Příspěvky uživatele

Já nemám kosa ani jednoho! Teda jo, jeden je za plotem. Musíte si je šécky syslit jako pro sebe? 😀

Já jsem se právě krásně dojmula. KOukala jsem na to ftipný psolympijský vídeo, co sem dal honzapm a od něj koukla do Dogpointa a pak na mě vykouklo tohle, to je tak roztomilý a tak hezký, že prostě… koukejte, jakou má ten joudík udrbanej radost, že jde do novýho domova:

https://www.facebook.com/reel/1526776021848866

To se asi inspirovali na tom Slovači s medvědama 😀

IÁ, IÁ, IÁ???

https://www.chovzvirat.cz/inzerat/219803-jezevcik-stenata/

A to já jsem si zvykla hned, že jsme atrakcí - sousedy zajímá naše rekonstrukce, komentují si mezi sebou naše okna a další věci, kontrolují, co děláme, jak na zahradě, tak v Domečku, protože nemáme záclony, závěsy…….. atrakcí jsme i proto, že chodíme venčit nejen ve dne, ale i ráno, večer, přes zimu jsme atrakcí o to víc, že psi nosí svítící obojky a v kombinaci s čelovkou to za tmy vypadá jak projíždějící cirkus…..atrakcí jsem i proto, že kocour s námi chodí na venčení, případně se veze na mých zádech.

Kvůli těm zmiňovaným oknům se tu i párkrát někdo zastavit a přišel se zeptat, odkud okna máme. Ony jsou takový rozpruplný ty okna, někomu se líbí hned, někomu vůbec a pak s postupující rekonstrukcí zjišťuje, že to má úrčitý směr, smysl, záměr a pak přijde a sám řekne, že to už teď vidí jinak /aniž bychom my věděli, že proti nim něco měl 😀/ Jeden pán projíždějící na kole se dokonce přišel podívat dovnitř 😀. 

My prostě atrakce jsme od začátku. Ale zdá se, že jsme i celkem dobře zapadlá atrakce, tak snad dobrý.

Du proti proudu. U našeho Domečku byl a je, klasický dřevěný vesnický plot. Původně jsem chtěla do ulice, aby od  branky pokračovala místo něj opuková zídka, nahoře tašky…. no a nakonec jsem došla k tomu, že se nechci takhle vyčleňovat, proto jsem šla na vesnici, že mě baví halekat na sebe se sousedkama a že o tohle bych přišla, že bych přišla o to pozdravit se se starou paní sousedkou, který je asi dvěstě let a chodí slepicím na mlíčí na loučku před naší brankou a když ji vidím, vždycky si zamáváme, nebo chvíli pokecáme. Takže se zachová stejný ráz plotu, jen se udělá nový, dřevěný, špičatý . U něj budou keře - jen se neví zatím jaký. Hrozně teď lavíruju mezi kalinou, která je stálezelená, ale nemá pro mě ten správný tvar?? a hortenziema, kterým na zimu sice listy opadají, ale zůstane tam to květenství, který to celý taky dělá zajímací…. , zas se to musí stříhat, no… A pro ohaře je ten plot taky fajn, viděj lidi co jdou kolem, zastaví se sousedka s mrňavým klučíkem a voni si s ním “pokecaj”. Došla jsem k tomu, že se mi to líbí víc, je to i víc svobodný.

my jsme máklá celá rodina.

Vnouček dal ve škole na nástěnku inzerát: BABIČKA VÁM DÁ INDICKÝ BĚŽCE JSOU K ODEBĚRU U BABIČKY. NA KOHO NEZBYDE KACHNA VYTISKNU MU NĚCO NA 3D TISKÁRNĚ.

souhlasim! 😀 😀 😀 😀 😀 pomoooooooooooooooooooooooooooooooooooct!

Pozdravujte nebohého krále Miloslava.

Tak ale to je veliká krása! 

No to je ale taky sporný - kolegyně bydlela na vesnici a hrozně dlouho nevěděla o psů v sousedství, který v podstatě celý život trávil zavřený v mini kotci, bez zastřešení před nevlídným počasím, sluncem. Sám, v nezateplený budce…. a na druhou stranu já jsem moc dobře věděla o psech v našem paneláku - i proto, že když pes dělal bordel, bylo to zatraceně dobře slyšet.

Máte veselo 😀

No, čeština taková, že mi to smrdí nejen tím, že psi jsou bezpapíráci - viz nestandard barva, ale že je to celé podvrh.

Co vy na to?

Že jsou to jednoduchý počty a nejde takhle zevšeobecňovat. Žila jsem ve městě, žiju na vesnici.

Má se hůř čibaba z městského bytu pod námi, která chodila jen na plínu a ven nic?  A nebo se má hůř mix bulla, který celý dny a noci na vesnici jen na zahradě a řve dnem a nocí na cokoliv /i na otevření okna v domě přes tři domy přes ulici?

Mají se líp moji ohaři,  tehdy v bytě, každý den ráno  ¾ hodiny (a někdy víc) venku, odpoledne hodinu a půl, dvě a více, podle situace venku - sídlák + rádobypřírodní okolí a večer tak půl hodiny venku. Nebo se mají líp teď na vesnici, kdy ráno tak půlhodina na loukách či po vesnici, odpoledne hodinu a půl, dvě a více, podle situace - po loukách, v lesích a pak za hezkýho počasí, když chtějí být venku, tak ještě na zahradě, kam si i za každýho počasí můžou vyběhnout, kdykoliv chtějí a večer venčení podle jejich požadavku buď jen na zahradě, nebo se jde za branku. Teď momentálně jsou trochu tratní na tom, že díky rekonstrukci nejsou tak často v civilizaci na kterou byli zvyklí a měli ji rádi, to ano, ale kdyby se nestavělo a normálně bydlelo, byl by prostor i na tohle. ( a teď úvaha trochu stranou - nicméně všechny moje pochybnosti vyváží jeden současný důležitý fakt, resp. dva - spojený se stářím psů. kdy Rumoušek už blbě slyší. A to by i přes jeho dokonalou výchovu a poslušnost bylo v tom městě limitující pro pohyb bez vodítka, na což jsou moji psi zvyklí. Nejde ani tak o provoz, jsou naučení, že konec chodníku=čekám, jde ale o volně ložené a neposlušné psy, kdy by mohl vznikat konflikt a pro něj nebezpečí, tady venku nepotkáváme moc psů, je přehledno, dá se lépe předvídat, takže v rámci odbočky, za mne je v naší situaci stopro lepší ta vesnice, kde i bezberiérový dům  a zahrada umožní psům ve stáří možnost se hezky venčit a užít si venkovního prostoru i když už nezvládnou nikam moc dojít tak, jako nemohla ke konci Bubinka, ale mohla si vyjít ven, tam si lehnout na matraci a užívat si sluníčka, společnosti ostatních a toho, že je venku.)

Takže ty jednoduchý počty - vždy je to o tom člověku, co svému psímu parťákovi nabídne, zařídí, věnuje, kolik času a aktivit s ním tráví. 

Ale - na to psí stáří - pokud člověk nemá psa vykopnutýho čistě jen  venku na zahradě jako alarm, je z mého pohledu dům se zahradou  stoprocentní bonus. 

Škoda, že nejste s těma volnejma vejcema poblíž, bych si koupila. Moje paní vejcoprodejkyně teď nemá.

Tak to je teda děs.

Mám vychovaný psy, jsem ráda, že s nimi můžu zajít do Hornbachu - byla jsem tam i se třema ohařema najednou, ale v životě by mě nenapadlo tam nechat psa něco očůrat, pořád oči na psech i z důvodu  bezpečnosti jejich, okolí. Psi tam mají vždy jasný úkol, proto tam taky jsou, aby se soustředili na mou maličkost, aby šli spořádaně se mnou, plnili co jim řeknu a až si vyberou, aby si to odnesli spořádaně taky ke kase. Platim já, bohužel 😀 . Jsou tam už profláklý, Rumíček je v nošení zboží profík, Tali má ještě jisté mezery. Zboží pochopitelně načítám já. Máme to jako socializační cvičení, pes je pořád pod dohledem.

Chodíme i do restaurací- vždy po předchozím dotazu - a to i v místech, kam nejdeme poprvé, protože jednak se od té doby může něco změnit, druhak tam může být psů povícero a už se to nehodí.

Vážím si toho, že někam se psy můžu a podle toho se chovám. Tedy o mých psech se neví, nesnáší, psy volně v prostoru, to jsem fakt nepříjemná, pes má být na místě, neobtěžovat, nemotat se /stejně jako děti 😀 /

Zcela chápu IKEU, že to zatrhli, tam bych psa nikdy nebrala - pro to, že je tam nábytek, pes pouští chlupy, taky bych si nechtěla koupit nábytek, kde budou rovnou psí chlupy 🙂 a plus sem když jdu nakupovat, je jasný, že budu vybírat, a na psa nebudu mít tak napřenou pozornost. Stejně tak nikdy nevezmu psa do potravin. V restauraci přijdu, psi si polehají a tím to končí, v obchodě chodím se psy sem a tam, pes se mnou  mezi regálama a jídlem? No to ne-e.

To je xindl. Nešlo by mu zavařit aspoň fakbůkově? Aby všichni věděli? Já tam nejsem, tak nemůžu operovat.

Už to vobjevili, už to vobjevili, mám to v tom srdíčku - mám dvě a zatímco na kupovaných nejsou, tak na těch mých jo! No tak halt ty kupovaný nejdřív vynosím dolů na louky a do lesa a pak už budu mít jen vlastní. To je supr, jen jsem zapomněla na tu žůžovou, resp. ono by se to muselo dát rovnou do toho loje, v tý směsi zrníček už by to nešlo rozmíchat, tak jsem se na to co? Ano. Vykašlala 😀

honzapm:

Když chceš doplnit krmítko, ale klouže to… 🙂
(ten džentlmen v baráku “Jsem ti to říkal” pak asi dostal tou lopatou)
https://www.facebook.com/reel/1159149259405781

🤣 jak odevzdaně odjíždí v dál 🤣 pomoooct ., a ten pes, jak čučí, cože se to děje 🤣

já myslím, že to je o zvyku, jak si kdo toho psa naučí. Hele ohaři jdou s Brtnikem a nikdo neočekává žádnou akci, páč jim žádnou nedává, tak se jde a jde, jde se jeho tempem a jde se. Se mnou vědí - hlavně teda Rumíček, že nějaká akce je a umí si ji i “vynucovat” - stejně jako Dafi pařezy. Buď mu to vyjde  a nebo řeknu ne, dost a udělám gesto , že jako nic a jde se a on to za chvíli přehodí do módu jsem pes a dělá si svoje, protože si ho nikdo nevšímá. 

60? ty brďo! By mi prdly uši asi 😀 . No a když ho to bavčí, tak co? Já zase našeho prvního ohaře naučila říkat zcela slyšitelně a  srozumitelně RUM, miloval, že tím baví společnost. On byl hodnš mluvnej, není to nadsázka, dalo se s ním hovořit /ona ta žižla mluvná často je, tak huhlomumlaj/ . Rumíček je založením tichošlápek, teď jak blbě slyší začlo ho bavit řvát - by si tu šedesátku taky asi vyřval 😀. Vivááát Vofčáček.