Odpověď na příspěvek uživatele Sarah01 z 27.11.2025, 11:22:57
Topení mě baví. Máme pec, vymetu, zametu, připravim topení, nanosim si dřívíčko, co jsem si předtím naštípala, škrtnu sirkou a poslouchám, jak se to rozhoří, jak to praská…. miluju to.
Oblíkání jsem pro venčení ve všední dny pořešila tak, že na hadry pracovní nasadím hadry venčící. Tím změním proces převlíkání na navlíkání, ušetřím čas a je to efektivní. A taky bezpečný. Myslím, že kdyby mě někdo přepadl, nemá šanci mě odslupkovat,těch vrstev!! 😀
Odpověď na příspěvek uživatele Arosek z 27.11.2025, 11:27:10
ale ve 4 rano mi to nejak do mozku nedoteklo
ve štyry dáno do mozku nedotejká vůbec nic, vo tom něco vím. Můžeme mluvit až tak o desáté hodině dopolední 😀
Ale je to masakr, fakt. Já si to pamatuju u svýho prvního psa, u Murphyho, taky velkochlupatec. Moje máma se tehdy uvolila a ušila mu obleček - tehdy se nic takového koupit nedalo. Ovšem Murphy byl velmi neščasten a na protest ho zničil 😀 . tak jsme pak v průběhu některých zimních procházek museli halt odkoulovávat 😀 .
Odpověď na příspěvek uživatele Arosek z 27.11.2025, 08:50:00
Poprve po roce duvera bez tenze, bez “koukam jednim okem bokem” - jen duvera a klid. A ano, vydrzelo mu to asi 15 minut a pak mi usnul v naruci. A to uz jsem nad nim pomalu lamala hul
Chtěla jsem napsat, že jsem dneska lehce dojímavá, ale nebyla by to pravda, já jsem těžce dojímavá. A když tohle čtu……… Je to krása, opravdu. A štěstí. takhle vlastně pak vypadá štěstí. Na druhou. Na straně psí a na straně lidský.
Odpověď na příspěvek uživatele Orionka z 26.11.2025, 21:14:38
Podobný blázinec býval na Vánoce u nás.
To byl asi v tehdejší době folklór nebo co. Všechno se šudlalo na poslední chvíli, aby se to blejskalo co nejvíc. To bylo přesně to první, co jsem změnila. Beru ten úklid jako velký očištění domácnosti, ale na pohodou. Začnu vždycky už s hodně velkým, hodně velkým předstihem a tu uklidím komodu, jindy skříň… ostatní krom oken vlastně není potřeba, když člověk průběžně uklízí přes rok. Takže z toho není nutný mít trojma a ba naopak si to užít, pustit si koledy k tomu, uvařit si kafe, čaj a von ten úklid pak není tak děsnej. A pak si člověk v pohodě nazdobí obydlí, rozsvítí si ho, protože taky mám ráda, když mě v tom zimním šeru doma vítá světlo a jedu si Vánočky.
Jsem životní vánoční dítě. Zbožňuju vánoční čas, advent, svátky, nevadí mi ten úklid, naopak je to jediný čas, kdy mě to k uklízení motivuje, pustím si koledy a šudlám - s předstihem, abych se právě nehonila. Leckdy mě to dokáže motivovat tak, že kupř. jako tuhle neděli, zcela neplánovaně vycídím okna v celým Domečku. To jsem sama koukala, jak mi to šlo od ruky. Těším se na to, jak to budu příští sobotu zdobit a strojit. Ještě nedávno jsem vyráběla třeba deset advnetních věnců pro sebe a svoje kamarádky - na to teď není úplně prostor, jinak bych to jela dál. Vánoce jsou dárek - dárek uklidnění a spousty volného času.
Odpověď na příspěvek uživatele raven_kix z 26.11.2025, 12:11:03
No já to mám opačně, na mobilu jo, ale tam mi je to fučík, protože z mobilu psát nelze, jak to píše pozpátku - nepodařilo se něco vymyslet? - Editace právě chybí naopak v PC
Odpověď na příspěvek uživatele janaa z 25.11.2025, 14:46:07
No takže máš domov Hluchovců? 😀 Vlastně Tali - ta od příchodu k nám má nefungující uši, to se taky tak dá brát 😀
On už píšťalku právě neslyší. Ani můj hvizd, slyší ten páníkův. A tleskání. V blízkosti dobrý, to zatím i jde. Říkám si, jak to broučci vnímají, že na ně jakoby přestáváme mluvit. Snažím se o to víc se ho dotýkat, dívat se na něj, aby tý interakce neubylo.
ale až bude jaro, mám jich opravdu hodně, hodně moc, manželka našeho projektanta se jich opravdu potřebovala zbavit a já byla nenažraná. takže můžu klíďo s tím jarem poslat oddělky.