Sardullah: Tak předvčírem se mi vybavil tenhle příspěvek…hlavně to “nemluví na něj”…jsem si uvědomila, že jediný, kdy jsem na psy promluvila bylo, když se nejdřív Máťovi dostalo vodítko pod přední packu, no tak mu ho jdu “vyháknout” ..narovnám se, popojdu tři kroky a Gina ho má taky pod přední tlapkou…takže to jsem promluvila “to si ze mě děláte prdel”…a pak teda povel “hop” když jsem je nakládala do auta….jinak vlastně chodím ani snad na nic nemyslím, čistím si hlavu…jen automaticky monitoruju případné cizí psy…to potom poveluju, když je to nutný…
Tak jsem se chytla za nos a včera jsem se teda snažila na psy mluvit a jim to teda bylo úplně jedno, protože panička furt něco mele, no tak si povídá i při procházce a mě to teda taky nebavilo, tak asi zas budeme chodit mlčky.
Nicméně na mojí obranu bych chtěla říct, že moji psi dostali řádnou výchovu, bylo s nimi komunikováno a ví, co se po nich chce, když se po nich něco chce…a pokud nevědí, co se po nich chce, tak je jediný viník a to jsem já, že jsem to psa nenaučila, nevysvětlila…nezvládla…
Takže, když na své pesy mluvím, jsem divná já a moje pesy nedostaly řádnou výchovu?
Mým pesám tedy není jedno, co říkám. Naopak, když na ně mluvím, je potřeba vnímat. Chodí všechny na volno, proto potřebují nějak korigovat. Teď už teda 14tiletá skoro hluchá slepota se stále dobrým čichem chodí na vodítku a i s tou, i když už je skoro hluchá, se mluví, netahá se jenom vodítkem za obojek. Dokud slyšela, chodila také na volno a díky celoživotní komunikaci, to na ní nikdo nepoznal (je slepá asi 3 roky). Takže u nás je potřeba na své pesy mluvit. A proto nechápu ty, kteří mají své psy na flexině a nechají je lítat “jak utržené křídlo”, jak o svém psovi říká sousedka, ze strany na stranu, bez slovní komunikace. Nebo se nechají táhnout třeba louží, omotají se kolem stromu a maximálně si vzdychnou, že je pes strašný nebo blbý, že se neumí sám odmotat. Nechají se přitáhnout k nějakému odhozenému jídlu a koukají na to, jak se pes krmí a lamentují, že jsou lidi prasata. Tohle díky mluvení na své pesy řešit vůbec nemusím. Ale uznávám, asi jsem divná a jsem z Prahy. 100x jsem v okolí slyšela za těch cca 24 let, že moje pesy jsou chudinky, které musí poslouchat, ale na druhou stranu mám kliku, že si vždy pořídíme štěně, které se narodilo vychované, může chodit na volno a poslouchá.