moč u psa jsem chytala do ustřižené vymyté plastové lahve. Hned ráno (kdy napoprvé čůrá déle) jsem ho nechala na vodítku v klidu začít čůrat a pak rychle vsunula lahev do proudu moči. Přelila a hotovo… šlo to dobře. U jezevčíka by to asi nešlo, ale zlaťák je poměrně vysoký pes…
jojo - teď jsme doházeli. Aby to ráno bylo bez práce - učím od sedmi a tudíž moc času na rozcvičku s hrablem nebude. A v noci už snad padat nemá, teď už je to jen sem tam malá vločka…
u nás je krásná zimní pohádka - a padá a padá. A já jdu házet a házet a házet… Mám to ráda - takže mi to nevadí. A pak nasypat pipinám a vyrazit do školy. Psisko po procházce zalehlo - prý na zahradu házet nepůjde…
Máme, máme, máme. Prý už jsou u nás stabilně. Já ho letos viděla dvakrát. Z toho jednou-to bylo poprvé - nad námi kroužil hrozně moc dlouho, i jsem si doběhla pro dalekohled a dívali jsme se oba, na střídačku. To jsem myslela, že je jen náhoda, že prolítává a pak mi myslivec říkal, že už nějakou dobu hnízdí u nedalekýho rybníka. Od tý doby mám furt hlavu vyvrácenou 😀
já vidět fotku - řeknu automaticky paní krahujcová. Ale velikost z toho poznat není. Pokud byl dojem velkého ptáka, pak asi jestřáb… Mně kdysi učili, že káně a jestřáb jsou si velmi podobní - káně bývá nad polem, jestřáb v lese mezi stromy a nebo u slepic 😉
troška sněhu (a mnohem víc námrazy) na Ještědském hřebeni
Jenom mě teď napadlo - zimu zvládá i bez oblečku?
je ještě relativně mladý (já vím, doga…), je v pohybu, je dobře osvalen (nejen osvalen - potřeboval by něco zhubnout), svítilo sluníčko, nefoukalo a bylo jen asi mínus pět. Až bude opravdu zima nebo by hrozila pomalá výprava s nějakým kratičkým čekáním (třeba pod rozhlednou), tak kabát bude mít.
v neděli jsme vzali švagrovou se švárou do Jizerek, v týdnu klasicky les za humny a dneska odpoledne troška sněhu (a mnohem víc námrazy) na Ještědském hřebeni
venku je zima zimovatá. Sněhu maličko, ale mrzne dost. Mám dneska dovolenou a tak jsme si užili honičku v přemrzlém bukovém listí… moc hezká psina to byla…
já mám tento týden flákací - v pondělí svátek, dneska náhradní volno za sobotu a v pátek dovolenou (před další pracovní sobotou). Takže jsme si užili dopolední dlouhou procházku v lese za humny - mrzlo, listí šustilo, místy se držel sněhový poprašek, nikde nikdo, sluníčko občas vysvitlo… krásně bylo.
Na Viničné jste byli ? Nebo už jsou tabulky i jinde ? (Chodíme podobnými cestami 🙂)
tyhle pohledy znám moc dobře - od elektrárny na přehradu chodíme často. Cedule jsou nejen na Viničné - tyto mločí značky jsou mezi Bártlovkou a Kočičími kameny. A nově by byly nutné i u “naší” běžné venčící trasy směrem k rozcestí pod Javorovým vrchem - letos tam poprvé bylo rozježděných snad dvacet mloků. Letos byla mločí invaze a bylo to holt vidět i na silničce
tak v pondělí mlok. Dnes v mlžných větrných Jizerkách minislepýš uprostřed asfaltové lesní cesty. Opatrně jsem ztuhlouše sebrala - (v teplé dlani rychle ožil) a odnesla ho mimo cestu. Tak snad se nevrátil a žádný z cyklistů ho neulovil… Jinak mě opět bavily mločí zpomalováky - jasně žluté výrazné “reklamní” cedule - mlok se značkou pro omezení rychlosti na desítku a různými hesly typu “pro svoji fyzičku, nepřejeď mi babičku”, “nejezdi jak cvok, může tu být mlok”
jasně že podnětné prostředí u psích mimin se může projevit v jejich “chytrosti” - ale to nesouvisí s IQ chovatele. I profesor může na odchov kašlat a člověk jednodušší může mít dokonale vedený chov a štěňata maximálně rozvíjet.