Zda má smysl věnovat tomu svůj čas a peníze
Nemá.
Je to jen hračka.
Zda má smysl věnovat tomu svůj čas a peníze
Nemá.
Je to jen hračka.
No, tenhle “nepovedený” SHP má na tvrdém problémy s chozením, teda pozorujeme to hlavně v kočáru, když jdou hodinu a déle, tak na tvrdém se pak kroutí a je vidět, že ho bolí nožky… Momentálně vůbec ve výběhu na tvrdé přístup nemají a tím pádem ani do budoucna nebudou, protože tam nejsou zpevněné plochy… Takže budeme muset na tvrdu trénovat jen při práci, na vyjížďkách. Máme nového pony jezdce, tak snad vydrží a poníci se rozchodí.
Taky už jsem schytala pár kousanců od hmyzu, ale my máme strašné štěstí, jsme na velmi suchém místě daleko od jakékoli zvěře, hmyzu málo (bohužel i toho pohledného).
Ještě mu ty nedomykavé chlopně budu závidět😉
Macecha by řekla “nerouhej se!” 🤫
A když mu to jídlo budete dávat po soustech do té misky? Z ruky to sní, ze země taky, takže bych mu to dala rukou do misky pod čumák, jeden kousek. A jak ho sní, tak zase jeden kousek. A pak dva, tři, podle toho, jak bude schopný to pobírat. Postupně se dopracovat k tomu, že mu do misky třeba napotřetí nasypete celý zbytek…?
Případně mě napadá naučit ho jíst z velkého tácu. To je rozhozené “na zemi”, tak by to mohl pobrat. A pak do tácu položit jeho misku a rozhodit zase krmení tak, aby bylo na ploše a něco spadlo do misky. A postupně se při dalších krmeních víc a víc “trefovat” do misky…
Orionko, s těma slepicema je takovýho s**í při zpracování (a to já to stahuju, neškubu…), že i kdyby bylo to maso hnědý, tak ho nacpu do chřtánu 😀 (někomu…)
Pokud budete chtít, klidně vám pošlu slépku živou, až bude nesnášenlivá, můžete si zpracovat 🙂 Mně ubude práce a vám přibude třeba radost 🙂 Mohu ji před předáním i řádně vykrmit, aby se jen koulela 😂
Niki, ELEKTRIKU natáhni po obvodu slepičí voliéry a také na hranu voliéry nahoru. A elektrická síť může také být - já měla kolem voliéry také v půlmetrovém odstupu právě el. síť, teda hlavně kvůli koním, ale umím si představit, že lišce taky nevoněla.
Poslušně hlásím, že tlusťoch SHP, co nám od ledna nechodil a povaloval se, na hladomorně shodil pár deka, prý že výrazně, říkají lidé, co ho nevidí každý den 🙂 Druhý SHP, co byl zdravý, taky shodil, na tom je to aspoň vidět (nakonec, ten se i hýbe… na závodech šel všechno 2x - parkur 40 a 60, drezuru, barely, zručnost… a nevypadal, že by ho to nějak zasáhlo). No ale lidi vidí hlavně to, že se jim vykasalo to vyvěšené senné břicho, což pro mě není zase až nějaká zásadní známka hubnutí, to je spíš taková estetika. No aspoň jim nepřekáží v pohybu, že. Tlusťoch má ale pořád louplou zadnici a ocas mu trčí ze zadku skoro v pravém úhlu, jak se tísní mezi bochníkama špeků… 🙄 To se doladí 😈
Po třech týdnech zase kovář vystrouhal a pravil, že na kopytech není vidět žádný problém, tj. žádné zásadní schvácení to nebylo, ani odrosty rohoviny u korunky po těch 4 měsících nevypadají poklesle. Tak prostě si říkám, že to byl zase jeden z jeho celostních záseků, občas nějaké takové zhoupnutí v zdravotním stavu měl, až jsme se jednou báli, že má myopatii… Tak teď to akorát netrvalo týden, ale tři měsíce, no. Nicméně restrikce krmení a pohybu mu zjevně prospěla, teď už jsou puštění přes den po celém čtvrthektaru, kde olizujou zelenou hlínu, na noc s vymáčeným senem stále v kruhovce - aby mohl stařík 130 KVH, co je s nimi, dostat větší porci sena (oni by ho k tomu nepustili a všechno by mu sežrali). Všichni jsou po ošetření zubů a stařík 34 má jen o 4 zuby méně oproti plnému valašímu chrupu! A bez vnějších známek zásadních potíží (kazy, záněty, viklany…). 🙏
Tlusťoch SHP teda začal makat 🤗, minulý víkend první lehké opracování se sulkou a tento týden už i nějaká drobná práce se sulkou. Dneska jde poprvé od února (?) pod sedlo, jdeme vozit na čarodky, tak podle jeho projevů uvidíme. Poprvé od té doby se také projde po asfaltu, tak uvidíme, jak mu to půjde po tvrdém (půjde po něm asi 300 m tam a 300 zpět). Ale těší mě, že už se může hýbat, protože spalovat potřebuje, potřebuje svaly, však je to mladý kůň (10). Jen u něj speciálně (a druzí dva se s tím teda příhodně svezou) budeme muset hlídat línii. Teď už máme velké stádo, můžeme dělit na 3+3, tak to využijeme, poníci mají navíc teď svůj vlastní přístřešek, takže to vidím tak, že na zimu zimní výběh přepažíme a poníci budou na hladovce i v zimě pěkně.
A nezdržujte, jdu tahat…
Jé, to je nádhera, já se těším, až vytáhnu vagonetu!
Čarodějnice nad 50 nemusí platit 50,- 🤪
Chystáte se přiletět? 😄
Jestli jste jak věchýtek, tak vás svezu! Máme omezenku do 50 kg… přeci jen, poníci. A je to prostě naše veřejná (nezisková) služba pro děti 🙂
Niki, to mě moc mrzí, já jsem se po loňském útoku, kdy mi z 8 slepic zbyly 3 zásobila nad rámec, abych měla rezervu, ale stejně už mám automatický otvírač zastíněný, aby otvíral později. Totiž mně přišel ten predátor na lišky ráno mezi čtvrtou a šestou, kdy u koní a v okolí nikdo není. Tak jsem loni slépky pak měla většinu léta ve voliéře, ale tu jsem kvůli hříbatům musela letos zrušit, nechce se mi ji stavět znovu. Loni predátor přišel přesně touhle dobou, asi vyvádějí mladé nebo co. Zatím ťuk ťuk, ranní pozdější pouštění buď funguje nebo ta mrcha zatím nepřišla. Ale snad to klapne, protože ráno slépky vycházejí těsně než se objeví holčičky, co pečují o koně, a odpoledne než jdu domů z lekcí, už jsou holky na bidlech (dvířka naštěstí zavírají večer při větší tmě než při které se otvírají ráno, tak nehrozí, že by nějaké družstevnici zaklaply před zobákem).
LZ: pampelišky by snad zrovna mohla rýpat brigáda, stejně jako zamést chodník, no ne? Chápu, že pletí (ještě jedlých věcí) jim svěřit nechcete…
Já už mám z hypersuper semínka mrkve a ředkvičky na vyvýšené mezi cibule, no základní kámen úrazu je v tom, že si nevzpomenu to vyndat z auta a vysít, že. Nechce se mi to jednotit, takže mrkev vysévám řídce v meziřádcích cibule, abych pak nemusela probírat, a tím mi semínka vystačí na velké plochy, nějaké dva až tři zvýšené tím oseju. U té ředkvičky je to slabší, tam je semínek méně, ale koupila jsem od všeho dvě balení. Ještě mám od loňska nějaká semínka salátů a ještě něčeho (ředkve?), tak to taky fláknu do země. Měla bych něco zasadit nebo zasít do posledního zvýšeného u buňky, ale v tom nějak nic poslední dva roky nejde, měla jsem v úmyslu tam letos zkusit ačokču, ale ta nám scípla jak to odfouklo foliovník, takže nemáme. A na blešáku také nikdo naklíčenou neměl (semínka mi nehlásili, tak asi taky ne). Nevím, jestli se dá koupit tady někde po okolí od někoho. Můžu zkusit fejsbůk. Mňo takže co do toho zvýšeného, zkoušela jsem tam tykve a melouny a okurky, jediné, co šlo, byly ty okurky, ale musely tam být samy. Rozrostla se tam nějak meduňka a od té doby tam nějak nic nejde, jestli ta meduňka bere moc živin? Nadzemní části držím pod krkem (aby nestínily), ale co se děje pod povrchem… No tak když ne tykve a ani ačokča, prsknu tam přebývající rajská, a holt hin sa ukáže.
Dostanu od holčičky od koní spoustu macešek! Baba z obchůdku u nich musela uvolnit místo na dodané jiné kytky, tak jim macešky dala, neupotřebí je, tak dostanu já, pěkně je nastrkám do nádob a vystavím podél cesty, ať se kolemjdoucí poradují - “jen” musím zabezpečit proti té lůze zrzavé. Prochází se po výběhu jako by jí to tam patřilo, mrcha jedna. Ale macechy nevyrostou do velkých rozměrů, tak to je výhoda a prostě ty květináče zavřu pod oblouk králičího pletiva, mám jedno plastové, to by mohlo zrzce dostatečně překážet.
Začalo mi chodit staronové dítě do oddílu, takže mám zase jezdce na oba poníky. Ten tlustý už pěkně chodí, maká, nic ho nebolí, řádí v kočáru jak černá ruka, takže dneska jde vozit na čarodky a začne pěkně také makat pod sedlem, když máme to lehké dítě. Holčička, co z poníků vyrostla, přesedlá na našeho staříka 34, staříka teď proháněla hříbata, takže se rozhýbal, a snad i lehce shodil na jaro, tak jsem toho hned využila a švihla jsem ho do provozu, pondělí, úterý byl pod sedlem chudák, a dneska půjde vozit děti, a v pátek nebožák zase půjde pod sedlo 😀 Chodí slušně, trochu mu upiluju kopyta vpředu, aby si o ně nezakopával, to je pro něj celkem riziko, a jinak včera jsem potřebovala ukázat holce, jak se pobízí při určité věci, a cválal i se mnou a mými (našimi) špeky, takže holčička do 50 kilo pro něj bude jak nic. Jen teda chodí krutě pomalu, takže až budeme jezdit na vyjížďky a výlety, bude muset hodně doklusávat (to by nevadilo) nebo na něj budeme muset hodně čekat (to bude vopruz).
Přes ohradu koně nekrmit, učí se chodit k ohradám a nechávat se krmit o okolojdoucích lidí a následně se učí kousat. Takže pokud nelze s koněm interagovat v ohradě, tak e-e.
Pokud se po Dafi ohání ten kůň bez zjevného důvodu (ohnal se jednou, netušíme, v jaké situaci), tak za ním prostě bez dozoru nechodit, to dá rozum. Pokud se ohnal proto, že se pokoušela ho dohnat s ohlávkou, tak měl důvod.
Každopádně tady na netu můžeme pracovat pouze s dojmy, je nutné to řešit na místě v prvé řadě s majitelem a potom u koně případně s někým, kdo má toho koně přečteného a bude dozorovat.
Já bych to snědla 😀 Zamražte a pošlete.
Slepice nechcípla, ale porazili jste ji, do posledka kromě snášení vypadala normálně hádám, tak pokud se vám nechce ji jíst, dejte ji naprosto s klidem psovi.
A nebo zpátky slepicím, to jsem udělala se zbytky soudružky taky. Slepicím můžete dát i ty zdrclé žloutky v těch obalech 🙂 Když to všechno uvaříte, nic nehrozí.
Jako jasně, pokud se orgány a maso rozkládají, tak to nežeru - ale na to by se snad nikdo neptal, i když v dnešní době…
Dyk to tam píšu. A Dafi píše, že s majitelem je ve spojení, takže jí přístup ke koním schválil. Asi je ale lehkovážný a nechá kolem koní motat i neprověřené lidi…
Kdy to můžete jíst vy, tak slepice rozhodně také 🙂
Jenže to může udělat člověk, co s těmi koňmi umí a má rutinu. Naši koně by se taky xichtili, kdyby k nim přišel někdo, kdo tam nejde s jasným požadavkem nebo neumí, ostýchá/bojí se, stařík je schopný po takovém člověku skočit…
Mívali jsme valacha, co po vás skočil, jen když jste “blbě čuměla” - dokud se makalo, tak se nechal postrojit, odvést, klidně za hřívu nebo za ucho, když se po něm něco chtělo, tak úplně v pohodě, pokud to bylo v rámci rutinního přístupu - a to klidně i s cizím člověkem, pokud ten člověk přišel, dal ohlávku, cvaknul vodítko... Ale jak se dělo něco neobvyklého, zejména jak se kolem motal člověk, klidně i takový, co “umí”, ale nic po koni nechtěl, třeba dal pamlsek a pak že by si ho jen tak pohladil, podrbal, tak to tenhle konkrétní valach útočil.
Souhlas se Zrzavci, podle popisu to je koledování.
Dafi, pokud chcete za tím koněm chodit tak, jak popisujete, musíte se domluvit s majitelem, jak správně s koněm zacházet a na co je kůň zvyklý. Majitel by měl vyhodnotit, zda vám hrozí nějaké nebezpečí, pokud ano, nemá vás k tomu koni pouštět, pokud pouští, jde případné riziko za ním, a to by si měl uvědomit. Vy byste měla přijmout pravidla, která má nastavená majitel a chovat se podle nich, protože jak řečeno, pokud se vás tam pohybuje víc a vy chodíte za koněm nejmíň, tak na jeho chování budete mít minimální vliv, musíte se přizpůsobit tomu režimu, na jaký je zvyklý. Dost možná bude nutné si nosit ohlávku a vodítko a koně normálně odchytit, uvázat, a pak budete moci čistit a ňuňat, bude to pro něj jasně ohraničená práce a bude s tím více srozuměn. Takto to pro něj může být nesrozumitelné, a raději z té nepřehledné situace odejde, je mu to nepohodlné a mate ho to, tak jde raději pryč. Děláte dobře, že se nesnažíte chodit za ním po výběhu a “uhánět” ho.
Druhá možnost samozřejmě je chodit za ním pravidelně pouze s pamlskem, nechat ho vzít si ho, zkusit poškrábat, a když nechce, zase odejít. Nebo bez pamlsku a když přijde, podrbat, když nepřijde, tak nic. Časem se třeba nechá a zůstane s vámi na “drbačku” - dobré je vyhmátnout nějaké místo, kde je mu to extra příjemné, v létě bývají koně vděční za drbání na prsou, na břiše… ale to samozřejmě k vám musí už mít důvěru, kterou zjevně momentálně nemá. Takže buď můžete zvolit pomalou cestu spojenou s pravidelnou docházkou a přítomností a čekat a být trpělivá a nebo můžete zvolit rychlou cestu, kdy holt kůň nebude na volno, ale vy dosáhnete cíle hned. Ona ta rychlejší cesta nemusí být horší - skrze koni známé prostředky ukážete, že se od vás nemá čeho bát a důvěru vybudujete i tak.
Každý postup by vám měl posvětit majitel nebo ošetřovatel, tj. někdo, kdo toho koně zná a umí vyhodnotit, jestli k němu přistupujete bezpečným způsobem pro vás oba.
Tak proto píši, jestli je to v orgánech. Ale je to zapouzdřené, zánět být v slepici může nakonec kdykoli (a nejspíš taky je, kdykoli nějakou porazíme). Zánět jako takový vlastně pro konzumenta není nějak nebezpečný, resp. podle původce, pokud je z vnitřních příčin, tak vůbec, pokud z vnějších, většinu vyřeší právě tepelná úprava. Aby to zvíře bylo ke konzumaci nebezpečné, muselo by mít nějakou přenosnou chorobu, no a tomu nebezpečí se už majitelka vystavila, protože to vykuchala a vlastně přišla do styku se vším, s čím mohla.
To je teda můj laický názor, samozřejmě. Já bych slepici sežrala, ale já jsem drsoň 😀 Sežrala jsem i slepici, kterou mi slovila nějaká liška nebo co to bylo a slípka teda samozřejmě nebyla vykrvená a chvilku už se válela v roští chcíplá…
Bobčo, to zní jako slušná komedie na tom pokoji 🙂 Hlavně si nic neber osobně, no děláš to dobře, vidím to z toho, jak o tom píšeš, jsi nad věcí - ale dobře, že nám o tom píšeš, vykecáš se a my aspoň máme nakůkání do toho tvého pobytu i z jiné stránky, ne jen po té medicínské. Drž se a přesně, mysli pozitivně, protože to je lepší než tisíc doktorů, pevně si opakuj, že ti ta procedůra pomůže, a ona pomůže, tak to mám já, už jsem to vyzkoušela mnohokrát 🙂 Drž se, myslíme na tebe 🙂
Moje důchodka pravila, že už nechce dědka pouštět pečovat o slepice, že se bojí, že dědek upadne. Děda zase povídal, že ho bolí nohy. Slepice jdou do výběhu (holý beton) v devět dopoledne (když je dobře…) a děda je zavírá v pět odpoledne. Říkám dědo, vy nechcete vajíčka? V temné kůlně vám těžko nanesou. Krmí je pšenicí a namočenýma otrubama, fakt dost hrozné. No a tak docela babku chápu. Říkala, ať si je vezmu, i se vším krmením, že si ode mě vejce bude kupovat (to uhodla, dostane je zadara, ona dá čtyři tisíce za kuřice a krmivo, mně je daruje, a bude to kupovat, babizna jedna bláznivá). Jenže slípek je pořád osm, já mám pořád třináct… Na kurník 2x2 metry už je to asi moc… a taky navykat ty slepice, musela bych prostor kurníku rozdělit a udělat zvykací voliérku, aby se naučily chodit ven a domů, abych je v klidu mohla pouštět… taky si musejí zvyknout s těmi stávajícími na sebe, ony ty stávající je prostě do toho kurníku nemusejí pustit, že ano.
Tak jsem vymyslela následující: od jiné ženy, co rušila slepice, jsem dostala sítě na výběhy, tak milé babce výběh zasíťuji a slépky budou chodit do chlívka a do výběhu podle libosti. Liška nebo dravec se na ně nedostanou, snad nepřijde kuna nebo lasice, no a když jo, zbylé chuděry si teda vezmu. K babce stejně jednou do týdne chodím, tak budu chodit dvakrát týdně, dosypat slepicím do zásobníků krmení, nasypat do výběhu zelenou trávu, vybrat babce vajíčka, doplnit vodu (mají mnoho vodních zásobníků). A uvidíme, jak tohle bude fungovat. Když bude mít dědek dobrý den, může za slepicemi zajít, když nebude, nepůjde. K babce jezdí pravidelně její děti, tak dvakrát do měsíce, tak ty taky můžou slepicím hodit (je teda pravda, že dcérka odmítá slepice obstarávat, bojí se ptáků).
Zítra v podvečer jdeme vozit s koníky na místní čarodějnice, posledně jsme vydělali něco k pětistovce, vozíme kostýmované zadarmo a bez kostýmu za pajzku 🙂 Musím ještě udělat plakátek, aby každému bylo jasno.
No boule budou zřejmě nějaké zbytky nepovedených vajec, slepici bych klidně snědla 🙂 V každém případě pokud byly ty útvary součástí vnitřností, tak bych se toho nebála, samozřejmě počítáme s řádnou tepelnou úpravou.