Příspěvky uživatele

kometa:

proto mám holoprtky.

Mám dotaz na ohařího člověka. V inzerci někdo nabízí čistokrevná štěňata vietnamského ohaře. Takové plemeno opravdu existuje?

to spíš bude automatická oprava z výmaráka… lidi po sobě nečtou

kometa:

Druhá fotka - Predátor, sedmá fotka - opět Pes baskervilský - tohle potkat v reálu, tak prchám, přeskakuji metrové potoky a šplhám na nejbližší strom.🙂

 😜 vždyť je to jedno z nejklidnějších a nejelegantnějších psích plemen. Přeci Apollon mezi psy (to se fakt píše ve standardu) 😄 A navíc  pohyb je zdravý a jestli by vás to motivovalo k výrazné aktivitě (běh, skok, šplh), je to jistě pozitivum.

Ale vážně - jakmile máme někoho potkat, jde na vodítko (nebo alespoň ho přidržím za obojek). Takže setkání v trysku a skoku s náhodnými kolemjdoucími nebývají na pořadu dne.

Orionka:

Já jsem se dnes venčila na Mniších loukách. Moc hezké územi, v podstatě v České Lípě. Cíleně za jeřábi - neviděla jsem ani pírko. Ale jsou tam neochočení koně ( netvrdí, že divocí) a ti byli úžasňáci.

tak ona většina jeřábů odlétá. I když v posledních letech jde potkat jeřáby (my na ně měli kliku u Kunratic) i v zimě. Koně na spásání snad mají i u Jablonného na upravovaných mokřadech.

Orionka:

Jak psáno výše “ říká se, že to taková umírněnější borderka” a to může být právě ten velký průšvih. Píšu v souvislosti se psy ve Francii.

Speciálně pro Xerxovi: Asi jste mohla znát pana, co chodil s přerostlým dobráckým boxerem Fabian se jmenoval - pes. Když Fabian odešel, pán si pořídil staforda, protože “už jsme přece jen starší a ten boxer je moc velký”. Pamatuju jaké s ním pak měl trápení. Nevím, jestli se mu povedlo ho vychovat, odstěhovala jsem se.

amstaf taky trošku přerostl - a pán ho nakonec perfektně zvládnul. Když skončily psovi bláznivé mladé roky, stal se z něj vyrovnaný sebevědomý pes - chodil na volno, psů si nevšímal, na pánovi mohl oči nechat. Dožil se vysokého věku. Pak si pán pořídil malé plemeno - drsnosrstého krásného rasla. A i když dělal co mohl, z vodítka nakonec pes nemůže. Je opravdu agresivní na psy a i když už je ve značně pokročilém věku (byl o něco starší než Night - za mlada si ještě spolu báječně hráli, pak už to nešlo), tak vyjíždí stále. Takže ta malá velikost taky nemusí být na “stará kolena” výhra

Skeeve:

Jestli to jsou hory, bude to spíš loňské mládě, vývoj jim trvá déle, případně mohou zůstat úplně v neotenii - mloka myslím ( a vůbec ‘ nezávidím’ pozorování 😉) 

hory - spíš podhůří - údolí Černé Nisy u Kateřinek - tohle bylo na cestě v necelých 600 metrech nad mořem. Máme tam místa, že pokud je mokro a relativně teplo, potkáme mloky téměř vždy. A když je mločí počasí, potkáme ne jednoho - ale i deset za procházku. I tento prťavec “měl doprovod” - o kus dál byl standardně velký mlok. Stráně s žulovými balvany a bučinami a potokem v dosahu mají rádi.

a teď ty nepsí - podzim pokročil, bylo víc mlžných rán a mokřejších procházek. Ale i sluníčko se občas ukázalo. A ten salamandřík byl miminko - jeden z nejmenších, které jsme kdy viděli (u nás za humny je mloků relativně hodně, bývají to častá setkání)

tak tedy od pondělní přehrady na Černé Nise, přes procházky v lese za humny až po dnešní Údolí myšího řevu pod Klíčem. Nejprve Yodislav:

efe:

My se dnes s Baruškou toulaly v Yodíkově rajónu ❤️

my dneska byli v Lužkách, neb jsme si říkali, že o prázdninách budou v Jizerkách lidi. Tak jsou na plánu zítra…  Lužky nezklamaly - nikde nikdo - až na konci jsme potkali postupně desítky běžců v neschůdném terénu - evidentně nějaká “firemní akcička” a orienťák se trošku vymknul. No - my si taky mysleli, že ta zkratka k rybníku bude schůdnější - ale to už jsem stejně měla botky několikrát v bahně utopené… takže o nic nešlo.

Když jsem plánovala dnešní trasu, zaujalo mě Údolí myšího řevu… a k tomu jsme přidali Kraví loužek, Bouček,  Popelovou horu, rybníček Lapáček, osadu Řachvaj… prostě samá hezká jména - asi 14 kiláčků mezi Velkým a Malým Bukem a KLíčem.

Baruška byla na Paličníku - a ta voda je Hájený potok?? 

viděla jsem ondá o dovolené (Francie) během pár dní dva australáky ošklivě vyjet po náhodných kolemjdoucích. Byli to různí psi (také turističtí, tj. nehlídali svůj pozemek) na různých místech - a ti kolemjdoucí lidé nedělali nic, co by bylo výjimečné. Překvapilo mě to hodně, neboť jednou psa na vodítku strhli tak tak a ten druhý se dokonce staršímu pánovi pověsil na kabát… Bylo to tam hodně populární plemeno, potkali jsme jich více - ale přesto mě to nepříjemně zarazilo

ty články jsou reklamou na potravinové doplňky, které pan veterinář vyrábí. Takže určitě problémy se zdravím psi mají, ale neviděla bych to tak tragicky

něco pro zasmání… Každé ráno po návratu z první procházky vezmu hrst piškotů (tak osm) a schovám je v obýváku. Položím mezi chapadla šustící chobotnice, na područku křesla, na míč, na stoličku, pod polštářek… a vypustím Yodislava hledat. A on poctivě obhlídne místa, kde piškoty bývají. Pokud leží piškot na místě novém, mine. Nos nepoužívá. A když je vrácen a naveden…tak hlasitě funí a fakt čenichá, nadře se u toho jak u tuny přeházeného kamení…

Ratanové křesílko má prošitý podsedák do čtyř důlků (se čtyřmi knoflíky). Dávám piškot často na místo jednoho knoflíku. Umí je najít. Ondá jsem piškot položila ne na knoflík, ale doprostřed sedáku - nenašel ho… Chápete to??

Stejně marný je v terénu - řídí se zrakem, nos má trvalé prázdniny. Když to porovnám s Nightem… je to neskutečný rozdíl. 

efe:

Otázka pro všechny: co vám spolehlivě unaví psa psychicky? Je to čmuchání, výcvik, hlavolamy….?

rodinné návštěvy 😄  U všeho musí být (a někdo je na zahradě a někdo v kuchyni a jiný hraje pinec…), přitom se musí ovládat (neskákat, nechytat lidi za ruce), všude jsou pochutiny (a děti jsou schopni odložit kus nakousané buchty i na místa neobvyklá), všude je binec, který nesmí nosit (hračky, sluchátka, cizí boty)… a když všichni vypadnou… je pes zcela a úplně mrtev

a pak ještě pobyt v civilizaci. Náš lesní pes po procházce centrem města je taky unavenější - a to se přitom tváří, že mu ruch nevadí. Ale unaví ho to výrazně víc, než lítání terénem

vidím dva hlavní průšvihy: 

1 - že někdo sype soukromé zprávy těm, kteří o ně nestojí. A předpokládám, že i když diskutovat nechtějí a ozvou se - tak to nepřestává. Pamatuji to i ze starého dobrého Zvířetníku - odkud některé osobnosti zmizeli, neboť neustáli nechtěný zájem o “kamarádství a stálé povídání si” … prostě to nešlo. Jsou to vysávači energie a těžko se s nimi bojuje…

2 - že někdo píše pod cizím jménem (tedy nepřihlášeným) za zády pravého autora. Tady by pomohlo to přihlašování se, ale sama vím, že pokud bych chtěla reagovat z počítače manžela nebo z tabletu… tak se přihlašovat nebudu a taky budu jako nepřihlášená Xerxová… Je to drzost veliká a možná by stálo za to, hlídat alespoň IP adresy, odkud kopie odešly…

teď jsme potkali cestou z lesa hnědou královačku. Na krátko střiženou, nesmírně poslušnou, Yodislava se ale tak trochu bála (těžký osud XXXL plemen). A tak ten mohl jen stát poblíž a vrtichvostit… Paničku měla na vozíku, chvilku jsme se bavili. Pudlina byla šťastná, veselá, na volno pobíhající  - prý dokonalý rychle se učící a skvěle reagující parťák.

JaPeci:

Některá otravná nekonečná vlákna by už Thielli nebila do očí a nevytvářela balast.

já nemyslím, že jde o to, aby to nebilo do očí. Jde o to, že se třeba chci o něčem něco dozvědět - a vím, že tam budou cenné rady a zkušenosti, které chci číst. Ale mezi tím je také balast. Ten buď můžu přelítnout a nevzrušovat se tím (kdo co komu kde kdy) - ale to neumí každý… a nebo třeba ten balast si nasunu do hlavy a nebudu mít lehko na duši.

Jasně že občas v diskuzi ujedeme - asi skoro všichni. Někdy mi ten odklon od tématu vadí hodně, někdy málo a někdy je to veselé odklonění… a návrat k podstatě člověku vůbec nechybí. Je to zcela subjektivní, je to o náladě mojí, o náladě v té diskuzi… o času který zrovna mám či nemám… Co vadí jednomu, nemusí vadit druhému. To co jeden přeběhne očima a je mu obsah ukraden, druhého může zasáhnout. A naopak. 

A pak někdy někdo volá “chyťte zloděje” a před pár dny byla situace opačná a byl on také “zloděj tématu”. Vždy to bude i o sympatiích (co projde jednomu, nemusí druhému), o celkové náladě a atmosféře.

Asi se tomu úplně zabránit nedá - můžeme se trošku víc snažit a upozorňovat se na nutnost přesunout diskuzi do správných kolejí… Chvíli to bude fungovat a pak se zase i věci podstatné naředí. Protože i určitá drbárna je to, co drží tuhle bandu pohromadě.

Některá témata nemám aktivní (nejen politiku), některá přelétám rychlostí blesku… někdy vrtím hlavou, co můžou inteligentní lidi vypustit z úst… ale v zásadě je to tady poměrně kulturní prostředí. Snad nám to vydrží. A pokud někdo opravdu vědomě škodí, určitě to jde vyřešit přes adminy.

dík - to nemáme daleko… a jsou to naše běžné trasy, když v horách vládne sníh (a hlavně běžkaři - psi nesmí nikam, kde je magistrála a ta je všude…)

efe:

Počkej, jak třetího roku??? Vždyť tu nedávno bylo štěkanátko malinké na statku…😲

za pět týdnů mu budou tři roky… Jeho ségra už je mamina…

my dneska vyrazili okouknout přehradu na Černé Nise (jedeme jen 10 minut autem a tak je to pro nás relativně běžná venčící trasa) a pak obejdeme okruh tak dvě a kus hodiny  - sice jen 10 kiláčků, ale s převýšením 300 metrů. Nikde nikdo, pes byl skoro celou cestu na volno a vydržel dělat vzorňáka nejvzorňákovatějšího. A když jsme výjimečně potkali houbaře (stále rostou, my už nesbíráme), stál na fleku na tichý pokyn. Zdá se, že opravdu kolem třetího roku začíná maličko rozum brát (tak a teď jsem to zakřikla)

sutrik:

Taky jsem přemýšlela o téhle variantě. První injekci měla do pravého stehna. A třeba zánět mízní uzliny… Snad ne nic horšího. Ale že bych byla až takový slepoň a všimla si toho až v neděli. Jako, ono je u mě možný všechno.  

Bonnie v neděli spadla na pravý bok na štěrkové lesňačce, to nahrává hematomu. Měla pláštěnku, tak se neodřela. Piraňa ji předbíhala a drcla do ní.  Viděla to jen veterinární sestra, která ji při kastraci uspávala, je od nás ze stáje. Taky si myslí, že je to hematom. Já vždycky v duchu maluju i nejhorší scénáře. Ale na veterinu se mi nechce, pohmat by k diagnostice nestačil a Bonnie není nadšená, když na ni sahá někdo cizí.  Chci počkat, jak se to bude vyvíjet. 

mě jednou boule na boku vyděsila u Nighta. A opravdu to byla boule po ATB a vynořila se velmi rychle až po měsíci - a prý je to u jistých látek typické. Jak rychle vylezla, tak se zmenšovala pomaleji, ale viditelně se to lepšilo

impact:

Děkuji. Zatím je to mizérie. 😔

Jsem měla plány na prodloužený víkend: na dnešek velkou prochajdu, zítra komplet pouklízet dvůr a nachystat na to, abych příští týden koupila dřevo na zimu. A na pondělí někam na kopečky. 🤩

A tak prd akorát. 😏

Tak aspoň ty boty, no. 😂

já četla a na pondělí někam na kapačky… Tak přeji, ať se záda odblokují i bez kapaček…  Zdá se, že je poslední zbytek hezkého podzimu, než ho první sníh pokazí (jestli jim předpověď vyjde) a byla by škoda ho proležet.