Běžci jsou dost kus od kusu, někteří nesou dobře, někteří ne, někteří zasednou a vysedí, někteří zasednou a v půlce slezou z hnízda a některé zasednout nenapadne za celý život. 
Křepelky jsou tak maličké, že jejich pařátky bych vůbec neřešila. Ale pokud Vám vadí prostě ta noha bez ohledu na reálné nebezpečí, tak… kačky mají pařátky taky, akorát jsou překryté blánou. Nevím, jestli Vám taková nožka taky nebude vadit. 

To si chce najít takovou milovanou, která ty holuby bude mít ráda nebo aspoň bude ráda, že máte za koníčka pávíky a ne vysedávání u počítače, po hospodách a u pochybných známostí. 
Nevím, v čem je problém, já bych klidně holuby příteli/manželovi tolerovala, akorát by mě to omezovalo v cestování. Ne že bych vyrážela často a vášnivě do zahraničí, ale často objíždíme rodiné příslušníky přes víkend, tak bych měla jen praktické výhrady. 
Jinak fakt radši holuby než jiné, nesmyslnější záliby. I když já jsem schopná svému miláčkovi schválit i fotbal, takže… 

Anonymní:
Co se týče kombuči, měla jsem doma tu houbu a krmila ji sladkým čajem, ale jak říkám, asi byla někde chyba, protože ta houba chytla plíseň.
Kombuču jako ten nápoj si občas koupím v Albertu v oddělení zdravé výživy, ale nepozoruju nějaké změny; jednak se to musí pít pravidelně, což nedělám, jednak já jsem skeptik a myslím si, že při zdravé stravě je vlastně celkem jedno, jestli tu kombuču někdo pije nebo ne. 
Kolegyňka pije Magu, což je pro mě teda šíleně předražená kombučová limonáda, ale tvrdí, že to na ni má podobný účinek jako energy drink. Píše teď hodně prací do školy, tak jí to Magu přeju, ale stejně si myslím, že jíst/pít třikrát týdně kvalitní kysaný výrobek je z dlouhodobého hlediska stejně nebo více účinné a nesrovnatelně levnější. Pro mě za mě klidně kombuču, klidně i to Magu, ale nejen kombuču. Ona ta pestrost stravy není špatná rada. Alespoň pro lidi, kteří nejsou alergičtí na všechno. 

Zrzavci:
Jablečný ocet je třeba skutečně pravidelně míchat. Jako vícekrát denně míchat. Mně se povedl asi tak třikrát, přitom ho zkouším každoročně z letních i podzimních jablek už kolik let. Ale zas když se zadaří jedna dávka, mám zásobu na celý rok. 🙂
Já se teď opravdu soustředím na jiné věci než tibetskou houbu. 🙂 Navíc teď už ani do té Prahy moc nejezdím, tam jsem jezdila denně do práce, ale ode dneška mám volno. Děkuji za nabídku, zatím ji nevyužiji, ale pokud po ní neodolatelně zatoužím, určitě se s Vámi ráda potkám, přijela bych klidně i jinam než do Prahy.

Můžete zkusit křepelky. I některé kachny dobře nesou. 

Pokud máte rád sladké, kefír si ochuťte dle gusta medem, různými sirupy, grankem, ovocným pyré, marmeládou, zkrátka čímkoli, co si třeba dáváte do jogurtu. Lze ho namíchat půl na půl s pomerančovým nebo ananasovým džusem, můžete do něj nasypat kokos a trochu dosladit. Můžete ho použít místo mléka do pudinku. Kefír se dá použít k pečení koláčů nebo třeba lívanců. 
Pokud preferujete slanou, trocha bylinek a soli udělá také svoje. Dá se do toho zamíchat hořčice, kapku oleje a bylinky a udělat zálivku na salátové listy, nebo hustší kefír zamíchat se strouhanou kořenovou zeleninou, solí a pepřem do salátu na způsob jogurtu/majonézy. Nebo překapat přes plátno do polotuha a posolené používat místo brynzy nebo tvarohu jako náplň do lokšů, namazat na chleba nebo ochutit těstoviny či noky. 
Celkem fór pro odvážné je kefírová polévka. 😀Ale znám lidi, kterým moc chutnala.
Kefír mi dost chutnal oslazený, pokapaný citronovou šťávou a s mátou. 
A jak říkám, zkysat se dá i smetana s veškerým využitím standardní zakysané smetany. Bez ohledu na to, že na internetu je asi tak milion receptů využívajících standardní kefír. 
Prostě jedinou překážkou je Vaše fantazie. 

Co se nepovedlo?
Kysaná zelenina není všechna dobrá (resp. mně nechutná). Docela oblíbená kysaná ředkev je pro mě celkem humus. 🙂
Ranné zelí se mi rozpadlo. Bylo chuťově dobré, ale udělalo to skoro až vláknitou kašičku. 
No a sem tam mi to chytlo plíseň. A jen cca týden u mě přežila kombuča, pak podlehla plísni. Doteď nevím, co jsem jí provedla, že mě tak brzo opustila, ale rozhodla jsem se další nekupovat, nechtěla jsem ji zase utýrat. 

Tibetská houba byla celkem fajn, ale časem mi přestala chutnat. Ono se to relativně brzy přejí, když to pijete denně. Když jsem ji dávala do lednice, aby kysala pomaleji, přišlo mi, že se jí přestalo postupně dařit a i ten kefír z ní už nebyl ono. Nakonec jsme ji celou obětovali drůbeži a přestali ji užívat, i když zrovna teď bych si ji klidně zase pořídila. 
Jo, a dobře kysá bezlaktózové mléko, což jsem vůbec nečekala. Takže pokud má někdo obavy v tomto směru, v pohodě si ji může pořídit. 

No, víceméně na oba, ale je pravda, že to vytáhl on. Jen mi přišlo, že v tom pokračujete a souhlasíte s ním. 🙂
Jinak ano, lidi jsou divný. Ještě divnější než dvoužloutkové vejce. 🙂

Ono ji ochráníte, aby to slepice nerozhrabaly, ale stejně na to nakálejí a to fakt většina kytek nedá. Spálí je to. 
Já ty kytky neměla nijak chráněné, byly zamýšlené jako výsev a výsatba pod stromy, chránit to ani nešlo. Třeba to Vám půjde. Jen bych spíš počítala, že ne.

Já si fakt nemyslím, že na těch dvaceti metrech něco poroste. Protože nejde jen o to, že ty slepice hrabou a klovou a zaťápou blatem, ono jde i o to, že trousí - a v tom prostředí se byliny a traviny blbě drží při životě. Stromy jo, keře taky, ale ani hluboce kořenící vojtěšky, pampelišky a kostivaly to nedaly a byly poraženy našimi slepicemi. 
Takže bych se na rošty vykašlala, když se tam ty slepice mají pouštět nonstop, a brala to jako u koní - tam taky máte stáj (ve slepičí terminologii kurník), kruhovku (výběh) a pastvinu (pouštění na zahradu). Výběh je potřeba udržovat komfortní, ale nečekala bych, že si tam slepice něco nahrabou a nazobou; ovšem přínosný je tím, že slepice bude na čerstvém vzduchu, sluníčku a v kontaktu s okolím. Můžou tam mít členitý terén, samy si vybrat, kam půjdou a co budou dělat, ono už to je celkem výrazný rozdíl oproti slepicím zavřeným v kurníku. A když do kopky trávy/listí/slámy/čehokoli padne hrst pšenice, tak si i pohrabou a zabaví se hledáním. 
Ale pastvu, to bych od takového výběhu nečekala. 

A není to tak trochu na exkrement? 

Ne. 
Je obvyklé a normální, že mléko teče, i když ho má matka málo na to, aby nasytila své dítě. Není to časté, ale vyskytuje se to běžně. 
Takže máte matku, která má tento typ problému, ale musí dítě dokrmovat sunarem. Mleziva teda obvykle bývá dost, když ne, tak bývá už vážnější problém, ale i to se vyskytuje. 
Vaše teorie je stejná jako bohemia.gall, prostě nevíte, o čem mluvíte. 
To nevadí, neplánujete být matkou, tak jsou pro Vás tyto informace naprosto irelevantní, a je v pořádku, že nevíte. Nebudete to pravděpodobně potřebovat, a i kdyby ano, můžete to snadno včas dostudovat, a i kdybyste nedostudovala, ten problém se Vás stejně vůbec nemusí týkat. 
Ale na základě jednoho jupí článku o kojení dětí dělat závěry ohledně zasušení krávy, no, to je hodně velký úlet. Vycházíte z mylných a nepravděpodobných informací jiného živočišného druhu… Pokud se nepletu, krávy se běžně připouštějí na první říji po porodu - dovedete si to představit, mít sex v šestinedělí? Protože jsou ženy, které ovulují poprvé po porodu třeba 4 týdny poté, co povily potomka. To fakt není něco, co by ženy měly dělat, a už vůbec ne hromadně. 

Jako fakt nutrie? Ty domácí, přeštické, vždyť to je plemeno, to není nutrie říční. Nebo jo?
Já myslela, že domácí chov nutrií na maso je povolen. 
Tak jdu googlit, to si zas užiju. 

Tak to je pravda - rýt se slepicemi se de facto nedá. Máchnu rýčem, slepice mám pod nohama, všude strkají zobák nebo celou hlavu, to bych jich měla za chvíli půlku dekapitovaných. Na rytí je fakt zavírám. 🙂

Ale z falešného trávníku si nic nevezmou. Je to zas další kus zbytečného plastu. Nedělala bych to, pokud pro to nemáte nějaké speciální důvody. Můžou ho zašlapat do bláta a co s tím pak budete dělat?
Pokud se bojíte, že tam bude bláto, tak garantuju, že bude. Proto se hodí tam dát něco, aby ty slepičky nešlapaly v tom nejhorším, buďto částečně vyskládat tvárnicemi nebo něčím podobným, nebo tam hodit na zimu náruč listí, zkrátka to nějak alternativně zpevnit. Pokud půjdete tou dočasnou cestou s listím a slámou, tak si holky do zimy užijí víc trávy, pokud tam budete chtít dát nějaké rohože/tvárnice/cokoli, je fajn to tam dát, než to zabydlíte. Pak už se to blbě dělá, když Vám budou asistovat čtyři kusy zvědavé, všetečné a čumivé drůbeže. 
Takové střednědobé řešení je vrstva písku, tak uvažte, co je pro Vás nejlepší řešení. 
Taky je fajn mít zastřešené popeliště na trošku vyvýšeném místě, je-li tam takové. Pak tam během dešťů nezatíká a slepičky se stále můžou popelit bez ohledu na počasí. Do popeliště dejte jemný písek anebo dřevěný popel a trošku křemeliny. 

Myslím, že za těch okolností je 16 metrů úplně adekvátní rozměr pro výběh i pro více slepic než čtyři. Pokud je pustíte ven párkrát do týdne, aby si nazobaly a protáhly žíly, bude to v pohodě. 
Koupila bych ty čtyři, a až nebudou nést, koupila bych k nim další čtyři. Osm se jich tam vleze, nové se naučí od starých, Vy nebudete zcela bez vajec. Když je plánujete mít na dožití, myslím, že to by mohl být funkční kompromis. 
Má to své nevýhody, jasně, ale fungovat by to mohlo a mělo. 

Je to krmivo ze skvělých surovin a zbytečných přísad. Není tam to BEZ zbytečných přísad. Vlasně to je doznání, že tam je nasypaná tuna nesmyslů. 🙂

Já si teda myslím, že 16 metrů čtverečních padne za oběť čtyřem slepicím stejně jako dvaceti, akorát že snad těm čtyřem o něco později. Přes zimu ale z toho stejně udělají tankondrom. 

Jaterním zánětům, kolikám a infekcím houby rozumím, ale na piškotech rozmělněných ve vývaru jsem rozkrmila zatím všechno od slepice přes kotě po psy. 

Romana:

Za mě doporučím jedině značku Marp! Jde o české krmivo ze skvělých surovin a zbytečných přísad.

Tomuto musím dát like. To je tak kouzelně napsané, že to ani moc nelže. 😀 

Protože to přesně tak, jak jste popsala, vůbec není. Většině žen teče z prsou před porodem, i když třeba jen pár dní. Ale jsou i ženy, které mají přelepené bradavky od třetího měsíce těhotenství, protože jinak by měly fleky na tričku. 
Neříkám, že Ivus nemá pravdu a že to není možné, ale je to rozhodně statisticky spíše vyjímka než pravidlo.