»
Odpověď na příspěvek uživatele
DafiŽeryková z 14.07.2026, 14:02:02
Já po třech letech bydlím zase v rodné vísce. Že mi tu tykají, považuju za normální, konec konců mě znají odmalička.
Ale že mi tykají v okolních dědinách cizí lidé, to dost odmítám. Přivydělávám si roznáškou novin, v horku chodím oblečená jako teenager, mám dlouhé vlasy a celkem málo vrásek, plus někteří lidi špatně vidí, tak mě mohou skutečně vyhodnotit jako mladší, než jsem. Ale vidí, že roznáším noviny, že jsem tudíž výdělečně činná, že řídím auto, takže mi asi není méně než 18 let. A když mi někdo takový začne tykat, obvykle muž kolem padesátky, začnu mu tykat taky. Některé to zarazí, ale většina si ani nevšimne. A asi jim to nevadí a neberou to jako drzost.
Ženy, muži kolem třiceti a čtyřiceti (tj. moje věková skupina) a starší pánové kolem 70 a více mi netykají, pokud se neznáme. Někdy ani tehdy, když se známe.
Co mě sejří víc než tykání, je bodré pokyvování a projevy objektivizace a absence respektu. Takové to - doufám, že v létě budeš/budete roznášet noviny v plavkách. To je pak úplně jedno, jestli tyká, víte, že jste pro něj jen kus masa ve výloze. Nesahej, ale očumuj a komentuj dle přání. A maso ve výloze se má ještě cítit poctěno a polichoceno, že je někdo ocenil a vůbec si všiml.
Nejlepší je, když Vám to sdělí pán dvojnásobného věku, ženatý, jehož děti jsou starší než Vy, je to známý Vašeho táty, k tomu stojí v brance jenom v trenýrkách, protože vyšel po ránu nakrmit slepice. To pak víte, že ještě ten den bude žvanit v hospodě, že tu roznáší nějaká nová kočka noviny, vypadá tak a tak, ale je to netýkavka nebo ještě nějaké jiné, horší slovo (protože jsem mu ty plavky dala náležitě sežrat). A to není žádný můj kamarád, já toho pána viděla předtím tak dvakrát v životě ve frontě na poště, de facto to je cizí člověk.
Mám tam pána, který mi říká - Vy jste čiperka, ke snídani si už můžu přečíst noviny. Vám to utíká do toho kopce. A podobně. To je hezké. Pokaždé se pozdravíme, popřejeme si krásný den. Když to srovnám s jinými…
Tykání je projev blízkosti nebo malého respektu. Kdo nechce, aby se k němu cizí lidi chovali jako k děcku, neměl by dovolit, aby mu tykali. A u formálního vztahu zákazník-prodavač už vůbec není tykání vhodné.