Hrubý protein - 27,5 %, Tuk - 12 %, Vláknina - 2,5 %, Sacharidy - 1,7 %, Škrob - 12 %, Popel - 10 %, Vlhkost - 10 %.
Možná neumím počítat, ale nedává to dohromady 100 procent. Sacharidy, tuky, bílkovuny, vlhkost, minerály - co chybí? Co je ta zbývající čtvrtina ve složení? Nevím, nekoupím.
Na fotkách hezké. V reálu nevím, je to druhá strana republiky.
Letos jsem snad na žádném zámku nebyla. To zvíře mi nějak brání v kulturním vyžití. Na druhou stranu mi dost dopřává vyžití sportovní, takže se to asi kompenzuje.
S Magnussonem se bězně krmí ve stylu přidej vejce. Pokud to nebude výlučný granulář, jsou to fajn granule. Jinak se s nimi dobře krmí pastevci, kteří obvykle jsou na takovou stravu nastavení.
Já nemám psa už kolik let, tak se mohlo leccos změnit. Za mých psích let bývaly dobré Natural and Delicious, Simpsons, Purizon jako akčnější či zimní granule a Magnusson, Marcus Mühle a Lupo jako granule letní, resp. na flákání. Ona je ta cena za kilo stejně orientační - ty dražší bývají sytější, stačí jich dát méně. A pokud je třeba psa zasytit mechanicky, lze to dořešit nějakým laciným plnivem. Kdo má zahradu, roste mu tam plnivo zadarmo.
Ještě Petkult býval ok. Možná si vzpomenu ještě na další.
Edit: A Lukullus.
Když tam není uvedený název odrůdy, obvykle to bývá dostatečně původní kvítko. 🙂
No a jinak se můžete samozřejmě zeptat prodejce.
Ale my jsme koupili třapatku nachovou bez dodatečného upřesnění odrůdy a stačilo to.
Echinaceu, tu úplně základní, máme přes 10 let, a nevypadá, že by se chystala do kytičkového nebe. Takže anonym spravně podotýká, že se to týká moderních kultivarů. Pořidte co nejpůvodnější a měla by vydržet.
Kokardy a monardy nevím. Nevím ani, jak vypadají. 😀
Mno, prolezla jsem ten web a jediné, co má jakž takž přijatelný poměr cena:výkon (tedy cena:osetým metrům), je ta medonosná směs. A asi nechci platit za něco, co má 27 procent jetele, který mi tam roste sám a zadarmo.
Spíš bych chtěla, aby se mi do už stávajícího vysokého občas koseného trávníku rozšířily nějaké kytky, než že bych to dala celé zorat a osít. Přece jen to je úhrnem 2750 m². A naopak - ten úsek před domem je zas malý na traktor, to bych musela vyrýt rýčem. A to zas budeme mít i tak starostí dost se stavbou a stěhováním a s vysadbou stromů, takže co půjde, to si usnadním. Proto něco, co se samo vyseje, případně trvalky, ale takové, které tam už nemám.
Určitě by šlo zasít něco takového do zahonkovité části, ale tam vylučuju kosení, to prostě bude květinový záhon. Ale kdyby se našla směs kvítek, která se odtud bude šířit do toho vysokého trávníku, hm…
Ještě to promyslím.
Pozadí onoho slavného pěstování kytek je následující:
Tchyňka je fakt super ženská, jenže má jednu drobnou chybičku. Furt mi cpe nějaké serepetičky, protože moje minimalistické pojetí domácnosti a zahrady se jí zdá prázdné. Je ten typ, který má celou kuchyni kolem dokola obeskládanou poličkami a na nich kytky, hrnky, keramická zvířátka a tak dále. Já v kuhyni nemám ani ty poličky, natožpak něco, co bych musela oprašovat. Kytičky v domácnosti jsou zimované papriky a bylinky. Jak se to nedá sežrat, doma to nemám. Ale i tak mi tchyně dokázala vnutit jakési dřevěné motýlky na špejli, že to mám picnout do květináčů. Měla jsem to tam, dokud špejle neuhnila, a pak jsem to vyhodila. Protože co s tím, že jo.
Cpe mi pořád něco. Magnety na ledničku, plastové kytičky na závěsy (nemám závěsy), vánoční a velikonoční ozdoby, které někam teda dám a mám je tam celý rok, protože já sezónně zdobím výhradně vánoční stromeček.
A teď, jak jsme začali zařizovat zahradu (plot, stromy…), začala se angažovat v tomto sektoru. Nejsem kytičková. Kdyby mi dala balíček osiva hrachu, budu ráda. Ale ona je styl - toto hezky kvete, na, tumáš. A já pak čumím na jakési kvítko, jehož hlízy musí každou zimu ze země, a já je nemám kde skladovat. Nemám sklep ani chladnou komoru, krecht kopat nebudu… tak že bych jí dala alespoň instrukce, co mi teda má pořídit, když už si to teda nemůžu vybrat sama. (A to nemůžu, protože to by bylo - nic! No, možná jeden šeřík. Ten si přeje můj drahý choť.)
Takže jsem se smířila a tím, že kvítka budou. Vyhradila jsem jim místo před domem. Je to jihovýchodní strana, kde bude nějaké malé posezení a předpokládám 3-4 broskvoně. Je to pruh dlouhý asi 25 metrů, široký na jedné straně 4 metrů a postupně se rozšiřuje až na 6 metrů. Tam bude stání pro auto. Od silnice bude clona z živých plotů, tam bude ten šeřík, možná růže, pak nějaké dříny, klokoče, aronie, zkrátka něco, co je hezké, láká hmyz a ještě to je jedlé. Taky tam bude záhonek pro chřest, ten dělá od léta do podzimu docela houští, u těch keřů mu to bude slušet. Porost nebude souvislý a neprůhledný, jsme poslední barák ve slepé ulici, takže nepředpokládám, že bych se měla bát čumilů. Stín tam tedy bude od těch keřů, broskvoní a odpoledne až večer od domu. Výheň to tedy nebude, i když to stále ještě lze považovat za slunné až poloslunné stanoviště, protože žádný z těch keřů nebude nějak veliký a opravdu stinný.
Samozřejmě tam bude i obyčejný plot, aby mi nikdo nechodil ukusovat ten chřest.
Vzhledem k tomu, jaký vztah mám k neužitečným květinám, musí mít ta kvítka alespoň nějakou funkci. V prvé řadě by měly uspokojit moji tchyni, aby jí předzahrádka nepřipadala prázdná. Pak by měly zapadat do vesnické zahrady (takže žádné plnokvěté panašované pěti různými bazvami žíhané šílenosti, ale pěkné, normální kytky - žíhání, panašování ani plnokvětost nevadí, když to je pro to kvítko běžné). Měly by být k řezu, abych mohla, až pojedu ke tchyni, přivézt kytičku, když je má tak ráda. Nepotřebuju z toho ořezat každý týden svatební kytici, ale tak menší kytku jednou dvakrát do měsíce… proč ne. Kytky by měly být trvalky nebo se samy semenit, abych se o ně nemusela nějak speciálně starat. Tu jiřinu, co už jsem dostala, zimuji v lednici (prý 7 stupňů vydrží), ale nemůžu si tam nacpat deset kilo hlíz a cibulí. Navíc přijde táta na návštěvu, řekne si, hle, divná brambora, dám si - a budu mít po kytkách, což by nevadilo (tchyně pořídí obratem nové), ale možná budu mít i po tátovi. Jiřiny jsou jedlé, tak to zatím nehrozí, ale v té lednici nechci nic, co není jídlo, a už vůbec nic jedovatého.
Na druhou stranu vysít pár semínek každý rok není až takový problém. Jediné, čemu bych se opravdu ráda vyhnula, jsou sazenice - nebudu je předpěstovávat a už vůbec ne každý rok kupovat.
Část prostoru kolem posezení bude standardní záhonek zakončený většími či keřovitými květinami (třeba tou jiřinou nebo klidně i něčím ještě větším, snad slunečnicemi, nebo někdo mi doporučoval sadec) a z druhé strany těch větších kytek bude trávník. Trávník se bude kosit dle potřeby, zatím mám představu cca třikrát do roka, a kdyby v něm rostly nějaké hezké kytky, třeba ten orlíček nebo to sluneční kvítko, co psala Bodlinka, bylo by to plus. Ty by ani nemusely být vhodné k řezu, u nich bych tu schopnost oželela.
Kolem bude obyčejný, sekačkou sekaný trávník, takže kdyby někdo navrh nějakou ne moc agresivně odnožující kytku, mohla by být tam a sekáním by se udržovala na místě, aby se nešířila. Třeba nějaký klidnější bambus - některé mají takové nebambusovité listí. Ale zas nic, co budu za pár let udolávat Rondupem. Nebo pandou.
Velikostní poměr záhonku:kosenému trávníku:sekanému trávníku ještě nevím. Dost záleží, kolik a jakých kytek nakonec nakoupím, a taky na náročnosti péče. Takže předpokládám, že se bude měnit. Záhon nebude vyvýšený, takže se to dá uzpůsobit za pochodu, i když to možná některé kytky odskáčou. Do čeho bych ale už nechtěla zasahovat, jsou veškeré keře. Když někam dám pivoňku, bude tam až do smrti. Své či mé, to už je jedno. Vykopávat a přesazovat ji nebudu.
Pak si představuju, že by mohly být nějaké okrasné kytky pod broskvoněmi. Pamatuju, že to tak míval dědeček. Pod stromy udržoval půdu bez trávy a plevelů a osazoval ji různými květinami. Hodně tam míval violky a macešky, ty se mu tam taky semenily víceméně samy. Což teda nejsou kvítka k řezu, takže bych ráda něco jiného. Pak tam míval kostival a brutnák, což aspoň láká hmyz. Někdo říká, že je tam fajn jetel, protože dělá dusík, někdo zas, že pod stromy ne, že má hluboké kořeny a odčerpává živiny ze stejné vrstvy půdy. Přemýšlela jsem nad jednoročním testem - nasít pod jednu broskvoň inkarnát, ten nepřežije zimu. Ale do vázy to asi moc nebude, no… Určitě by to bylo hezké místo pro ten měsíček a taky lichořeřišnici - dělám z ní salát a tinkturu a aspoň nebude zabírat místo na záhonku. Broskvoně budou v té nízko sekané části, tak by to mohlo být i pěkné.
Zálivka záhonu a pod broskvoněmi není problém, stejně tak přihnojování kompostem, jíchou, kvašenými slepičinci, přinejhorším použiju Kristalon. Kvítka v trávníku by měla zvládnout se o sebe postarat sama, maximálně tam rozhrnu na podzim po posledním posekání trochu kompostu. No a nízký trávník je odkázaný sám na sebe úplně.
Co se týče jarních a raně letních kytek, plánuji to vyřešit instantním krokem bez přemýšlení tak, že koupím mix zimujících cibulovin. To se na trhu nachází asi pro takové blondýny, jako jsem já. Takže mi zbývá dořešit ta druhá půlka léta až podzim.
Ohledně toho mi byly doporučeny: Hortenzie, hvězdnice, pivoňka, plamenka latnatá, helenium, jiřiny, gladioly ?, zavinutka zahradní, hvozdíky?, kokardy, echinacea, krásenky?, zvonky. No a ty orlíčky, což už jsem pochopila, že ten tip byl trochu mimo.
U toho, u čeho mám otazníky, jsem měla napsanou nějakou poznámku, bohužel se mi všechny poznámky smazaly a já si je nepamatuju. Taková já jsem zahradnice. 🙂
Villa Esmeralda doporučovala floxy, to jsou, tuším, ty plamenky, ale jinak jsem nahraná, neb se mi neopakuje žádné jiné kvítko. Zatím se nějak prokousávám těmi tipy od Vás, ale koukám, že to je veselejší, než jsem si představovala.
Další věcí je, že když už si řeknu, jé, to chci, tak to samozřejmě nemají v nabídce žádného e-shopu, kde se mi líbí něco jiného. Asi bude lepší se na ty shopy mrknout zjara, až tam bude aktuální nabídka.
Všem děkuji za tipy a rady, mám na dlouhé zimní večery co studovat. 🙂
Vy to chováte všechno najednou a dohromady? Já myslela, že to nejde, že se sežerou navzájem.
A já furt přemýšlím, jak to souvisí s tím, co psala Orionka, a až teď mi došlo, že jsme psala chAlupy, kdežto já četla chlupy. 😀
Vepřové je všechno od špeku po karé. Špek je tlustý, karé libové. Pokud vadí tuk, nekupujte mleté - tam bývá tuku docela dost. Na praseti najdete kousky, kde je ho málo. V řeznictví by Vám měli namlet, co si řeknete. A když reknete, že nechcete tučné, že je to na dietu, měla byste být spokojená.
Zvíře spí. Každou sobotu je má na krku manžel, takže i kdyby nespalo, není to můj problém. Peču linecké. Držte mi palce, loni jsem jeden plech spálila.
Včera mělo zvíře dobrou náladu. Dopoledne šlo na vycházku do lesa a kolem rybníku, bylo jasno, nezvětří a krásně. Šli jsme já, zvíře a můj tatínek. Zvíře, jak to už zvířata dělají, třeba psi, vzalo klacek, chvíli se na něj dívalo, pak ho zahodilo a jalo se hledat další, lepší klacek. Občas u nějakého klacku zkusilo, jestli by se s ním dalo střílet. Pi-pa, pravilo u toho. Neumí říct F. Pak klacek zahodilo, našlo jiný a zkusilo. Vždycky jsem musela umřít, když mířilo na mě, takže jsem za včerejší dopoledne zemřela šestnáctkrát. Proto ty kytky. Na hrob. Když to takhle půjde dál, manžel se nedoplatí.
Táta, dědeček zvířete, odmítal umírat, jen říkal Au, au. Takže zvíře přiběhlo pofoukat bolístku, pak vzalo další klacek a zase střílelo.
Na hrázi jsme nacpali zvíře do kočáru. Bála jsem se, že mi skočí šipku do vody. Díky tomu jsem z něj mohla spustit oči a pořídila fotku.
Pak zvíře objevilo rákosové doutníky. Urvalo si jeden a střílelo jím.
Doufám, že doutníky nejsou chráněné.
Zvíře bylo nadšené. Já už méně. Sype se z toho krásný létavý bordel, něco jako pápěří z pampelišek, akorát trošku lepí a dá se toho mnohem hůř zbavit. Zvíře to mělo na oblečení, v kočáru i vlasech. Uí, uí, komentovalo zvíře. Uí je citoslovce, kterým komentuje nikoli kvičení vepře, ale pohyby jako let nebo vznášení. A jo, to pápěří létalo opravdu nádherně. I mírný vánek je roznášel do daleka.
Doufám, že doutníky jsou chráněné. Určitě jsme je rozmnožili v oblasti minimálně jeden kilometr čtvereční.
Pak snědlo talíř kulajdy, kyselou okurku, čokoládu z adventního kalendáře, pár kuliček mochyně a nohu brumíka. Bylo mi špatně, jen jsem se na to dívala. Pak za mnou přišlo a vzneslo požadavek: Šišiši hú. Tak jsem mu pustila na youtube videa parních mašinek. Jiné děti koukají na pohádky, moje zvíře na vláčky.
Večer mi na vycházce ukazoval blik-blik (vánoční světýlka), Ojijon (souhvězdí Orion) a Á-bum, bum (Velký vůz, jenž je součástí Velké medvědice, proto to brum brum). Potkali jsme kočku, posílal jí pusinky. Potkali jsme starostku, s vyděšeným výrazem se za mnou rozběhl a chtěl pochovat.
Řekněte mi, co z něho vyroste?
Chudák.
Přirozeným výběrem se dá argumentovat v případě odolnosti k nemocem, ne když je orangutan chovaný v nevhodných podmínkách, kterým se nijak nemůže vyhnout. Ten výběh není tak velký, aby nebylo přirozeným sklonem zvířat využívat veškerý dostupný prostor.
Děkuju.
Až mě zvíře pustí z vycházky, mrknu na to a prostuduju. 🙂
Od krav trochu odbočím k orlům. Totiž orlíčkům.
Chtěla bych nějakou kytku, ideálně přezimující trvalku nebo samovýsevnou letničku, nenáročnou, hezkou, ale ne moc nafintěnou a vhodnou k řezu. Super by byl nějaký plevel, na který si stěžujete, že jste to vyseli a teď se toho nemůžete zbavit. Navíc by to mělo kvést v druhé půli léta, cca od konce července do mrazů, ale chápu, že to už bych chtěla moc. Stačilo by, kdyby to kvetlo aspoň ty dva měsíce, i kdyby to měly být třeba různé kultivary a každý kvést dva týdny (nebo různé druhy). Hodí se za tímto účelem orlíček? Máte někdo zkušenost?
Případně máte tip na kvítko, které by splňovalo nároky? Já se tím milionem kultivarů orlíčků nějak prokousám, ale kdybych měla 14 dní vybírat a pak zjistit, že kopretina mi udělá lepší službu, radost bych neměla.
Já bych se s dovolením vrátila k tématu a tím je Fitmin. To jsou průměrné granule a takové jsou nedostatečné. Podívejte se na to složení. Vám to opravdu přijde nako něco, co by měl pes žrát?
Maso (sušené drůbeží maso 27 %, čerstvé maso/drůbeží, vepřové, hovězí 25 %, hydrolyzovaná vepřová játra 3,5 %), drůbeží tuk 11 %, rýže, pšeničná mouka, pšeničné otruby, kukuřice, pšenice, hydrolyzovaná drůbeží bílkovina, sušené (cukrovarské) řízky, pivovarské kvasnice (2,5 %), pšeničné klíčky, lisované jablečné výlisky (1,5 %), lososový olej (0,4 %), kořen čekanky (0,1 %), juka (0,05 %).
A West Hihgland roztomilejší.
Ale červinky bych taky brala. Naše, nadojí tak akorát, postarají se, žádné cavyky, maso nějaké taky mají. A zmiňovala jsem, že jsou naše?
Nejsou dobré.
Ale tak, ona není virolog, třeba neví. A vědět nepotřebuje.
Třeba tu nebyla. Třeba nečte všechno.
Tak si to nastudujte sám(a). Není to věc, na kterou by Vám mohla odpovědět jen ona.
Hele, přečtěte si toto téma celé, nebo jen to, co napsala Bodlinka, a budete znát odpověď, proč to dřív šlo jinak. Ty důvody zmiňovala minimálně dva.
Ono se těžko diskutuje s někým, kdo čte jen to, co se mu hodí.
Já předpokládám, že JP to myslel jako vtip. 🙂