bambule: Mám to úplně stejně. Mám městského psa, kterého pro své potěšení tahám do lesa😄. V ulicích kouká na lidi se zájmem - co ta paní tam pleje v záhoně, proc to dítě ječí, co ten chlap nese do auta…. Říkám jí : Kelišová nečum a pojď!
Jo tak to je přesné, taky jí občas řeknu, Keliško pojď. Zrovna dneska si paní povídala s mladou slečnou a Malina se postavila k nim, jak nějaká pavlačová drbna a ony si tak povídají a najednou koukají, že dole je černý pes, který se zájmem poslouchá, o čem je řeč…no pokud vedly do té doby vážný hovor, tak je to tímhle přešlo 😄.
Mno jak těžký život u nás Malina má, se ukázalo dnes, když moje dítě mělo celý den být u kamarádky a já si sedla vedle své dcery na gauč a povídám “Ty moje princezno, ještě si tě musím pomazlit, než půjdeš pryč” a už z druhé strany do mě šťouchala Malina, že si teda jde pro to pomazlení, jak jsem říkala 😂. Ještěže mám tak hodné dítě a nevadí jí, že s ní mluvím, jako se psem 😄.
Venčení bylo tenhle týden,že jsem místo po lesích s Malinou chodila po městě a ona si to dost úžívala. Každou chvíli zastavovala a otáčela se po mě a byla nadšená. Sice městem chodíme, ale obvykle spíš jen ke škole a domů nebo z města ven do polí. Asi se jí líbilo křižovat všechny ty uličky, mohla pozorovat paní, co zalévala květiny, chlapa na skateboardu, kterého táhl pes a spoustu dalších věcích, které fakt v poli nepotkáte. Pak už mi přišlo, že na každého člověka koukala “a co zajímavého budeš dělat ty”. V jeden okamžik mi ale začala stávkovat a táhnout mě jinam a pak mi došlo, že mířím cestou kolem našeho veterináře, tak jí říkám “my nejdeme k veterinářovi, jdeme jen kolem”, ona se uklidnila a v pohodě uvolněně prošla kolem dveří. Ještěže si to nechala vysvětlit 😂.
Zítra mám v plánu, ale zase nějaký ten les. To zas dělá dobře na duši mně.
Vahine: Ano, Kometo, máte pravdu, že při spinálce bývají lidi při vědomí, jen jako lehce v limbu a nic si pak nepamatují. Já byla fakt tuhá, subjektivně určitě. Měla jsem od příjmu dost vysoký tlak, tak mi dávali k mým práškům ještě nějaký jejich navíc a stejně byl vyšší a v den operace mi dali ještě prášek na uklidnění a pak něco do žíly, co dávají i při kolonoskopii nebo gastroskopii, což důvěrně taky znám. No a spolu s tím práškem dohromady ze mě udělali plyšovýho medvěda. Jak mi to dali do žíly, byla jsem v tu ránu tuhoš. A já jsem ráda 😉
Když jsem byla před lety na operaci boule ve stehnu, tak jsem dostala jen nějaký oblbovák a asi mi umrtvili to místo, kde se mělo operovat a vzbudilo mě, jak řval člověk, co vozil na sál, že jede pro tu slečnu a sestra mu odpovídala, že jsem usnula a nějak z toho měli všichni srandu, že mi umrtvili nohu a já usnula jak dřevo celá 😄. Ona totiž na vedlejší posteli byla paní, která měla zrovna rehabilitační cvičení a jak s ní ta sestra mluvila tím klidným hlasem a počítala každý ten cvik, tak to mě prostě dorazilo.
No a když jsem byla na gynekologické operaci, tak tam jsem je vyděsila, že jsem prý nešla probudit a když mě probudili, tak jen mi něco doktor řekl a já zas pár hodin spala. Prý jak mě vezli chodbou a byla jsem extrémně bledá, tak si jedna paní na příjmu myslela, že jsem jim asi na sále umřela a chtěla z nemocnice utéct. Netušila, že jsem bledá normálně a jasně, po operaci jsem svou extrémní bledost ještě vylepšila na průsvitnost.
Mně se do budky uhnízdily sýkorky uhelníčci. Teď jsem přijeli po 5 dnech domů a budku shodil vítr. Budka leží na zahradě vchodem nahoru, zevnitř se ozývá ptačí švitoření a viděla jsem dovnitř zalétnout dospělého ptáčka a teď teda nevím, mám to nechat, jak to je, nebo dát zas budku někam výš? Brácha říká zpět pověsit,aby se na ně nedostal predátor, já se zas bojím, aby jsme svou snahou pomoct nenadělali víc škody než užitku.
Sardullah: Jo jasně…může být…já jen popsala, jaký pocit mám z takového slovního spojení já. Obzvlášť, když se převážně resp. snad výhradně vyskytuje u pidiplemen…u středního nebo velkýho plemene jsem tohle slovní spojení nezaznamenala…prostě, když se řekne “luxusní mazlík”, tak mě naskočí v mysli obrázek čivavindy apod. vykukující z kabelky od Prady a nebo Dolce Gabbana 😜
Jo taky, jak čtu luxusní mazlíček, tak vidím psa na polštářkách, v kabelce a čůrat na podložku. Prostě pejska, jehož nožka se nikdy nedotkne venku země.
Nicméně pokud luxusní ve smyslu, jako super mazlíček, tak to je naše Malina. Stačí, že vlezu do místnosti, vidím, že ke mně běží a ja vidí, že se skláním, abych jí pohladila, až ke mně do běhne, udělá v tom běhu přemet na záda a po těch zádech dojede ke mně tak, že mi mírně podrazí nohy a pak je připravena na luxusní mazlení 😂.-
Malina má tabletku, Bravecto to myslím není. Doporučila nám to veterinářka s tím, že jí stačí dvě na sezónu. Klepu, ale zatím jsem na Malině našla klíště pouze před pozřením tableky, což je určitě tak víc jak měsíc. Možná jsem viděla, že jí jedno leze po hlavě, ale jinak nevidím ani mrtvé ani živé. I když je možné, že letos je v oblastech, kde se pohybujeme, klíšťat míň. Tchán taky ještě žádné nehlásil a ten mívá touhle dobou už tak dvě.
No minulý víkend se mi podařilo vytáhnout muže jak v sobotu, tak v neděli a to se mnou šel po těžké rýmičce. V sobotu kolečko Nelahozeves, Kralupy, tam totiž vznikla nová stezska, kterou jsme museli prozkoumat. Bylo tak nádherně vidět, vivěli jsme i Sněžku a rozpoznali, že na ní ležel ještě sníh.
V neděli jsme pak šli na Dvořákovu stezku a taky kousek vlakem a i to se dost povedlo. Malina šla část cesty na volno a byla dost vzorná. V jednu chvíli muž si odskočil do lesa a Malina si lehla do trávy, tak jsem přiškočila s mobilem “Ukaž Mali, teď jsi dost roztomilá, musím tě vyfotit” a ona “jo a co když si lehnu takhle na záda, to ještě nemáš…”no neměla jsem 🤭.
Fotka poslední je asi jasná “tak kde je sakra ten vlak” Čekali jsme skoro půl hodiny, na to nejsme zvyklí.
Předminulý víkend jsem vytáhla kámošku, nejdřív teda trochu protestovala, že bude zima, mělo být 5 stupňů. Podle mě lepší taková zima, než vedro. Jen jsme teda zamítly hřebenovku na Suchém vrchu, tam byl sníh a na to jsem náladu neměla. Šestnáctikilometrovou trasu zamítla, že je to moc dlouhé a má ještě práci, tak teda 13 km, jenže jsme sešly z cesty a bylo z toho 18 km a jelikož to bylo u Hoštejna v kopcovitém terénu, tak mě bolely třísla, ještě za dva dny, ale nebyla naštvaná, prý zas někdy půjde 😄.
Aluška: Tak ještě zlomenina stehenní kosti a přestává se mi líbit ta kůže na zádech, začínají se dělat černé fleky a je cítit ☹️. V pátek mu to propláchli a očistili, nohu zafixovali. Hned zítra tam pojedu, mají pohotovost. V pondělí ráno jedem za chirurgem s nožkou.
Tak to je teda polízanice. Chuděra pes, taky držím palce, ať nejsou žádné komplikace.
Sardullah: Wau… ta se nám vyloupla ❤️
Vyloupla se, to je pravda, ale mě pobavilo, jak netrimovaná má takový rošťácký výraz a po trimování se tváří tak móc nešťastně a týraně, chuďátko malé 😄.
»
Odpověď na příspěvek uživatele
Aluška z 19.04.2024, 13:30:27
Teda vy jste dopadli. To je noční můra.. přeji brzké uzdravení. Chudáci pejsani.
Takhle jsme potkali v lese prasnici i s prasátky, když jsem měla dítě v kočárku. Stáli jsme jak solný sloupy a doufali, že si nás nevšimne. Nevím,co bysme dělali
Rezzzy: Já mám doma jen samodomo pletené voditko, ale dělám si zalust tady na to
https://www.4doxskladem.cz/vybava-pro-pejsky/obojky/
Samodomo je fajn, ale do města už není tak reprezentativní, postroj mám taky od nich a jsem spokojená
Tak to je nepříjemný, to asi potřebuju 😄. Duhový nebo lososový 😍.
Zrzavci: tam to množství bude na intenzitě pachu? Jako že dvě bankovky smrděj takhle, balíček tolikatě a když má někdo kufr peněz, bude tam toho pachu nahamtáno mnoho…Ale …. prachy musej smrdět hroznou směsicí. Asi bude základní linií ten pach bankovního papíru? Je ale možné, aby tam po těch letech obíhání vlastně ještě byl? Musí asi být.
Bankovky i kovové mince podle mě mají celkem typický pach,který citím i já a jako dítě jsem ten pach měla ráda. Vůně peněz tedy není metafora 🙂
No zrovna v úterý jsem koukala, jak si Malina vykračuje v oranžovém postroji a na flexině, co byla v akci, takže je modrá, a říkala si, že sakra nikdo nepozná, že mám princeznu a to ještě měla normální červené vodítko, které brácha ztratil a koupil místo toho šedé, tak nejenže nikdo nepozná, že máme holčičku, ale ještě díky tomu, že je černá, tak si lidi myslí, že je to zabijácká potvora, malé pejsky lidi schovávají do kapes a co je Malina dospělá, tak si ji chtělo pohladit jen jedno dítě. Před ní jsem měla béžového psa, který nesnášel děti a to se mě ptal každou chvíli někdo,jestli si ho může pohladit.
sutrik: Díky za pochvalu. Čekala jsem horší čas. Nikdy jsem takovou vzdálenost nešla. Kdysi dávno jsem šla 40 km, bez návyku na chůzi, všude jsem jezdila na kole. Byla jsem týden totálně zlámaná. Mile mě teď překvapilo, že kromě jednoho puchýře jsem v cajku. Že bude Bonnie v pořádku, jsem čekala. Už včera pár hodin po příjezdu domů se honila s piraňou a vypadala úplně normálně.
Limit je 24 hodin. Šli to i pomaleji než já. A běželi to mnohem rychleji. Jsem časově v polovině žen, nejrychlejší ženy to měly za 5 hodin! A trasu přes 92 km uběhla nejrychlejší žena za 12 hodin a fousek. 😲
Foto z poloviny, cca 23. km. Na to malé černé se těžko zaostřuje, s oranžovým postrojem je to téměř nemožné.
Docela mě zajímá jaký byl terén, asfalt, kopce?
Mě to poslední dobou láka, ale nejspíš by mě to zabilo 😄. Jednou jsem šla netrénovaná 30 km a nemohla jsem pak na záda. V poslední době jsem šla 17km naročným terénem, tedy půl trasy a poslední dva km jsem si říkala, že mě to už neba. No a teď jsem byla nemocná a pak dcera ,tak jsem moc nechodila a pak jsem šla asi 9 km a měla totálně vše namožené. Trasa byla do kopce a já hnala, jak urvanej vagón. Takže jsem totální chcípáček, ale přesto mě laká něco takového vyzkoušet. 🙂
1. května už neseženeme rozkvetlý strom, pod kterým by se dalo dát pusu. Třešen už mi kvete a jabloň podle mě během víkendu taky a kvete mi i rododendron, takle bzry mi ještě nikdy nekvetl, já ho mívala vždy velmi pozdě, třeba až koncem května, začátkem června.
Aluška: No prostě jí potřebuju mít každej večer pod peřinou 😀, kdo ví co si zažila za těch 5 let na Slovensku…..
To je jasný, že jí to musíte nyní vynahradit a držet jí v noci za pacinku 🤭.
Já teda se psem v posteli nespím, ale taky by mě zneklidňovalo nechat pejsana přes noc venku a moc bych se nevyspala. Takhle vím, že spí na posteli po našich, kde se jí teda tenhle víkend budou rozvalovat tchýňoví a ona chuděrka bude muset spinkat v pelíšku.
Láskyplné přikrývání jsem si ani u jednoho psa neužila. Všichni se odkopávali. U Maliny jen pod stanem. To jí v noci kontroluji, jestli je teplá a jak se mi zdá, že jí začíná být zima, už na ní dávám slaboučkou deku. Pak zkontroluji nad ránem a popřípadě přidám další deku. Někdy zamačkám dítě do spacáku, aby mi taky nenastydlo a pak zkontroluji muže, jestli se mi v tom super zimním spacáku, co on má, neuvařil 🙂.
Naše Malina už taky schytala dvakrát ránu od elektrického ohradníku. Poprvé to bylo dost překvapení. Bylo to v zimě a nebyla tam žádná zvířata. Dotyčný dal pod proud louku, aby mu na ní nejezdili s bobama nebo přes ní nějak nechodili, což jsme zjistili až v okamžiku, kdy Malina schytala ránu. Hned hnala ke mně a ona tak zajímavě kvílí a dost nahlas, skoro jakoby to byly její poslední minuty. No a pak zhruba za 3 měsíce to schytala znova a to od ohradníku od krav. Od té doby se ohradníkům vyhýbá. Nejspíš taky pozná, který kope a který ne. U některých, které stráží prázdná luka jde i blíž, já jí nepustím, ale u jiných, kde si taky myslím, že jsou pod proudem, jde velmi způsobně po cestě.
Buggyra: V bytě 1/1 má Kocour k dispozici jen 1. Druhá 1 je moje, zavříno, vyřízeno. Tam můžu mít hraček, klávesnic, papírů, nezajištěných otvíracích skříněk a šuplíků a vochcávacích hadýrků kolik chci a dokud nenechám otevřené dveře, nic se nestane. Když nechám otevřené dveře, tak najdu vyleželý důlek v peřině 😂
Sousedi měli kočku Mindu a nedá se říct, že bychom se s ní nějak kamarádili. Mamka jí neřekla jinak, než “ty potvoro” a vyháněla jí od nás ze zahrady. Přesto, se stalo a ne jednou, že jí našla u nás v ložnici v peřinách, jak se tam spokojeně rozvaluje. Jo to ona pak vypálila a zase metla domů, ale nějak odmítala fakt, že není vítána. Zřejmě zkoušela mojí mamku zlomit a makala na tom asi 18 let. Vtipná byla, když měla koťata a nešla je ukázat nikomu jinému, než té mé mamce a dmula se u toho: “Hele, vím, že mě nemáš ráda, ale koukej, co mám." Je fakt, že s koťatama jí mamka ze zahrady vyhnat nedokázala 🙂.
orionka-2: Nevyznám se v očkování. Ale….psy jsem nikdy nenechala očkovat mnohovakcínou( blbý výraz ), co šlo rozdělit, to jsem chtěla rozdělené. A teď slýchám, že děti jsou očkované hexavakcínou. Psa mi vždycky před očkováním vyšetřili. Dětem ani nezměří tepoltu a nekouknou jim do krku.
Tak to bude špatný pediart. Moji dceru vždycky proklepla ze všech stran. Ta by jí snad do krku koukla i kdyby jsme šli se zánětem močáku. Hexavakcínu zrovna teď Malina dostala taky a ani mi to nepřišlo divné a dcera jí měla taky. Ani u jedné jsem nepozorovala nic zvláštního. Na doporučení lékařky dcera dostala navíc prevenar 13, což by mělo chránit před zápalem plic, mozkových blan, zánětem středního ucha. Sama jsem prodělala tolik zánětů ucha, že na jedno ucho téměř neslyším a nechtěla jsem, aby si dcera tím musela procházet taky. Nevím, zda to očkování mělo vážně takový význam, ale opravdu zánět středního ucha něměla ještě žádný a to měla období, kdy odmítala smrkat. Klepám na všechno možné. Teď spousta biomatek odmítá očkování, líbil se mi jeden výrok renomovaného lékaře “Dnes je medicína na takové úrovni, že lidé se přestali bát nemocí, kterých bych se bát měli.” Byla to reakce právě na to, že lidé odmítají očkování pro své děti.
