Já vím, ale problém je čas, ten nemám, právě si myslím, že víc rozmazlování by si zasloužili. Ale zas nechci, aby je někdo honil jak nadmutý kozy. Taky jsou zvyklí na velikou volnost a stálý přísun potravy a vody. Jen toho lidského kontaktu mají fakt málo. Zdá se mi, že tím strádají a to mě štve.
Udělám průzkum v rodině a taky musím objednat, budou Vánoce a tak 😁
Taky mám velké dilema, mám 2 koně, kobylu a valacha, střední věk 16 a 13, bez zdravotních problémů, bez omezení jezditelní. A teď problém už 3 roky se jenom kopou do zadku, obrazně samozřejmě. Prostě jen žijí, můžou kdykoliv domů, kdykoliv se pást, mají adlibitum seno, a není na ně čas. Takže už rok řeším, jestli si je nechat a nechat je dál takto žít nebo prodat, případně i darovat, nejde o peníze, ale mám za ně zodpovědnost, nechci, aby dopadli zle. Najít někoho spolehlivého není jednoduché. Ale na druhou stranu se mi zdá, že nečinnost jim taky úplně nesvědčí. Celé dny jen žerou, nebo lehnout a chrní. Jo křivdím jim, dvakrát denně lehce zaklušou nebo zacválají a čistí si navzájem kožichy. Kobyla je arabka, snadno krmitelná, ale valach A1/1, ikdyž má příkrmy, jak nic nedělá, je prostě hubený. Dokud pracoval, vypadal pěkně, ale ta nečinnost je na dvě věci. Krmení, veterinární péče…. není problém, ale můžou být koně spokojení, ikdyž nic nedělají? Zdá se mi, že trochu práce by totiž uvítali. Je to zbytečná starost nebo mám začít hledat?
A bylo i kakao🙈
Krása, ale skromný dotaz, opadají?🤣🤣🤣
To úplně vidím před očima 😍, i teď, můj devadesatiletý táta, když mu oloupu třeba pomeranč, tak ho rozloupne a volá, na tady máš půlku.
Krásný téma, asi taky začnu hledat v archivu, všichni jste úplně super.
Měla jsem, díky mozkové příhodě slepého koně, kamarád že stáda mu automaticky začal dělat “slepeckého psa ”, když byl slepý v nouzi, zavolal a kámoš přišel a čumákem ho nanavigoval potřebným směrem. Ale zas, oslepl dospělý, ustálené stádo, znamé prostředí….., prostě úplně jiná situace. Já jen, že zvířata umí překvapit.
Není zač se omlouvat, velmi výstižné 👍
Prý elegantní barzoj🤣, ale na Yodu nemáme, ten je jednička 👍
Gratulace obrovská, kdyby jste cokoliv potřebovala, tak se ozvěte, rádi pomůžeme vám i smečce.
To je krásný, nejkámošky v akci. Připomíná mi to kluky barzojí jenže v bonsají velikosti👍👍👍
Chodí na volno jak kde, oni jsou hodně na nás navázaní, tak že si nás hlídají a to jim dá cca 50% volnost.
Zdálo se příjemně, málem jsme se upekli. Příště jedem k vodě.
Jeden z našich bráchů barzojíků je vlastně taky autista. Je to zvláštní, stejná genetika, stejná péče a stejně ti dva malí princové jsou jak oheň a voda.
Ale zpět k autistovi. Říkám mu superštěk ( a pak, že chrti neštěkají). Je obrovský, asi největší barzoj , ale povaha ta výše zmiňovaná motýlková. Jít s ním na výstavu jako s bráchou? Ježíš, vždyť by na něj koukali a nedej bože šahali, to nemůžu myslet vážně. Reflexní oblouk? Dlouhý jak duha, ale superštěk, když už něco pochopí je velmi urputný, sedne, postaví ušiska na ovčouna a začne baf, ( a baf od psa s jeho hrudníkem je fakt slyšet půl kilometru). Když není požadovaná reakce pokračuje baf, baf, krásně co 5vteřin jeden baf do splnění požadavků. Ještě, že bydlíme na samotě, reflexní oblouk občas dosepne i třeba o půl čtvrté ráno 🤣. Někdy svým baf už se.. i bráchu, včera ho za to kousl do ocasu. No superštěk se mezi 5 vteřinovými bafy stihl divit a přeměřoval ocas, jestli je celý, my to vzdali po půl hodině a šli všichni ven - miláček se totiž zapomněl vykadit.
Autistovi záchvaty lovení sama sebe - leží a odpočívá, najednou si vzpomene, že něco uloví, kočky nesmí, brácha se nedá, tak loví sebe, vleže. Začne sebou mlátit, hrabat, chňape do sebe i do vzduchu, velký vrčení, kvičení. Že začátku jsem si myslela, že mu něco je🙈. Ale zas baví ho to. Pokračovat by se dalo donekonečna, miluju ho, bráchu samozřejmě taky, ale ti jiní jsou prostě nezapomenutelní.
No my když si ho vezli domů, tak dcera ho měla v přepravce na klíně a on ač malinké králičí mimi, cesta dlouhá, tak se nebál, ale pořád se dobývat ven, tak mu pootevřela, on vylezl na přepravku a celou cestu všechno sledoval. Už mu to zůstalo, doma koukal rád z okna i s kocoury. Proto Koumák 😉
My měli králíčka Koumáka - třičtvrtě kg a tři kocoury od 2kg do 12kg a všichni byli kamarádi, i všichni psi, včetně chrtů respektovali, že Koumák je kámoš a ne žrádlo. Barzojíky jsme museli hlídat a dohlížet jen první půl rok. Koumy toho zneužíval a všem velel, měl velký srdce a uměl ho rozdávat.
Framík potřebuje publikum a potlesk, pak to půjde samo.
Jak ta Barča kouká stylem: no já za nic nemůžu, to se mi tady vyskytlo a představte si, množí se to😍, jsou prostě k sežrání.
Je to vtipný a je to netradiční, fakt pobavilo, za moji maličkost 👍