ne. Pak si narazily 5 nouzáků, ale velkých, vypasených, se spoustou mateří kašičky. Matka se velmi brzy oplodnila, víc jsem si jich nevšímal, jen jim přidával M a pak medník. Pamatuji se, že dostaly posilu rámkem s líhnoucím plodem odněkud, kde se mi zdálo, že jsou přebujelé, tak abych nemusel dělat oddělek, pustil jsem bujným žilou. Vlastně je výhoda mít možnost něco posilovat a nemuset dělat tolik oddělků, když nechci množit včelstva.

Na konci jarní snůšky daly medník 11 = 10 kg medu. No a nyní vezu 25 kg medovice, bedny 11 a 15. A sice slabá, ale snůška pokračuje, i kdyby už nedaly deko medu, uživí se a mě se ta troška práce a snahy bohatě vyplatila.

A teď si může každý srovnat v hlavě sám, zda je lepší ten sirný knot a nebo dát superlazarovi bez perspektivy šanci. Kdybych jim dal posilu hned, mohly dát medu víc. Vlastně jsem o nich od jara nevěděl. 

V neděli má být v mojí lokalitě 36 stupňů. Pro člověka ohavné a pro VD smrtelné. Včelstva tyto teploty přežijí, když jsou úly ve stínu pod stromy, na rostlém terénu (původně drn) a nejspou pod umělou střechou, nepřehřívají se nikdy. Ovšem VD to nepřežije. Takto se nám “odblešují” včely samočinně. A tak opět platí odvěké, že všechno zlé je vždy také pro něco dobré.

Spíš to bude velkými česny, jaká používáte a možná i síty, nevím. Co ale vím je následujcí.

V noci jsem si pročítal svůj deník z roku 2021 a nářek nad vlhkým medem, že jsem měl i 19%, vše nad 18% a žádný med pod 18. Podotýkám, že jsem rapidně zmenšil česna až po zkušenosti Toma4 s “nahatými” úly.  Naháči mají česna 6 x 1,5 cm = 9 cm2 a nejde je víc otevřít. Mimochodem staré Budečáky mají česna stejně “nesmyslně” malinká jako naháče. Budečáky je měly nesmyslně uprostřed čelní stěny úlů s pouze TS. Naháče je mají u správné strany a sice vlevo z pozice za úlem, vpravo při čelním pohledu na úl zepředu. I naháči jsou na TS, která se mi osvědčila lépe. Přesněji v ničem není rozdíl a tak je pro záda včelaře TS lepší, když to konstrukce úlu umožní.

Nikdy jsem neměl očka, ale česna otevřená přes celou šířku úlu při podmetu 18-20 mm, což dělá 40,5 x 1,8 (2) = 73 (81) cm2. Nyní mám v největších hicech léta, od jara do podzima česna jen 12 - 15 cm2 a od té doby nevím co je vlhký med. U tří úlů sleduji česno skutečně jen 10 cm2 a taky to jde! Někde se tu píše o věhlasném Švédovi a ten má česna 11 cm2 a také žádná očka. 

Vím, že vy píšete o velkých letních česnech, OK, možná kontinentální klima a menší průměrná roční vlhkost vzduchu, nevím co je u vás jinak. Tady kdo chce mít “suchý” med, musí mít malá česna a žádná očka. Ovšem opakuji, že moje úly jsou trvale ve stínu pod stromy, jen na stanovišti K jsou tři úly asi na 2-3 hodiny osvícené sluncem těsně po poledni.

Přivstal jsem si a v půl šesté, 16 stupňů, silná snůška, stejně jako večer vůně kolem úlů. Jiná než zjara, jakoby “nenápadná”.

Na osice a smrku ani včelička, pár jich obíralo dub. Tak je snůška asi z něj. I když mám za to, že meduje na listu něco jiného vydatněji. Na nekvetoucí lípě není včela a nemá nijak ulepené listy. Pylem se včely nezdržují. V půl deváté už sem tam pyl vidět byl,  šedo khaki, netuším z čeho.

Objevil jsem silně ulepené listy na osice, tak, že to nepamatuji, jenže bylo krátce po poledni a vše suché. Patrně večer a brzy ráno z toho něco je. Na dubu nic, kleny a mléče nevím. Smrky “mlčí” také. Pyl je vidět z 80% jednoho druhu, jakýsi šedo khaki, nebo jak to popsat, netuším z čeho ho nosí, v jiných letech si ho v tuto dobu nepamatuju. Kvetou vlčí máky, ale v úlech vůbec není vidět černý pyl z nich. Zvláštní, v jiných letech ho obírají vehementně. Teď mi dochází, v jiných letech kvete lípa srdčitá, před ní velkolistá a tak nosí pyl z ní. Když letos lípy vypadly, mají jiný zdroj pylu, netuším ale jaký. Pořád rozkvétají ostružiny, máme tu několik druhů a kvetou tudíž postupně a dlouho. Na “kliku” to jistě není, ale včely mají podnícení a zábavu a smetanovo šedý pyl. 

Letos hojně navštěvovaly netvařce a ty pořád ještě kvetou. Jsou dny nebo denní doby, kdy na netvařci není včela a za dvě hodiny drnčí včelami, zajímavé.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Netva%C5%99ec_k%C5%99ovit%C3%BD

Předchozí příspěvek jako anonymní je ode mě, nevšiml jsem si, že mě systém odhlásil, nějak mi blbne PC.

Pořád vytáčím, jde mi to v mém věku velmi pomalu. Na stanovišti R, odkud jsou fotky prostavěné mezery mezi patry, je pěkná tmavá medovice, na ostatních dvou světlejší med, jistě z části medovice taky.

Snůška v těchto hicech je, ale jen slabá, asi jen na uživení. Jak se někde něco zapomene, najde to pár včel a slídí, ale žádné invaze a blázinec jako bývají později v červenci a srpnu. Kolem úlů to večer omamně voní. Některá vč přes den vylehávají na česně a na přední stěně úlu, nic dramatického a když se po osmé večer malinko ochladí, stáhnou se. Česna jsem nechal malá od 12 - 15 cm2. Med má do 17,5 %, většina pod 17 a taky jen 16,5 % a polovina není vůbec zavíčkovaná.

Zaslechl jsem kolem sebe nářky, hlavně Adamiti nemají med. Já jsem na tom stejně jako jiné roky. Jak dokazuje výkon čtyřiadvacítky z fotek, mají prostě Adamiti špatnou provozní metodu, jinak si to neumím vysvětlit.

Děkuji Jirkovi.

Na fotkách je vidět, když se nepřidá včas čtvrtý medník - včelstvo je 39x24x11, jak dopadne včelí mezera mezi nástavky. A to mám všude spodní loučky 25 mm široké! A ne úzké jak radí NN bláznovství. Dokáže si zastánce prostavování mezery mezi patry, jak propagovali a dodnes blábolí nízkonástavkáři, jaký masakr by byl sejmutý nástavek vrátit bez pracného odstranění nástaveb? A to se musí odstranit nejen z HL spodního patra, ale také ze SL horního patra. Tvrdím, že toto zase složit by znamenalo rozmačkání nejméně 500 včel a tři medníky = 1.500 včel a možná víc. Podotýkám, že je moje VM 7-8 mm podle série nástavků.

Opakuji, vč je v tenkostěnném úle mojí výroby - VN z roku 1985, Sm 20 mm. Foceno včera, toto vč dalo dvě bedny jarňáku = 30 kg a tady je nyní asi 45 + medovice apřineskly by víc, kdybych přidal čtvrtý medník. A tak i Adamec, když je dobrá matka, dobrý úl a dobré stanoviště a včelař to umí, dát pěkný výsledek. Ale pozor, takto výkonných je vždy max 20% včelstev.

Sestava úlu ode dna:

dno jednoduché až primitivní konstrukce s podmetem 18 mm, masiv SM 20 mm

NN 15 ve funkci TLumiče, kde je prostřídáno 5 trubčáků = SR s dělničáky

VN 39x24x11, tenkostěnný Sm 20 mm

medníky NN 39x15x11 ovšem jen s 10 rámky s většími roztečemi, překližka Bo 18 mm

dekl je vyřazená plastová forma na betonovou hlavici sloupu a v ní je 20 mm Ps

Na fotkách není dekl, ne všechny medníky jsou z masivu, některé medníky mám i ze dřevotřísky z vyřazeného nábytku, většina je ale masiv Sm 20, některé po předcích asi 60-70 let staré, ty ale byly ze Sm 30 mm a uvnitř na délku jen 402 mm, já mám vnitřní délku 422 a později 425 mm.

Toto konkrétní vč nedalo oddělek a v jarní snůšce nemělo v medníku žádný plod, včera v medníku přímo na VN byl jeden rámek se zavíčplodem asi jako dvě dlaně. Matka Kraňka, nejspíš ale bude mít smíšené geny s BF, je z TV. V tomto vč, které se nerojí nikdy, je už myslím třetí nebo čtvrtá matka z podletní TV. Toto je podle mě naprosto ideální včelstvo. Odd sice nedalo, ale vzal jsem tam dvakrát po rámku plodu v černé souši, abych mohl dát M a tak má letos jen 4 nové rámky, což je jediná nevýhoda, ale odpovídá to obměně vysokého díla 37% a to je, s přimhouřením obou očí, dostačující. Toto vč nemělo letos vůbec vysoký SR a jediné trubce si mohlo chovat v TL, ten ale byl vystrojený už v půlce září, kdy dělničáky byly zásobní.

Tady navážu na pana Malinu a jeho bednu řepkáče nechanou na zimiování. Podle mě je to takto - metoda Blaník - před zimou do TL - lepší, pak je jedna bedna medu pro dvě vč a druhá bedna se prodá (kvůli medu já chovám včely). Jak u Maliny tak u mě je to v praxi aplikované starodávné přísloví: 

“MED DĚLÁ VČELY A JEN VČELY MOHOU DĚLAT MED!”

Na starém modrém VN je vidět očko. Je zaslepené a je z doby, kdy se převěšoval plod. Sloužilo jen pro vypouštění trubců uvězněných nad mřížkou. Čárky křídou jsou od loňského krmení, takto si značím počet dávek roztoku. Protože roztok 1:1 je na 10 kg cukru + 10 vody přesně 16 litrů, vím, podle objemu krmítka, kolik suchého cukru to které vč dostalo. Tady je 14 dvoulitrů = 28 litrů a z toho se dá snadno určit kolik cukru dostaly. Tudíž je vidět, že je cukrem necpu nijak enormně.

Ovšem po totmto se budu muset, opět, hluboce omluvit panu kolegovi Gorovi. Měl jsem setrvat v mlčení, zastal jsem se a …

Celý život se učím. Pořád to někdy nestačí.

Nepředpokládal bych u pana Josefa hloupost, jak to mezi řádky čiší z příspěvku pana Gora. Naopak bych byl vděčný, kdyby si Josef vzpomněl na jeden detail, zda to, co viděl, mělo hlavu červenou nebo žlutou a jak barevné nohy. Nestihl vyfotit, ok, ono je těžké takovýto hmyz fotit, když se nezastaví. Když zastaví, neposedí a nepočká.

A i kdyby sršeň viděná panem Josefem měla hlavu žlutou, mohla by to být pořád forma “naší” sršně z Anglie. Jak nás poučuje Wikipedie.

Stran velikosti má  Goro dokonalou pravdu, některé matky naší “obyčejné” sršně mají skutečně enormní rozměr.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C5%A1e%C5%88_mandar%C3%ADnsk%C3%A1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C5%A1e%C5%88_obecn%C3%A1

Podobné je to třeba s pozorováním všeho neobvyklého, hlavně UFO, ale i jiných věcí a jevů. Drtivá většina dělá z pozorovatelů blbce a tak když někdo něco uvidí, napříště bude mlčet!

Tady dnes včely slídily. Ze smrku i z dubu zmizely. Foukal velmi silný Z vítr skoro 100 km v nárazech a vše vysoušel. Zdá se, že horní medníky jsou plné, co spodní netuším. Vytáčet bych chtěl začít zítra.

Nic nestíhám, jestli jsou hodiny nějak kratší, nebo čas začal plynout rychleji, je to každý rok horší a horší.

Dnes jsem se odněkud vrátil v 17 hod. Dobounce pršelo, jakési silnější mrholení. Uslyšel jsem hukot včel a nevěřícně došel asi 15-20 metrů od auta k úlům. Létaly a dopadaly velmi ztěžka. Některé, asi dvě třetiny včelstev, které považuiji za favority. I v tom mokru a i včera a předvčírem voněly. Neuvěřitelné! Teploměr pod úly ukazoval 12, ten na zdi baráku asi 35 dál od stanoviště úlů ukazoval 13. Ale do asi 14 hod nepršelo, sice bylo těch asi 12, ale včely létaly a tak voněl odpar dopolední snůšky. Ovšem let za deště, i když jen slabého, se vidí zřídka.

Zajímalo by mě kdo jak zpracováváte víčka. Pro mě to byl roky problém, obyčejně jsem je dal “vylízat” včelám, čímž si ale koledujeme o rabovku. Osvědčilo se je vyprat, medovou vodu dát včelám. Medová voda by se mohla začít kazit a tak je potřeba dát medovo vodu oddělkům a nebo s vypráním počkat do krmení.

Dnes chci oznámit druhý, vlastně ne úplně očekávaný efekt odvíčkovacího strojku - nazvali jsme si ho “ořezávátko”. Ořezávátko dokonale srovná medové plásty a tak v dalších letech zůstává medu ve víčkách asi jen čtvrtina, půravda, o něco víc (asi dvojnásob) než z ručníého odvíčkování. Dobře vykape, moje obava, že ve víčkách zůstane mnoho medu byla lichá. Med z víček není na prodej, ten sní rodina!!! Stejně, jako med z čeření. U nás se med nikdy nijak necedí, ale pouze čeří.

Do nástavku, který má vnitřní rozmněr na délku 422(5) mm dáváme, také kvůli ořezávátku - buňky musí vyčnívat přes loučky a ty nesmějí být pleckaté, ale musí mít přesně 25 mm bez mezerníků, jen 10 rámků. To se u nás dělalo odedávna, už když původní NN měly jen 402 mm, dávalo se jen 9 polorámků s od oka většími rozestupy. To proto, že v NN je vždy asi 15,5 kg medu a pro mě i moje předky byl vždy rozdíl odvíčkovávat 11 nebo jen 9 polorámků, kvůli větší “délce” vnitřku mých NN dávám rámků 10. Tak se to dělá běžně, na to přišel každý hloubavější včelař dávno. Ovšem málo se ví jedno, vosk z prodloužených buněk, obyčejně je to rozmačkané od koše medometu, včely nevyužijí, okoušou a vyhodí z úlu. Moje máma počkala na zimu, kdy je vosk křehký a špachtlí nebo hřbetem nože strhla prodloužení buněk. Je z toho překvapivě hodně vosku, který přijde vniveč. Ořezávátko umožnilo využít tento vosk úplně. Spolu s víčky, tedy prodloužené buňky + víčka, to za sezonu udělá asi půl kila, spíš víc na včelstvo. Což je pro mě velmi významné!

Praní víček. 

Koupil jsem si míchač malty Parkside. Do Al konví, co byly dřív na med, dávám víčka se zbytky medu asi do poloviny, med v tom ztuhne, v odkapávači, kam padají odřezaná víčka z nožů ořezávátka nevykape všechen. Až těsně před praním víček doliju studenou vodu z vodovodu, rozhodně ne dešťovku kvůli mikrobům a nečistotám ze vzduchu. Vody mírně nad povrch víček v konvi, případně se dolije, vše od oka. V ruce drženým míchadlem s velkým výkonem (nejde nijak upnout, ale kutil by to dokázal uzpůsobit), jsou víčka rozmixována na kaši. Tu naliju do stáčecí “štoudve” se střihovým ventilem, kde se asi za půl hodiny (spíš dřív) usadí vosk nad medovou vodou. Spodem se vypustí medvoda. Zbylá víčka se opět, už jen v té štoudvi opět prolijí trochou vody a zamíchají velkou vařečkou (nebo čímkoli), nechají ustát a tato slabá medová voda je použita na další várku. Nebo se jí naředí první voda a nebo se v ní rozpustí cukr na krmení. Zužitkuje se úplně všechno!

Víčka dám na tácy s okrajem - obrácené plastové úlové dekly a nechám uschnout. Nepelsniví, nekazí se a nežere to zavíječ, vydrží to tak i několik let, je to jen o málo hrubší než měl. Vosk z víček dávám stranou a jen z něj dám dělat mezistěny pro medníky. Plodiště mají mezistěny průmyslové, ovšem výhradně od firmy Vašek, která mimochodem končí. Tak mám zásobu asi 90 kg jejich mezistěn, což už nemám v plodištích žádnou možnost do konce včelaření upotřebit. Vč na M od jiného výrobce (jsou nejtenčí, výrazně tenčí než od malých zpracovatelů) nestaví tak rychle a tak nadšeně. Průmyslové M (výrobců není mnoho) od jiných výrobců včely odmítají, prokusují do nich dírky a staví pomalu, neochotně. Proč asi by měl každý uhodnout.

Vosk z víček a jen ten - spolu s panenskou divočinou je jediný vosk použitelný na domáckou výrobu kosmetiky. Je o něj celkem zajímavý zájem i mezi nevčelaři. Dal by se odlívat do malých formiček a prodávat pro tento účel. To jsem zatím nedotáhnul a mám panenský vosk jen pro rodinu a dobré přátele. Tom4 udělal na jedny vánoce svíčky, lidi byli nadšení, ale pak přišel na to, že tu pracnost by stěží někdo zaplatil. A tak jen pro rodinu a nejlepší přátele jako unikátní prezent.

Vosk z víček zvláštně voní po propolisu a ovoci, je to vůně omamná a nezaměnitelná. Podle té vůně hotových mezistěn vím jistě, že mě výrobce nešidí a že vyrobí M jen z mého vosku. 

-----------------------------

K “nakousnuté” síle mezistěn.

Je velký rozdíl v různě silných M. Vaškových je do kila askoro 11, Dufkových 9, ale jiní je dělají běžně, že jich je taky jen 7 do kila a také jen 6 a půl. Velkovýrobní technologie je jiná, tam se lije vosk tekutý mezi běžící válce a na jeden krok je hotová M. Ta je pak ale za studena velmi křehká. Je ale velmi tenká. Tak tenká, že se to válcováním zastudena nedá vyrobit.

“Domácká” výroba válcováním je jiná. Vosk se musí odlít do asi centimetrových desek velikosti asi A4 nebo málo větších. Po vystydnutéí se prožene hladkými válci na tenkou folii, namotá na tyč a v druhémn kroku se hladký voskový pás - folie prožene mezi válci se vzorem buněk. Tyto M jsou elastické i za studena, hloupými na videích je sdělováno, že průmyslové křehké jsou pančované a proto křehké. 

Vysvětlil jsem jinde. Zopakuji tady znovu. Nejefektivnějším způsobem zpracování starých plástů (a všech zbytků včetně víček a panenského) je vařák s lisem, kdy je pařící voda oddělená od rozvářky. Vyvětlil jsem to důkladně jinde a také kdysi ve Včelařství. Z jednoho plástu 39x30 (lze přepočítat na jiné míry a vždy je to stejné) se dá získat asi 150-155 g vosku. A to bez ohledu jak těžká byla M do určité síly M, když je M silnějí přes určitou mez je z plástu víc vosku, protože včely zeslabí M jen tak aby postavily - vytáhly plást. Tudíž, když má M 95 g přidají asi 57 g = tedy asi 60% vosku nového. A v celém plástu je pak asi 152 g vytěžitelného vosku. Jestli je ale M těžší, váží například 110 g, stejně je vosku z celého plástu zas ejen 150-155 g. jestli by ale měla M (lité běžně) právě 150 g, včely nepřidají ani gram a plásty vytáhnou jen  z vosku z M. Kdyby ale M vážila nad 155 g, například 180 g, pak se z plástu vytěží 180 g.

Tyto informace, pokud je mě známo, nelze nikde vyčíst a to ani v mě známé staré a prastaré odborné literatuře. Jsou to tedy unikátní poznatky, dosud patrně nepublikované, několikrát pomocí různých postupů vyváření voští ověřené pokud vím tak jen v mojí praxi. Logicky je ze světlého díla výtěžnost o pár % lepší a naopak, i jen malé požrání larvami zavíječe rapidně snižuje efektivitu “recyklace” vosku.

Hloubavějšího napadne, kolik by vážil vosk z plástu divokého a kupodivu z trubčího váží vosk stejně, jako z dělničího, trubčina má asi silnější stěny a dna. Tak toto taky nikde nevyčtete a k mému překvapení vosk vyzískaný vařákem s lisem s externí vodou - to je důležité, například na Ukrajině a jinde se vyrábějí laciné antikorové nesmysly, kde vody nejsou oddělené  a kde je výtěžnost mizerná - tak plást divoký má zase jen asi 150-155 g vytěžitelného vosku. Tedy při rámkové míře 39x30.

Z uvedených informací by si měl už umět každý sám uvědomit a posoudit efektivitu svého zpracování starého voští. Pro informaci, zákup vařáku za 25-30.000 Kč pro včelaře s 10 vč je ekonomický nesmysl a proto také kdysi předkové založili spolky (a Svaz) aby si tato, vždy velmi drahá zařízení, zakoupili kolektivně a půjčovali. Ovšem v době idiotského individualizmu - liberalizmu, jakýkoli náznak něčeho kolektivního je tak pohrdaný, že drtivě drtivá většina včelařů nevyužívá vosk od svých včelstev efektivně a vosk se dováží. Pro informaci jak trapní jsou liberálové, první družstva, pokud vím, zakládali ve Španělsku v době Karla Velikého, tedy v 8 století a to proto, že si jednotlivec nemohl sám koupit účinný vinařský lis. S vařákem dnes je to u hobby včelařů naprosto stejné. 

Totiž. Když M stojí nové asi 400 Kč a dobrý vařák 30.000, a hobbík s průměrně 9 vč potřebuje ročně asi 3,5 kg M, pak než zákupem mezistěn utratí 30.000 může 21 roků házet plásty do hnoje a teprve je na svých když neutratil 30.000 za vařák.

Mám dva komunistické vařáky sehnané na bazoši, jedn za 3 a druhý za 4. Nový stál v roce 1985 2.200 Kčs, a byl jen pocínovaný. Když jsme vydělával čistého asi 2.700 Kčs si může každý spočítat jak drahý pouze železný pocínovaný vařák byl, dnes by musel stát asi 30.000. Dnes by tedy byl benefitem materiál = antiokoro a tak je dnes pěkný vařák vlastně za 30.000 Kč lacinější, než ten komunistický. Jenže za komančů nebylo třeba si ho kupovat, půjčoval se, zadarmo, spolkový. Dokud ho spolek JAKO neztratil, samozřejmně až době svobody, za totality se stratit nemohl, to byl ještě ve věcech všude pořádek, beztrestné tunelování všeho druhu ještě nebylo vynalezeno.