Tom50

Inu, trefená husa se vždy ozve a to i když jí nikdo ničím netrefil a dokonce mu je úplně lhostejná.

A jsme zase na začátku. Že v dutině měl a ostatní odpad dole, často i několik metrů pod vč, hnije a rozpadá se jsme tu řešili. Dokonce jsem měl nápad (možná ho měl dřív než já Tom4), co by anstalo, když by dno úlu byla rostlá zem. S tou vlhkostí, která ze země odpařuje a s plyny vznikajícími rozkladem, nejspíš anaerobním, protože by tam měla být doslova plynová komora s obrovským obsahem CO2. Zkoušel to myslím Javali a výsledek nevím.

Fakta. Jakmile je pod SL rámků víc jak asi 20 mm, včely začnou na SL rámků stavět kraviny, říkejme jim můstky podle mojí mámy, která to asi neměla z vlastní hlavy a myslely se tím šplhací můstky. Ty končily zase 18 +- asi 2 mm pod rámky a současně na dně dělají jakési voskové boule. Když tam bylo víc, třeba 5 a víc cm, stavěly na SLrámků divoké dílo, obyčejně trubčinu. Právě tím jsem se inspiroval s nápadem umístit do prostého POLštáře trubčinu a pro odlišení od POL jsem se vrátil ke svému názvu z osmdesdátek TLumič. Jako zábrana stavby se vkládal 18 mm pod rámky rošt. Podivné bylo, že pod roštem už nic nestavěly a česno bylo až na úrovni podmetu pod roštem. Měl jsem za to, že tyto věci jsou obecně známé.

Gorovu připomínku jsem nepochopil, jasně že z pod síta nic nevynášejí, když jim v tom brání síto, které tam jen a pouze pro ten účel, aby nic vynášet nemohly, je. Síto je nesmyslná kravina na tzv monitoring a nesčetněkrát jsem vysvětlil, že začít něco dělat proti VD až když se jich monitoringem zjistí dost, je dokonalá Dolská ultraidiocie, tvrdím, že je nutné včely chovat tak, že téměř žádné VD nemají a že si samy udržují stav, kdy se v nich VD nikdy nepřemnoží. K tomu se vyskytla i síta, která trhala včelám “chodidla”. Tohle vše jsme tu už probrali ze všech stran a já se k tomu dál nevyjádřím, mám to za vyřízenou věc. Síto je kravina a potenciální nebezpečí kvůli možné invalidizaci včel, průvanu a nutnosti pořád prostor pod sítem čistit, protože se tam během dvou tří dnů rozmůžou larvy motýlice. Také je síto podle mě trvalý stres, jen si každý zkuste představit že vám nějaký blb dá do chodby u baráku a v celém přízemí místo podlahy betonářskou karisť!!! A vy z toho bytu nemůžete prchnout, někteří třeba pak raději umřou, než by žili v trvalé hrůze ze stresu. Možná ale když je prostor pod sítem dokonale těsný, že se tam samička zavíječe nedostane. Já měl síta včelotěsná, ne asi motýlicotěsná, pro mě byli ohavní “červi” s pavučinkami odpornou záležitostí a hlavním důvodem likvidace té hovadiny. To mě právě inspirovalo k úvaze, zda je opravdu síto nutné a jestli si náhodou v Dole nevymýšlejí kraviny a JESTLI BY BNEŠLO VČELAŘIT BEZ BLBOSTÍ, JAKOU JE JAKÝKOLIV MONITORING.

Ale stručná otázka kolegy coma byla pane Goro úplně jiná a tak vy jste se ozval a cítil se trefený, i když nikdo nic vůči vám nehodil. Coma se ptá, zda má někdo zkušenost s prostorem pod česnem a o žádném sítu nemluvil. Jde mu o to, zda někdo vyzkoušel takový prostor a zda odtud, tedy z úrovně pod česnem, včely vynášejí bordel. Proto jsem se nevyjádřil, anšto jsem to já nevyzkoušel a tudíž to nevím.

coma:

Silně o tom pochybuji, protože jsou včelstva, která se neobtěžují uklízet ani celé podmety vysoké jen 18 mm a uklízejí jen u česna a na prostředku. V koutech klidně strpí ve vrstvě měli  a ostaního odpadu larvy zavíječe, kožojedy a kdo ví co ještě. Proto moje povídání s příměrem k paničkám lidí, kdy některá kráva neuklízí a má zlé a otravné fakany a doma bordel, zatímco jiná má děti hodné, klidné a doma voňavý pořádek. Opravdu rozbíhavé a ostré m včely mají skoro vždycky na dně v koutech bordel a to srovnání s paničkami není ode mě, ale od už nežijícího věhlasného včelaře pana Šímy z BN. Z toho měla s předstihem vyjít logika, že tedy vč nejsou stejná a že pochybuji o vynášení svinstva z prostoru pod česnem, když snad třetina vč má tendenci trpět bordel na dně i jen 18 mm vysokému. A i když se snažím takové matky ihned měnit, stejně se sem tam vyskytnou.

Jirka P jasně říká, že mu to uklízejí a podobně Javali, po dobu rok a víc. Možná zrovna trefili na geny pořádných včel. A tady si dovolím “nevyžádaně” upozornit na to, kde se asi ty “blbé” geny berou. Ale je to pane Goro pouze moje DOMNĚNKA.

Pamatuji si z dětství kříženky včely tmavé, agresivní xindl tak moc, že byly dny, kdy se nedalo do včel jít ani ve dvojich teplákách a zimníku. To se ví, co včela tmavá dokázala a snažím se varovat před blázny, kteří by sem tuhle zbytečnou včelu chtěli vracet, protože Kraňka je tu prý nepůvodní. Vždy jsou to ti, co neumí zacházet ani s Kraňkou a myslí, že pomocí jiné včely jim to půljde stejně, jako když někdo neumí na akustickou kytaru a myslí, že by mu to na elektrickou šlo samo. Nešlo!

Kromě horších než mizerných výnosů a žádného jarního medu, tato včela s neuvěřitelně pomalým jarním rozvojem, ale zimovalo jich hrst a tak přečkaly zimu na 5-7 kilech cukru, tak kromě nesmyslně malých výnosů kolem 5-8 kg rok, výjimečně 12-15 kg jednou za 10 let, tak včela tmavá má horší vlastnost. Toleruje zavíječe přímo v plodových a pylových plástech a larvy vyžírají střed plástu, to místo, kde je mezistěna. Zvedají buňky s plodem, který hyne a s pylem, který se kazí. Včelařilo se s hřebíkem v ruce a ustavičně se dolovaly larvy zavíječe z plástů. To nikdo normální nechce! A za sebe se domnívám, že ty matky, které strpí na dně v koutech bordel i při podmetu jen 18 mm, že mají “znečištěné” geny právě včelou tmavou.

Mimochodem, pod stropním igelitem, dolehlým na HL rámků, se v dírkách pro drátky často uchytí zavíječ i u Kraněk a u mě je to hlavní důvod nemít svislé drátkování.

coma

Protože tento váš článek -

coma: 

Když se vrátím k pevnému dnu v kombinaci s vyšším česnem a sdílenou zkušeností čištění těchto den včelami (s Javalim a JirkouP), kladu si otázku, do jaké vzdálenosti spodních louček ode dna by ho ještě včely považovaly za vlastní prostor a čistily ho? Máte někdo zkušenost? Nebo, jestli by v případě vyššího česna fungoval TL (podsazený medník v září - pokud chápu správně metodiku...), nebyl by standardně nad česnem, ale hluboko pod ním, vlastně by ani neměl co tlumit. Spíše by mohl simulovat přirozenou stavbu včel směrem dolů, ale to by se tam neměl podsazovat v září, ale už po plně obsednutém plodišti. Trochu mě inspirovala letošní zkušenost s miniplusy - ty, které jsem rozšiřoval podsazením nástavků se stavebními rámky, krásně stavěly (bez jakýchkoli pomocných voskových proužků), ale ty, které jsem rozšiřoval nad plodiště, stavěly totální divočinu křížem krážem od spodních louček nahoru...

je tak chytrý a zajímavý, že ho nechci překrýt a odpovídám, nebo spíš doplňuji sem, kteréžto vlákno jsem udělal právě proto, aby se běžnými plky nezakrývala stěžejní sdělení některých diskuzních příslěvků.

---------------------------

Pobavila mě logická úvaha, že TL, když bude hluboko pod česnem, nebude mít co tlumit. To je pravda a logika. Jenže ALE! Nemám to promyšlené, jen reaguji na vaši brilantní připomínku a tak z voleje.

Při absenci TL plní funckci TL VN, kde ulévají plac pro plod nektarem a pylem a tím vybejkují rojovou náladu. Tedy na jiném místě, než pod VN, ale přímo v něm. Když ale mají TL, odehrává se to jenom tam. Možná by včely, podobně jako u pošetilých očkařů, kde včela přistane do očka v nejhornějším medníku a musí docupitat celým vnitřkem úlu do VN, kde vyloží a předá náklad… atd, jasné? 

Je to porostě potřeba vyzkoušet a já o to poprosím vás coma, a další. (asi budu končit, zase záda, tentokrát při obyčejném ohnutí pro papírek, co nějaký blb utrousil u popelnic a neobtěžoval se ohnout, jo, dělám tu mladým potetovaným kreténům vola, co po nich uklízí bordel, protože já na podestýlce žít nechci a nebudu)

Velice zajímavé je vaše zjištění VS nad VN. Kolega Tom4, bohužel píše málo, je těžký introvert, má zkušenost se šestirámkem D-B. Na rozdíl ode mě ho vyzkoušel a jen ho chválí. Má ale jednu velkou vadu (šestirámek, ne Tom4), dostanu se k ní. Vada je ale, podle mě, elegantně řešitelná. No a Tom4 přidal šestirámku jako první NN jen možnosat VS s tím, že HL polorámků byly T-loučky, žádné voskové linky, žádné proužky M. Postavily to komplet a vzorově a zenesly medem!

Odbočka v souvislosti. 

Šestirámek je vysoký, ale díky délce rámku 43,5 je přece jen o něco nižší než 39. OK, výška je blbá, ale dá se. Co jediné Tom4 neví, je, jak obměnit vysoké dílo. Mě napadlo, samo se to ne, že jen nabízí, ale doslova vnucuje, vrátit se ke košnicím s divočinou. Tam se každý rok obměnilo přesně 50%. No tak co dát šestirámku postavit na M celý spodní VN/6? Staré rámky s plodem a včelami na jiné dno jinam, bez matky. Co by nastalo? Efekt přeletáku, létavky odletí domů, kde se odlehčilo o velkou část plodu. Současně vytvoříme oddělek a současně protirojovka v jednom jediném kroku. Nebo mám někde logickou chybu? Samosebou zákrok na začátku jarní snůšky, když vč ovládne 2 VN D-B a už staví první NN na med a je silná snůška a vč staví jak vo život.

Pobavme se tady o této mořžnosti. Mě to připadá jako další zjednodušení, využití pouze šestirámkovosti, tedy proměnit nevýhodu, že je plodiště ve dvou VN/6 na sobě ve výhodu.

coma 

omlouvám se, že jsem utekl od vašeho článku, také proto jsem to přesunul sem. Váš nápad a poznatky z praxe jsou tak inspirující, že mě to velice zaujalo k dalšímu z mých nápadů. Díky za inspiraci.

Od AI jsem se dozvěděl nečekný a snad neuvěřitelný fakt, který žádné staré odborné knihy, které znám, neobsahují. Zajímalo mě, kolik tzv skupenského tepla obsahuje vydýchaný vzduch v úle. Myslel jsem, že se bude jednat o desetiny % z potenciálu z celkové sumy energie obsažené v zásobách. Posadilo mě na zadek, že je to 9,3 %. Samozřejmě se tolik neušetří když se zajistí absolutní neprodyšnost stropu, stěn, v rámci normální výměny vzduchu část tohoto skupenského tepla zůstává v tomto “vydýchaném” vzduchu. Je to 40-75% podle konstrukce úlu a tak se dá říct, že je to bezvýznamné. Ovšem je to skutečně tak bezvýznamné?! Blaník se bude blížit jen 40% a jestli v něm zůstává 60% z 93 z každého kila zásob = asi 55 g, mě to až tak bezvýznamné nepřijde. Třeba i proto, že o to méně se naplní výkalové vaky včel. Ani ušetřených 55 gramů z každého kila zásob podle mě není zase až tak málo.

Mě se jako podstanější jeví fakt, že voda obsažená v úlovém vzduchu, z části kondenzuje na stropě a tam je pro včely snadno dosažitelná, zatímco větrači - očkaři a nedej Bože s paroprodyšnými stropy, nechají svá vč žíznit. Ta pak nerozjedou prudký jarní rozvoj a jsou v trvalém stresu. Pak, když konečně plodovat začnou (viz můj článek o 40 dnech), musí pak pro vodu ven z úlu i za cenu ztrát létavek blížícím se 100%. Mám za to, že vč v tomto případě plod i zruší a nebo zredukuje.

Ano, nejnepravděpodobnější je v přírodě štěrbinovité česno vodorovně. Umím  si představit puklinu ve stromě nastojato, třeba i šikmo, ale nastojato.

No a k česnu přes roh. Ukázalo se, navzdory zkušenosti pana kolegy Gora, že je lepší česno mnohem menší a sice nahaté úly jej mají dokonce jen 9 cm2. Protože se ale jedná o úly jen dvouprostorové 39x24x11, postuloval jsem pro Blaník, který počítá s chovem silnějších vč, česno větší a to asi 12 cm2. Myslím, že Österlund má jediné česno 11 cm2 a má jej právě jako vodorovnou štěrbinu na horním okraji nejspodnějšího nástavku. Österlund tedy používá svého druhu HČ. Je pozoruhodné, že světoznámý Švéd došel ke stejnému závěru stran veliksti česna jako já a to aniž bych měl o Švédovi nejmenší tušení. Vyvozuji z toho, že nakonec každý dříve nebo později dospěje k optimu, protože optimum je vždy jen jedno.

Ve své praxi se snažím i za cenu těžkých kompromisů nezavádět nic nového v konstrukci úlů, ale využívat pouze to, co už zavedli jiní. Proto mě upoutal nápad s běžným očkem 25 mm. Vyrábí se pro něj za pár Korun skvělý kryt, je to standardní prvek českého včelařství. No a dvě běžná očka po 25 mm mají na polochu přesně 9,82 cm2, tedy asi 10 cm2. Takové česno by mělo stačit běžnému vč v Blaníku celou sezonu. Nic ale nebrání opatřit VN třemi očky, kdy třetí by se otevíralo jen v největších hicech a myslím, že ani ne tak kvůli včelám, ale kvůli klidu v duši včelaře. Mě totiž něčí odpor k vylehávání včel kolem a pod česnem připadá stejně, jako by chtěl někdo sucho v ústech. Pamatuji si nějakou diskuzi, kde jedné madam vadilo trvalé vlhko někde jinde než v jejích ústech a lékař jí odopěděl, že to je stejně hloupé, jako by chtěla trvalé sucho v ústech. A tak je prostě vylehávání včel v určitých fázích roku přirozené a neměli bychom včelám jejich úsilí ničit. To je pořád dokola, jiným vadí vlhko v úlech, mají prpodyšné difuzní stropy a pak jejich včelstva musí v předjaří pro vodu za mrazu se ztrátami 100% a tak podpobně.

No a já myslím na HČ, že budou u úlů TS v levém horním rohu asi 3 cm pod horním okrajem přímo v rohu dvě očka tak blízko bočnímu okraji, aby se díry uvnitř dotýkaly, tedy jedna díra bude v čelní a jedna v boční stěně. Pro jistotu se třeba o 20-3 cm níž vyvrtá a trvale uzavře očkovým uzávěrem třetí očko, které bude možné nastavit na větrání a nebo úplně otevřít ve chvíli velké tlačenice při nárazové snůšce, jakou velmi správně popisuje Goro. A nebo při hicech.

Vzpomínka, nemůžu to najít. (pravda, letos jsem v zimě nehledal)

Za komančů ve Včelařství na přelomu 70/80 let vyšel článek od praktika, který měl česna přímo v rohu (levém, světe div se) v podobě asi 10 mm široké štěrbiny na výšku asi ⅔ výšky od zhora a tedy vlastně HČ. Přestože se jednalo o univerzály s pevným dnem na TS, hodně by to ladilo s představou Blaníku s HČ pouze ve vysokém nástavku. Horší by to bylo se soudržností nástavku a tak se mi jeví očka v protilehlých stranách jako ideální poloha česna - vlastně přes roh, s dokonalou soudržností tenkostěnného nástavku.

Je třeba uvést něco na správnou míru. Coma v jiném vláknu použil pojem o výšce podmetu “Blaníkových" 18 mm. Toto upřesním.

18 mm jsem si nevymyslel já, ani předkové. M se vyrábějí tak, že jsou na výšku vždy nižší než je světlý rozměr rámku a to až DOKONCE pro rámek vysoký 30 se krájejí jen na 27 a tedy o 30 mm. Jestli je síla HL a DL 12 + 8 mm, zbývá 28 cm. Těch 10 mm je tam na prověšení M vlastní vahou když se na M svěsí včely, začnou pracovat a zahřejí jí.

Každý si může vyzkoušet, že zavěsí “správně” M, dole je vůle 10 mm a pak tam ale včely vždy udělají 18 mm mezi spodním okrajem plástu a SL. Já si to sám pro sebe a doporučuji ostatním, nazval Spodní Včelí Mezera. Protože to vždy udělají 18 mm, musí tam být to S. I hotový plást se umí protáhnout a někde je to pak možná jen 16, jinde tam postaví trubčinu, když nemají kde chovat trubce - dřív se myslelo, že je chytré nedovolit včelám stavět trubčinu, aby nemohly chovat darmojedy. Ano etapou i téhle stupidity vývoj včelařství prošel.

Tudíž podle této vypozorované SVM na celém světě dělají podmet 18 mm, originál Langstroth má 20 mm a to bude jako u normální VM jen přepočtem z jejich palců na MM.

Tvrdím, že nerespektovat zákonitost SVM je stejně inteligentní, jako ignorovat normální VM. Naopak, já podle toho na první pohled poznám, zda kontruktér úlu stavěl úl pro včely a nebo pro často nemyslícího včelaře. Tady narážím na nejidiotštějšéí umístění očka přesně uprostřed čelní stěny nástavku. Ano, Blaník očka nezná, ale já na první pohled vidím, který výrobce je špatný výrobce. On se přizpůsobí blosti včelařů a to i když by dobře věděl, že vyrábí kravinu. Prachy nade vše a ono to očko ve středu prostě dobře vypadá. A jako peníze (původně z placených veřejných záchodků, zavedených ve starověkém Římě a záchodky smrděly na celé náměstí) získané od hloupých nesmrdí, proto výrobce dělá konstrukční hovadiny, jen aby prodal nejen chytrým - to by rychle zkrachoval.

--------------------------------

HČ přes roh.

Nedáváme úly na saraz k sobě, i když se dříve, ještě to dobře pamatuji, dávaly úly tak, že se bočně dotýkaly a mělo se za to, že to je kvůli teplu, že se budou navzájem ohřívat. Nesmysl vzniklý asi za ww2, kdy prostě bylo na zimní nakrmení 7 kg cukru na příděl a tudíž se s cukrem muselo takto šetřit. Cukr je dnes laciný, generace včelařů se vyměnily nejméně 3 a stejně většina zůstává v bludech a ne jenom stran vzdálenosti úlů od sebe. 

Tak a když úly nemohou být narvané na sobě - nešlo by pak dát ruce ze stran a zvedat těžké nástavk a brát nástavek vepředu a vzadu, na nestejně dlouhých rukách, může jen mladý s velkými svaly a menším mozkem. A jestli tedy nemám úly v řadě na sraz a je mezi nimi asi 10-15 cm mezera, čemu vadí “trochu” boční česno přes levý přední roh? Protože česno, štěrbina, při výšce 15 mm bude jen 40 mm - měřeno uvnitř nástavku - v čelní i boční stěně, včelám to nemůže nikterak bránit v ničem!

A že se nevybíravě navážím do méně ostrých a často úplně tupých tužek v penálu? No ano, to já naschvál! Není podle mě hanbou dělat blbosti když o něčem nevím, hledám optimum, zkouším a snažím se odkoukat jinde jak co dělat lépe a správněji. Hanba je vědět, co vyzkoumali jiní a stejně dělat věci jako tupec pořád špatně. Takže třeba desetirámkový plastový úl na Adamcovu míru je na první pohled špatný. Jen ho uvidím na prospektu a vím, že tohle si já nekoupím nikdy. Možná taky proto nemám úhyny na CCD, tvrdím, že i SPRÁVNĚ umístěné česno bude jedna z množiny maličkostí - stresů, které já včelám neudělám nikdy. Goro, ano, vím, že vy máte česno vysoké 20 mm přes celou šířku úlu a u L je to myslím 375 mm. Znovu si přečtěte předchozí větu o množině malých stresů, které každý sám ničemu nevadí. Ovšem když se negativní faktory sečtou, MŮŽE to přivodit kolaps včelstva a je lhostejné na co. Bylo by to jako: “Celej život jezdím nalitej a eště mě nechytli”. To samé s tím česnem. Jasně, jde ho takto hodně otevírat a já to dělal asi 45 let a asi víc. A míval jsem “vlhký” med a nechápal proč. Od zavedení česen max otevřených na 12 cm2 nevím co je vlhkost nad 18 - 18,2 %. Kdyby nic jiného, tohle by mohlo každému úplně stačit.

Svojí úvahu o HČ dám sem, protože já vidím přímou zábranu ve využití potenciálu česna nahoře. Aby to komplexně fungovalo musí být splněná jedna podmínka, která mi nedošla a upozornil na to romaning. Totiž, aby se mohla uplatnit prokázaná ozdravná funkce “sklípku”, musel by být hermetický. To by si včely zajistily, vědí co potřebují. Jenže my jim to kazíme otevíráním podmetů kvůli kravině, jakou je monitoring spadu roztočů a kdo prozřel a nemonitoruje, stejně je nucen nařízením o zimní měli otevírat podmet v zimě, kdy včely nemají šanci hermetičnost obnovit.

Každý kdo fumiguje, si může všimnout, kudy z úlů uniká kouř. A tak jsem úvahy a ozdravném efektu sklípku a zóny s vysokým obsahem CO2 ukončil. A ono nejde jen o ozdravení ve smyslu zbavení se parazitů. Možná nedělá dobře vysoké % CO2 dobře ani plísním, nosemě a dalším. Jde také o to, že včely prokazatelně rapidně sníží spotřebu zimních zásob. To dnes v době laciného cukru ztratilo zdánlivě smysl. Ovšem jen zdánlivě, protože menší spotřeba zásob = menší plnění výkalových vaků a mnoha dalších věcí vyplývajiících z toho faktu = méně naplněných výkalových vaků. Neposlední bude podle mě stres. Každý známe, když jsme někde, nutně potřebujeme na malou, vydržíme to, ale je to těžký stres. Pokud jde třeba o divadlo, nemáme tušení co se herci vlastně snažili předvést, protože stres z přirozené potřeby, kterou nemůžeme zrealizovat úplně zabrání vnímání toho, co se na jevišti vlastně děje. No a stres, jakýkoli stres je, podle mě, spouštěčem nejrozličnějších nemocí. A nejen u včel!

-------------------------

Přidám, kvůli kontextu, pod čarou o funkci sklípku s vysokým obsahem CO2. Vím to jen a pouze díky snaze kolegy Martina, který našel informace jak to vlastně funguje. Včely se chodí do sklípku nadýchat jedovatého plynu. Ano tak nesmyslně se to může napsat. Koho to zajímá, doporučuji si tu najít práce kolegy Martina na téma sklípek a CO2.

Aby předchozí bylo úplně jasné, tak toto: 

Jestli bude v TL 5 dělničáků a to je optimum, pak stačí dát stavět jen 5 nízkých mezistěn ve všech mednících dané sezony.

Tak to je doslova bomba co jste popsal s odd s očkem asi 20 cm nade dnem. Tohle jsem nevěděl a doufám, že se dožiju abych to za rok vyzkoušel, vlastně už ne za celý rok.

Totiž. To je jako s lidmi. Přijdete někam, tam bordel, ušmudlaná kráva s cigárem u kafe v natáčkách, věčně ječí po zvlčelých fakanech, kteří neposlechnou a chovají se jako idioti. Hračky rozbordelené, všude špína, smetí, vše ušmudlané, nepěkné, neumyté nádobí, všude se válejí použité části oděvů, smrad jak ve vopičárně z nevětraných cigaret a dehtem nasáklých záclon, co viděly vodu před lety. Fakani jsou schopní vám nabančit, okopávají holeně, lítají jak šusi. Snažíte vyřídit co musíte a koukáte co nejrychleji vypadnout.

Pak přijdete do domácnosti kde je laskavá, skromě tichá paní, vše naklizené, voňavé, vše má své místo a panuje tam řád. Paní je čisťounká a hezky ustrojená, tichá, dětičky jak ze škatulky, odříkají básničku, usmějí se a jdou si zase hrát, neotravují, neskáčou do řeči. Tam je radost pobýt, ani se vám nechce odejít.

A stejně je to se včelami. A tak některé vynáší nečistoty i když není česno v rovině dna. Je to potřeba vyzkoušet. Jenže mě odradila idiocie se sběrem zimní měli. Prostě jsem se k vyzkoušení HČ nedostal.

JirkaP tady na CHZ napsal, že Blaník má jednu nevýhodu, že má od čtyř vč víc jak dva metráky medu a že netuší jak a komu to prodá. Že to nečekal. Popravdě, je to pro mě zadostiučinění a četlo se mi to dobře. Co mám zprávy, tak ostatní blaníkáři mají lets také víc než dostatek.

Přece jen ale mám za to, že je na  metodě co pilovat. Vrátím se k mému postulátu jak docílit, aby matka nešla klást do prvního v tom roce přidaného N medníku. Původní metoda říká, že dvě a dvě souše ke stěnám a naprostředek 4 M vedle sebe. 

OK, to funguje vždy a za všech okolností, důvody jsem vysvětlil několikrát. Ovšem letos jsem zkusil dát M na prostředek méně a někde dát pouze souše, panenské, samosebou, Blaník jiné souše na med nezná. No a sice je teprve po jedné sezoně, přesto si dovolím vyhodnocení. Důvodem pokusu přidat místo osvědčených M souše je, že se hromadí nádherné a bezchybné souše a hledám tudíž možnost, jak jich nemuset dávat stavět tolik. Totiž v TL je 5 souší + 5 trubčáků, ale do prvního medníku přijde 6 m a už tady na vč jedna souše přebývá. Jenže dávám 3-4 M doprostřed i druhého medníku a za pár let není pro bezvadné nízké panenské souše kam šlápnout.

1 - vč, kam přišly jen 4 M doprostřed u prvního medníku. Vše OK, matka nahoru nešla.

2 - při pouhých 2 M stejný výsledek, matka nahoru nešla.

3 - kam přišlo všech 10 souší, žádná M, stejný výsledek, vše OK, matky nahoře nekladly

Do druhých a dalších medníků jsem už nedával M žádné. A jde to. Jen je nutné to ověřit ještě pár let. Nebyl rozdíl kde byla základní míra 39x24x11 a tak Blaník funguje i pro tuto míru naprosto dokonale. Jediným důvodem 100% nekladení v medníkách je TL s trubčinou.

--------------------

Krmení. Potřebuji prázdné truhlíky. Souše po vytočení, pokud v nich zatuhnuly zbytky kvěťáku, jdou asi na týden nahoru nad prázdné KK. Vysuší je a vynesou zbytky i ztuhlého medu a uloží do KK, nebo prosdtě do prvního NN nad VN. Ve skladě a medárně mám v těchhle hicech sice bohužel už 20 (ještě  před týdnem do 17), ale zavíječ to nežere. Zakladené souše ale doslova hoří!

Ovšem patrně jste přehlédl, že všechny ty obstrukce a komplikace nepřinesly jakýkoliv efekt, ani pozitivní ani negativní. Proto jsme to vyhodnotili jako marginální a tudíž zbytečné. Nakonec vlastně to říká Goro u divočiny na větvi.

Jakmile nebude česno dole v rovině dna, včely nebudou vynášet bordel a ten se bude hromadit na dně. Tam ho budou žrát zavíječi, kožojedi a další havěť a to nechcete.

Uvažovali jsme tu o horním česně, sklípku, stebníku a zimování v ohromné koncentraci CO2 až 10%. Připomínám, že normální je obsah 3 setiny %, dnes zmanipulovaná věda tvrdí, že obsah CO2 vzrostl na 0,042 - nějak si grýn dýl zdůvodnit musí - a tak fakt, že včely přezimují a ZDÁRNĚ v ovzduší s 10% CO2 je dodnes vlastně neobjasněná vlastnost včel.

Proč jsme se tím, tedy HČ a dalším zabývali? Přišel jsem s tím já, protože se v padesátkách psalo, že včely ve stebníku se samy zbaví roztočíka malého a já postuloval, že VD je také roztoč, i když v poměru k roztočíku malému asi jako slon k morčeti. Jenže se ukázalo, že VD už není hrozbou a tudíž jsou to všechno nesmyslné kejkle a zbytečné úvahy. Léčit proti VD není už VE SPRÁVNÉM ÚLE SE SPRÁVNOU METODOU potřeba a tudíž se lze plně soustředit na chov včel a ne na budování  farmy na množení a chov VD. Léčím ze setrvačnosti nepatrně, aby se neřeklo, jen tvrdou chemií a jen když nejsem náhodou líný, nebo nemocný. Až když není dílo pro med v úle, tak je jedno čím léčím a netřeba dělat “organické” kraviny.

Podívejme se na věc jinak. Nestýkám, se s místními. Mám ale info, že hlavně Adamiti nemají letos na Podblanicku nic. Já mám životní rok. Místní lesník má Blaník a je na tom podobně jako já, to samé Tom4 a to samé Petr. I inženýr Pepa ve vsi, kde je Petr, konečně po 10 letech optimalizovaných hovadin podle Sedláčka, Märze a dalších, převedl 8 vč na Blaník a 6 vč ponechal podle internetu. U všech Blaníků má medu jako my, u ostaních nic. Petrův bratranec Pavel, má Blaník - chtěl včelařit a Petr mu dal Blaník jako podmínku, je letos (ve městě!!!) přes 50 kg průměru. JirkaP to tu píše jasně, snažil jsem se to nekomentovat. Já dokázal a předvedl, že Blaník funguje i s 39x24, když se včelstvo vede systémem Dadant, tedy kombinovaným systémem. Goro a třeba MUDr. Marx dokazují stejné výsledky (Marx mi ještě nevolal jak letos) se systémem, NN. 

Já nemám co víc řešit. A doporučuji to samé každému. Blaník do nejmenšího detailu a pak se výsledek dostaví sám, tvrdím, že se nemůže nedostavit. Pokud se Blaník dodrží do nejmenšího detailu přesně. A kdo z mě nepochopitelných důvodů zaboha nechce kombinovanýý systém, pak si tu najděte Gorův popis jeho provozní metody s NN, což ale nemá s klasickým NN systémem nic společného, snad jen nízké nástavky. Je to vlastně Blaník, přišel na to Gpro sám beze mě (stejně tak Marx) a funguje jim to. Funguje to i panu Malinovi s NN. Takže je dokonce na výběr. Ovšem troufám si tvrdit, že jen s VN to prostě nepůjde dobře, tedy tak, saby byl med KAŽDÝ ROK V NADPRŮMĚRNÉM VÝNOSU nikdy.

Mám nějakou uživovací snůšku, netuším z čeho. Včely neslídí, kolem úlů to sice nepatrně, ale voní a včely jsou na česnech v řadách a větrají. 

V úlech je dostatek pylu, ne jako v jarní snůšce, kdy omezují matky v kladení, ale je ho tam dost. Nyní ho dávají do věnců kolem plodu, nebo spíš podkov a nedělají už desky jako zjara a v časném létě. Tento pyl bude překryt zásobami a zmizí z očí. Pyl je podle barvy nejméně 7-8 druhů a tak žádná monodieta nehrozí. Na polích není nic, ani plevele - nic v suchu neroste a tak netuším, z čeho různorodý pyl nosí. Včely vidím na divokém bílém jetelíčku, i za poledního úpalu. Stejně tak navštěvují chrpu luční, která tady kvete na všech loukách velmi masivně. Za největšího poledního hicu vidím i dvě včely na jediném květu, často se se smetanovým pylem vůbec nezdržují.

Kvetou různé bodláky, včely milují lopuch, ale všechny bodláky jsou pro ně atraktivní. Bohužel tady vůbec nerostě bolák zelinný, který je vynikající nektarodárnou rostlinou. Několik let zpátky včely nebyly vidět na netýkavce žláznaté, letos je zajímá velmi.

------------------------

Nezačal jsem nijak léčit, sice jsem si koupil gabon a spolek ho dodal včas, ještě váhám a dám ho jen polovině a až v září na jeden měsíc. Fumigaci až asi před vánoci a sice acetonaerosol Varidol. 

Nějak jsem nedokázal začít krmit, nic není bez zásob, patrně se letos jen dokrmí. Je zvláštní, pro mě rekordní a asi nezažitý rok. Ovšem mám info, že v mém okolí většina med nemá a nebo nepatrně. Adamiti letos prý těžce zaplakali. 

Pokud chápu správně váš příspěvek, ano, i u SS je nutné mít česno u strany.

Pan Goro se dost mýlí. Neumím kreslit, jiní zdejší přispěvatelé umí a tak prosím o výkres následujícího, aby bylo jednou pro vždy jasno.

Představme si kmen stromu, tedy válcový prostor. V jeho stěně je díra - česno. Pokud vezmeme střed díry a uděláme z prostředka té roviny česna přímku do středu válce, je pak tento “paprsek” kolmý k tečně = tedy rovině česna. Snad to vysvětluji jasně, ovšem v přesném názvosloví geometrie tápu.

Včelstvo ale nezačne stavět každý plást v rovině paprsku, tedy od středu díry do středu dutiny, to by se pak plásty uprostřed musely sbíhat. Nýbrž pod úhlem 45 stupňů s rovinou česna - tečnou a tudíž rovnoběžně s “paprskem” na obou stranách od středového paprsku a přirozeně kromě středního plástu po 4 plástech na každé straně na počet 9. Vč se ale přizpůsobuje prostoru, dutiny jsou vzácné a tak má včelstvo velkou schopnost přizpůsobivosti.

Tudíž ani jedna orientace satavby není “správně”, ani SS ani TS. Proto je česno nejblíže tomu, co chtějí včely, když je u jedné strany hranaté dutiny. Ideální česno by bylo přes roh, kdy by česno bylo přesně v rohu, například při výšce podmetu a tedy i česna 18 mm asi 50 mm na jednu i na druhou stranu.

To by šlo, můj již nežijící bratr to tak udělal, že úly měl na podstavci nikoli s česny rovnoběžně s líhami podstavce, ale dokonce pod úhlem 45 a česna “přes roh”. Mocí mermo lpěl na SS, ale chtěl pracovat - kvůli zničeným zádům, jako při TS. Jen to komplikovalo práci, žádný rozumný efekt. Tím jsme společně došli k poznání, že nejjednodušší je mít úly normálně v řadě na TS a česna u strany.

Pan kolega to napsal jako odsudek TS. Vyjádřil to větou, že včely toho snesou hodně a v kontextu se toto sousloví používá k odsudku. Dovolím si to uvést na pravou míru. A ano, zatímco jedni považují sami sebe za tím lepší včelaře, když se do hnízda nepodívají pokud možno nikdy, jiní se naopak snaží včelstvu pomáhat přeskupováním rámků. Včelstvo neví, že bude obývat úl několik let, ono žije v domnění, že se ten rok vyrojí, zbytek nejspíš zanikne i s případnými parazity, vykradou zlodějky a staré dílo i s patogeny sežere zavíječ a tím se uzavře cyklus samočinné hygienické obnovy. Můj prazákladní názor je úplně opačný než páně Gorův (ale také hnutí Šance pro včely) a je na každém, co chce a jak to hodlá dělat a také je dobré vědět PROČ.

Zaprvé, v úle musí být nějaké vpředu a vzadu, SS má česno uprostřed a to je špatně.

Zadruhé civilizovaný včelař skutečně není brtník a tudíž zasahuje do uspořádání plástů v úlu. Celý rok se snaží mít u česna rámky mladší a staré soustředí vzadu. Tam je potom v přelomu února a března při zužování oddělí BP a za ní je včely vyjhedí. Jinak, když se v systému Blaník nikdy nevytáčí vysoké dílo, by nebyly rámky na vyřazení nikdy suché a musely by se vyvářet rámky se zbytky zásob a pylu. To moderní včelař považuje za ztrátu a skutečný hospodář to nedělá, když existuje snadná možnost staré rámky na vyřazení nechat včelám vyjíst. A ještěš tím urychlit jarný rozvoj o nejméně týden až dva a důsledky každého dne, o který je jarní rozvij rychlejší, jsem vysvětlil bezpočtukrát, například článkem tady na CHZ o 40 dnech.

Zatřetí je nutné vždy vědět, že za všechno se nějak musí zaplatit. Třeba mírně oplesnivělými spodky zadních neobsednutých rámků, těch, které stejně půjdou na “recyklaci”. Také jsem vysvětlil, že včela s plísněmi žijícími na starém voští plném živin - výkaly plodu + zbytky organického materiálu s největší pravděpodobností umí žít, koexistovat. Nejspíš se za miliony let vývoje naučila využívat toxiny, ale i pozitivní látky z plísní (i penicilin je plíseň).

Začtvrté. TS má jedinou “nevýhodu”, je pro lepšího včelaře, tedy toho, který není líný přeskupovat rámky v daném nástavku. Ve včesltvu se totiž vše odvíjí od česna a tudíž chumáč neusedá uprostřed nástavku jako u SS, ale blíž k česnu. Tím se stává, že vč v zimě vyjí rámky u česna a za sebou má nadbytek zásob, na které ale přes uličky nemá možnost přejít. Při předjarním zužování se musí, když mezi chumáčem a česnem je jeden až dva rámky suché, je vyměnit za zásobní zezadu. Ne úplně černé nejzadnější, ale ještě slušné, ty, které jsou v dotyku s chumáčem. Kraňka vždy sama sebe početně na zimu zredukuje a chumáč obsedá 5-7 rámků, v plodišti jich má ale Blaník 10, místo jedenáctého je fumigační mezera (stejně by tam plást plesnivěl). Langstrtoth má rámků jen 10, když by se vynechal fumigační je to pak jen 9 rámků a i to je dobré zužovat. Ovšem pozor, Lang a i originál D-B, tím, že má delší rámek, má vždy zásoby na těch rámcích, které u jedné strany obsedá a tudíž tak popsaná nevýhoda české délky rámku 39 až tak u delších rámků nevadí a nebo nevadí vůbec. To je velká přednost Langu, jeho případná dvanáctirámková varianta - atyp by byl doslova ideální úl, tedy VN 28,5 doplněný NN, nejlépe vysokým 137 mm. Dokonce bych asi neváhal porušit pravidlo nedělat nové míry a šel bych do výšky 30 cm na míru 44,8x30x12.  Výška 32,5 je už vysoká, porušuje pravidlo max výšky 30 a ta se na celém světě, od polárního kruhu až do tropů ukázala jako nejlepší.

Po dalším roce jsem se ještě víc utvrdil v přesvědčení, že podzimní a zimní úhyny nezpůsobuje roztoč VD. Nicméně někdo třeba chce mít úly bez parazita a nebo s jeho minimem. To je i můj případ, žádný parazit do vč nepatří a i když VD nezpůsobuje úhyny přímo, významně k nim patrně napomáhá přenosem patogenů. Proto je lepší se všemožně snažit jeho počty ve vč snižovat. Nejlépe úplně samočinně bez jakékoli chemikálie, lhostejno zda organické nebo syntetické. V těchto hicech podotýkám, že tohle počasí “čistí” včelstva od tohoto parazita. Jak se to děje netuším, ale prostě velká horka včelám nevadí, VD ničí. 

Samoozdravování včelstev ovšem může fungovat jedině tehdy, když úly nejsou na slunci a nemají žádné větrání očky nebo stropy, nejsou ve včelíně nebo včelníku a musí stát na rostlé zemi, původně drnu. Jenom ne umělá podlaha! Je to zdánlivý paradox. Vysvětluji si to tím, že včelstvo má za miliony let vývoje schopnost dokonalé klimatizace vnitřku úlu a člověk jim to, co umí včely samy, nesmí kazit svými, často nesmyslnými vynálezy. To je interiér úlu. Pak je tu odborníky úplně ignorovaný efekt působení prostředí na včely a trubce když se zdržují mimo úl, protože na slunci letící hmyz je vystaven teplotám k 50 stupňům.

Nebo snad někdo zná nějakou vědeckou studii, kde se zkoumá vliv takto vysokých teplot, až 50, na včely? U pracující včely se jedná o vystavení velmi vysokým teplotám po dlouhé desítky minut a prolety trubců, jak věda ví, mohou být dlouhé i desítky kilometrů a tudíž i trubci dlí na slunci velmi dlouhou dobu. Pokud trubci a včely vyletují i s přisátým parazitem a to vyletují, jak jinak by se pak VD šířil, pak je celkem jasný ozdravný vliv letních hiců, když současně úl nesmí být na slunci a přehřívat se z vnějšku. Jen úvaha, nic netvrdím a neumím nijak dokázat.

Další zajímavá rostlina je kycol, neboli starček vejčitý, včely z něj mají mnoho žlutého pylu a patrně i nektar. U nás právě rozkvetl.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Star%C4%8Dek_vej%C4%8Dit%C3%BD

Velmi zajímavá je i konopice sličná, správněji velkokvětá. Na tu přes den včely moc nejdou, asi jí zaschne nektar. Ovšem po ránu je hojně navštěvovaná včelami. Sběru pylu jsem si nevšiml.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Konopice_velkokv%C4%9Bt%C3%A1

Bohužel na u nás velmi hojné škardě včely není vidět nikdy, zdá se mi bezvýznamná, asi tu mají včely ve stejné době atraktivnější zdroje. Škoda, škarda je tu velmi hojná, z jiné lokality před 40 lety pamatuji na škardu jako mohutný zdroj pylu a možná i nektaru.

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0karda_dvoulet%C3%A1

Na kopretině jsem včelu jakživ neviděl, neviděl jsem včely nikdy ani na sedmikrásce. A letos na sedmikrásce ano, dokonce letos zjara několikrát a tak mám naději na životní premiéru s kopretinou.

Dnes jsem na stan R objevil louku plnou chrpy luční, v odpoledním podmračeném dusnu obleženou včelami. Přesněji žádný objev, vím o ní, rozkvétá tam každý rok a díky nesekání luk až do podzimu mají včely podněcovací pastvu po dlouhou. Na valšimsku tento druh chrpy zcela chybí, tady je to v tuto dobu a až do podzimu hojná rostlina. Ale úly jsou tam plné zvláštně zrzavě jasně oranžového pylu. Netuším, z čeho je. 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chrpa_lu%C4%8Dn%C3%AD

Další vynikající včelařskou rostlinou je rozrazil klasnatý - 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozrazil_klasnat%C3%BD

Jenže, tady u nás vůbec neroste a není v celém Podblanicku. Znám ho od řeky kolem Soběslavi, kde je velice hojný a na každém klasu je vždy několik včel a i za poledního hicu. Moje pokusy ho přenést dopadly špatně, patrně tu něco chybí v půdě. Pokoušel jsem rozházet po létě u Lužnice posbírané klasy kolem Blanice a i vyrýpnout kusy bahnité nesekané louky od Lužnice a zasadit kolem řeky. Marně.

Další, údajně pro včely skvělou rostlinou je kyprej vrbice. Ta tady sice, nijak hojně, roste, ale pro včely tu je nezajímavá, nevidím na ní včelu. 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kyprej_vrbice

Tak dnes v 9 ráno hukot z neposečeného trávníku, který jsem byl líný “včas” posekat - jitrocel, málem monokultura. Nevím zda má jitrocel nektar, ale včely, na každém “klasu” jedna sbíraly pyl smetanové barvy v obrovských rouskách. Pravda, zahrádky ani ne dva ary, ale tohle snad už mohlo být významné, navíc jitrocel kvete všude. Je to léčivka a tak je pyl možná taky lepší než jiné pyly, hlavně ale zpestřuje nabídku a tudíž je proti pylové monodietě. Moc o tom nevím, ale Goro pestrosti pylové nabídky přikládá velkou váhu a je dobré zkušenosti a názory praktiků brát velmi vážně. 

A pak že se lenost VŽDY nevyplácí, omyl, někdy je dobrá.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jitrocel_kopinat%C3%BD

Další, pro mě hezkou a včelařsky zajímavou rostlinou je čekanka obecná. Včely jí obírají, jako chrpu polní i luční, i za letních hiců v pravé poledne. A hezká je i romantická pověst o modrých očích slovanského děvčete, které čeká u cest na návrat milého z vojny. Ale bude to na tisíc % jinak, latinsky je to cichorium a výslovnost je s k, mimochodem odtud název kávovinové předválečné náhražky = cikorka, protože z praženého kořene čekanky se vyráběla a vyrábí (melta) dodnes náhražka kávy, v meltě je spolu s praženým žitem. No a já slyším ve slově čekanka spíš tu cikorku, “cikorii” než smutné děvče. Ale nechci být za kaziče romantických skazek a tak třeba na tom děvčeti, co čeká milého, něco je.

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cekanka_obecn%C3%A1

Navazuji na tento svůj příspěvek a je nutné, aby si tohle všichni tady nastudovali. Nejlépe celé vlákno od začátku kvůli kontextu a vývoji podmetodiky.

Tak předně, na konci článku, na který reaguji, je zmínka o vč 39x24x11. To je to rekordní vč, které dalo celkem 136 kg. Ovšem ve skutečnosti je to o něco méně, protože v některých medových rámcích, kde zůstal nějaký řepkáč, tam ztuhnul a při vytáčení to už v medometu nevyletělo. Tudíž údaj je kolik by mělo být medu a ne kolik je medu v konvi. Ale i kdyby byla “ztráta” výnosu 10 kg a to rozhodně není, i tak je to fenomenální výnos, jaký jsem za celý život nezažil. Toto vč je na stanovišti R, je nafocené a fotky vkládal JirkaP v jiném vlákně.

Na stan K je další rekorman, shodou náhod také 24, medu asi o 10 kg méně. Toto vč je úplně mimo, má o 90 otočené česno než všechna ostatní, česno míří na SEVER, což se nedoporučuje. Tady to zjevně nevadí. Toto vč je naopak úplně na konci celého stanoviště a tak by naopak jeho létavky mohly zalétávat s nákladem do vč, která jsou na trase létavek vpředu. Z opačné strany přilétávat včely nemůžou kvůli hradbě stromů - velkých smrků “chlupatých” až k zemi, vůbec.

---------------------------------

Pravda, mám letos medovici, ne ale u všech vč. Zopakuji podstatné. Zimoval jsem 30 vč, žádné záložní matky v minivčelstvíčkách, což se ukázalo jako veliká chyba. Stalo se, je to ponaučení. Díky tomu, že jsem po zimě něco musel pospojovat, někde si dělaly TV - 7 vč a dobře to dopadlo u dvou a u jednoho tak nějak rozpačitě (tudíž jarní TV už nikdy více!!!), stalo se, že jsem vytáčel jen od 19 vč z původních 30. Ovšem z těchto 19 vytáčených vč jen 2 dala nad 100 kg a dvě kolem 80 a zbytek podstatně méně. Sice průměr vytáčených je nad 50 kg, ovšem při vydělení výnosu 30 to dělá jen něco nad 35 kg na zazimované vč a to vůbec není nijak brilantní výsledek! Tvrdím, že kdybych měl záložky a nečekal na jarní TV, bylo by medu podstatně víc, i kdyby jich výkon dalo jen těch 19, nebyly by tak velké rozdíly. Ano, vč s jarní TV těžce selžou mizerným výnosem v té sezoně. Pro mě je to velké ponaučení.

Ale je tu něco, co by se asi zapomnělo:

Letos jsem u části (více než polovina) vystrojil TL už v půlce září a tak, že bylo jen 4 - 5 sr + 5 - 6 rámků s tuháčem z roku 2024. Tato vč letos vůbec nedostala vysoký SR. 

V první fázi jarní snůšky se zdálo - psal jsem tu popravdě o tom, že díky medu pod nohama v zimě a kor kde jsem zjara do TL přidal další zásobáky výměnou za vyjedé, že vč nespotřebovaly zásoby na vysokých rámcích a kvůli tomu nechtěly do medníků. Považoval jsem to za selhání podzimního vystrojení TL. Opak je pravdou, mám za to, že letošní rekord je jen díky vystrojeným TL už před zimou. A také tím, že nejen, že se v metodě Blaník neomezuje matka jako v OP, ale naopak, absence vysokého SR měla za následek o jeden rtámek víc dělničího plodu!

Ano, většina selhačů neměla podzimní TL.

Závěr:

Vystrojení TL od 15. do 30. 9. a absence vysokého SR od předjaří následujícího roku má za následek nadprůměrné výnosy a u dvou vč z 19 dokonce nad 100 kg. Konkrétně asi 125 a 115 kg.

Ovšem je nezbytné toto zkoušet několik let po sobě a tím eliminovat náhodu, že se to povedlo díky snůškově vyjímečnému roku v dané lokalitě. Teprve potom se dá považovat zjištění ze sezony 25/26 za zákonitost.

Dnes jsem objevil zajímavé video o vosách a dal jsem pod něj relativně velmi dlouhý koment, který pod videem asi nikdo nebude číst. Protože, snad, navštěvují CHZ i laikové, když hledají nějaké informace, dávám stejný komentář, když už jsem ho pracně sesmolil, sem.

Od dětství, tedy už přes 60 let včelařím a myslel jsem si, že o vosách vím téměř všechno. Vy jste mi ukázala věci, které jsem netušil. Jen bych vám vytknul nepřesnosti, nebo najasnosti i neúplnost v důležitých “maličkostech”. 

Sekret vylučovaný vosí larvou je sladký? Jsou to výkaly? Jak vylučuje vosí larva? U včel se obecně neví, že larvy krmené včelami kojičkami mají zaslepený anální otvor a po zavíčkování buňky s larvou, když se musí larva - vypadá jako červ - zakuklit, tehdy se larvě uvolní anál a larva svůj kokon svými výkaly přilepí pevně k vnitřku buňky. Po vylíhnutí včely její kokon zůstává pevně ulpělý v buňce. Vlastně hedvábí kokonu je průhledné a v kokonu bílé, ale výkaly hnědé a proto včelí voskový plást tmavne čím je starší, neboli čím víc generací včel se v buňce vylíhlo. Generací bývá 10-15 a pak včely samy plást vykoušou, vyhodí z úlu (kromě středu plástu) a postaví znovu. Ovšem to se dělá jen v některé velkovýrobě, že se včelí plásty nechávají včelstvu tak dlouho. Hobby včelaři staré plásty recyklují a dávají stavět plásty včelám z předpřipravených voskových "folií" zvaných mezistěny (z mezistěn se dělá jeden druh svíček ze včelího vosku, ano, mezistěna má předtištěný šestiboký tvar budoucí buňky). A tak dále. Těším se na váš pořad o včelách.

A co jsem se dozvěděl od vás? Že vosí trubec je z vajíčka dělnice! Že je z neoplozeného jako u včel, vím, a i včelí dělnice po ztrátě matky kladou trubčí vajíčka, jinak ovšem u včel i trubčí vajíčka klade matka, jen k vajíčku nepřidá spermii ze semenného váčku. Také jste bohužel nevysvětlila, že po spáření si vosí (i včelí) královna uchovává spermie ve svém semenném váčku po celý svůj život a zatímco například savci nebo ryby spermiemi nesmnírně plýtvají, vosí královna (i ta včelí) k jednomu vajíčku přidá jedinou spermii. Třeba tento fakt měl rozhodně zaznít. 

Také jste málo zdůraznila, že hlavní funkce tykadla je orgán čichu a že vše v hnízdě, kde je tma, se řídí pouze chemicky pomocí mateřského feromonu, který matka = královna nepřetržitě produkuje a dělnice si feromon předávají a tím "vědí" co kdo má dělat. Feromon je navíc v každé kolonii nepatrně jiný a tím poznají vosy, stejně jako včely, při pokusu o vniknutí cizího jedince, zda tam patří a nebo je to lupič. Stačí k tomu nesmírně rychlý dotek tykadel strážce a návštěvníka. Strážci - vojáci - vždy stojí za vchodem čelem k příchozím a z venku nebývají vidět. Je to stejné jako turniket a stěrbina pro kartu, která nám lidem otevírá dveře. Jakmile "voják" zjistí, že se k nim chce dostat vetřelec, ihned ho napadne a obyčejně zabije, často při tom "padne" sám. Na místo vojáka se ihned postaví jiný, mladý jedinec v nejlepší tělesné kondici, tudíž nejsilnější. 

A tak dále, je to úchvatný svět a každému hloubavějšímu pozorovateli dojde, že my lidé jsme ještě zdaleka nezvládli to a tak, jako tak zvaný sociální hmyz. Děkuji za vaši práci.

Kdo z laických návštěvníků dočetl až sem a zajímá ho víc, odkazuji na můj článek zde na CHZ v sekci články o medu z mnohokrát zakladeného včelího díla. Na stejné téma je i zde na foru jedno vlákno.

https://www.chovzvirat.cz/clanek/1345-med-z-mnohokrat-zakladenych-tmavych-plastu/

Tak mě napadlo.

Už několik let mě nezajímá VD v mých včelstvech, nehledám ho tam, neřeším a výsledek je žádný problém.

Prý že vč VD včely nezabíjí, roztoči že roznáší viry a ty  ničí včelstva. Já tvrdím, že když se se včelami zacházéí civilizovaně a lidsky, žádné viry se u nich neuchytí, včelstva se ubrání sama a ani nevíme kdy a jak to dělají. 

Nějak jsem okrajově zachytil cosi o odvaru z pelyňku pravého u včel, ani nevím proti čemu, mě se to netýkalo a tudíž takové věci ihned zapomínám kvůli plevelení obsahu paměti. Dneska jsem ale narazil na toto video a dávám těm méně šťastnějším, možná by na tom účinku proti virům něco mohlo být. První mě napadl třeba Martin, který včelaří v kraji, kde něco není dobře.

https://www.youtube.com/watch?v=513ulz9Y3GA