sutrik:Náročný týden. Přemýšlela jsem, jestli to vůbec psát. Někdo by se mohl časem zeptat, proč borderka zmizela z fotek. Bohužel rakovina. Přikládám poslední pořízenou fotku ze Štědrého dne, to jsme ještě netušily. Další fotky jsou z minulého týdne.
To mě moc mrzí. Hodně síly
No a já venčila po Praze. V sobotu Modřanská rokle s dcerou a tchýni, ony pak jely domů tramvají a my s Malinou šly na nábřeží Vltavy a šly ještě pár km. V Modřanské roklí jsme potkaly hry chtivého švýcarského ovčáka, ale Malina pištěla strachy, přece jen divoké bílé cosi mnohem větší než ona jí děsilo zvlášť po tom úterním útoku. Dneska jsme venčili na Kamíku a tam si krásně poběhala na volno s nějakou šeltií, to byl pejsek pro ní tak akorát, tak byla šťastná.
V úterý jsem se s Malinou nechaly autobusem vyvézt za město a pak domů pěšky. Autobus Malina zvládla skvěle, měla hezký srolovaný ocásek, čímž dala najevo, že je v pohodě. Většinou ho má v hromadné dopravě rozrolovaný. Bylo krásně, na boty jsem k červenému bahnu přidala ještě hnědé. Mohla to být perfektní procházka, kdyby se na nás z vesnice nevyřítili dva větší psi a nechtěli mi pocuchat Malinu. Ta celkem slušně mezi nimi kličkovala a i se zkoušela bránit. Dost pomohlo, že má tolik chlupů. Když jsem pochopila, že žádný majitel nepřijde, aby zjednal nápravu, změnila jsem se v rozzuřenou medvědici a dost hnusně jsem jim nadávala ať táhnou domů a hlavou mi šrotovalo jestli mám honem pustit Malinu z vodítka, aby měla víc šancí, ale tím bych zároveň dala těm psům větší šanci se zakousnout, protože by se musela na vteřinu zastavit, takže jsme vyklízeli pole, já jim hnusným hlubokým hlasem nadávala ať toho nechaj a táhnou domů a pak se teda otočili a vyklidili pole a pořád se teda otáčeli a na každé mé vybídnutí ať táhnou domů, teda pomalu táhli domů. Malina měla různě mokré chlupy, ale žádné zranění neutrpěla. Později jsme potkali opět navolno jiného psa, což jsem byla zvědavá, jak Malina bude reagovat, jestli se nebude bát, ale obkroužila kolem psa půlkruh, prozkoumala, co je zač a mě najednou přišlo, že jí stouplo sebevědomí, přece má mě a nebojí se mě použít. Asi doteď tuhle mou bojovnou stránku neznala a netušila, že bych jí snadno nedala. Měli jsme kliku, že psi nebyli zas tak velký a zas tak odhodlaní zabít. Přemýšlím, čím bych pro příště zvýšila naše šance, paralyzér? Nicméně tuhle krásnou trasu asi vyškrtnu ze seznamu, protože loni tam bylo takhle pět psů a taky moc kamarádsky nevypadali, ale to nakonec majitel zakročil.
I já vyrazila na delší vycházku, dneska bylo moc hezky a jak se stmívá až v pět, tak se dá i něco stihnout. Našla jsem si pěknou trasu cca 10 km a vyrazila. Na mapě to vypadalo tak hezky, v reálu teda taky, jen jeden kousek cesty nebyl cesta, ale zkratka přes pole a na něj dneska hezky svítilo, takže byť mrzlo, tak zrovna tady bylo apartní mazlavé lepivé červené bahno, lepilo se i Malině na packy. Pak tada ještě v závěru cesty jsem zjistila, že máme možnost dle naplánované cesty si to mazlavé behénko dát znova, ale jsem máslo a radši to obešla a cestu si prodloužila skoro o dva kilometry 😄.
Malina košík nemá ráda. Trpělivě si ho nechá nasadit, ale pak nás občas s ním třískne přes lejtka a když vycítí, že nejsem ostražitá, tak si ho zkouší o nás zapřít a sundat.
Jinak u nás dnes bylo skoro deset stupňů, poblblo to nejen ptactvo, ale i Malinu, která utrousila první pořádný trs chlupů z podsady a taky to poblblo pár lidí, kteří myli okna s další jarní práce, jakoby bylo reálné, že zima řekla poslední slovo. My budeme v našich končinách rádi, když nám do tohoto nebude kecat až do konce dubna.
Dvě fotky od potoka, Malina zrovna vyhnala kachny zpět do potoka, páč je to přece vodní ptactvo, tak co se má co vyvalovat na břehu…
A jo, už je to venčení veselejší, jak se začínají prodlužovat dny. Víc jak měsíc jsem se ve všední den ploužila tmou, teď už stíháme aspoň začátek procházky za světla. Všude u nás teď roztál sníh, tak je bláto a venčím hlavně na asfaltu. Malina je celkem vzorná, některé pokyny ani nestačím vyslovit, jen udělám “tak ..” a ona to udělá, něco dělá už sama od sebe. Píši to hlavně proto, že stačí, abych byla nemocná a týden venčí muž a můžu zase začít od znova, Malina mě pak tahá jak tažný pes sáně. Na prověšeném vodítku nechodíme, to po ní ani nechci. Chodí na flexině a jen po ní chci, aby netahala, což chápe a nedělá, u mě. Po týdnu první procházku obě protrpíme a pak pochopí, že manželových sto kilo si může tahat, jak chce, ale ke mně se bude chovat slušně 🤭.
Doron:Doufám.
Doron ve vodě nebyl, on to oběhnul a Gučák za ním vylezl na břeh.Docela mě překvapil, že se nezachoval jako bezmozek.
Gučka byl takový euforický, asi adrenalin, pořádně se najedl masa a šel spát do postele. Ale měl problém s plotýnkou, tak ta ledová koupel asi nebyla ideální.
Jsou to borci, snad z toho Gučka nenastydne, ale zvládli tu krizovku pašácky.
Zrzavci:Nebožáčku, co je ti, že sám nemůžeš bydleti? 😀
No to je skoro soutěž, který z nich kouká ublíženěji 😂
Tak on se nakonec taky dokáže postarat sám, ale nějak jsem čekala, že by ho to mělo napadnout samotného. Nicméně na jedináčka, zvyklý na dokonalý servis od maminky, si vede celkem dobře a je otevřený novým věcem.
No koukám, že je to všude stejný. Když jsem nemocná nebo něco, tak toho mého nejvíc překvapí, že se u nás přestane samo objevovat jídlo a že někdo, a ten někdo je on, musí se psem 😀. Nejvíc mě dostávala věta, když jsem doma marodila a muž přišel domů“co je k jídlu?". Chvíli mi trvalo, než jsem místo vysvětlování, byla schopná odpovědět “to mi řekni ty” 😁. No ale učí se. Už mi volá, jestli má něco koupit.
No a co se mi dost líbí, že se snaží vymýšlet dovolený tak, aby s námi mohla Malina. Malina je jeho první pes, on sám měl jako dítě jen křečka. Celkem obdivuji jeho odhodlání vzít toho psa kamkoliv, kde nezmiňují, že tam ten pes nesmí “když to není zakázaný, tak se to může, když tak nám řeknou, že se to nesmí” a jsem celkem dost překvapená, kam všude ten pes může….
Dnešní venčení bylo krásný. Odvedla jsem dceru na kroužek, už se smrákalo. Vyrazila jsem do zahrádkářské oblasti. Nikde nikdo, krásné červánky. Jen jsem zas musela Malinu odnaučovat tahat, protože o víkendu vodil muž a ten se tahat nechá. Já na té místy ledovce o to nestála.
Tak my dnes venčili v údolí Sázavy, jen výrazně výš než posledně. Šly jsme s přáteli takový vzpomínkový pochod za našeho kamaráda. No to jsme si dali. Napadl opravdu krásný snížek, ale mělo to vadu, že pod ním byla ledovka jak zrcadlo, jakoby jsme šli cca 7 km po zasněženém zamrzlém rybníku. Tak jsme se furt smekali, klouzali, padali a zase zvedali ….celkem komedie 😂. Občas to smeklo i Malině, ale ta má přece jen na vyrovnání víc nožek.
Malinu vytočil teď tchán. Foukal do novin a i když viděl, že jí to rozčiluje, tak to dělal dál..teda jak ta se vytočila, štěkala na něj a ani, když jsem jí řekla obvyklé “Mali, to je dobrý”, tak mě ignorovala a celkem vytočeně na něj štěkala dál…což si tak říkám, že jsem jí takhle štěkat jestě snad ani neslyšela…
Jinak neoblékám, ale chápu, že když je psovi viditelná zima, dá někdo nějakou bundu. Jako oblíkat psa jak panenku a mít x oblečků jen proto, že mi to přijde děsně roztomilý, to mi přijde hodně špatný a jsou tací, co si pletou psa s panenkou. U Maliny jsem viděla, že jí je zima asi jen jednou, to mi zmokla a spalo se pak ve stanu, tak to kosu klepala a to jsem jí přikryla a jednou měla studený packy taky ve stanu a to si šla lehnout mezi mě a muže a to jí stačilo, nepřikrývala jsem jí. Ona má takové docela holé břicho, ale prostě zima jí není. Teď jsme stály ve frontě, tak jsem jí pořád hlídala, jestli jí není zima, ale zvládla to v pohodě. Asi v sobě fakt má toho seveřana, jako štěně si lehla třeba na sníh a nechtěla se hnout. Doma ráda leží na dlažbě. Na tulení si vůbec nepotrpí. U tchýňových v paneláku zas leží nalepená na balkónové dveře, od kterých celkem dost táhne a to už tam nemají přetopíno.
Já si každý den v hlavě promítnu nějakou delší trasu, pak vylezu před dům, smeknu se na chodníku a hned si řeknu, že půlka původního plánu by mi na zabití mohla stačit 🙂. Malina ve finále ani neprotestuje, přijde mi, že se jí taky nechodí dobře.
Tak jak to tady čtu, tak jsetli já taky nemám špatný žlučník. Asi všechny potraviny, které Balu vyjmenovala, že by mohly dělat špatně, tak mi většinou i špatně dělají. Mám teda ještě na seznamu med a třeba para ořechy, z toho je mi taky hrozně zle a taky tvaroh, někdy třeba musli s mlíkem, ale alergie na laktózu a lepek byla vyloučena.
Jako výchozí bod si můžete rovnou zadat bod z mapy, kam máte v plánu dojet autem, pak naplánovat cíl, obvykle si naklikám víc bodů v mapě, když nemám v plánu jít po značce, ale po nějakých cestičkách. Tak to dělám zase já..
Včera mě pobavila Malina. Vzala jsem jí na agility hřiště, po roce, podotýkám. Proběhla mi skoro všechny překážky, až na slalom, kterým jí prováděla dcera, tak to holky dělaly nějak chaoticky. I lávku, u které se mi předtím dělala blbou, že nechápe, co se po ní chce, přeběhla jako starý mazák. Pak si šla pro pamlsek a honem k brance ven “tak sis udělala radost a teď se jdem procházet” 😂, asi abych si nemyslela, že si to pro velký úspěch dáme ještě jednou.
Stelle:V učebnici přírody bylo o chůzi. Cvičení: co mohou lidé na obrázcích dělat, aby více chodili? Mně snad normálně hráblo😳
Obrázek
To jsem už taky viděla takhle někoho venčit. Jen ti psi byli dva a nebyli na vodítku. Občas chlap přibrzdil, aby na ně houkl, občas přidal, aby se psi proběhli…jako civěli jsme obě s Malinou jak puci
Já dnes venčila z Kamíku do Bráníku, vyšla jsem v půl čtvrté. Všude to bouchalo, Malina nereagovala, ale potkala jsem spousta nešťastných páníčků více či méně vyděšených pejsků. Jedna paní mi povídala, že se jí pes ani nevyčůrá a že to bouchá už od rána. No magoři ty lidi s dělbuchama. Však jsem si taky s předešlým psem užili, ten se toho hrozně bál. Malina se bála jen v tramvaji, ale když jsem jí začala drbat za ouškem, krásně se uklidnila a zase zavinila ocásek a už jela tramvají jako starej mazák.
Včera jsme byli v Tróji v botanické na Křišťálové zahradě. Muž vodil Malinu a najednou k nim prý přistoupila žena a prý jestli si může Malinu pohladit, tak můj muž svolil a ta žena začala hladit Malinu se slovy “ty máš krásně hustý kožíšek, Malinko”. Tak se pak divil, že jí oslovila jménem a jestli jí znala nebo jak na to přišla, že je to Malina.. Tak jsem si říkala, jestli jsme nepotkali někoho z místního osazenstva?
