Dnešní mix pamlsků pro štěně u příležitosti očkování. Tedy spíš součást krmné dávky, ale účel splněn, při vyžírání lahůdek z dlaně si nějakýho pigára a předtím prohlídky ani nevšimnul. Vařená mrkev, bramboro, vajíčko, Brit salám, namrmlaný sušený plíce do toho, byl ohromen.
No pěkně děkuju. 😀 Uvidíme, za měsíc další kombi očko, tak zvážíme. Jinak mě už nebaví xy lidem vysvětlovat, že to je opravdu vořech, že to není plemeno. Tak jsem začala říkat, že je to uruguayský cimarron, je mu trošku podobný. Lidé jen ááchnou a jsou spokojení. 🙂
Poslušně hlásím, že pruhatý exemplář za 4 týdny přibral téměř 5 kg, dnešní váha na cca 3 měsícíh věku je necelých 13 kg, přitom je to štíhlouš. Ničím nepráškuju, denně skelet v krmné dávce dělá zatím dobrou službu - nožky byly na veterině dneska shledány takto: “Na jeho věk, váhu a výšku to nevypadá špatně, buďte ale ve střehu.” Kouše jako sviňa, paličatý to je jako blázen, soustředit se to dovede na pár vteřin. Fotky nemám. S rotvicí tvoří slušnej gang, je jim spolu báááječně.
Konec hlášení. 🙂
Verun, já erdelíky měla a i chovala. Neměly (feny) mě na salámku, přivolání super, pokud nešlo o zvěř v otevřeném poli. Situace, kterou popisujete, jste udělala s 2 až 3měsíčním štěnětem?
Tenhle tvor je jinej, kompilát xy povah různých plemen, pro mě opravdu překvapení a nechci psát výzva. Spíš jsem zvědavá, jak si sedneme časem, zítra to budou tři týdny, co tu je. Zatím mi přišlo, že pro něj bylo přirozenější komunikovat s fenou, chápal ji na první dobrou, když ho po dvou dnech nechtěla sežrat.
Teď se učí chápat lidi, povely, intonaci, pochvaly, je toho hodně na jedno pruhatý tělíčko. Ale já jsem divná, nepíšu zde stížnosti. Pejsek kouše stále, loužičky dělá venku (když má plnej měchýřek, mňouká, nekecám! a když se mu chce kadit, je zlej ve výrazu hlasu při hře, asi jak ho to tlačí 🙂 ) no a já si tu jen sepisuju tak nějak zážitky.
Trickivoo
Jop, už jsem si na vás s Malinou párkrát vzpomněla, na vaše začátky. Příjem se někdy těžko získává, když je jeden z přijímačů na VKV a jinej má jiný frekvence, naprosto chápu. 🙂
Jak vypadá co? 🙃Jsem dorasovaná, předevčírem jsem si sloupla strup z nosu, zásah jehličkovým špičákem při vynášení štěněte na čůrání. Ruce nekomentuju. Záda moje, chtěla bych Librelu si šlehnout. Vořech je démon, absolutně miloušký tvorešek se žížalkuje v noci pod/nad peřinou, jak to procitne a uvede se v činnost, jede jak tank. Pejsvídek nevypadá, že by měl pohybové problémy. Možná má přední nožky trošku křivé, vichřice hlas podoba, ale nepajdá to, zdatně to již požírá skelety a (ťukám!), nedusí se to při žrádle hltáním, i když to neznal.
Co mě překvapuje, je jeho povaha, to je fakt mix “vysněnej”. Total nezávislák, ale jako totál. Co v něm je za plemena můžu jen odhadovat, cíťa a tvrďák, zároveň blázen štěně (který musím opravdu notně korigovat). Když někde jdeme na vycházku, hra na schovku nehrozí, má mě daleko u zadnice, protože tohle si musím osondit, prozkoumat, prdím na tě. Ve městě je jak urvanej ze řetězu, “čaaauuuu lidííí”, chce se cicmat a asi by odešel s každým. Chvílemi si připadám nepotřebná, dá mi ještě hodně práce se k té pruhaté dušičce dobrat, aby mě začal vnímat, jak já si představuju.
Doma? Takhle sledovaná jsem nebyla ani od rtw, kteří tedy se mnou i na wc chodili. On je extrém. Ale pro fenu rtw to je splněný sen, ta celá pookřála, nechá se od něj rasit, zároveň mu dobře určuje hranice, je radost se na ně dívat, jak se rubají.
Věřím, že tenhle popis pruhatýho vořecha řadu lidí potěší, aspoň vy máte doma normální štěně, že, Dájo, Doron, Xerxová atd. 😀
Krom výše zmíněného DIY jsou fajn i uvařené kuřecí žaludky, srdíčka, nakrájet na pidi kousky a nerozmrdlá se to. K tomu ve stejném vývaru uvařená kořenová zelenina (mrkev rulez), v pytlíku si to s pár mírně nacuclými granulemi utvoří báječnou konzistenci, klidně i piškot do toho - neužírám, ale pejskové jsou happy. 🙂
Taky pro smrádě pruhatý mám. A hodně pomohl v prvních dnech, kdy byl prcek excitován z cesty, novýho prostředí atd.
Ono nejde jen o Silvestra, jde o náhodné dělobuchy a práskání už teď. Prosím, mějte pejsky na vodítkách a dostatečně utažených obojcích, ať se neleknou a neprchnou.
Jinak můžu z celého srdce doporučit podání nějakého calming přípravku (jsou i pro kočky). Nejde o chemii, nelze předávkovat. Já mám osvědčený Alavis Calming (od známé vetky byl doporučen i Aptus Relax a Zylkéne), zvíře to neodnaučí strachu ze zvuků nebo vizuálna petard, ale pomůže to překonat stres. Pes je schopen si hrát, vnímat, nažrat se, přes nejhorší salvy se s ním zabavíte doma třeba klikáním a hlavolámáním… Nejsem prodejce či dealer, jen posílám dál svou ověřenou zkušenost. A klidně bych začla s dávkováním už pár dní před nejhorším blázincem, koupíte v mnoha zoo/pet shopech.
Bohužel nemám. Můžu jen držet palce.🍀
Kamarádce pidijozefčice na jaře kutala a ohlodávala klíčící cibulky tulipánů/modřenců/narcisů, měla to tam kámoška hodně nahuštěné. Fenka pak blila první ligu, byla jsem u toho. Otrava se nekonala, jen dieta a zabezpečit záhonky.
Momentálně tak trochu pracuju na úpravě popisů rostlin a jde mi o to, jak moc velký problém může být případná jedovatost rostlin na zahradě pro chovatele zvířat.
Výborný nápad. Více nepomůžu, ono je zejména u psů ideál držet veškerou květenu, zeleninu mimo jejich dosah, jinak má člověk prd. Ale třeba aloe předchozímu štěněti fakt doma chutnala, uškubnout kus a cucat si lodyhu. Mohla byste pro zákazníky sepsat i rostliny vhodné pro domácí mazlíčky. 🙂
Nemusí být potřeba hned obleček. Stačí feně krýt bříško třeba tričkem příslušné velikosti, rukávy na zadní nohy a spodek trička přidělat k obojku, ať to nějak drží. Po dobu hojení, stehy a tak, takové opatření postačí, fena bude venku jen chvilku vyčurat, vykadit a hajdy do tepla srůstat. Případně pruban to do plískanice jistí. Tu chvíli jizva vydrží nedýchat.
Pár měsíců opravdu nehodlám čekat.
Denně má kousek skeletu, touhle dobou před 2 týdny jsem ho přivezla domů. 🙂Řádění s rtw tetičkou před pár dny. Tímto přeji všem štěňátkům a jejich majitelům opravdu veselé Vánoce, první s novým přírůstkem.❄️
Čtení dělá strašně moc. Nebo klidně i audio knihy, předčítání od rodičů. Dětem pak čeština leze do hlavy tak nějak sama. Mám ve svém okolí dvě holčiny na druhém stupni ZŠ a je to s nimi dost tězké. Doučuju je něco jiného, ale když osmačka analyticky neodvodí třeba ve větě “Byla jsem u nich.” první pád u zájmena, tiká mi oko. Nevzdychám nad celou generací, jen nad případy, které znám osobně.
Tak u vořecha neznámého původu a věku mi to přijde dost, má těžkou kostru, ale jinak je to štíhloň. Klidně může mít o týden, dva méně, ofiko má v očkováku psáno narození 8. 10. Ale neví se to přesně, fena nerodila v útulku.
Kaníci jsou jinší cvaldové. U rtw je ve 2 měsících při odběru běžná váha kolem 6-7 kg, tenhle pejsáček je kosterně a celkově jinak utvořenej.
Jojo, taky znám psy na přední a zadní náhon, když běží obě osy, je to radost. Nuže, uvidím, nepanikařím, budu krmit dle svého nej přesvědčení. A prozatím nic nepřidávat z přípravků. V lednu má prďola další očkování, před týdnem měl 8 kg, jsem zvědavá, kolik bude mít, předpokládám u něj fakt rychlej růst. Proto jsem se tu optala.
Jop, americký akity jsou takový “hodnější” nebo jak to říct. Akita inu jsou jiný, znala jsem dvě fenky obou plemen a byly hodně odlišný.
Nekulhá, je to šmejdík pohyblivej, s fenou řádí jak černá ruka, doma mají neklouzavé povrchy. Venku se fordí taky solidně, šmejdí si s větrem o závod.
Ale vidím tam, po svých zkušenostech, velkou šanci na kvalitní dysplázku na levý zadní. Což by osvalení podrželo. Přední jsou pro mě velká neznámá. Stejně jako věk prcka, tipuju tak 10-11 týdnů, neví se to přesně.
No já se sem skoro bojím napsat značku granulí, bo zde nejsou moc v oblibě (Brit to není), ale mám je schválené od víc chovatelů velkých psů. Přirozeně krmím fakt řadu let, dekády by se dalo říct, takže základy znám, tam chybu neudělám. Koneckonců ta krasava rtw na předchozí stránce je výsledkem mého krmení.
Takže, Ph, myslíte, že u tohodle exempláře neudělám chybu s granclema + samože skelety, krky. “Práškování” tedy odložím, dám tomu čas. On má náznak prošlapů, ale není to hrůza. Spíš ty přední má zajímavé, přijde mi to jak vybočené lokty.
Verun:Psa lapit (snad dokážete přelstít štěně, musíte si poradit na co vám reaguje, čekej, ukaž co to máš, hele já mám taky---a-t-d- ) pak mu to z tý tlamy vyklepat, odebrat, zdůraznit, že je to fuj! dát na vodítko , popojít v někakém tvaru, třeba u nohy s nějakou motivací (míček, ňamka) a hodně pochválit , pustit a preventivně několikrát přivolat, dokud má pes dobrou zkušenost (je přístupný spolupráci) Doma trénovat odebírat věci vysoké hodnoty(syrové kosti, cenné hračky) ne přetahováním, naučit čekej a přivolání.Neberte psa, že je to “ještě štěně,” právě teď ho musíte vše naučit …
Pardon, ale mám teď štěně, prcka. Kdybych ho zkoušela lapat, něco mu vyklepávat z huby, říkat fuj, tak jsme v pérdeli. Je to svéráz, asi takovej hodně slabej odvar co se akity týká. Ale vodítko, popojít, povelovat, pustit, přivolat = cesta do pekel. Odebírat věci vysoké hodnoty doma? No to vůbec, akorát by si to začal víc hrdlit a chrtit, hlídat a bránit.
Verun, neberte můj text jako útok, prosím, vím, že jsme se vedle na Librelím neshodly. Ale co jste psala, lze aplikovat jen u některých štěňat a i tak mi tam toho hodně nesedí. Ano, máte recht, musíte i odrostlé štěně vše naučit.
Ale přidáváním dobrot do misky. Výměnou hnusu za něco dobrého. Nelapat pejska, ale předvídat a nepustit ho k hnusu. Atd.
Já si nožek všimla už v inzerátu, ale tak si nesednu hned ze všeho na zadel, to nějak zvládnu, neasi, ninjaplaka! 🙂 Ph má s drobečky zkušenosti, bezva, taky bych se ptala na to samé. Štěně mám týden, byl hodně ve stresu, dlouhá cesta, sžívání, do toho očkování. Takže jsem těch pár dní nic neriskovala a je zatím na granclích (kvalitních), aby neměl srajdu. Teď se už rozkoukal, zažívání cajk, takže poslední dva dny dostává i přirozenou stravu, jen jehličkama toho moc zatím neužouželí. Takže mleté/pomlácené kujátko.
Nejsem příznivcem přídavků, méně je mnohdy více, ale u tohodle případu nad tím opravdu dumám. Postupně, ne nějaký hrrr.