Puding jsem si koupila o víkendu (bylo Berouse, tak jsem veselá! - ještě se musím připomenout kováři s fakturou za ošetření kopyt, ale to platí naštěstí spolek 🤭, vypadá to, že nám kápne maličká dotace, tak ať jsou doložené výdaje, které pak můžeme vyúčtovat…), tak mě Bobča přivedla na skvělou myšlenku, že do něj taky šoupnu rozinky a poměju se 🙂
To bylo k příspěvku Canky, spíš odpověď Cance právě… že vídala na závodech, jak koně do přívěsu nakládají různým divokým způsobem… No loni jsem byla svědkem, jak se vyhrávacímu welshovi nechtělo do vozíku, přišli si pro lonž, no já to nekomentovala, protože mám zkušenost, že nevyžádaná dobrá rada je po zlém odměněna, ale podívala jsem se blíž na (skrz) ten přívěs, a už jsem chápala, proč se tam koníkovi nechtělo, přívěs děravá podlaha, boky shnilé, koník zavřený provázky místo pořádné příčky nebo závor… jsem se divila, že jim na tom drží nápravy… A k poníkovi se taky teda chovali dost nevybíravě…
Nemluvím o šlaše, ale o otoku. To může být otok od bolavého zubu nebo třeba včera jsem si chladila předloktí, nechala jsem ruku na brance, aby se hříbě nezranilo o hranu, no tak na tu hranu natlačil ten malej syčák aspoň mou ruku, že… to je jako čistě na splasknutí otoku, tak to pak méně bolí, páč to méně tlačí. Ale jak říkám, ledviny, záda, tam prostě chlad nepatří…
Bobčo, chudinečko, vím, jaké to je, ale tak dlouho mě to nikdy nebolelo, vydrž a nehýbej se, dobře že zahříváš, možná na ten otok by pomohl naopak chlad, no ale jsou tam ledviny, viď, tak aspoň úleva od bolesti, že se rozproudí krev.
Nezapomínej u toho ležení pít… Můžeš na to patlat nějaké Voltareny a Olfeny, já když mě to bolelo, tak patlala, ale na mě to ještě účinkuje, no. Nanesla jsem vrstvu půl centimetru na plenu a pleskla to pod šálu, kterou jsem se zamotala kolem pasu, a tak jsem šla spát.
Odpověď na příspěvek uživatele acher z 11.04.2025, 13:14:42
To bych asi majitelce řekla něco hustějšího. A jak bych příště byla poblíž pištícího srnčete, hned bych naklusala s kamerou. U nás takhle pes nahnal srnče do plotu, srnčeti se nic nestalo, ale byla jsem hned na dosah a vyprostila ho. Kdyby se to stalo později večer a já tam nebyla, ta sfiňa zrzavá se v pletivu umlátí (a mně visí chcíplá srnka na plotě…).
Ano, volejte veterináře, popište mu situaci, on si od vás vyžádá potřebné informace a sdělí vám pravděpodobný další průběh, co pro ovce můžete udělat, a případně s vámi dohodne návštěvu na místě.
Normálně u strejdy, má nějakou ruční brusku… Ale máme tady v sámošce inzerát nějakého dobrého pána, co nabízí broušení nůžek i nožů na sekačky a tak, tak bych se zkusila pozeptat jeho, mohl by mi nabrousit i kleště a třeba by se mu povedlo je seřídit, aby mi lícovalo ostří… No musím se k tomu hlavně dostat 😀
Jinak jo, brousím si provozně taky sama, před strouháním, mám kulatý kapesní brousek Smith&Wesson, používám na strouhání hlavně oboustranné očko, takže se ten malý kulatý brousek skutečně hodí. Jednostranné nože mám také, ty si podle mě pan kovář, od kterého jsem je podědila, vyráběl sám, a už jsou notně uhlodané, jak jsou věky ostřené 🙂 Ale ty nedám (teda nabrousit ano, ale vyhodit ne).
No já taky začnu s prací s tlusťochem až po víkendu (to k tomu “nemám na nic čas”), no a dost možná až po Velikonocích… Ale včera byl kovář a čučel, jak to poníkovi běhá 😀 A jak podává nohy!
Za svou péči o kopyta jsem nedostala úplně vynadáno, což mě potěšilo, no měla bych se těm kopytům věnovat častěji, já víííím 🙄 Ale dostala jsem instrukce, na co dávat pozor u hříbat, jinak žádné abnormality nebyly nalezeny, takže pohoda, můžu ošetřovat jako ostatní koně. Musím si teda nechat nabrousit nože a naučit se s nimi zacházet s ostrými, protože práce s nožem vypadala moc pěkně a snadno (no ale mladej kluk vs. já, tam jsou samozřejmě ty fyzické dispozice jinde… to je druhá věc). Taky mi říkal, ať si pořídím novou rašpli, jenže já se toho trochu bojím, vím, jak byla ostrá ta, co ji mám těch 8 let, a že se mi povedlo i přestrouhat… na mě je tahle ostrá ještě dost a dost, hodně dolaďuju pilníkem. Chápu, že pro něj je to jiné, když musí strouhat několikrát týdně. No já dělám max. dva koně najednou, tak mě to tak nezmůže.
Za odměnu jsem poníkům na hladovku naházela nějaké drny vypleté z políčka - hlavně trávu a pampelišky 🙂 Aspoň měli zábavu.
Odpověď na příspěvek uživatele acher z 10.04.2025, 15:20:00
tývole, to je dobrý psycho
Ušetřili na psu s PP, aby mohli koupit DVA psy. To rozhodně dává smysl, protože ty vstupní náklady jsou to jediné, co člověka musí trápit při pořízení psa.
Odpověď na příspěvek uživatele eva z 11.04.2025, 08:54:09
Normální masér nepůjde do akutní vyhřezlé plotýnky… I když moje důchodka mi říkala, že měla masérku, která uměla ty plotýnky jako zastrkovat 😀 Ale důchodka už taky občas vypráví různé báje a pověsti, takže nevím, co na tom pravdy.
Taky nepamatuju, co to bylo za oko. No vidím ropuchu a jedno voko nezůstane suchý! 🙂
Bobčo, lehni! Odpočívej, dej si k posteli kyblík, kdyby to na záchod nešlo, kamarádka měla taky tak, a macecha před operací kolen zrovna tak. Jsem svojí důchodce řekla, ať se nekrčí nad kyblíkem, ale vezme si k posteli tu židli s dírou, která je určená na konání potřeby mimo záchod, a ona že né, že ta židle (mívala ji pro svoji maminku, ale nestihly ji moc využít) je nová, krásná, že by ji odřela (!!!), a pak mi s bezelstným výrazem na tváři začne vyprávět, jak posledně dřepěla nad tím kyblíkem a ztratila rovnováhu a spadla na něj, takže kyblík rozštípaný, naštěstí prý udržela myšlenku i moč, takže neměla na koberci vylito, ale že se zase zvedala ze země za pomoci Tramalu, protože ona se nemůže opřít o kolena, prý to nesnesitelně bolí. No tak po tomhle vystoupení jsem šla, popadla novou chcací židli na půdě, snesla jí to k posteli, a přikázala to používat. O dvě návštěvy později hlásí, jak je to bezvadný, že nemusí balancovat nad kýblem, židle má víko na tu nádobu, tak ani moč nesmrdí (když pomineme dědu, co spí vedle s cévkou a potřísněným oblečením i povlečením 😄), že se nebojí, že spadne… Baba bláznivá. Jen teda teď už se u té postele nehne vůbec, snad tam někdy nespadne, protože by se vklínila mezi nábytek a muselo by se asi bourat, abychom ji vyprostili 😀
Osvěta běží pouze v kruzích obeznámených. To si tady povídáme jen my. Stejně jako případy dobrými lidmi nakrmených koní, lam, ovcí… rotují převážně mezi chovateli, k laické veřejnosti to dojede maximálně z televize dvakrát do roka. Kolikrát jste za poslední dobu v televizním zpravodajství v hlavním vysílacím čase zaregistrovali skutečně osvětovou reportáž o nákupu psa? Nene, to běží v pořadech jako Chcete mě a Kočka není pes, ale v Krimi zprávách uvidíte jen žháře a násilníky. Jinak řečeno osvěta mezi běžnou populací neběží. Nakonec kdo si pořizuje takhle psy? Mladí lidé. Ti dnes ani na tu televizi nekoukají. Kdyby se toho chytli nějací známí influenceři na instatvítfejsbůkách, možná by to k nějakému tomu mozečku doteklo, ale influenceři sdílejí momentálně hlavně jak si pořídili modré merle štěně a vše je růžové, nehezké věci a nedejbože že naletěli nějakému podvodníkovi, to už tam nenasdílí. A když už nalítli, tak sdílí pouze “to je zlý člověk” a nikoli “to jsem ale de**il, podívejte se všichni na mě, jak se to nemá dělat”.
Tak jako ale asi byste mě, lesnizinko, nenazvala kruťákem a zlým člověkem, protože jsem zabila myš stejně, jako ji zabije pastička (a když se pastička netrefí…).
Já neviděla jaktěživa babičku, aby něco zabila, všechny tři babičky pražačky, pěkně v bytech. Dědy jsem též nezažila něco zabít. Otec zabíjí kapry na Vánoce, řekla bych, že to jsem pamatovala od svých 10 let. Ale máti je jiné kafe, ta zabíjela králíky i slepice, už když mi byly tři čtyři roky, s tou jsme žily na samotě, králíky jsem přidržovala, pomáhala stahovat, žila jsem jen s matkou, která to neprožívala, takže jsem neměla od koho převzít nějaké citlivosti, prostě se to u nás dělalo tak. Když přišel na králíky mor, vraždilo se hromadně, taky jsem musela pomáhat, jako se vším 🙂 Měli jsme tam akorát elektřinu, voda byla ve studánce, vařilo se na plynové bombě a topilo dřevem, voda jen studená přitékala do domu trubkou z potůčku, když potůček v létě vyschnul, tekoucí voda nebyla. Záchod suchý, praní na valše, podlaha prkenná, potraviny v sklípku nebo mezi okny. Autobus dvakrát denně podle směn, aby socialistický člověk mohl tahat, v neděli nejelo nic, chodilo se pěšky nebo jednou za den tam a zpátky jezdili koníci s valníkem a za korunu vás svezli.
