Příspěvky uživatele

Čau, po svátcích zase na značkách!

Lesnizinko, na patlání chodníků roundupem taky můžete vesele použít brigádníky. Houbičku na tyčku a jedem, a jak máznete něco vedle chodníku, tak penízky dolů.

My na blešáku konečně objevili od někoho ačokču, tak to dám klidně těch 15 korun za kytku, abych to měla pohodlně vypěstované, zmínila jsem se kolegyni, která to má doma a zase mi donesla krabičku semínek, tak příští rok můžu zkoušet vypěstit zase ze semínka, resp. klidně i teď můžu z krabky něco rozhodit na hnůj a přiklopit to PETkou, ať vidím, kde to je :-) Dále okurky a cukety a dýně za 30 korun za kytku, to jde. Jo a melouny taky za 30. A nechala jsem se ukecat domů na rýmovník :-D Taky za 30. Prý je to nezničitelná kytka, tak to se ještě uvidí!

Taky se mi povedlo ulovit dvoje boty, to mě potěšilo, a taky tři sukně, z nichž jedna je mi velká a jedna malá (teda sukně ne, ale ono jsou to šaty, na někoho vyššího a štíhlejšího a ploššího než jsem já, sukně je cajk, ale vršek nesedí - zkusím se zeptat švadleny, zda by s tím uměla něco udělat, myslím, že by stačilo našít klíny od pasu pod ramena... ta se mi vysměje :-D A když nic, prostě ten vršek ustřihneme, do sukně zašijeme gumu do pasu, spodek se musí zkrátit, a nazdar párek. Šaty stály pajdu, práce švadleny dvě stě, kde to koupím, no ne. Boty mám jedny za dvacku a druhé taky za pajdu :-)

Dobře, děkuji lesnizinko za informaci, místo vistárií teda pořídím motýlí keře :-) Taky je měli na blešáku, za nějakých 250,-/ks, to je asi dobrá cena, v zahradnictví mě stál přes 300,-.

Na poli se mi nedrží ani plevel ani brambory, protože tam chodí slepice mrchy, a neustále něco rozhrabávají, už jsem se zařekla, že jim natahám kolem políčka síť, aby je to přešlo, ale, hm, ten čas... schází, no. V pátek jsem měla odpočinkovo, ve čtvrtek závody, v neděli závody, v sobotu jsem dělala už nevím co. Musím vyfotit záhon macešek, dostali jsme jich asi milion, dali jsme do země, teď tam utěšeně kvetou, musím obden zalévat, to je taky řehole... Ještě že máčíme poníkům to seno, použité vody je tedy dostatek a také se musí pravidelně vyměňovat, takže mě to nutí s tou vodou něco dělat, tak se to zalévání sveze s sebou...

Mráz je v noci slušnej, dnes ráno mě auto překvapilo zahlášením -1°C i u zaměstnání... odporné! Ještě že jsem si vytáhla podzimní bundu, na cestu ráno jsem se do ní zabalila a jak bylo dobře. Na tom blešáku jsem pořídila takové podzimní/jarní boty s kraťounkým kožíškem uvnitř, a to jsem byla ráda, že jsem si je začerstva do práce vzala! Gumová perka jsou sice lehká a jednoduchá, ale je to holá guma zevnitř i svrchu a je v tom prostě zima od nohou. Tyhle mají tlustší podrážku (až jako nepěkně tlustou - asi záměr, aby vypadaly humpoláčtěji.. k té letní sukni teda jak pěst na oko..), ale zase v nich netáhne od spodu :-D

Mráz v noci, horko ve dne, přesně, já jsem opálená z těch závodů jak Inču-Čuna, jak porád koukám do země, tak mám kolem očí bílé okruží, je to vtipné :-D Aspoň zase nemám nedostatek vit. D - i když na mé kondici s postupujícím večerem se to teda projevuje spíš negativně, od první hodiny po poledni bych spala pořád... a nějak se nedá, když je pořád co dělat :-) Mráz mě znervozňuje kvůli ovoci, ale snad máme jabloně i třešně odkvetlé, tak snad něco bude... Byli jsme na závodech o 30 km dál a tam mají už třešinky na šťopkách, to bych se z toho posmála, jak je u nás všechno o měsíc pozadu... No a pomrzly nám ořechy, opět, ještě že máme zásoby zpředloňska. Abychom pomalu vysadili nějaké mrazuvzdorné varianty. Také mladé doubky po okolí pomrzly, ale ty mě tak netrápí, že... Nám teď hlásí pořád sucho, tak doufám, že to chvíli vydrží. Potřebuji dostat tu horší vodu ven ze zakopané nádrže a zalít s ní. No, teda... jednou zaleju naši alej a bude po vodě, to zase ne, že by muselo pálit nějak moc... ale postupně to nalít do kytiček tak, aby bylo pořád dost vody z nádrže, to by bylo fajn.

Sehnala jsem někdy před 14 dny tu 600litrovou IBC kostku, byla jsem radostná. Sice jsme pro ni jeli 50 km, ale vyplatilo se i s cestou, pán ji prodával za nějaký směšný bakšiš, jako že za 250,- nebo za 500,- už nevím. Normální kubíkovka se prodává za 1500,- a cena téhle šestistovky začíná, představte si, na 1700,- Kč. I když je menší. Všichni ale říkají, že je méně dostupná. Tak tahle sloužila taky na vodu, tu si jen vypláchnu od zbytků listí co spláchl okap a mám ji jak novou. Dokonce má holka i ten větší otvor nahoře, takže se mi do ní vejde to sudové čerpadlo, co jsem si koupila, že se vejde do 15cm standardního otvoru, a nevešlo. Tu transportní kubíkovku, v které jsem vozila vodu doteď, a která je kvůli tomu sudovému čerpadlu řízlá a při cestě cmrndá, postavím pod okap, a bude v ní voda jen na zalévání, to mi nevadí, že bude zelená. A můžu pouštět vodu do brambor klidně samospádem, což bude fajn - u mě postřikovače supluje hadice, do které jsem hřebíkem nadělala díry :-)). Koupila jsem na závody na blešáku malý dětský nafukovací bazének, takže jestli vydrží testování našimi koňmi, bude pěkně použit do závodů jako jeden z úkolů, cha cha (ďábelský smích).

K lesnizinkovým pipkám venku, když je staré nepustily - stejný problém bych měla já, kdybych ty pipule svojí důchodky dala ke svým stávajícím. Normálně to dělám tak, že přehradím v kurníku prostor a udělám přibyvším separé i uvnitř kurníku (aby na sebe se starými viděly, je to přepažené jen pletivem) a i spešl výběh oplocený ze všech stran, aby si zvykly chodit ven. No a pak musím nováčky samozřejmě chodit růčo fůčo k večeru zavírat. Proto se mi nechtělo ty důchodky slepice přidávat, protože normálně tenhle režim jedu s počty slepic do deseti kousků, loni teda jsem měla nových deset a staré tři, takže i to přepažení kurníku tomu odpovídalo, starým jsem nechala jen malou část a fungovalo to. Ale teď bych dostala nových 8 kousků a to bych musela namáhat hlavu, abych to nějak vymyslela, asi by vůbec nemohly mít přístup na hřad, protože ten mám asi v půlmetrové výšce nad zemí v jedné rovině... A musely by být na podlaze kurníku a nebo bych jim tam musela postavit nějaký nižší hřádek třeba na deseticentimetrových nohách... a starší holky by jim kálely na hlavu. To jsem je radši dala holčičce, co chodí na koně, ti měli v plánu pořizovat a měli jen 4 kousky, tak se jim to v pohodě vešlo :-)

Elektrická dečka je, Bobčo, zázrak. Pomůže i od bolesti, o tom něco vím. Doporučuju, stojí to pár stovek, ale udělá to velkou parádu.

No, Nikčo, jestli bude od zubů kocoura poškozené to tetování, tak to nakonec bude příznačné a myslím si, že žádná škoda - protože tetování čičiny posvěcené kočičím stiskem, to jen tak někdo nemá! :-)

Já jsem se konečně dokopala o víkendu hodit do pomalého hrnce to půlkilo hovězího, co jsem ukradla z várky z biofarmy, které jsem vezla příbuzenstvu směr Prágl. A samozřejmě gulášek vynikající. Jen nezahušťuju, tak spíš gulášová polívka :-D Měl chlap nějaké kecy... uvařil k tomu těstoviny a jako že já nejsem kdovíjaká kuchařinka, tak on nechal ty těstoviny po vypnutí vařiče neslité na té plotýnce, takže si asi umíte představit. No, abych nehaněla, statečně jich většinu pozřel na dvě jídla a pak prohlásil, že potřetí už to nechce, tak jsem dneska dojídala tu těstovinovou kaši zespoda hrnce - ale mně to moc nevadí, a gulášek, ač mdlé chuti, jak prohlásil drahý, tak mně chutnal :-) Já si do něj nakrouhala dneska trochu okurek a měla jsem to skoro jako znojemskou omáčku, mňam :-)

Místo na páse chodím s koněm, čerstvý valach už může coby bezkulčák mimo výběh, takže jsme nastartili seznamování s okolní krajinou, a já se s ním většinou musím vláčet. Naposledy ho teda statečně vzal chlap, ale po cestě jsem stejně slezla a vzala si mladýho a chlapovi strčila starýho, protože tam nastala výchovná chvilka a já jsem to potřebovala pořešit. Jinak jsem mladýho cvičně vzala na závody na kukačku, nakonec jsem se s ním přihlásila i do soutěže, skoky 40 cm, no myslela jsem, že zdechnu, diváci mě teda mohutně povzbuzovali, ale tuším, že organizátoři už měli prsty na vytáčení rychlé záchranné služby, protože jsem tam dost plivala plíce :-D Bylo fakt vedro a já mám fakt mizernou kondičku, až jsem se za sebe styděla. No, snad nějakou vyběhám za následující měsíc. Chtěla bych se v červnu zúčastnit závodů v terénní skokové jízdě (cross) a na to asi budu muset mít trochu nadýcháno a nabouchané svaly. Za měsíc teda neudělám upe díru do světa, ale aspoň polechtat bych ty plíce a svaly mohla.. hm. No uvidíme.

Bobčo, ta elektrická dečka tě vyhřeje tak, že pak klidně hodinku se můžeš mrcasit po bytě i v zimě a nepřijde ti. Já jsem takhle fungovala na chatičce, kde jsem dost šetřila topení, a měla jsem tam třeba 15 st. Jsem si ráno, než jsem vstala, vyhřála zadnici na dečce, a když jsem lezla z postele, byl mi ten studený vzduch úplně příjemný :-)

Bobčo, myslím na tebe, ať je ti lépe 🌹

Další zítra, hodně jsem dneska mákla po volnu, takže jsem nestihla přečíst vše, tj. mám přečteno k tomu, že se Bobča musí zahřát v prostoru, ne jen pod dekou ;-)

Máme plantáže kopřiv v zimním výběhu, koním po břicha, jakmile přejdou prvním letním mrazem, ráno jsou oholené na hlínu 😀

no jo 😀

Četla jsem jakýsi článek, který tvrdil, že mluvit pozitivně vede k optimismu, a ten je spojen s lepším zdravím.

Ano prosím! Správně a příkladně 🙂

A abych teda nebyla za škarohlída, tak přidám: vykládali jsme kmeny, které si moje polovička potřebovala přivézt na tvorbu trámů na rekonstrukci stodoly. K tomu účelu použila naši rodinnou dodávku, čímže jsme jako rodina učinili dobrý skutek. Dodávka doznala nějakých šrámů, někdo by řekl k horšímu, ale já bych to raději považovala za pozitivní známku, že funguje, tedy se používá, tedy přibývají na karoserii a dalším vybavení doklady tohoto kladného procesu 🙂 Dále se povedlo mému drahému poslat mi na nárt jednu z fošen, které se používaly pro skluz kmenů z dodávky, a to je zase příhodný moment, kdy mohu v průběhu času ocenit matku přírodu vykreslující na onom místě neuvěřitelnou záplavu barev a tvarů, mohu též hovořit o štěstí, že podmínky místní pohotovosti nebude třeba testovat, neb na pohybu není ten zásah znát 🙂 

erdelteriér a majitel bytu jsou teda boží 🤩

Ono trochu záleží na tom, jakým způsobem se snažíte svému psu porozumět. Pokud k tomu hledáte zkratky, nedoberete se správného výsledku. Xerxová se zeptala zcela pragmaticky, pokud svému psu nerozumíte a váš pes nerozumí vám, nepomůže vám elektronika, ale člověk odborník. Vaše chabé mezidruhové porozumění nemusí plynout čistě z toho, že neumíte jaksi odezírat psí chování, ale může pramenit i z toho, že se váš pes ať už z jakéhokoli důvodu chová nestandardně. A to už vám elektronika nepoví.

To pochopitelně vím 😄 Reagovala jsem na to, že se encystovaní parazité odolní vůči odčervovadlům aktivují při graviditě feny. Třeba je to tak i u koní, to netuším, nejsem chovatelka, tak to nesleduji. Ale dávalo by to smysl, že 🙂

No k tomu štěstí, že vás vzali hned 🙂 asi jim někdo vypadl nebo zrovna nastoupil nový lékař a ještě neměl plný plán nebo něco. Je to neobvyklé, no.

Já taky ne 🙂

My máme zvířata snad ťuk ťuk většinou bez potíží, ale s elektronikou je srandy habaděj, to jo. A taky s autama, to je ještě větší legrace 🙂

Když naše fena měla období “sežeru venku všechno, na co přijdu, kdyby mě měli vodvízt”, tak chodila ze dveří jen s košíkem 🙂

Já mám štěstí (no, “štěstí”?), že nemám dětí, vnuček, a rodina mě nepotřebuje. Takže tahle část kapacity je volná. No ale věnuju se hodně jezdeckému oddílu, čtyři z pěti pracovních dní jsem celé odpoledne u koní rovnou z práce, ten pátý den zpravidla jezdím za svou důchodkyní a tak nějak stíhám vyřídit úřady, pošty, zásilkovny, nákupy a podobně. No a o víkendech minimálně jeden den vždycky na závodech nebo podobné srandě.

Důchodkyně musela dát slepice pryč, min. pátek jsem je vezla ke kamarádce, která si je od ní koupila. Důchodka měla přes zimu pět soudružek, v předjaří zbyly tři, tak deset kuřic v březnu nakoupila, no co vám budu povídat, ke kamarádce jsem vezla osm kousků, z toho jednu starou a sedm kuřic… Důchodka je na vozíku, není schopná se o slepice starat, a děda, co se staral, na tom je fyzicky čím dál hůř, takže rozhodla rázně, že už ke slepicím chodit nebude a nebude se riskovat, že tam sebou někde sekne a ona z toho dostane infarkt 🙂 Takže mi zbývá od nich ještě odvézt všechno krmivo, je tam metrák pšenice, ten půjde té kamarádce zdarma ke slepicím, pak tam mají dvacetikilový pytel směsi pro nosnice, tu si stáhnu já, protože směs pro nosnice, zadarmo ji jinde nedostanu - no důchodka ode mě už pár let dostává vejce, takže bude dostávat i nadále, včera jsem jí hodila 35 kousků, když teda už nemá žádné od svých. No a bohužel mě teda mrzí, že si ta vejce nevezme zadarmo.

Důchodka má taky zbytek otrub a suchého pečiva, tak jsem říkala, že bezva, budu mít něco na přilepšenou i pro koníky, tak se divila, no já nebudu krmit lepice otrubama, výplní, to bych těch vajec moc nedonesla, nejsem blázen. A pečivem zrovna tak. Z důchodky k mému zděšení vypadlo, že slepice pečivo POTŘEBUJÍ, protože jsou v pečivu kvasnice. To mě docela zaskočilo, tak jsem ji v prvé řadě ujistila, že v krmné směsi jsou kvasnice taky a za druhé, že já svým slépkám dávám pivovarské kvasnice přímo, tj. posypu na krmení, které chystám na ráno. Tak koukala chudák. No chleba bude pro koně, marná snaha, já ty slepice mám na vejce a ne na špeky 😂

Zato spotřeba suchého chleba při výcviku hříbat je momentálně závratná, takže chleba se pěkně využije. Důchodci mají doma zásoby, že kdyby přišla vojna, dva roky na tom budou živi.

Mně se líbí, že majitelka nelenila, štěně popadla a k tomu vetovi s ním opravdu naklusala. Tak by to mělo být. Předpokládám, že veterinář vysvětlil, co má další dny sledovat a kdy má případně přijít na kontrolu, pokud by se nic nezměnilo.

Texty pro testy u maturity byly vždy těžké, pamatuji, že jsem u své maturity u toho pracovního textu jen valila bulvy, co to je za příšerný paskvil, který nám tam dali, vypadalo to, že ty věty na sebe vůbec nenavazují, bylo to fakt náročné to přelouskat a vyzobat z toho nějaký smysl. No tenkrát nebyly žádné socsítě, na kterých bychom mohli pištět, jak to bylo náročné, no a taky to nikoho nezajímalo. Překvapivě tu maturu z ČJ udělalo 29 z 30 děcek. A to jedno si ji dojelo na podzim. No ale my byli gympl, no. Gympl byl v té době elita. Netuším, jaké poměry byly na učňácích.

S prezencí bych asi souhlasila, také mě to tam překvapilo, ale je to jen jeden z těch úkolů a na splnění testu je potřeba jen 44 %.

Naopak zmíněná otázka k textu K. Poláčka nic záludného není, z výběru odpovědí je naprosto jasné, která je správná, a pokud někdo zvolí třeba slang a argot, tak se prostě nenaučil, co ty pojmy znamenají, vyřízeno. To je otázka do maturitního testu naprosto na místě.

Jen teda podotek, dneska už nemusíte nikomu dávat přístupové údaje, pokud neopatrně stahujete nebo klikáte, tak si stáhnete agenta, který připojí zloděje ve chvíli, kdy se budete přihlašovat do bankovnictví vy, a zatímco tam brouzdáte, dotyčný si v klidu vzdáleným přístupem vyřídí vše, co potřebuje. Třeba půjčku nebo změnu přístupových údajů. Na pozadí, abyste tu činnost neviděla. Pokud se přihlašujete stejným telefonem, na který vám chodí požadavky na ověření, tak si to přesměruje, jak říkají ty surikaty v té reklamě na pojištění - raz, dva.

aha, děkuji, to jsou věci… mno jo, to chápu, to také jednou pan Tuna jel do Ústí zjistit, kdo podvádí na bazoši, a těm milým lidem-podvodníkům pak začaly chodit výhružné dopisy. Také zaznělo cosi o jakési žalobě…

Ještě k tomu chápání psaného textu - my procházeli před vyplňováním i písemky, abych se ujistila, že ty děti nepohoří na pochopení úkolu - protože známku dostávaly ze znalostí angličtiny a nikoli z chápání česky psaného textu zadání. No samozřejmě že by mě to samotnou nenapadlo, přivedla mě na to zkušenost z první aplikované písemky 😀 kterou jsem jaksi nemohla klasifikovat…

Proč je tam otazník? (i bych se zeptala, proč je to tučně, ale k tomu je jistě nějaký zásadní důvod…)

No tak dobře, včera jsem přišla odpoledne ke kurníku, dvířka otevřená, signalizováno otevřeno. Oukej. Radost veliká, že nemusím snad už nic řešit.

Večer jsem přišla k dvířkům, dvířka se začala zavírat s odpovídající intenzitou světla, potud oukej, krásně se zavřela, i když musela nutně poslední soudružka strčit do dvířek hlavu a podívat se na mě a dvířka se o ni zarazila a zastavila, při dalším cyklu kontroly intenzity světla se dvířka znovu aktivovala a dojela správně dolů na doraz 🙂 potud víc než oukej.

No a pak pokračovala s jedním bliknutím za půl minuty 😂

Takže zavřená dvířka signalizovala otevřeno.

Pravila jsem, že se na to můžu vys** a šla jsem domů 😀 Holky ráno nehlásily žádné ztráty, tak snad dvířka držela zavřená celou noc a budu mít konečně klid, nakonec mně je jedno, jak blikají nebo neblikají, hlavně když budou dělat, co mají.

Z Brinsey zatím neodpověděli.

Takže co se teda v té škole učí, když nejsou schopní pochopit text? Nemohli by se tedy učit chápat text?

Ono to bohužel není v tomhle konkrétním případě jen zásluhou školy. Ve škole není úplně prostor na to, děti učit vnímat a představovat si čtené slovo. Možná ve školce? Problém mj. je, že ty děti nečtou samy. Na to, abyste si při čtení věty představila, co je v té větě popsáno, musíte mít nějakou praxi v tom představování. Možná úkoly zaměřené na kreslení podle textu? To by třeba pomohlo. Ne každý ale zase umí kreslit… My, co psaný text rovnou převádíme na vnitřní obrazy, si to neumíme představit, že jiný to neumí. Ale já to ve škole zažila. Ty děti se naučí mechanicky opakovat slabiky podle napsaného kódu, asi jako kdyby četly řady čísel. Ale aby si uvědomily, co ty slabiky znamenají, musí to sdělení být buď ultra krátké (pár slov, heslo) a nebo si to musejí přečíst dvakrát, třikrát, poté, co to přeslabikují, předrtí podle kódu, tak si to ještě musejí přečíst plynule a zamyslet se nad významem slov. Je to pro ně vážně obtížné. 

Já jsem učila angličtinu, nemohla jsem se zdržovat tím, že bych s dětmi nacvičovala porozumění textu - děti se měly učit anglické výrazy (bohužel základoškolská angličtina jaksi jiné kompetence nemá ambice rozvíjet), kdybych je nechala samy přicházet na zadání úkolů, nic jiného bychom nedělali. Někdo přečetl zadání a pak jsem se zeptala, kdo ví, co mají dělat, přihlásili se vždy titíž tři žáci, já jsem jednoho vyvolala, ten ostatním vysvětlil, co mají podle zadání dělat, zeptala jsem se, zda všichni rozumí, přeptala jsem se jednoho z těch, co zadání interpretovat neuměli, zda pochopil, co má konkrétně vyplnit, spojit, dopsat nebo nakreslit, případně vysvětlila, a pak mohli pracovat. I tohle byla šílená zdržovačka, ale bylo to maximum, co jsem mohla udělat pro to, aby i ti méně šťastní měli příležitost si na to nějak přijít. 

Ti méně šťastní jsou ti, kterým doma rodiče nečetli pohádky, se kterými si rodiče nevyprávěli příběhy u leporela, kteří se s rodiči neučili číst první dětské knížky… A takových je dnes opravdu menšina. Těch, co se pak ve školním procesu naučí ten text vnímat sami, těch je ještě méně. A my bychom po lidech, kteří nejsou schopní pochopit napoprvé napsanou rozvitou větu, chtěli, aby měli maturitu. Nebo zvládli pochopit volební program politické strany. Mno.

To je opravdu nádhera, ty vistárie… jsou nejedovaté? Že bych to vyzkoušela vyfiknout někde u koní?

Taky u nás dnes mrzlo, tak doufám, že ovostromy to přežily, protože já letos CHCI třešně! 😀