Já mám slámu od místního zemědělce, co si dělá obilí pro sebe, a ten tam žádné sajrajty neleje. Ale mám ji jako materiál na překážky. Slepicím podestýlám hnízda senem, protože toho méně kvalitního sena mám stálý přísun 🙂 Je měkké a slepicím se líbí. Nedrolí se, dobře saje, a pak se dá vybrat najednou v takovém “koberci”, to nevím, jestli sláma umí, já mám zkušenosti akorát s tou od koní, v té by se mi posedávat nechtělo 🙂
No, z loňska mi zbylo vlastně 8 funkčních stojanů na překážky (4 na ocelových patkách, takže ty hned tak nepodlehnou, jedny březové krásné z březových kuláčů, které jsem si vyráběla loni, jak to elektrikáři pořezali, no a jedny dřevěné, kde vzala za své akorát ta prkénka, na kterých stojany stojí na zemi, takže jsme o víkendu vyměňovali jen ty “nožičky”). 4 z toho teď stojí v té skokové řadě. Jo a vlastně ještě mám další 4 stojany z železných tyčí navařených na disky od kol 😀 Na ty tyče jsem přidrátovala prkénka s přibitými dřevěnými šprušlemi, a to jsou také pěkné stojany - jen prostě ty železné tyče se mi u těch koní moc nelíbí. Máme loni na podzim koupený i profi parkur (teda… použitý, starý) z pozinkovaných ocelových stojanů, ale tam jsou ty tyče na konci zaoblené, na rozdíl od těch uříznutých trubek, tak tam to člověka tak neznervozňuje. No ale ten profi parkur si majitelky zrenovují a schovají a budou nám ho půjčovat jen na závody, a taky asi nebude stačit na všechny skoky, které si navymýšlím (chci dávat více šířkových, kde na jednu překážku jsou potřeba dvoje stojany), takže chci mít do foroty i svoje stojany. Ještě mám dost hranolů na stavbu dalších, to jen že nám došly hřebíky, tak jich je 12, ale s další krabicí hřebíků budeme moct počítám ještě 6-8 stojanů postavit 🙂 Tak to už dá samo o sobě dohromady takový menší parkur. No a s těmi starými stojany z minulých let, to už budu mít pěkné tréninkové zázemí.
No nejen že chodím do práce, ale ještě třikrát týdně po odpolednách učím členy oddílu jezdit, takže tam si fakt neškrtnu. Dvakrát v pracovním týdnu odpoledne mám sice “volno”, ale k těm koním stejně tak na hodinu musím (připravit krmení tomu “svému”, postarat slepice), a to bych ještě ráda aspoň jednou v týdnu chtěla stíhat jezdit (raději po oba ty dny… jestli se na tu sezonu máme s koněm nějak připravit) a taky to “volné” odpoledne zpravidla využiji k nějakým obíháním civilizace (jakože pošta, nákup, doktor…). Dneska mi kupříkladu přijede sedlář, to bude jistě návštěva min. na hodinu, takže u koní zabité dvě hodiny, no a to se do sedla teda samozřejmě nedostanu 😀 Po cestě musím stihnout Balíkovnu, ale jestli tam bude fronta, tak stihnu houbelec a musím stihnout zítra. Taky musím někdy koupit nopovku a ty hřebíky před víkendem. A další úhelníky by se taky šikly. A vruty… mno… 😀 A tu stavební pěnu bych taky mohla… ale to nespěchá.
Nakonec měl brigádník tento víkend také čas a tak jsem si to konečně řádně naplánovala a makali jsme jak barevní oba dva, využili jsme čas na maximum.
Nejprve jsme tedy upravili kupu zeminy, kterou tam mám u koní už od loňska, a chtěla jsem z ní udělat překážku. Je to vyvýšený čtverec zeminy, ze dvou stran s pozvolným nájezdem (klasická gausovka) a ze zbylých dvou stran ohraničený dřevem, aby byly kolmé (z jedné strany kulatiny, z druhé železniční pražce, tu kulatinovou jsem totiž dělala už před rokem). K tomu jsem přemístila květináčový smrček, který jsem si tam do té kypré země na zimu uplacírovala, takže jsem na něj vykopala jamku u brambořiště. Krásně jsme to v sobotu upravili do tvaru, tu hromadu hlíny (asi půl tatrovky) a po těch zpevněných stranách jsem nastrkala drny a trvalky, co se na ní za ten rok usyslily, že to pěkně po těch stranách proroste. Mezi tyhle drny jsem včera dosázela modřence, co jsem dostala na podzim od macechy a na plochu jsme s máti vysely semínka “květnatá louka” - v noci na dnešek potom vydatně zapršelo, takže doufám, že jsme učinily vše pro zdárné uchycení všeho.
Pak jsme opravili všechny stojany na překážky a kavalety (kavalety pro představu vypadají takto: X------X, tj. dva křížky z hranolů a mezi nimi připevněné bidlo), které byly po loňské sezoně společensky znavené. Nakoupila jsem k tomu v týdnu v předstihu ocelové úhelníky, které se potom vrutovaly na kavalety, aby se vše zpevnilo. V neděli jsem postavila koňovi skokovou řadu a pustila ho do toho navolno a hned samozřejmě zase dvě kavalety padly za vlast, takže tam budu muset zase vyměnit tyč na nich… ale mám spoustu krásných nových březových tyčí od elektrikářů, když vysekávali pod dráty, tak nemám nouzi 🙂 Aspoň tam budou teď čerstvé tyče, které chvíli vydrží.
Mám (měla jsem) složený na kupě materiál na další překážkové stojany už mnoho let u poslední palety (z kupy palet navezených z práce) na zemi. A protože čas ještě nevelel k ústupu domů, tak jsme nastartili motorovku a brigádník mi pořezal část toho materiálu na potřebnou délku, abychom z toho mohli stlouci stojany. Tak mám dalších 12 stojanů, tj. 6 skoků k dispozici. Tedy až na ně našroubuji lišty, do kterých se dávají držáky na bidla (aby se dala měnit výška bidla). Vypotřebovali jsme všechny dlouhé hřebíky, takže budu muset koupit nové 🙂 Úhelníky jsme ještě všechny nesdělali, ale počítám, že těch posledních 10 vezme také rychle za své, mám v plánu ještě postlouci několik dalších kavalet. Tu poslední paletu, co tam u toho materiálu na zemi zavazela, jsme společnými silami (on svojí silou a já přicmrndávala) odvlekli na stranu, takže je zase více volného prostoru, což mě potěšilo, pomaličku to tam zútulňuji. Ještě bych se mohla dokopat dodělat ten svůj přístřešek na techniku, který už mám rozdělaný tři roky… ehm…
No a jak už měl tu motorovku v ruce, tak jsem ho hned nahnala zakrátit kuláče a zarážecí kolíky u té hliněné hromady, a pak jsme rozřízli ještě strom, který padnul před minulým víkendem nad ohradu, a hrozil, že nám ji poničí. Z té půle, co čouhala do ohrady, bude krásný přírodní skok 🙂 Až ho dovleču na místo…
Akorát teda jsme nenarovnali někde na louce plachtu, která zbyla z prvního zkrmeného stohu sena, což mě mrzí, protože to bylo teplo a dobře by se rovnala a v neděli večer jsme ji mohly s máti složit a uklidit suchou (v neděli bylo teplo a ještě sluníčko), takhle holt leží zmuchlaná v rohu ohrady a prší na ni… taky ty palety zpod sena se mohly uklidit… v nejhorším to počká na další víkend, prý bude mít zase čas 🙂
No a v neděli krom jmenovaného sázení modřenců a setí květné louky na hliněné kupě, jsem oběhla s další bednou modřenců všechna místa s jarničkami, kde mám už modřence, ale i sněženky (ty už čouhají ze země), také narcisy (někde též už čouhají) a bledule a krokusy. Až to pokvete, budu házet fotky 🙂 A květnatou loukou jsme osely nejen hliněnou kupu, ale také všechna odhalená místa ve výběhu, takže u jabloní (kde jsou i ty jarničky), místo pod tou uklizenou paletou, místo, co rozhrabal kůň, když se šel válet, místo, kde loni byla velká paleta, která se používala na soutěže… Takže se těším, že tam budou pěkné barevné kvítka.
Takže takhle jsem byla pilná, mám hroznou radost, protože poprvé jsem fakt brigádníka využila na max, a fakt se udělalo strašně moc práce.
No ony byly dva…vlašáky. Soused pokácel ten papírák! A ten byl fakt bombastickej, to jsi ořech normálka rozmáčkla v ruce. Je ho škoda…
Aha, tak to ale neva, moje drahá přítelkyně má také papíráky a když to stihnu před strakapoudama, tak si každý rok od ní nasbírám. A když to stihnu před prasatama, tak si nasbírám od ní i kamenáče a z loňska jsem vyloupávala asi pět kilo ořechů, co mi zbyly, a z letoška jsem měla taky asi pět kilo, takže doma jsem měla haldy 😀 Co se ořechů týče, klidně poděl jiné holky. Já mám pak ještě ořešák u chaty a pak ještě máme dva veliké na pozemku, který obhospodařujeme pro koně 🙂 Kdybych jako měla málo 😂
Organizátoři jsou sice pochybní, ale do té Prahé jedou přece Pepíci a Frantové fakt z těch zemědělských podniků, ne? Že se nahoře něco domlouvá mezi kámošema u píva, to je asi upe nenechá klidnými.
Jezís, plyšák vedle plyšáka, no to je boží!
Včera jsme se slepicemi vykutaly velkého černého střevlíka. Doufám, že z něj bude chutné vejce 🙂
Podle googlu zřejmě střevlík kožitý 🙂
Já si to myslela 😂 Kdo ví, jestli jste o tom už nepsala a já si teď na to nevzpomněla…
Já teda v zimě jahody mít musím, a tak si jich kilčo v létě zavařím a druhé kilčo zamrazím 🙂 Zrovna včera večer jsem u poslouchání Babiše motala jahodové knedlíky z tvarohového těsta (jsem se dokopala, už druhý týden mám na to chuť!).
Já bych teda poprsák (jakože zádržný) na bezkostru nedávala… To už spíš protiskluzovou podložku, ale je otázka, jak by se na ni cíťa tvářila 🙂 No a když ani efe to sedlo není po chuti, není třeba to nějak patlat dokupy, ať si pořídí něco, co bude vyhovovat oběma. Dneska je tolik možností…
Jako kurník používám dřevěný dětský domek z palubek (nějak lazurované) se stříškou z OSB desek (neošetřené, svrchu lepenková folie) a před týdnem jsem tam na hřadech našla pod prkénkem (měnila jsem šprušli, před zimou jsem ji prošlápla) skupinu nacucaných čmelíků, tak jsem kurník vyčistila, hřady poprášila křemelinou, a jede se dál 🙂 Slepice se snáškou nepřestaly a ta, co nesnášela (úraz), ta vypadá, že snášet začne 🙂
A já se chci pochlubit, ta poslední hnědá slepice (myslela jsem si, že je to taky Lohmanka, ale ona to bude Dominantka z nákupu před 2 lety, kdy jsme braly společně s kamarádkou od Gallusu), co se zotavila po napadení jestřábem měla za poslední týden hřebínek hezčí a hezčí (myslela jsem, že jí ty nedokrvené šedivé konce prostě nakonec upadnou nebo uschnou nebo něco - a ony se zase začervenaly a má ho celý zdravý!) a v sobotu i v neděli si přede mnou přičapávala! Takže dost možná budu zase na svém - 4 slípky, 4 vejce 🙂 Mám radost, že se plně zotavila, prorokovala jsem jí život do konce léta, aby se poměla, a pak polévku 🙂
A Canko, toho kocoura bych asi vlekla k veterináři… že se to vždycky stane před víkendem / o víkendu, žejo? Snad to bude dobré…
Fikovnice:Holky, na třešně jste reagovaly a na vlašáky nic…???😀
Já se nikdy netajila tím, že jsem nevařící/nepečící, takže i o vlašáky se podělím! Mívám nádherné - obrovské!👌
Hodit se mohou obzvl. dámám chystajícím se na vdavky.😛
Jako něco si samozřejmě nechám…ale jinak je škoda, aby takovéto plody zahrady zůstávaly vniveč.
O jabloních nemluvě…ale na ty se vždy domluvávám s Kocourkem😛a zatím to nikdy neklaplo.
Když já z toho pochopila, že vlašák agilní soused porazil, aby ti nespad na střechu? Ale jestli je, tak vlašáky já také ráda 🙂 Ale to budu muset přijet dvakrát, to dá rozum! Jednou na třešně a jednou na vlašáky 😀
Topení uvnitř je divné…ale nemělo by s čidlem venkovní teploty vůbec souviset.
Teoreticky nemělo, ale co já vím, co dělají moderní auta. Si to auto může třeba říct, že když je venku pade a ty chceš vytopit jen na 28, tak nemusí pouštět tolik tepla z motoru k tomu vzduchu zvenčí třeba, co já vím. Ale máš pravdu, vliv by to mít nemělo, o vnitřním stavu by měl rozhodovat vnitřní teploměr.
hmn:nepoví mi to v takové specifické situaci
v těch ostatních ano
kolikrát mi to zachránilo prdel, při ranních jízdách do práce
no asi zachránilo hlavně ostatním účastníkům. Pokud je to tak, tak jsem srdečně vděčná za to, že většině lidí ten teploměr funguje :-O Já jak “podle sebe soudím tebe” mě nějak nenapadlo, že někdo potřebuje pro zhodnocení situace teploměr, tak to je tedy můj omyl… děkuji za vysvětlení
No těmi pochozími rošty jsem myslela něco takového (obr.). To by bylo čistě chodníček pro člověka skrz výběh, nikoli v kurníku, pokud by v tom slepice i něco nazobaly, tím líp, ale primár by to nebyl. No a ty zobací rošty, resp. mřížky, resp. zapletivované zvýšené záhony, ty by nakonec tím pletivem mohly být zabarikádované jen po dobu dorůstání, a ve chvíli, kdy bych na to slepice chtěla pustit, tak bych to pletivo odklopila. Kdyby těch bedýnek bylo sedm, tak by každá bedýnka měla týden na regeneraci 🙂
No chodníček by vedl prostředkem výběhu, po jedné straně by byla řada těch bedýnek s pletivem a dorůstajicím zeleným, a po druhé straně by se sypal ten bordýlek, ve kterém si slepice mohou hrabat (listí, tráva ze sekačky…), aby se to dalo pak čistě a jednoduše vyhrábnout.
Dá se taky na zpevněný chodníček rezignovat a chodit tam v bahýnku, to je jasné a nikomu to upírat nebudu 🙂
Co se kuláčů se štěpkou týče, já nemyslela, že by ta štěpka lítala ven z výběhu, ale že by lítala ven z cestičky, protože by v ní děvčata hrabala. No ale pokud bude jinak štěpka všude po povrchu, tak je to jedno. Jen prostě počítat s tím, že z toho chodníčku mezi kuláči to budou vyhrabovat, takže se to bude muset, na rozdíl od pochozího roštu / mřížky udržovat.
Vážně by se mi hrozně moc hodilo, kdyby u
Odpověď na příspěvek uživatele xxxx z xx.xx.2024, xx:xx:xx
při podržení myši na tomto textu mi vyskočil náhled toho příspěvku, na který je odpovídáno 🙂
hmn:“Fikovnice se neučila řídit včera, jistě umí za těch 30 let velmi dobře odhadnout, jak se má přizpůsobit povětří…”
no, odhad je jedna věc
ale vědět, že to tmavé lesklé už není mokrý asfalt, ale černý led, při častém kolísání teplot kolem nuly, v průběhu cesty, je věc druhá a řekla bych, že nikoliv nedůležitá.
Tak to vám ale ten teploměr zrovna nepoví. Nad silnicí může být třeba deset stupňů, ale pokud je samotná silnice ve stínu, námraza na ní klidně být může, a když je to sklo ještě svrchu potáté (jakože to roztálo trochu), tak je veselice na světě 🙂 A to musí člověk upřemýšlet hlavou, to zatím auta ještě hlásit neumějí.
Však to nech na servismenovi, uvidíš, co ti řekne. Pak můžeš vymýšlet, co dál. Ale hlavu bych si s tím netrápila.
Jinak když zapneš topení na max teplotu (high), tak by mělo topit bez ohledu na teplotu jakoukoli plnou kapacitou, můžeš příště zkusit.