No a kdyby si zlomil nohu, může je ještě žalovat 😂

Já mám taky hlídače, leží před dveřma a když chci domů, nebo kdokoliv domu, ani se nehne, člověk ho musí pomalu sunout a to váží zatím jen 15kg

Hlídací pes k dětem, to záleží asi na dost faktorech, stáří a vychovanost dětí, zdatnost rodičů ve výchově psa. Když jsem byla malá, měl táta Erdelteriera, ke mě byl zlatý, úžasný, něžný, ale k jiným dětem byl dost rezervovaný,táta s ním dost makal, jezdil po zkouškách běhal po lese, …, u nás holčina chodí s Ruským černým teriérem, má ho pěkně zvládnutýhi, to určitě taky nebylo zadarmo, Berňáky vídám dost v rodinách s dětma . Známý má dobrmany a děti a super, ale zase je má perfektně vychovaný, jiný takový neznám . Prostě je to hodně o lidech.

 Taky jak si představujeme to hlídání? Že bude štěkat a pouštět hrůzu za plotem? Nebo že vetřelce sejme? Hodně možných vetřelců odradí už jen stékající pes za plotem. 

Sousedka na chalupě měla šíleného jezevčíka, k nim na zahradu se bál skoro každý, stékal a kousal na potkání, musela ho zavírat, když k nim někdo šel.

Já stříhám jen před výstavou, teda já ne, chodím na veterinu, tam jsou kočky vzorný 

Já mám teda i extrémně žravé děti, tedy hlavně dvojčata  a jsem za to ráda, i když někdy je to síla, oběd, svačina, pak třeba návštěva a tam dělají, jak kdyby týden neměly jídlo, holka ještě k tomu všemu krade granule kočkám, jedla by jim i maso, ale to dávám vysoko daleko, jednou jsem ji načapala, jak okusuje prasečí sušenou nohu.Kluk je umírněnější, ten si takový mňamky neužívá, ale ji porce jak dospělý.

To já zjišťuji taky, že jsem posera,jde to úměrně s věkem s počtem dětí. Dřív mi nevadilo jít po tmě lesem, sama. Teď se bojím po tmě i ve městě. Bojím se až bude zima, brzy tma. Co já budu dělat? Všude tady na mě svítí oči, od rybníka něco vrčí, šusti křoví a do toho bubáci (jo, bojím se bubáka)

Když jdu s někým, jsem v klidu, když teď chodím se štěnětem, přemýšlím jen o tom, jak ho ochráním. U nás je tma jak v pytli, všude kolem divočina . Doufám, že se to zlepší jak pes poroste.

Starší holce rozcupovala koťata domácí úkol, který nebyl do sešitu, zjištěno ráno, nebyl čas na nápravu, nejsem si jistá, jestli tomu učitelka věřila 

Uf, až mě z toho mrazí, asi bych se tomu lesů vyhla. Dnes krásná procházka, mám nový poradny boty, tak dobrý, jen díky mikče s kapucí mi bylo vedro.

Jen mám takový dotaz. Dnes jsem měla strach, že mě ten pes snad sežere. Že je žravý, to je, ale dneska byl hladový, nenaažraný, úplně zběsilý. Teď teda v klidu spinká před posledním venčením.

My měli před lety kočku bylo dáma, Žofie. Mamka se tehdy rozhodla, že kočka půjde na kastraci a víte co? Kočka nemluvila jenom s mamkou, na veterine jsme byli s ní všichni, ale mamka tehdy rozhodla a asi to kočka věděla, tak s ní nemluvila. Se mnou a s tatkou byla úplně v pohodě. Je to asi 30 let, ale občas na to vzpomínáme. Přitom mamka byla její nejoblíbenější člověk.

Já nejsem odborník, ale myslím, že chození na městě na vodítku mu stačit nebude.

Jinak si myslím, že do bytu je vhodných většina plamen, pokud se jim člověk věnuje a mají dostatečné vyžití. 

Nebo si to třeba Anonym vymyslel 

Tak nějak z obojího, co psala kometa, prostě psi s velkou, širokou hubou, Cane Corso, Mastifové, Brazilská fila, Pitbull, …. Mám pro ně slabost už od mala, když jsem si stále prohlížela psi atlas. Navíc soused na chalupě měl Pitbulla, jmenoval se Ben, Beneček. Byl pro něj v Praze a stavovské se s ním u nás, já ho viděla skoro jako první, takové malé mini štěňátko, viděla jsme ho vyrůstat. Nevím, jestli si mě pamatoval, že byl u nás na první návštěvě, ale měla jsem pocit, že až do smrti měl pro mě slabost.Byl to úžasný pes 

Taky se mi strašně líbí silné motorky, ale domu nikdy

Konečně se dalo být pořádně venku, fotky nemám, ale bylo to fajn.

Marbulin měl Zoo rád, byl tam několikrát a vždy nadšený. Dostala jsem tehdy před lety přemoci a chodila jsem s dcerou a psem, nejlepší to bylo v zimě, nikde ani noha, zvířat teda taky moc ne, ale krásný den

Je to smutný, já měla starocha, když jsem měla první dceru, ale většinu procházel jsem absolvovala v lese.

Mě se strašně líbí ČSV, pastevci,velkohubky a asiati, ale vim, že na ne nemám 

Držte se, teď už si někde tam litá s ostatníma 

Já jsem znala jeden pár, moc se jim líbil Výmarský ohař,tak ho měli. Pes byl nezvladatelný a hlavně  nevybitý, ale byl to pěkný doplněk. Pak se jim narodilo dítě a pes musel o dům dál, bylo mi ho líto 

By mě moc zajímalo, co to bylo za výstavu, objela jsem jich celkem dost a toto jsem tam neviděla 

Jo, někdy ty výstavy vše jen zhoršují. Na kočkách mi občas připadá, že se vyhrává podle tohoto či je to zvíře, a je jedno, jak vypadá, ale nebude tak hrozný jako u psů.

Třeba jsem si všimla, že u nás na výstavách vyhrávají AUO hlavně než ocasu, např. myslím v Německu? A asi i jinde s kupírovaným ocasem na žádnou akci nemůže, taky jsem si všimla, že se jim pomalu ale jistě zkracují nohy a to se mi fakt nelíbí,jsem ráda že jsem sáhla po dlouhonohých rodičích, to co psala Inspektora o dobrmanech si taky pamatuju, je to škoda, ku.vi se co se dá a do toho množky to flakaj hlava nehlava, což dělají bohužel i některé chovky.

Já občas sypu Roboran H, taky si pamatuju z Lassie se vrací  lněné semínko, tak jsem koupila lněný olej, ale zatím nezkoušela. Kvalitní strava dělá hodně, viz Lesnizinka, já jim k tomu ještě dávám kvalitní granule, srst mají všichni pěknou. Taky dost dělá genetika 

Pracaky má Diandra, jinak hodně CHS, myslím dobrých CHS nezadává štěňata dle barvy,ale snaží se vybírat štěně podle povahy k danému člověku. Dám příklad, lidem, kteří chtějí se psem fakt makat, nedají to nejklidnější štěně a naopak. Já bych řekla, že u AUO ty kleště mezi pracákem a vystavakem nejsou tak velké jako u BOC, já mám, dalo by se říct z výstav i linie, ale.otec psa je pes záchranář, je úžasný. 

Je, ten ale vyrostl, je strašný jak to rychlé letí a jak to chlupáčů rychle rostou. 

Před chvílí mi odjelo jedno kotě, zrovna to, jak je na fotce, tak jsme to trochu ořvala. Messi byl s mužem a dětma venku, teď si lží  před vchodem do domu, máme tam přístřešek a chládek, ani nechce domů,  je tam rád, je tam chládek a má tam klid. 

Ano, máte pravdu. No, teď to nějak zvládneme a až budeme vydělávat oba, nějak se to vylepší. Teď už víme, že není nerozbitný.